

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Neplánovaný výlet do Boskovic a k plumlovské přehradě – leden 2023.
Dnes 15.ledna zapisuji a vytvářím vzpomínku na sobotu dne 14.ledna, kdy bylo počasí jako na jaře, slunce svítilo a po obloze jen pár bílých obláčků letělo někam v dál. Dnes po ránu deštíček a tma pod zcela zataženou oblohou. O to krásnější vzpomínkou to bude také proto, že jsme unikli té mediální masáži spojené s volbou prezidenta.
Takže jak to vlastně vzniklo, ten nápad někam vyjet. Už to pro nás začíná být složité, protože blízké okolí máme asi celé projeté. No a tak mě napadlo, že zajedeme jen na Plumlov a v tom krásném počasí se projedeme po zcela nové cyklostezce kolem přehrady. ( Byla předána do užívání v červnu roku 2021.)
No a protože cestou k plánovanému cíli jsme jeli přes obec Smržice, abychom se vyhnuli městu Prostějov, stalo se, že na křižovatce v Plumlově byla směrovka do Boskovic a na ni jen 38 km. Takže bez plánování jsme jeli do Boskovic přes Protivanov. Krásná prosluněná příroda kolem nás a pak najednou před námi obrysy zříceniny hradu nad Boskovicemi.
Nechali jsme auto pod kostelem sv. Jakuba, prošli se po náměstí které bylo zalité sluncem a stále stoupali k boskovickému zámku, kde je zavřeno a informace o tom, že se opravuje topení.
radnice v Boskovicích
zámek v Boskovicích
Pak už jen 500 m a stojíme před bránou hradu nad Boskovicemi. Opět nad námi modrá obloha a sluncem ozařované stěny hradeb. Stále někdo přicházel a jako my nafotil a šel zpět.
u hradu v Boskovicích
u hradu v Boskovicích
My se vraceli k autu přes židovskou část, která je nádherně opravená a pořád si drží tu dávnou minulost a sevřenost židovské obce. Šli jsme kolem synagogy, která byla zavřená, ale my už interiér navštívili v červnu 2014. Detailně na tomto odkazu : www.cestotipy.cz/2014/vylet-do-boskovic-a-na-zamek-v-lysicich-%e2%80%93-cerven-2014/
procházíme židovskou částí Boskovic
procházíme židovskou částí Boskovic Čti více…
Na hotelu Atlantis Rozdrojovice – využito jako dárkový poukaz.
V týdnu od 25. do 29.července nám byla potvrzena rezervace na čerpání jedno nočního poukazu. A tak jsme se na hotelu Atlantis v obci Rozdrojovice nad brněnskou přehradou ocitli jako nejstarší nocležníci – senioři. Ale pozor jen na jednu noc s volným vstupem do nového a atraktivního wellnes centra se snídaní. Nástup až v 15:00 hodin, odjezd v 11:00 hodin. Takže s tím welnes to bylo jen na 5 hodin celkem.
prohlédli jsme si okolí hotelu
a jsme na hotelu Atlantis
Prostředí bylo krásné, terapie byla dobrá, zejména pak něco co se hned tak nevidí. Bylo to posezení ve dvou suchých saunách s velkou výkladní skříní, kterou se dalo kochat pohledem na venkovní zelenou vodní plochu a výsadbu pestrých druhů travin a květin.
toto je venkovní zóna bez plavek a to okno po levé straně snímku je okno do finské sauny, paráda pak se tady potit
chladící bazének
Nebyli bychom to my, aby jsme si to nevylepšili. Takže jsme do kufru auta dali padllebord a cestou jsme naplánovali zastavení u rybníka Olšovec v Jedovnici, kde je při rybníku pěkný camp Olšovec a nemusíte se starat o to, jestli v sezoně bude místo na zaparkování. Je to místo, které nabízí pobyt v době před změnou režimu.
zastavili jsme u rybníka v Jedovnici
podívali jsme se do campu ATC Olšovec u tohoto rybníku
Jeli jsme z Olomouce mimo Prostějov směrem na Plumlov a na Drahany. V obci Otínovec jsme nahlédli do podnikové prodejny Mlékárny Otínoves. Koupili jsme na zkoušku místní výrobek Nivu.
před prodejnou - zajímavé místo i k focení
nahlédli jsme do podnikové prodejny v Otinovsi Čti více…
Konečně zase na výletě v Luhačovicích.
