


Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
01 – Byli jsme opět na ostrově Ischia.
Naposledy jsme byli na tomto pohádkovém ostrově v Neapolském zálivu, alespoň podle mých zkušeností, v roce 2017. A bylo to podruhé letadlem, když poprvé to bylo z Prahy a nyní z Vídně.
V letošním roce 2022, kdy bylo po skončení covidových zákazů a příkazů konečně možné jet na tento ostrov bez velkého rizika, jsme už na počátku února začali s kamarády plánovat a řešit tento pobyt. Nápad vzešel na začátku února a byla tehdy v takovém potřebném předstihu zajištěna zálohová platba na levnější letenky pro skupinu 6 lidí, kteří už s námi na Ischii někdy dříve byli.
Po zajištění termínu pro odlet a přílet na letiště ve Vídni jsme našli cestovku v Česku, která by nás na letiště mohla dopravit. A tak se dne 12. září stalo, že přímo od našeho bydliště jsme vyjeli na ostrov Ischia. Luxus, který byl v přiměřených cenových hladinách roku 2022 se vyplatil. Poznali jsme to v okamžiku, kdy na letišti ve Vídni bylo pro naše letadlo nahlášeno zpoždění 2 hodin.
vozidlo, které nás přepravilo z Olomouce do Vídně
na nočním posledním trajektu z Neapole na Ischii - fotl kamarád
To pak mělo ale návaznost na přesun od letiště v Neapoli k trajektu. No a my věděli, že to není jen tak, zejména pak v nočních hodinách. A tak když jsme vystupovali na exitu, stál tam pán s cedulkou, kde byla naše jména a znak cestovky, která to vše zařizovala. No a tento Ital dokonce mluvil obstojně i česky. Do přístavu jsme dojeli 5 minut před odjezdem trajektu. Pán s námi jel na ostrov Ischia a tady nás předal jinému řidiči, který nás dovezl až na místo ubytování. Tady se stala moc zajímavá věc.
Při výstupu se na nás napojila skupinka Slováků, kteří neměli zajištěn přesun na ostrov. Dokonce se jim podařilo uplatit řidiče, který nás převážel k přístavu. Ale pak jsem musel aktivní slovenskou paní upozornit na to, že si musí koupit jízdenku na trajekt, ale asi na to bude málo času, takže lepší bude se domluvit s našim průvodcem. No a k tomu došlo po dlouhém telefonátu a po zaplacení dohodnuté sumy za celkový přesun. Takže tito Slováci, z nichž jedna měla i berle, se nakonec dopravili až do jejich hotelu na ostrově. Pro ně to byl malý zázrak a já tak byl prostředníkem „těch záhadných andělíčků“, kteří mi v nouzi jaksi sami od sebe někdy pomáhají. Dobro jimi páchané jsem tentokrát přenesl na tuto skupinku.
No a na závěr vzpomínky na tento noční a divoký přesun byl ten, že na depandance hotelu jsme dojeli těsně po půlnoci. U vchodu stál pod lampou jiný pán s motorkou a na sedadle motorky si nás převzal, tedy zapsal do listin, nafotil občanky a předal nám klíče a po schodech pomohl odnést i zavazadla. Usínali jsme až kolem 3 hodiny, protože tohle se jen tak bez zapití nedá prožít.
Ráno v 8:00 byla snídaně a my jsme si požádali o přepravu na hotel, jak nám v noci bylo vysvětleno, jak se po telefonu dělá a kde se pro nás dávala snídaně. Přesun byla hodně divoká jízda z kopce asi 800 m. My si hned na poprvé brali i vybavení pro zbytek dne, který spočíval v ležení u bazénků, které měli neskutečné výhledy na moře.
Hotel leží na vrcholu kopce, a proto nese název Punta Chiarito a je to jeden z nejúchvatnějších hotýlků, kde je termální bazén s výhledem na moře a masážními tryskami, malá protáhlá jeskyně s protiproudy na masáže.
z hotelu je nádherný výhled na Sant' Angelo
a teď si obhlédnu hotel Punta Chiarito, dokud ostatní snídají Čti více…
02 – Výlety na Ischii v září roku 2022.
