Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

00 – Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Je složité udělat si úsudek na základě krátké zprávy, či špatné zkušenosti, někde mimo vlastní území Rumunska. Většinou jej pro nedostatek zpráv o této zemi mám ze setkání, se žebrající cikánkou z Rumunska ve špinavých hadrech, s nataženou rukou pro penízky a s omámeným dítětem v náručí, která stojí na rohu ulice Praze, či nedávno v norském Oslo. Dokonce jsem vnímal kusé informace o Rumunech, zaměstnaných přes agenturu ve firmě, nedaleko Olomouce z té záporné stránky.
Ale při putování Rumunskem s cestovní kanceláří jsem postupně dospěl k názoru, že země, kde vládl i mocný královský rod, který uměl v dávné minulosti bojovat s rozpínavostí tureckých vojsk, nemůže mít jen ty prostoduché a chudé lidi.
To tato pohodová výprava s ochutnávkou historie, náboženské kultury a rozmanitých krás přírody vyvrátila a můj pohled na Rumunsko se najednou změnil. Pomohlo tomu také zajímavé povídání našeho průvodce, který má k této zemi jak pracovní, tak i nějaké ty rodinné vazby.

DSC_3991_68784 výhledy z tohoto sedla

V zemi, kde za doby tuhého režimu komunistů došlo k poklesu morálky, se pak stalo to, že po změně režimu v prosinci roku 1989 najednou poklesl počet obyvatel z téměř 24 milionů na současných asi 20 milionů. To proto, že mnoho Rumunů vycestovalo za hranice, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci. To je pak vidět při cestě místy, kde se tyto vydělané peníze proměnili v nové stavby domů, které navenek působí okázale, ale jejich využití je minimální.
Jaksi mě postupně napadlo i to, že vlastně lze při sledování vývoje v Rumunsku nahlížet do minulosti při našem vývoji společnosti po roce 1989.

DSC_5196_69183 připomenutí událostí v prosinci roku 1989 v Rumunsku

Například i u nás se najednou začaly dovážet ojeté auta, stavěly se nové domy. Objevovali se zkorumpování, kteří hladověli po majetku a pak jej dávali okázale najevo.

DSC_3518_68391 nové domečky viděny z autobusu - Maramures - RO DSC_5369_69582 tady je ještě daleko do EU Čti více…

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

Cestování po Rumunsku nám začíná na okraji města Satu Mare při hranicích s Maďarskem. Jedeme tak regionem Banátu a Muramares, které také sousedí s Ukrajinou a Moldávií.
Naše první zastavení po průjezdu průsmykem „Huta“ ve výšce 580 m n.m. Následuje sjezd do obce „Sapanta“, kde mají „Veselý hřbitov – Cimitriul Vesel“. Místní obyvatelé považují smrt za něco jiného, za osvobození z útrap těžkého života a tak místní lidový umělec „Patraš“ na tomto hřbitově každému zemřelému namaloval na modře podbarvenou desku s křížem naivní obrázek s námětem, který vyjadřoval profesi zemřelého za jeho života.

DSC_3548_68401 na veselém hřbitově ve vesnici Sapanta - RO DSC_5409_69219 objekt musea v Kecskemétu

Sám pak je pochován před vchodem do kostela, který se celý postupně opravuje a obléká do nového hábitu.

DSC_3585_68420 deska toho co vše maloval se opravuje DSC_3568_68411 nová mozaika na opravovaném kostele Čti více…

02 – Opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

02 – opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

Po ranním probuzení a snídani se jelo za poznáváním regionu Moldávie, kde jsem navštívili opevněné kláštery.
První z nich byl Arbore. Není to přímo klášter, jen kostel, který dal postavit místní hejtman v roce 1503. Tady byla i průvodkyně, která vše důkladně popsala a leiserovým ukazovátkem ukázala, takže u všech dalších navštívených kostelů už jsme věděli o co jde. Až na to, že to „válela“ ve svém Rumunském jazyce.

DSC_3909_68551 opevněný klášter v Arbore DSC_3893_68541 opevněný klášter v Arbore

Prostě bylo to pěkné poznání. A jelo se na další místo do kláštera „Sucevita“. Tady nebylo průvodce, za to jsem později objevil zákaz v´focení místních obyvatel řádových sester. jedno co dorazila před brány ve nové černém VW mi to dala jasně najevo. Ale zákaz jsem objevil až po této události.

DSC_3980_68594 a pak výšlap na kopeček DSC_3971_68589 detailněji žebřík cností v klášteře Sučevita Čti více…

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

Z kláštera v Neamtu téhož dne jedeme do průsmyku „Bicaz“. Cestou míjíme kolem 40 km přehradní nádrž s názvem „Lacul Izvorul Muntelui“.

