Cestovatelské tipy a rady na cesty

Jsme na ostrově Gran Canaria po druhé, a proto hledáme ta místa co jsme ještě neviděli a nebo tehdy bylo špatné počasí. No a tak se do našich plánů dostala trasa co tehdy byla písečná bouře nad Saharou a bylo podivné světlo a výhledy byly zamžené jakoby ve žlutém oparu. No a tento den 6 prosince bylo jasné počasí, obloha po ránu nad oceánem zatažená, ale než se posnídá je to už jinak a nad námi jen modrá obloha. No a my jedeme směrem na Maspalomas a tady někde odbočujeme na silici GC503, která nás dovede k místní ZOO, pak se mírně vrátíme a jedeme po hřebeni, kde stojí luxusní sídla s výhledy na Maspalomas a na dva kaňony, kdy v jednom pak vede silnice zpět k oceánu a má číslo GC 504. Na mapě to je v rovině, je to vyhlášené místo pro cyklistiku a všude jsou značky, aby se dávalo pozor na cyklisty.

na silnici GC 503 nad Maspalomas pohled do ZOO parku na silnici GC 503 nad Maspalomas

A oni tu fakt byli. Ale obdivujeme všechny kdo to dotáhnou až na hřebenovou vyhlídkovou trasu, protože počet zatáček se nedá ani odhadnout. Prostě vystoupat to , to je fuška. Na konečné silnice GC503 pak je městečko či vesnice Ayagures, kde ti co dojedou až sem, mají odpočinek pod košatými stromy ve stínu a před barem s občerstvením. Mluvili Španělsky a Německy, a jedna ta cyklistka holka jako lusk 42 let, měla uvítací píseň Hapy Brithday.

v obci Ayauges na konci GC 503 a GC 504 v obci Ayauges na konci GC 503 a GC 504 Čti více…

První den s vypůjčeným autem jsme objevili podle rady delegátky cestovní kanceláře čtyři místa, kde se bydlelo či dosud bydlí v domech vybudovaných ve skalách. Poprvé to bylo 4.prosince a k tomu byla neděle. V 8.17 přijel objednaný vůz renolt Clio a byla sepsána smlouva na jeho zapůjčení, které skončí ve středu večer. Budeme tedy poznávat krásy nepoznaných míst na ostrově Gran Canaria. To poznávání tady je pohodové, protože směrovky mají být přesné a nemají způsobovat zmatek, jestli se správně odbočí. Každý směr má ještě číslo silnice po které se jede a to samé číslo je i v mapě. Takže vždy se zjistí pokud se spatně odbočí.
Po sepsání smlouvy a zaplacení 128 eur na čtyři dny, tedy 32 eur na den jsme vyrazili hned po snídani směr Las Palmas po dálnici, kde to můžete dát na 120 km v hodině. Tři proudy a pořád informace kde jste. Měli jsme namířeno do San Mateo, kde je v neděli trh se živými zvířaty, ale do mapy jsme se podívali až když jsme byli za Las Palmas a už se to nevyplatilo se vracet. Velmi rychle jsme změnili první cíl naší cesty, kterým bylo jet stále na Galdár a pak odbočit na Cenobie de Vallerón. A ono to je taky krásně značené na hnědé směrovce, takže na prvním z nesčetných kruhových objezdů se objevila šipka a odbočilo správným směrem do kopečků. Jen kousek a objevilo se značení je zde mirador a odpočivadlo a pak už jen parkoviště, kde jsme jako jiní odstavili auto a šlo se po schodečkách vzhůru k pokladně.

lokalita Cenobio de Valerón lokalita Cenobio de Valerón

Tady za 2eura na seniora, dospělý 5 eur, jsme obdrželi prospekt a vstupenku.A tak se stalo, že jsme objevili překrásné místo, kde ve skalách jsou komory, které hodně, hodně dávno sloužili jako sýpky a pohřebiště původních obyvatel Guančů. Nádherné místo, krásně upravené a s výhledy k oceánu.
Následovala cesta zpět, protože na mapě jsme našli značku Faro – tedy maják za obcí Sardina. Je to skoro nejsevernější bod ostrova. No a to tedy byla podívaná.