Jak jsem přišel k nákaze covidem-19 je stále záhadou. Od 26.února tak došlo nejen k zákazům cestovat do jiných okresů, ale i k vyřazení zájmu o cokoliv a vše se v moji soustředilo na to, abych zase nebral chuť k cestování a z vážného onemocnění zápalem plic se dostal v relativně dobré kondici.
Až od 24.dubna mohu konstatovat, že už se to dalo do běžných kolejí i když se pořád velmi rychle dostaví únava i z obyčejné vycházky. Ale za tu dobu odmlčení jsem inventarizoval vozový park a prodal jsem s ohledem na postupující starobu a nemoci postarších pánů to mé „autíčko“ se kterým jsem si užíval prvních 10 let ve starobním důchodu.
Takže první „velký“ výlet byl do lázní Luhačovic spojený s nákupem borůvek na farmě u Provodova.
V lázních nebylo lidí a tak jsem si je ve slunečném odpolední dokonale vychutnali a také jsme mohli konečně nabrat do lahví i slavnou vincentku, která mlže pomoci v léčbě po covidu.
I příroda dělá své opakované divy a jaksi jsme si všiml i toho jak to vše kolem rozkvétá a propuká v přírodě život. je to jaksi krásnější než to bylo před tím.
Takže pár snímků z procházky po lázních Luhačovice.
začínají jít do květu kaštany
dům Bedřicha Smetany v luhačovických lázních
dům Jurkoviče v Luhačovicích a hlavní opravená kolonáda
hala na kolonádě s pramenem Vincentky
Luhačovice - hlavní promenáda k lázeňskému parku
na říčce Šťávnice při kolonádě Čti více…
02 – Bystřice nad Perštejnem a pár zastavení při cestě do Jedovnice – září.
Ráno probuzení po 6.30, když kolem nás profrčela parta opravářů, co jela k nedalekému vodojemu.
ráno pod rozhlednou nad Karasínem
krajina kolem Karasína
Byla snídaně a pak se jelo do té Bystřice nad Perštejnem. Jsme tady poprvé a nestačíme obdivovat úpravu hlavního náměstí. Nádherné městečko a my se zase cítíme jako někde v cizině.
Bystřice nad Perštejnem
jsme na procházce po Bystřici nad Perštejnem
Můžeme potvrdit, že se za našeho života po roce 1989 skutečně někde něco změnilo k lepšímu.
V informačním centru v Bystřici jsme jen zírali na propagační materiály. Co zajímavost v některé z okolních obcí, to krásný prospekt. A tak jsme si něco vybrali a hned jsme měli plán dalšího putování. Na cestě je hradní zřícenina Zubštejn nad obcí Pivonice. Autem jedem do obce a z parkoviště to je přímo do kopce lesní cestou jen 500 m.
Jsme na hradní zřícenině a slunce svítí a jsme tu téměř sami a je co obdivovat. Objevili jsem krásné místo k zastavení.
prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn
prohlížíme si zříceninu hradu Zubštejn Čti více…
Výlet do Lipové u Konice – 1.června 2020.
Tuhle vzpomínku záměrně označuji datem 1.června 2020. Je to proto, že jsme si konečně oddechli od hnusného deštivého a chladného počasí na konci měsíce května a udělalo se krásně a hlavně prvního června v pondělí, jsme zajeli do obce Lipová, která je už jen kousek od Konice a tam se zašli podívat na Lipovský hrádek, kde jsme byli naposledy dne 27.května v roce 2013.