DSC_4165_68787 jsme na začátku přehrady Lacul Izvorul Muntelui DSC_4185_68801 hráz přehrady Lacul Izvorul Muntelui

Vlastní průsmyk „Bicaz“ pak leží ve nadmořské výšce 1250 m n.m. vysedáme na jeho dolním konci z autobusu. Ten odjede a my po silnic a po svých jdeme tam, kde nás o nějakých 300 m výškově a asi 1 hodinu dál čeká za tunelem, kterým také projdeme.
Jde o velmi zajímavou přírodní ukázku, kde voda vytvořila zásek do bílých skal, které jsou kolem cesty s potokem a dosahují výšek i 200 m. Místy se průsmyk rozšíří a je tu hned spousta prodejních stánků.

DSC_4201_68806 úzký průsmyk Bicaz DSC_4224_68823 úzký průsmyk Bicaz Čti více…

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

Prvním z navštívených hradů byl hrad v Branu. Je to místo, kam jede každý turista pobývající nějaký ten čas v Rumunsku. Je tomu tak proto, že hrad proslavil román o knížeti Drákulovi spojený s upírstvím.
Museli jsme brzy ráno vstávat, abychom byli mezi prvními, jinak jsou tu dlouhé fronty. Nakonec jsme tam byli jako druhý autobus. No a pak se stalo, že nás předběhli Bulhaři, ale jejich průvodce jim před vstupem dával obsáhlý výklad a najednou jsem měl tu čest být v každé místnosti jako první a téměř sám.
DSC_4381_69327 na hradě Bran - foceno z parku pod hradem DSC_4343_69299 na hradě Bran

Tak to byla náhoda a parádní možnost k focená, které tu už zavedly do ceny. Vstupné pro seniory, je to kontrolováno, je 25 lei, ostatní 35 lei. Ale o drákulovi, že by tu kdy dlouhodobě žil nic není, jen připomínka s fotkou a rodokmenem. Spíše je to jen hrad, kde za první světové války v letních měsících tady přebývala královna Marie s dcerou a konali tu bohulibé skutky při opatrování raněných vojáků. Prohlídka byla hodně zajímavá, protože hrad má mnoho místností v různých výškách a tak procházíte mnoha schodišti a mnoha místnostmi s parádními kousky nábytku a krbů. Na tuto historii spojenou s upírstvím navázaly hoteliéři a tak v okolí je spousta nových ubytovacích kapacit.

DSC_4403_69343 okolí s kapacitou ubytování a k tomu něco navíc DSC_4410_69348 zcela moderní restaurace pod hradem Čti více…

05 – navštívená města v Rumunsku

05 – navštívená města v Rumunsku při našem putování .

První z měst, které jsme si mohli prohlédnout i z ptačí perspektivy bylo město Brašov. Je to město moderní, krásně opravené az novou zástavbou na velkém předměstí. O městě se dozvíte v nějakém tom zápisu v Rumunském jazyce už z roku 1521. Černý kostel je z roku 1383. Sloužil tu Johannes Honterus (1489-1549), který odtud šířil Luteránskou víru.

DSC_4590_69005 stojíme před černým kostelem luteránské církve DSC_4586_69001 radnice a hlavní náměstí

Město je krásně opravené a lze jej prohlížet z vrchu Muntele Tampa, kam se vyjede lanovkou. Na svahu je z velké dálky viditelný nápis a za nim je lávka kam směřují od lanovky davy lidí, aby se kochali na chvíli krásou opraveného města. Podívali se na pevnost nad městem a na vlastní opevnění města.

DSC_4547_68981 Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa DSC_4553_68986 Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa Čti více…

01 – Už to bude po 14, kdy budu vzpomínat na pobyt na ostrově Ischia v Neapolském zálivu.

Už to bude po 14, kdy budeme trávit čas na Ischii.

Byl pátek 16.června, kdy jsme se vydali na ostrov Ischia s tím, že den před odletem strávíme pěkné odpoledne u vody na plovárně v Divoké Šárce. A protože vzpomínání a základní informace o tomto pobytu jsou tentokrát delší, dávám archiv fotek také hned na začátek pro ty co nemají čas vnímat případná doporučení a dobré rady.


Čti více…

02 – dva dny v parku Tropical a výlet ze Serrary na hotel Loreley.

Pobyt dva dny v Tropicalu a výlet ze Serrary na hotel Loreley.