maják u Sardina pobřeží u obce Sardina Čti více…

Do San Augustinu jsme se vypravili dvakrát. Jednou ještě v době, kdy jsme neměli půjčené auto. To jsme se dopoledne váleli jen tak na písečné pláži u našeho hotelu Beverly Park a odpoledne jsme šli po promenádě do San Augustina aby jsme se podívali do hotelu Gloria Palace, kde jsme poleželi u bazénu, protože odpoledne se udělal taky pěkně, ale taky jsme sondovali jak se změnily podmínky pro pobyt ve wellnes. Podívali jsme se na střechu, jestli to tam je takové jak to bylo v roce 2013 a zjistili jsme, že jen ty výhledy jsou stejné a nádherné pořád, ale vše prošlo rekonstrukcí a podražilo nám i capuccino, které jsem si k tomu výhledu museli dát, jinak by to nebylo to pravé, pohodové.

pláže v San Augustinu hned po ránu pláže v San Augustinu, když je pod mrakem

No a po druhé jsme tam šli po té co jsme zase vrátili půjčené auto a byla potřeba se neválet jen tak na pláži.
Tento den byl také dnem mých narozenin a podle toho vypadal. Ráno vyšlo slunce hned na modrou oblohu. Já se kochal jeho východem. Pak přišla gratulace z Olomouce a taky informace, že tam je ledovka. No a tohle byl jeden s impulsů, proč jsme jeli na Kanárské ostrovy, abych totiž měl jednou také oslavy v teple, jako každý kdo se na jaře a v létě narodil.
Před námi den, kdy v plánu nebylo nic, jen se válet u vody.

hotel Gloria Palace a vedle je SPA areál hotelu Gloria Palace Čti více…

Ráno 27.11. byla neděle a my po bohaté snídani vyrazili na obchůzku pláže směrem kolem písečných dun až do Maspalomas.
Voda v oceánu měla 21,6 st.C, na slunci to peklo a bylo kolem 33 st.C. Brali jsme to jako pohodovou vycházku, takže jsme i občas poleželi a sledovali cvrkot na pláži. Davy nedělních turistů mluvících Německy, Švédsky, Norsky, Dánsky, Rusky, Polsky, Anglicky a dva pozorující Češi.

hotel Beverly Park, kde jsme bydleli vstup na pláže pod hotelem Beverly Park

Možná tu prošli i ti co s námi přiletěli a bylo jich celé letadlo, ale byli mezi nimi i „darmošlapové“ co vlekli těžké golfové hole, a ti se určitě už věnovali plácání do míčků na některém krásném zeleném hřišti.
Jak jsme se dopracovali do míst vzdálených hotelům, začalo se to míchat s nudisty a nudistkami a bylo co pozorovat a obdivovat jak to ten pánbíček rozrůznil, takže co osoba to jiná vizáž a profilová stavba od hlavy až po paty, v plné své nahotě.

písečné pláže do Maspalomas písečné pláže do Maspalomas Čti více…

GC 02 – Výlet do Mogánu – 30. Listopad

V noci to na výlet nevypadalo, protože kolem třetí nad ránem pořádně lilo a bušilo to na sklo balkonových dveří. Pak se ale ráno ukázalo, jak rychle se to vše může změnit. Po 7.30 už byla modrá obloha a slunce se vyhouplo na oblohu a jen sem tam nějaký ten krásný mráček. Tentokrát poučeni ze zastávky na cestě, jsme zašli jen kousek po promenádě k marketu Tropikal, kde je autobusové nádraží odkud nás musí vždy nechat nastoupit. Došli jsme počkali jen 15 minut a autobus číslo 32 nás dovezl až do Mogánu. Zpočátku zastavuje na každé zastávce a kličkuje až do Maspalomas, ale pak to vezme jedním tahem po dálnici až na konečnou v Puerto Mogánu. Je 10 hodin a vedro a jen modrá obloha a sluníčko si to pořádně vypaluje. Manželka jako první zahlédla vyhlídku, že tam jsme posledně nebyli a tak jsme se vydali k vyhlídce. Je to dobře vyznačené jako Mirador a pak už se šlape schod za schodem až nad horní hranici domečků, které jsou tady naskládané jako vlaštovčí hnízda.