Je to tedy 7 let a za tu dobu si ani člověk neuvědomí jak ten čas letí a co vše se může změnit. Proto dávám na vědomí všem, koho tohle vzpomínání osloví, veďte si deník, je to hodně zajímavé, když se pak podíváte do minulosti. Je tam pak hodně zajímavostí a srovnání.
Poprvé v roce 2013 jsem se o tomto místě dozvěděl z nějakého článku o geokeschingu. Našel jsem to tak, že jsem si otevřel web s mapou a našel za obcí Lipová něco jako pozemek, kde někdo provozuje motokros. Po těch 7 letech už je na webu www.mapy.cz vidět ikonku hradu a odkaz zní, že je tam Lipovský hrádek. Tehdy před 7 lety jsem to popsal jako Špacírštejn. Když jsem tam tehdy zajel, abych to místo objevil a poznal o co jde, měl jsme štěstí, protože na místo zcela náhodně dorazil i syn pana Procházky, kterému patřil pozemek v okolí hrádku a on v roce 2006 začal z nudy, spojené s čekáním na krosové jízdy svých synů, stavět něco jako hrádek. Prostě bylo tu hodně kamení a on z něj poskládal za 4 roky takovou zajímavost, že se až dostala do map. Rarita, která se za těch 7 let nezměnila, ale bylo ji po těch 7 letech zase složité najít. Tehdy vysazené jen malé stromky a nyní už velké stromy, které hrádek celý ukryly v zeleni.
Lipovský hrádek viděný v roce 2013
Lipovský hrádek viděný v roce 2013
Já si uvědomil, že za ten čas dítko narozené v roce 2013 už bude mít 7 let a je schopné na hrádku poskakovat a radovat se. Stromečky vysazené na hranici pozemku už jsou tak vysoké, že hrádek už jen tak neuvidíte a musíte hledat i když odbočka ze silnice na obec Buková má malou značku, kterou ale nezahlédnete, když nevíte, že by tam mohla být.
Takže jsem nafotil dům, ve kterém bydlí či bydlel stavitel tohoto hrádku. A protože se jmenuje pan Procházka, tak to je pak po Německu pan „špacír“ a odtud ta má tehdejší zmínka o Špacírštějnu.
dům budovatele Lipovského hrádku
za obcí Lipová se objeví nenápadná směrovka
No a když byl ten den dětí 1.června, tak jsme tam potkali právě maminku se dvěma dítky, z nichž jedno se mohlo narodit v tom roce 2013 a druhé o něco později.
zeleň kolem hrádku je pořádně přirostlá
je tu ale nové posezení
Když je krásné slunečné počasí, je to i krásná procházka sytě zelenou krajinou s okolními lesy a loukami a já mohu toto místo jen doporučit.
Mohu také doporučit zastavení v Seči, což je obec vedená jako součást Lipové a je to místo, kde je spousta krásných chat situovaných nad krásným údolím.
Do Lipové se jede přes Prostějov a Plumlov se zámkem a přehradou a pak přes obec Střížov, kde je krásné koupání. I tam se můžete cestou do Lipové zastavit.
koupaliště ve Stražisku
zámek nad Plumlovem
A u přehrady můžete i pobýt. Voda byla čistá a je zde už i dobré ubytovací zázemí.
Protože jsem vzpomínal, dávám odkaz na článek, který jsem jako vzpomínku zapsal v roce 2013. Můžete nahlédnout.
www.cestotipy.cz/2013/vylet-za-neznamem-–-neco-co-se-v-mapach-nenajde-jako-je-hradek-lipova/ .
Když nebudete v dnešní době koronavirové putovat po vlastech Českých, berte to jako zajímavý typ. Navštívit toto místo je krásným zpestřením a dobrým cílem pro výlet na kole.
Fotky z procházky na Lipovský hrádek nebo také Špacírštejn :
Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic – 27.duben.