Večerní koncert v sobotu 17.června jsme nepostřehli, protože na hotelu byla gala večeře na terase, ale jak naschvál bylo hodně větrno a tak jsou tu fotky „načančaných“ stolů s bufetovými lahůdkami. A pak už se jen jedlo a vidělo se, jak se kolem stmívá a někde pod námi se asi i koncertuje. No dobře napapaní jsme se šli podívat jestli tam ještě něco není, ale nafotila se jen nádhera nočního osvětlení, a to se dá jen tehdy, když bydlíte na hotelu v dané lokalitě.
Další den 18 června byla neděle a pak ještě i ten další den 19.června v pondělí jsme využili nabízené možnosti, hotelu Loreley. Totiž nahlášením hotelu na pokladně termálního parku Tropical máte vstup jen za 10 eura, takže dva dny po sobě a jen na jiném místě v areálu na lehátku si užíváme léčivých a nejčastěji teplých vod. Ale ten druhý den na mě vlezla chřipka, asi jsem ji chytil v letadle, takže mohu konstatovat, že teplé vody nebyli dosti teplé a hodně jsem si to protrpěl. Coldrex bylo to, co mě léčilo a snad i vylepšilo mou pohodu.

DSC_2610_67751 park Tropical DSC_2632_67773 park Tropical

Za sebou tři dny na jednom místě, to by jsme nevydrželi a tak jsme si dali výlet. Je úterý 20.června, nebude moc lidí, ta snad to půjde. Dole v turistickém centru, ale dá se to i na konečné autobusu v S. Angelu koupit lístek na jednu jízdu. Raději jich už tedy koupím více. Jen nám ten náš spoj ujel před nosem a tak jsme sledovali chování lidí, převážně německy mluvících, jak spustí, když se uvolní dveře autobusu a oni ze stísněných poměrů vypadnou na vyhřátý asfalt. Jak stádo co neví co se s ním děje. Už jsme tak jednou pozorovali krávy na Azorech, když je přivezli na pastvu. Když pak přijel náš spoj, tak jsme si už dávali pozor na ty co vystupují a vyhli se jejich zmatenému chování a nastoupili a jeli.

Vyjeli jsme na vrcholovou vyhlídku s velkou a pro dané místo typickou Pinií.

DSC_2729_67858 ohlédnutí k vyhlídce DSC_2683_67815 jen se kocháme pohledy na S.Angelo Čti více…

03 – Výlet kolem pláže S.Francesco – od Foria po Lacco Ameno

Dalsi vylet na Ischii.

Jen tak ležet a nic nedělat, na to nejsme stavěni a tak jsme si na středu 21.cervna dali cil. Podíváme se do luxusního hotelu na konci plaže S.Francesco, jestli se to tam nějak změnilo, protože posledně, tak v rovce 2014, tam v březnu měli studenou vodu v bazénech pro relaxaci. No a pak že se projdeme nad vilami z nichž ta poslední je vila Viscontiho. A cestou se podíváme tam, kde v lesním stínu uctívají nějakou tu panenku Marii.
Plán byl stanoven a my po snídani vyrážíme. Autobusy jezdí a tak linkou číslo 1 jedeme až za Forio a tam kdesi již v kopci vysedneme a sejdeme k plaži. Cestou jsme narazili na velkoobchod a tak musíme poopravit naše vnímání drahoty. Velkoobchodní ceny jsou jen mírně vyšší než u nás. Projdeme uličkou a jsme hned před naším prvním cílem, hotelem s 5 hvězdičkami, hotelem Trialon. Víme jak se nenuceně chovat a tak hned fotím a jdeme do námi již dříve objevených klidových zahrad při hotelu.

DSC_2819_67945 první snímky ze zahrady hotelu Triton při pláži sv.Francesco na konci Foria DSC_2823_67949 relaxační bazénky při hotelu Triton

Pak se objevíme u našich známých bazénů, ale ještě není čas na osvěžení a ležení na lehátkách. A tak ještě popojdeme a kocháme se tou nádherou kolem nás. Na moře pod námi je přístup jen tunýlkem a po schodech. Tady narovnaná lehátka se slunečníky ale i čísli hotelových pokojů.

DSC_2828_67954 skaliska pod zahradou La Mortella a plážička, kde pobyly ve stínu zdi DSC_2866_67992 sledujeme dění na pláži při našem posezení v plážové hospůdce Čti více…

04 – Poslední dva dny pobytu na Ischii, u kterých je na co vzpomínat

Poslední dva dny pobytu na Ischii, u kterých je na co vzpomínat

Byl pátek 23.června a svátek měla má žena. A protože vzpomínání je tentokrát delší, dávám archiv fotek také hned na začátek pro ty co nemají čas vnímat případná doporučení a dobré rady.


Čti více…