cestou na vyhlídku nad městem Mogán pohled z vyhlídky nad Puerto Mogán

Na vrcholu musíme konstatovat, že to stálo za to i když jsme se vydali ze svých sil. Stínu bylo jen pramálo, ale za to ta domácí pohoda, až do kuchyně se uvidí a třeba i můžete odstavit připalující se pánev nebo tak něco. Staré místní babky jsou zdravé, protože každého, kdo jde kolem, pozdraví a on odpoví. Na jednom domečku klece s kanárky i papouškem, vše to prozpěvuje a volá „ola“. Pak ještě takové lidové azulejos a jste na vrcholu odkud vidíte celý přístav a v něm spousty jachet. Kocháme se a doplňujeme tekutinu a jde se dolů do uliček, kterým někdo dává přirovnání, že jde o Benátky na ostrově Gran Canaria. Jsou tu nějaké ty kanály, ale to co je tu tak úchvatné, to je barevnost domečků, které jsou vlastně jako jeden apartmánový hotel o dvou podlažích. Nad ulicemi oblouky a na nich barevné ambrozie .

barevnost květů v uličkách Puerto Mogán barevnost květů v uličkách Puerto Mogán Čti více…

Protože tentokrát jsme se rozhodli poznávat okolí i linkovými autobusy, tak jsme tento den realizovali přesně tak. Našli jsme si kde autobusy zastavují, a je to přímo pod hotelem Beverly Park a do cíle jede linka 01, 30 a i další. Čekali jsme a na ostrůvku a přibývalo lidí. Projela linka 30 a nezastavila. Přijela linka 01 a nevzala nás, jen řidič něco vysvětloval a že jede další. No a když jsme už čekali víc jak 30 minut a pořád nás nikdo nebral, tak jsme už museli zvýšit i hlas na řidiče, co jel s linkou 01, že už chceme jet a nehodláme zase čekat. Kolem totiž už projeli další linky číslo 30. Tak nás vzal a tak se stalo, že jsme projeli několika městy po cestě, viděli jsme hlavně odvrácenou tvář předměstí, devastované farmy, kdysi zakryté plachtami a snad plné pěstované zeleně. Nyní jen nepěkná krajina s kamením a keři, čehosi nevzhledného. Městské ulice plné aut a autobus pomalu jedoucí a kličkující mezi těmi co si zastavili, kde bylo libo. No po 90 minutách jsme konečně dojeli do našeho cíle pod San Telmo, místní a asi největší katedrálu v historickém centru města Las Palmas.
Tento den nebyl na koupání, bylo zataženo a dokonce pršelo, ale naše černé pláštěnky to vše zahnali, ale svetřík se hodil, bylo jen 19 st.C. Když jsme přešli hlavní třídu, co vede z kopců na pobřeží, která je osázená parky, naše první zastavení bylo v tržnici.

městská tržnice v Las Palmas na městské tržnici v Las Palmas

Obdivovali jsme cizokrajné ovoce nespočet druhů banánů, levné ořechy i drahé loupané ořechy, parádní kousky na pultech s rybími pochutinami. Prostě parádní příležitost k focení.
Z tržnice jsme pak šli ulicí advokátů a balkonů mírně do vrchu ke katedrále. Těsně u katedrály stojí museum Kryštofa Kolumba nazvané Casa de Colón.

hlavní brána do museo Colón jsme v museu s památkami na dobu objevitele Colomba Čti více…