Od 16.9. do 22.9. jsme ubytovaní v hotelu Park Victoria poblíž centra městečka Forio. V hotelu jsme pobývali v roce 2010 a tak jsme si pamatovali, že když se budeme přesouvat z našeho prvního hotelu, musíme uvidět starou kruhovou pevnostní věž. Ale byla to mylná představa, kterou vrátil do reálu mobilní telefon a v něm aktivní vyhledávač v mapě. Takže kdy vystoupit, byla kombinace mírné znalosti s mapovou orientací. No prostě zkušenost 12 let jaksi vyprchala.
Ale zadařilo se a my cestou z kopce po novém asfaltu „prohrkali“ s našimi zavazadly až na hotel Park Victoria. Mírné komplikace při přidělování pokojů se vyřešili až druhý den, protože z hotelu odjela parta cvičenek z Česka organizovaných cestovkou.
zařízení pokoje na Park Victoria
výhledy z balkonu
Po ubytování jsme vyrazili k moři na část pláže Citara. Část proto, že to, co bylo krásně propojené až k termálnímu parku Poseidon, bylo přerušeno utrženou skálou.
tady sestupujeme na pláž - podle mapy Cava dell'isola
tohle je fotka s bonusem
No ale z plavání v moři nebylo nic, protože moře bylo rozbouřené a tak jsme se jen radovali z toho, že jsme sedli do písku na této pláži a čekali na pěnu či nejdelší vlnu, která nám dělala v tomhle bezpečí radost jako malým „dětem“. Jedinou starostí pak bylo zbavit se písku, který se dostal všude. Užili jsme si moře a šlo se zpět na hotel. Tedy koupání v termálním bazénu s chladnější vodou a pak přesun do horké vody v suterénu hotelu a to tak dlouho, až jsme se dočkali večeře. V sobotu 17.9. jsme se vydali na poznávací výlet, kterým jsem chtěl udělat kamarádům radost s výhledů, ale jaksi se to cestou zvrtlo a vydali jsme se po složité, dešti poškozené cestě. Vyjeli jsme po snídani autobusem s číslem CS na zastávku Ciglio, kde je obrovská a z dálky od moře jasně viditelná pinie. Tady jsme nahlédli do kostelíka, kochali se výhledem na Sant‘ Angelo a ten náš první hotel na Punta Chiarito a další výběžky, ale i na pláž Maronti. No a pak jsme se dali mezi domy a podle směrovky na Sant‘ Angelo pomalou chůzí dolů s tím, že cesta je pohodlná a dlážděná.
z daleka viditelná pinie na vyhlídce
bylo krásné počasí a krásné vyhlídky Čti více…
03 – Výlet lodí kolem ostrova Ischia – 20. září 2022
Při prvním setkání s delegátkou Martinou jsme se dohodli na tom, že pokud bude dobré počasí, zaplatíme si výlet lodí kolem ostrova Ischia s tím, že průvodcem bude ona či její přítel, mluvící už i Česky. V ceně výletu bude pohoštění, když při plavbě ochutnáme mořské plody a několikrát se zastavíme, abychom se vykoupali v moři. Výlet byl naplánován na středu. Pak přišla SMS, že se termín překládá na úterý, abychom to odsouhlasili, což se stalo a my očekávali, co se bude dít.
V úterý bylo hned po ránu horko, modrá obloha. Odjezd byl z Foria a protože tam bydlíme, dostali jsme slevu za to, že nebudeme převáženi z hotelu a dojdeme k místu setkání po svých.
