Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Vsacantour’

01 – Severní Makedonie a hlavní město Skopje

Nouze a možnost cestovat, když věkem už ubývá sil a objevuji se nemoci, které omezí odolnost lidského těla, nás přinutila na jaře i riskovat a objednat si poznávací zájezd do Severní Makedonie.
Málem se vyjelo v původním termínu v dubnu, ale covidová nařízení a omezování donutili cestovku Vsacantour termín přeložit na září. Bylo velkým překvapením, když v autobuse jelo jen 25 lidí, což přineslo mnoho výhod při cestovních přestávkách, odbavení na hotelech, při nástupu na pokoje, při velmi chutných večeřích, ale i při odjezdech na výlety v okolí dvou měst, kde jsme nocovali. Bylo to na dvě noci v hlavním městě Skopje, kde jsme spali přímo v muslimské části města, takže jsme si užívali i večerního života
Druhé ubytování pak opět po dvě noci bylo v Ochridu, a to na začátku nábřežní promenády při sladkovodním jezeře a do města to bylo jen 30 minut procházkového tempa.
Nehodlám se nyní rozepisovat o dějinných událostech, ty si může každý v dnešní době dohledat po zadání hesla. Objeví informace založené na historické pravdě, na zkušenostech cestovatelů a třeba i u jiných cestovních kanceláří.
Já si dovolil celou cestu, každý den užívat krásné okolní přírody. Protože jsem se předem nepřipravoval nad mapou s vrstevnicemi, tak mě pak krásně a příjemně překvapila okolní hornatá krajina, kde vrcholky dosahovaly i výšek nad 2.400 m. Pořízené fotky jsou ale jen ilustrativní, pořizované za oknem autobusu. Snad i příští rok si najdu nějaký ten poznávací zájezd na tomto webu https://www.vsacantour.cz/kategorie/severni-makedonie.aspx.
Ale do vzpomínek na tento výlet už vkládám jen ty krásné a charakteristické fotky z jednotlivých výletů a procházek.

Z procházky po městě Skopje jsou pak ty fotky dvojího druhu. To proto, že toto hlavní město Severní Makedonie rozděluje řeka Vargar na část starobylou – muslimskou a část novou, kdy velká část honosných a moderních budov byla postavena až po roce 2014. V nové části je také obrovské množství soch historických postav, ale i symbolických postav současné doby.

_DSC9404_105064 Skopje u řeky Vardar 20210914_123943_104909 množství mostů je zarážející

Ohromuje Vás tady množství kašen a fontán.

20210914_124543_104915 jedna z velkého množství soch ve Skopje 20210914_132128_104944 jdeme do muslimské staré části města

Několik mostů přes řeku a na nich opět velké množství soch.

20210914_124000_104911 mosty nad řekou Vardar ve Skopje _DSC9407_105067 Skopje u řeky Vardar Čti více…

02- Cesta do kaňonu Matka na řece Treska a malovaná mešita v Tetovu

Cestovní kancelář si pro nás připravila na druhý den výlety do přírody. Průvodce Pavel to měl nabiflované a uměl to humorně podat, což drželo kolektiv v dobré náladě a pohodě. Jeden výlet byl naplánovaný, jako výhled nad město Skopje, do místa nazvaného Vodno, kde stojí, vždy v noci osvětlený, 66 m vysoký kříž. Ten jsme viděli z různých míst ve městě. Nám se ale ten den podařilo vyjet autobusem jen k výchozí stanici lanovky, a pak už jen zpět na parkoviště s výhledem na město, protože lanovka byla v rekonstrukci a byla tak mimo provoz. Ale i to bylo zajímavé, protože domy tam dole byly k focení blíž, než ze samotného vrcholu.

20210915_100250_105134 výhled z parkoviště na Skopje 20210915_095959_105133 výhled z parkoviště na Skopje

Když byl výhled u všech podchycen ve fotografii, popojelo se jen o kousek dál a my jsme se mohli podívat do kaňonu Matka. Zde nad přehradou, v zaplaveném kaňonu řekou Treska, jsme se všichni projeli loďkami až na jeho konec, kde jsme navštívili i vápencovou jeskyni.

