![dsc_0151_24340 dsc_0151_24340](https://www.cestotipy.cz/wp-content/gallery/den-druhy-tenerife-puerto/thumbs/thumbs_copy_0_dsc_0151_24340.jpg)
![dsc_4921_52874 dsc_4921_52874](https://www.cestotipy.cz/wp-content/gallery/11_monaco/thumbs/thumbs_dsc_4921_52874.jpg)
![dsc_8665_56469 dsc_8665_56469](https://www.cestotipy.cz/wp-content/gallery/rejviz-a-okoli-u-javorniku/thumbs/thumbs_dsc_8665_56469.jpg)
Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Toto je krátká zpráva o tom, jak krásné je být v důchodovém věku a přizpůsobit své dny krásným zprávám o vývoji počasí. Ano, skutečně na pátek až neděli byla předpověď, že od 16. do 18. března bude nádherné slunné a teplé počasí letošního jara roku 2012. A na Slovensku bude ještě lépe a ještě tepleji.
A tak se stalo, že jako režisté (to je ti co jedou vlakem gratis) jsme hned v pátek ráno nasedli do velmi krásného spoje na vlak do Žiliny. Tady jen tak hodinku pobrouzdali hlavní ulicí na Hlinkovou náměstí v Tescu, bývalém Prioru koupili malou svačinku, u nádraží koupili pamlsek, který se z naší vlasti vytratil a s lahodným dojmem z makovolekvarových pirožků nasedli do vlaku na Košice. V poledne jsme už vystupovali v Tatranské Štrbě a s okamžitým přípojem na tatranskou zubačku jsme jen tak na režijní průkaz dojeli na Štrbské Pleso.
na železniční stanici ve Štrbě
přes most a vzhůru na Štrbské Pleso v pozadí Roháče
a jedeme zubačkou na Štrbské Pleso
hotel Panoráma na Štrbském Plese
Po dvou dnech ve Vysokých Tatrách jsme odjeli na skok do Košic, města, kde v ranném mládí bylo užíváno s babičkou školních prázdnin.
Město Košice se v roce 2000 proměnilo v krásné, a i v neděli rušné promenádní město. Doje-li jsme zde po 10.00 hodině. Na našem skládacím kole jen kousek přes park, a jste u vily, kde se podepisovala v roce 1945 deklarace o novém Československu. A hned na to jste na hlavní třídě s košickým dómem a historickými budovami. Tramvajová doprava byla zrušena, kolem zakonzervované kolejové dráhy, je po obou stranách zbudována hladká asfaltová cyklostezka a po novém dlážděném prostoru se v obou směrech hrnou kolem Vás davy lidí. Touto dobou lidé z kostelů, či do kostelů, a to všech vyznání a národností. Město je provoněné novým jarem, prohřáté sluncem a celkový dojem je úžasný.
jsme před košickou vilou kde se podepsala nová deklarace o Československu v roce 1945
poničený zvon z košické katedrály opravila zvonařská rodina Ditrichů z Brodku u Přerova, v pozadí divadlo
tak tipycké pohledy pro skupinu střech košické katedrály
Symbol města Košic Čti více…
Abych se mohl držet zásady sdělovat jakési typy na cesty a výlety, tak když jsem nyní již po několikáté navštívil termální lázně Buk Furdo, rozhodl jsem se provézt srovnání mezi jarním a podzimním pobytem. A dovoluji si tak učinit i proto, že tyto lázně letos slaví své 50 výročí založení. V roce 1962 se totiž náhodou při hledání zdrojů nafty vykopal vydatný vrt s termální vodou a tak v této rovině, na úpatí Alp, vznikl výnosný a léčivě účinný lázeňský areál.