V 9:45 jsme se setkali s ostatními výletníky, převážně ženami, na konci mola ve Foriu a šlo se po plovoucím molu k lodi se kterou jsme pak obeplouvali ostrov. Delegátce jsme předali před vyplutím částku 62 eur za osobu a mohli jsme s čistým svědomím vyplout, když máme zaplaceno.
a bude se nastupovat na loď se kterou obeplujeme ostrov Ischia
to bylo tedy krásné uvítání, spousta ovoce, pití v ledových boxech
Na tento den a tuhle plavbu nikdy nezapomeneme. Hned na úvod bylo na stole k dispozici nealkoholické pití – lahve minerálky zanořené do ledu, velká mísa ovoce a na palubě jsme jako muži mohli hned omládnout i když jsme už jen senioři. To omlazování bylo postupné, protože bílého vína bylo dostatek po celou plavbu a bylo nabízeno až vnucováno místním Italem, který se pro taková pobavení cestujících asi i narodil. Obrovská sranda k tomu náladová italská muzika na plné pecky. Když se pak síla hudby zesílila, objevilo se neočekávané taneční vystoupení s prvním podávaným pokrmem, chuťovkou nazvanou „bruschetta“. To je topinka z bílého chleba posypaná malými rajčátky speciální chuti zamíchaná v ochuceném olivovém oleji. Prostě „mňamka“. Borec tančil do rytmu, až roztančil i jiné děvy na palubě. Na ruce držel tác s otáčivou konstrukcí, na hlavě klobouček se zelenou stuhou a na krku věnec květů. Byli jsme tak hned jako na Tahiti.
propluli jsme mezi skalisky
podávání pokrmů mělo rituál - fotil kamarád
Pak se rozdával pokrm a nalévalo vínečko. Lodička s českým i italským výkladem delegáta popojela do míst, kde bylo první zastavení a někdo skákal, někdo jen složitě lezl po žebříku, do moře, ale když tam byl už to byl parádní zážitek. Modrá voda, průzračná a čistá. Nádherné osvěžení před polednem.
A pak volání na první předkrm z mořských plodů. Pro mě zážitek ještě větší než u ostatních. Totiž mušličky vařené v horké vodě se vydlabávají a pojídají. To je ne pro každou dívku či dámu příjemné, a tak bylo dost toho pro ty otrlejší.
a těch byly dvě mísy
jejich pozorování pod vodou Čti více…
04 – Návštěva dvou termálních parků na Ischii
Ve středu dne 21. září jsme poprvé využili od delegátky námi zakoupený poukaz na vstup do termálního parku Afrodité poblíž Sant‘ Angela a pláže Maronti. Do parku se nahlásilo všech šest lidí v této zářijové výpravě.
a tohle je pak nový vstup do parku Afrodite
a nyní už jen fotky z parku Afrodite- dolní část
My tento park znali z doby, kdy tady probíhala dlouhodobě rekonstrukce a park byl dlouho zavřený a to i v roce 2016 a 2017, kdy jsme tu byli naposledy. Takže k návštěvě nově otevřeného areálu nás také vedla zvědavost.
Změnila se tady koncepce využití a asi také jeho majitel. Bazény v horní části parku zářily novotou, jen poslední dva nejvýše položené, měly přes schodiště nataženou zábranu a vstup byl zakázán.
Bazény v dolní části byli po rekonstrukci zcela nové, ale menší a ne v tak domáckém prostředí jako u těch přístupných přes most. Z dolní části parku je také možný vstup do moře.
a nyní už jen fotky z parku Afrodite- dolní část
fotím na dolní části, která je po rekonstrukci
Co bylo zcela nové, bylo místo vstupu, které se přesunulo do polohy u moře a vstupovalo se přes recepci, která sloužila klubovým členům, tedy těm co zde i bydleli, tak pro vstup do restaurace s krásnou vyhlídkou, kde jsme ještě některé z hostů viděli při snídani, ale na recepci se kupovaly vstupenky či poukazy, které se proměnily v pásku na ruku, která všem pak sdělovala, on sem tento den patří a má zaplacen vstup.
My se hned po ránu umístili do stínu, protože jsme čekali jen modrou oblohu, ale nakonec jsme z této pozice přeložili oblečení na jiná teplejší místa, protože ve stínu začalo být chladno, a připadali jsme si jako v prosinci na Kanárech., kde také na slunci je rozpálené tělo, ale část těla v přirozeném stínu je studená.