20210915_115513_105202 na řece Treska v kaňonu Matka 20210915_121100_105221 jedeme kaňonem Matka

20210915_115107_105194 v některé se svezeme kaňonem Matka 20210915_123211_105250 jsme v jeskyni na konci kaňonu Čti více…

03- Okolí města Ohrid a u jezera Ohrid.

Máme za sebou dvě noci ve Skopje a ráno nasedáme do autobusu a přesouváme se k jihu do města Ohrid k jezeru Ohrid, kde nás očekávají další zajímavé výlety po okolí i u jezera. Tento přesun byl časově náročný a dlouhý. Jelo se téměř 180 km. Ale bylo na co koukat.
Protože je Severní Makedonie pěkně kopcovitá muselo se jet přes průsmyk, kde byla krátká přestávka. Tady jsme zjistili, že hodně lidí pojídá něco zabaleného v sáčku. Zjistili jsme, že tu někde prodávají to, na co jsme se v této lokalitě těšili. Bylo to lístkové těsto křupavé a teploučké, plněné ovčím sýrem. No a už jsme stáli frontu a nabírali vůni z pekárny. I tohle místo nám udělalo radost i když výhledy do okolní krajiny nebyly žádné. Cestou mě pak zaujalo něco, co by mělo být vzorem pro naše ministerstvo dopravy a jiné, kteří o státních investicích rozhodují. Jeli jsme totiž po místní klikaté a dobře upravené silnici a pod námi, místy i nad námi bylo vidět, že se buduje nová dálnice. Takový obrovský rozsah zemních prací a rozestavěnost dálničních mostů jsem totiž ještě neviděl.

20210916_111716_105513 takhle to vypadá na rozestavěné dálnici - úsek asi 22 km dlouhý 20210916_110530_105503 takhle to vypadá na rozestavěné dálnici - úsek asi 22 km dlouhý

Od města Kichevo až po odbočení na vesnici Vrbjani bylo vidět obrovské rozsahy zemních prací a visutých mostů v délce asi 25 km. Zbývající část, až na předměstí Ohridu se jelo už i po jednotlivých pruzích komunikací budoucí dálnice. Rozestavěno dle mého odhadu tak bylo asi 62 km této budoucí dálnice. U nás v Česku něco nemožného. A tak jsem se snažil za jízdy něco nafotit, aby mi snad i někdo věřil, že to není jen sen.

V mezích časového plánu jsme dojeli do města Ohrid, ale jelo se dál až hodně daleko za městem a směrovky ukazovali, že jedeme ke klášteru sv.Nauma.

20210916_144358_105630 kráse kolem se nedá odolat, musíme to zažít 20210916_130036_105538 nádherný areál kolem kláštera sv.Nauma

Tady jsme vystoupili a hned se zadařilo upravit časový rozvrh a nastoupili jsme do tří lodiček s veslařem a průvodcem a jelo se po krátké, ale nádherné řece Černý Drim, která pramení ze dna této řeky. Voda v krátké řece je ledová, ale čistá jako voda z kohoutku. Na dno vidíte i když je tu hloubka přes 3,5 m. No byl to nádherný zážitek.

20210916_134303_105582 projíždění s lodičkou už tedy nebude 20210916_131357_105556 nádherná příroda kolem nás, ale i pod námi Čti více…

04 – cesta do Heraclia u města Bitola a do města Prilep.

Ráno se nasedlo do autobusu a jelo směrem na Bitolu, kde hlavní zajímavostí u tohoto města byl areál Heraclia, památka z doby řecké nadvlády, kde je zachováno velké množství mozaikových podlah a je rekonstruován amfiteátr.

20210917_100044_105730 nyní prohlídka Heraclia u města Bitola 20210917_095851_105723 nyní prohlídka Heraclia u města Bitola

20210917_100708_105738 nyní prohlídka Heraclia u města Bitola 20210917_101120_105744 nyní prohlídka Heraclia u města Bitola

Potom následovala prohlídka města se zajímavou obchodní třídou a vstup do pravoslavného kostela sv. Dimitrie. Tady nás čekalo překvapení, protože jsme se stali svědky svatebního obřadu.