konec října 2003
konec října 2003 bazén s možností úplavání vnitřní číst
konec října 2003 vnitřní bazény s léčivými účinky, teplota vody 34 až 36 st.C
březen 2011 bazény s horkou termální vodou až 38 st.C a chladící bazén Čti více…
Probuzení ve vinici před městem Marsala bylo více než zajímavé. Tak jak to v noci bylo opuštěné místo, tak to o půl šesté ráno bylo místo, kde kousek od nás projížděl traktor s postřikem a udržoval vinici. Takže jsme stačili akorát zabalit spacáky nastartovat a vyrazit na silnici. Až ve městě Marsala na lavičce pod palmami s výhledem na moře v absolutním klidu bez lidí jsme si mohli užít té české snídaně, to je paštiky, suchého salámu, ovoce, čokolády a horké kávy připravené na lihovém vařiči. No a pak se konala prohlídka města.
na náměstí u kostela v Marsale
poklidné ráno na nábřeží u Marsaly Čti více…
Bylo to v úterý 3.července roku 2007, kdy jsme se vydali půjčeným autíčkem směrem na Palermo. Cestou bylo několik zastavení, která se nedala minout, protože jak jsme se blížili Palermu objevovali se tak nádherné pohledy, že v minulosti jim podlehlo mnoho i významných osobností, jak to je psáno v průvodcích.
cestou na Palermo pořízené záběry
místo s nádhernou vyznačenou vyhlídkou při cestě do Palerma
Měli jsme namířeno k místu nad městem s dómem Montreale a do centra města, kde jsou významné památky, kterou každý zájezd železničářů doporučuje a zvládne navštívit, protože to je kousek od centrálního nádraží. Ale my přijeli autem a k nádraží jsme se včas nedokázali nasměrovat a tak z Palerma mě zůstal jen dobrý pocit z toho, že jsme jej projeli bez dopravní nehody. Jen považte, že všechna auta jedou stejně rychle, ve čtyřech proudech bez dělících pruhů, kdo to zná tak mezi vámi kličkuje, někdo i v druhém krajním pruhu z ničeho nic zastaví a vykládá zeleninu do obchodu tak, že v náruči nese tak pět bedýnek třeba rajčat, nevidí před sebe a klidně vstoupí do toho úplně krajního jedoucího pruhu a nic se mu nestane. A vše kolem najedno zpomalí či zastaví, či odbočí a pak se zase rychle rozjede. Na křižovatkách se jede tak dlouho na červenou, až to najednou prostě nejde a kdo se snaží dodržet pravidla, tak na to doplatí. Takže tu hrůzu mám za sebou a určitě vím, že příště zastavím s autem někde u nádraží v předměstí, kde to ještě ujde s tím dopravním ruchem a do centra se vypravím vlakem a pak si prohlédneme vše, co nám na tomto výletě ušlo. Čti více…
Putování po západním pobřeží Sicílie jsme realizovali v červnu roku 2007. Stalo se tak proto, že jsme na jih Itálie zavítali již tehdy po sedmé, a to do Neapole a odtud a oblíbený ostrov Ischia. A když už jsme tím vlakem jako režisti jeli, tak jsme si tehdy i vyzkoušeli jak bude funkční zajištění místenek a lehátek, zakoupených v českých korunách na pokladně ČD.
A musím konstatovat, že tehdy vše fungovalo bez závad a tak se stalo, že jsme měli předem zajištěny dle časového plánu vše potřebné. Byla to cestou tam místenka na noční vlak Vídeň – Řím, a o týden později pak místenka na noční spoj Neapol – Cefalu a na cestu zpět pak o další týden později lehátko na vlak Cefalu – Řím a místenka na noční vlak Řím – Vídeň. No a tak se stalo, že plán podívat se na západní pobřeží Sicílie se zrealizoval a i dnes je na co vzpomínat.