Vhod pak přišlo, že jsme si mohli užít jak bazénů s teplotou 34 až 38 oC, pak chladnějších vod v rozsahu 32 až 34 oC. Mohli jsme si ale sednout do křesla, kde teče teplá voda po celém těle a vytváří příjemnou pohodu s výhledem na pláž Maronti.
vše z praku Afrodite, když ještě bylo málo lidí
vše z praku Afrodite, když ještě bylo málo lidí Čti více…
Už to bude po 14, kdy budeme trávit čas na Ischii.
Byl pátek 16.června, kdy jsme se vydali na ostrov Ischia s tím, že den před odletem strávíme pěkné odpoledne u vody na plovárně v Divoké Šárce. A protože vzpomínání a základní informace o tomto pobytu jsou tentokrát delší, dávám archiv fotek také hned na začátek pro ty co nemají čas vnímat případná doporučení a dobré rady.
Pobyt dva dny v Tropicalu a výlet ze Serrary na hotel Loreley.
Večerní koncert v sobotu 17.června jsme nepostřehli, protože na hotelu byla gala večeře na terase, ale jak naschvál bylo hodně větrno a tak jsou tu fotky „načančaných“ stolů s bufetovými lahůdkami. A pak už se jen jedlo a vidělo se, jak se kolem stmívá a někde pod námi se asi i koncertuje. No dobře napapaní jsme se šli podívat jestli tam ještě něco není, ale nafotila se jen nádhera nočního osvětlení, a to se dá jen tehdy, když bydlíte na hotelu v dané lokalitě.
Další den 18 června byla neděle a pak ještě i ten další den 19.června v pondělí jsme využili nabízené možnosti, hotelu Loreley. Totiž nahlášením hotelu na pokladně termálního parku Tropical máte vstup jen za 10 eura, takže dva dny po sobě a jen na jiném místě v areálu na lehátku si užíváme léčivých a nejčastěji teplých vod. Ale ten druhý den na mě vlezla chřipka, asi jsem ji chytil v letadle, takže mohu konstatovat, že teplé vody nebyli dosti teplé a hodně jsem si to protrpěl. Coldrex bylo to, co mě léčilo a snad i vylepšilo mou pohodu.
Za sebou tři dny na jednom místě, to by jsme nevydrželi a tak jsme si dali výlet. Je úterý 20.června, nebude moc lidí, ta snad to půjde. Dole v turistickém centru, ale dá se to i na konečné autobusu v S. Angelu koupit lístek na jednu jízdu. Raději jich už tedy koupím více. Jen nám ten náš spoj ujel před nosem a tak jsme sledovali chování lidí, převážně německy mluvících, jak spustí, když se uvolní dveře autobusu a oni ze stísněných poměrů vypadnou na vyhřátý asfalt. Jak stádo co neví co se s ním děje. Už jsme tak jednou pozorovali krávy na Azorech, když je přivezli na pastvu. Když pak přijel náš spoj, tak jsme si už dávali pozor na ty co vystupují a vyhli se jejich zmatenému chování a nastoupili a jeli.
Vyjeli jsme na vrcholovou vyhlídku s velkou a pro dané místo typickou Pinií.
ohlédnutí k vyhlídce
jen se kocháme pohledy na S.Angelo Čti více…
Dalsi vylet na Ischii.
Jen tak ležet a nic nedělat, na to nejsme stavěni a tak jsme si na středu 21.cervna dali cil. Podíváme se do luxusního hotelu na konci plaže S.Francesco, jestli se to tam nějak změnilo, protože posledně, tak v rovce 2014, tam v březnu měli studenou vodu v bazénech pro relaxaci. No a pak že se projdeme nad vilami z nichž ta poslední je vila Viscontiho. A cestou se podíváme tam, kde v lesním stínu uctívají nějakou tu panenku Marii.