20210917_112513_105764 u kláštera sv.Dimitrie 20210917_112701_105766 v klášteře sv.Dimitrie

20210917_112016_105758 hodinová věž v Bitole 20210917_114152_105784 v centru města Bitola Čti více…

05 – Po památkách ve městě Ohrid

Poslední den měl svá přísná pravidla, která se nařizují řidičům dálkových přesunů. My musíme stát na místě a až po 16 hodině vyrážíme směrem k domovu do Česka.
Takže po ránu a po snídani velitel zavelel a šlo se za památkami ve městě. Nejdříve 30 minut po promenádě, kde už bylo cítit sobotní náladu, ale na kterou padal mírný deštík. Neměl být intenzivní a měl také někdy přestat.

20210918_075200_105918 ranní procházka před snídaní 20210918_095532_105928 začátek promenády u jezera Ohrid

Plavky proto byly v baťůžku. Došlo k základnímu výkladu o historii tohoto města a pak se už šlo stále do vrchu s cílem dojít až na hrad nad městem a jezerem.

20210918_100953_105944 cestou do centra Ohridu 20210918_100850_105942 cestou do centra Ohridu

Cestou se vynechala prohlídka kostela sv.Sofie, protože nás předběhla jiná výprava, a to by nebylo to pravé ořechové. Vystoupali jsme proto až k pravoslavnému kostelíku na skalním výběžku. Byl to pravoslavný kostelík sv. Johana Kaneo.

20210918_105037_106002 chrám sv.J.Koena 20210918_111022_106009 jsme u pevnosti cara Samuila Čti více…

00 – Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Je složité udělat si úsudek na základě krátké zprávy, či špatné zkušenosti, někde mimo vlastní území Rumunska. Většinou jej pro nedostatek zpráv o této zemi mám ze setkání, se žebrající cikánkou z Rumunska ve špinavých hadrech, s nataženou rukou pro penízky a s omámeným dítětem v náručí, která stojí na rohu ulice Praze, či nedávno v norském Oslo. Dokonce jsem vnímal kusé informace o Rumunech, zaměstnaných přes agenturu ve firmě, nedaleko Olomouce z té záporné stránky.
Ale při putování Rumunskem s cestovní kanceláří jsem postupně dospěl k názoru, že země, kde vládl i mocný královský rod, který uměl v dávné minulosti bojovat s rozpínavostí tureckých vojsk, nemůže mít jen ty prostoduché a chudé lidi.
To tato pohodová výprava s ochutnávkou historie, náboženské kultury a rozmanitých krás přírody vyvrátila a můj pohled na Rumunsko se najednou změnil. Pomohlo tomu také zajímavé povídání našeho průvodce, který má k této zemi jak pracovní, tak i nějaké ty rodinné vazby.

DSC_3991_68784 výhledy z tohoto sedla

V zemi, kde za doby tuhého režimu komunistů došlo k poklesu morálky, se pak stalo to, že po změně režimu v prosinci roku 1989 najednou poklesl počet obyvatel z téměř 24 milionů na současných asi 20 milionů. To proto, že mnoho Rumunů vycestovalo za hranice, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci. To je pak vidět při cestě místy, kde se tyto vydělané peníze proměnili v nové stavby domů, které navenek působí okázale, ale jejich využití je minimální.
Jaksi mě postupně napadlo i to, že vlastně lze při sledování vývoje v Rumunsku nahlížet do minulosti při našem vývoji společnosti po roce 1989.

DSC_5196_69183 připomenutí událostí v prosinci roku 1989 v Rumunsku

Například i u nás se najednou začaly dovážet ojeté auta, stavěly se nové domy. Objevovali se zkorumpování, kteří hladověli po majetku a pak jej dávali okázale najevo.

DSC_3518_68391 nové domečky viděny z autobusu - Maramures - RO DSC_5369_69582 tady je ještě daleko do EU Čti více…

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

Cestování po Rumunsku nám začíná na okraji města Satu Mare při hranicích s Maďarskem. Jedeme tak regionem Banátu a Muramares, které také sousedí s Ukrajinou a Moldávií.
Naše první zastavení po průjezdu průsmykem „Huta“ ve výšce 580 m n.m. Následuje sjezd do obce „Sapanta“, kde mají „Veselý hřbitov – Cimitriul Vesel“. Místní obyvatelé považují smrt za něco jiného, za osvobození z útrap těžkého života a tak místní lidový umělec „Patraš“ na tomto hřbitově každému zemřelému namaloval na modře podbarvenou desku s křížem naivní obrázek s námětem, který vyjadřoval profesi zemřelého za jeho života.