Švýcarsko – Zermatt s výletem na Gornergrat
Kdo si přivstane, ten na tom vydělá. To je ten nejdůležitější typ pro ty, kdo by chtěli následovat. Do Zermattu se nedá dojet autem. Musí se auto ponechat na zadatném parkovišti a pak dojet vlakovým spojem. Na konečné se přestupuje na elektrický vláček. Každý je narvaný lidmi a tak kdo přijde brzy má na vrcholové stanici lepší pocit a oce klidu, který se pak mění v pořádný nával a hluk způsobovaný turisty.
Do výšky 3.085 m n.m. stanice Gornergrat nás vyvezli za plného slunce, hned pod deváté hodině ranní. Pak jsme si vyšlápli je o kousek výš na hvězdárnu s prodejnou suvenýrů a cestou jsme se kochali pohledem na údolí s ledovcovým splazem.
Švýcarsko – denní výjezdy do okolí Arolly.
Abychom poznali i okolní údolí Švýcarských Alp, která vždy míjí město Sion, byl realizován výjezd do Saas-Fee, kde se plánoval výjezd lanovkou a pak podzemní dráhou pod vrchol Alalinhorn do výšky 3500 m .n.m. Plán toho dne nebylo možné uskutečnit pro špatné počasí a velký vítr. Takže zůstali u procházky po místním středisku, kde byla mimo jiné patrná koncentrace ortodoxních židů s jejich tvrďáky a copy. Městečko čisté a velmi zajímavé.
Nedalo se nic vytknout a po návratu jsme mohli jen konstatovat, že nám ten den nepršelo, ale ti co zůstali nemohli ani hlavu vystrčit pro velký déšť.
Další den ale slunce zase vyšlo a plán dne se naplnil na 100%. Jelo se přes údolí kolem města Sion do Crans Montany. Je to půvabné středisko pro turistiku, golf, sportovní vyžití a horské tůry. Lanovkou jsme vyjeli na Bellalui do výšky 2.600 m n.m.. Tady se pak při hřebenové lehké tůře kochali pohledy na vrcholky Alp, které se nám přes den ukazovali za polojasného počasí na druhé straně údolí.
Švýcarsko – Arolla na přelomu července a srpna roku 2007.
Je ještě zimní čas, měsíc únor roku 2012, kdy se dá vzpomínat, ale i plánovat, kam v létě vyrazit. Proto je zde typ na nádhernou dovolenou, kterou jsme mohli prožít ve Švýcarsku v údolí Arolla v nadmořské výšce 2000 m, odkud jsme dělali výšlapy do okolí, ale také jsme vyráželi na denní výlety do okolních údolí nad městem Sion.
Přesun do Švýcarska byl přes Rozvadov, Norimberk, Karlsruhe, Štrasburk, Basilej a Bern. Většinou se jelo po dálnici. První zastavení pak bylo u Ženevského jezera v městě Montreux, kde kromě procházky po rozkvetlém nábřeží bylo i koupání v čisté a osvěžující vodě na konci července.
Odpoledne jsme měli povinnou zastávku ve vesnici Evoléne, která se chlubila starými dřevěnými stavbami a zastavení zde bylo opodstatněné a bylo dobře že tak bylo učiněno.
Závěr ledna 2012 přinesl mrazivé dny s jasnou oblohou. A protože máme možnost pobývat v teple domova v Bystřici pod Hostýnem, bylo by na škodu nepodívat se na hřebeny Hostýnských vrchů. Je to lokalita, kde si to na běžkách můžete projet od Rusavy přes sv.Hostýn na Tesák, Troják a pak sjezdem do Hošťálkové či do malebných Rajnochovic. Letos tam toho sněhu moc ale nebylo, a tak jsme si vyjeli autem ke sjezdovce na Trojáku a odtud po hřebenu na Marušku a Bludný, když na té Marušce je nadmořská výška 664 m a je zde meteostanice uváděná na webu www.chmu.cz.
Sjezdovka se líbila i tomuto krásnému hafanovi
Upravovaná sjezdovka na Trojáku
chaloupka při cestě na Bludný
zákoutí u chaloupky při cestě na Bludný Čti více…