Plán byl stanoven a my po snídani vyrážíme. Autobusy jezdí a tak linkou číslo 1 jedeme až za Forio a tam kdesi již v kopci vysedneme a sejdeme k plaži. Cestou jsme narazili na velkoobchod a tak musíme poopravit naše vnímání drahoty. Velkoobchodní ceny jsou jen mírně vyšší než u nás. Projdeme uličkou a jsme hned před naším prvním cílem, hotelem s 5 hvězdičkami, hotelem Trialon. Víme jak se nenuceně chovat a tak hned fotím a jdeme do námi již dříve objevených klidových zahrad při hotelu.
první snímky ze zahrady hotelu Triton při pláži sv.Francesco na konci Foria
relaxační bazénky při hotelu Triton
Pak se objevíme u našich známých bazénů, ale ještě není čas na osvěžení a ležení na lehátkách. A tak ještě popojdeme a kocháme se tou nádherou kolem nás. Na moře pod námi je přístup jen tunýlkem a po schodech. Tady narovnaná lehátka se slunečníky ale i čísli hotelových pokojů.
skaliska pod zahradou La Mortella a plážička, kde pobyly ve stínu zdi
sledujeme dění na pláži při našem posezení v plážové hospůdce Čti více…
Poslední dva dny pobytu na Ischii, u kterých je na co vzpomínat
Byl pátek 23.června a svátek měla má žena. A protože vzpomínání je tentokrát delší, dávám archiv fotek také hned na začátek pro ty co nemají čas vnímat případná doporučení a dobré rady.
Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.
Na velký pátek před Velikonocemi jsme měli za cíl poznat náladu ve města Forio, kde bylo připraveno velké divadlo o poslední večeři páně a jeho ukřižování. Bylo to velkolepé a ale jen v jazyce italském, a tak jsme to vzali jen jako seznámí s atmosférou velkého pátku. Takové množství lidí na jednom místě už zase tak dlouho neuvidíme. Snad tam byli všichni místní z ostrova a ještě zvědaví cizinci k tomu. Podařilo se nám na místo dojet autobusem a pak zase i odjet. Jak by to dopadlo, kdyby jsem dočkali konce představení si ani neumíme představit.
Velikonoční pondělí jsme našim drahým polovičkám dokázali, že víme jak to má při pomlázce vypadat. Jen italská a bodrá paní uklízečka byla trochu překvapena, ale měla radost, že poznala náš Český zvyk.
vyhlídka od něj je až k Sant Angelu
a jsem dole na pláži Maronti
No a pak po snídani jsme zajeli do Barana a odtud se vydali na pláž Maronti. Odtud po pláži do rokle s hotelem Olmitello kolem zahradního posezení až k prameni teplé vody na konci rokle. Po dešti občas i cestou v korytě dobře vymletého potoka. Ochutnali z pramene teplé vyvěrající vody.
v hotelu Olmitello je ještě mrtvo
na konci jsou horké prameny co "omlazují" Čti více…
Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě
cestou po vinné stezce.
Nadešel čas, kdy všechny předpovědi počasí oznámili slunečné dny a tak plán byl daný během chvilky a během dvou dnů byl taky na sto procent dodržen.
Po snídani jsme vyjeli do obce Fontana, abychom odtud vystoupali trasu dlouhou pouhé 3 km na vrchol ostrova Ischia. Bylo tu zcela nové značení a tak nemusím nic do detailu popisovat. Cestou k vrcholu jsou upravená zastavení a rozšířená nabídka parkování pro auta či možnost dojet k vrcholu na koni.
když na Epomeo, tak z městečka Fontana
odtud je to jako nic, k cíli jen 3 km
Ale my šli po svých, kochali se cestou pohledy směrem k hradu Aragonese. Dosáhnout vrcholu není problém, byl problém se na něj umístit a vyfotit. ten krásný den se takto rozhodlo více lidí a tak malá plošinka byla zaplněna, ale šlo to, docházelo k postupné výměně těch co museli vše nafotit a pokochat se alespoň chvíli pohledem dolů k moři, kde se rozléhají obce Lacco Ameno a Casamiciola.
pohled na Forio vlevo a na Lacco Ameno vpravo
pohled na Casamiciolu Čti více…