DSC_3548_68401 na veselém hřbitově ve vesnici Sapanta - RO DSC_5409_69219 objekt musea v Kecskemétu

Sám pak je pochován před vchodem do kostela, který se celý postupně opravuje a obléká do nového hábitu.

DSC_3585_68420 deska toho co vše maloval se opravuje DSC_3568_68411 nová mozaika na opravovaném kostele Čti více…

02 – Opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

02 – opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

Po ranním probuzení a snídani se jelo za poznáváním regionu Moldávie, kde jsem navštívili opevněné kláštery.
První z nich byl Arbore. Není to přímo klášter, jen kostel, který dal postavit místní hejtman v roce 1503. Tady byla i průvodkyně, která vše důkladně popsala a leiserovým ukazovátkem ukázala, takže u všech dalších navštívených kostelů už jsme věděli o co jde. Až na to, že to „válela“ ve svém Rumunském jazyce.

DSC_3909_68551 opevněný klášter v Arbore DSC_3893_68541 opevněný klášter v Arbore

Prostě bylo to pěkné poznání. A jelo se na další místo do kláštera „Sucevita“. Tady nebylo průvodce, za to jsem později objevil zákaz v´focení místních obyvatel řádových sester. jedno co dorazila před brány ve nové černém VW mi to dala jasně najevo. Ale zákaz jsem objevil až po této události.

DSC_3980_68594 a pak výšlap na kopeček DSC_3971_68589 detailněji žebřík cností v klášteře Sučevita Čti více…

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

Z kláštera v Neamtu téhož dne jedeme do průsmyku „Bicaz“. Cestou míjíme kolem 40 km přehradní nádrž s názvem „Lacul Izvorul Muntelui“.

DSC_4165_68787 jsme na začátku přehrady Lacul Izvorul Muntelui DSC_4185_68801 hráz přehrady Lacul Izvorul Muntelui

Vlastní průsmyk „Bicaz“ pak leží ve nadmořské výšce 1250 m n.m. vysedáme na jeho dolním konci z autobusu. Ten odjede a my po silnic a po svých jdeme tam, kde nás o nějakých 300 m výškově a asi 1 hodinu dál čeká za tunelem, kterým také projdeme.
Jde o velmi zajímavou přírodní ukázku, kde voda vytvořila zásek do bílých skal, které jsou kolem cesty s potokem a dosahují výšek i 200 m. Místy se průsmyk rozšíří a je tu hned spousta prodejních stánků.

DSC_4201_68806 úzký průsmyk Bicaz DSC_4224_68823 úzký průsmyk Bicaz Čti více…

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

Prvním z navštívených hradů byl hrad v Branu. Je to místo, kam jede každý turista pobývající nějaký ten čas v Rumunsku. Je tomu tak proto, že hrad proslavil román o knížeti Drákulovi spojený s upírstvím.
Museli jsme brzy ráno vstávat, abychom byli mezi prvními, jinak jsou tu dlouhé fronty. Nakonec jsme tam byli jako druhý autobus. No a pak se stalo, že nás předběhli Bulhaři, ale jejich průvodce jim před vstupem dával obsáhlý výklad a najednou jsem měl tu čest být v každé místnosti jako první a téměř sám.
DSC_4381_69327 na hradě Bran - foceno z parku pod hradem DSC_4343_69299 na hradě Bran

Tak to byla náhoda a parádní možnost k focená, které tu už zavedly do ceny. Vstupné pro seniory, je to kontrolováno, je 25 lei, ostatní 35 lei. Ale o drákulovi, že by tu kdy dlouhodobě žil nic není, jen připomínka s fotkou a rodokmenem. Spíše je to jen hrad, kde za první světové války v letních měsících tady přebývala královna Marie s dcerou a konali tu bohulibé skutky při opatrování raněných vojáků. Prohlídka byla hodně zajímavá, protože hrad má mnoho místností v různých výškách a tak procházíte mnoha schodišti a mnoha místnostmi s parádními kousky nábytku a krbů. Na tuto historii spojenou s upírstvím navázaly hoteliéři a tak v okolí je spousta nových ubytovacích kapacit.

DSC_4403_69343 okolí s kapacitou ubytování a k tomu něco navíc DSC_4410_69348 zcela moderní restaurace pod hradem Čti více…

?>