Počasí v letošním dubnu je jako na houpačce. jednou modrá obloha a studený vichr, pak bezvětří a teploučko. A tak něco naplánovat dopředu jde velmi těžce. Naší výhodou je ale důchod a volno kdy se nám zachce.
A tak se i stalo toho 22.dubna. Vítr hned po ránu nikde a teploty mají být něco nad 20 st.C.
Takže sednout k počítači nad webovou stránku www.mapy.cz , konfrontovat to s www.toulavakamera.cz a hned se něco v reálném dosahu od Olomouce najde. našlo se i v pondělí 27.dubna. Objevil jsem Jevíčko, pak zámek ve Velkých Opatovicích, kamenné reliefy v lese za Opatovicemi a základní rozhodnutí se dalo na papírek a už po 9.hodině vyrážíme přes Konici, což je nejkratší cesta autem do Jevíčka.
Ne vše bylo v plánu a tak když jsme vyjeli s lesů Drahanské vrchoviny, na protějším kopci nad Jaroměřicemi jsme zahlédli novou, asi opravenou kostelní stavbu. No a už víme kam se podívat mimo plánovanou trasu. Objevili jsme pěkný městský úřad usídlený v opraveném zámečku a pak jsme našli i cestu pro auto k té sakrální stavbě.
zámeček jako městský úřad v Jaroměřicích
pohled na Jaroměřice
Pak se objevila směrovka ke Kalvárii. tak to jsme se dali dobře a už jsme na vrcholu kopce u domova důchodců a pod úžasnou scenerií dvou historických objektů. Jsme na kalvárii. ještě tu probíhají rekonstrukce interiéru z evropských fondů, ale samotná kalvárie nám vyráží dech. vyhmátli jsme totiž úžasné osvětlení, modrou oblohu a sem tam mráček. Tohle místo jsem si vychutnali, ale jede se dál.
Kalvarie na Jaroměřicemi
Kalvarie na Jaroměřicemi
Před polednem zastavujeme v Jevíčku. Velké náměstí je plné aut a na zhlédnutí nic moc. A tak popojedeme kousek za náměstí, a parkujeme na Komenského náměstí, kde je pak soustředěno vše z historie. Klášter, kostel, hradby, samostatně stojící zvonice. Je ale doba koronavirová, a tak na zvonici nemůžeme vystoupit. Jinak by to stálo asi za to, což později zjistíme z leteckého snímku za výkladem jednoho u obchodů. Podařilo se nám nahlédnout i do kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože řemeslníci za sebou nezavřeli dveře.
pohled k náměstí Komenského
kostel byl mimořádně otevřen, byli tam řemeslníci Čti více…
Objevujeme část stezky břidlice v okolí obce Zálužná.
Posledně jsme byli v přírodě v okolí přehrady Slezská Harta. Hned na to jsme dostali typ na výlet do Zálužné, obce která leží nedaleko přehrady Kružberk, která rovněž stojí na řece Moravicí.
Zvolili jsme si středu, aby jsme potkali méně lidí. Ale stalo se, že jsme potkali pár dvojic jen cestou k přehradě Kružberk, jinak bylo toto námi projité území bez lidí, kteří by vandrovali krásnou přírodou.
Náš výlet začal po přesunu autem z Olomouce do Starých Těchanovic. Na pláni se pásli bílí koníci.
v rozkvetlé aleji nad Starými Těchanovicemi
jediný život ve Starých Těchanovicích
Pak jsme objevili informační tabuli k rozhledně nad Starými Těchanovicemi. Bylo poledne a čas obědu. Stalo se tak, že cestou k rozhledně jsme uposlechli informace na směrovce k rozhledně a vzali sebou svačinu a pití. Cestou k vrcholu studený vichr. Ale na vrcholu není jen nová rozhledna dokončená v roce 2018, ale i box s lehátky, kde to sluníčko jen a jen hřálo. Takže nádherný zážitek s plným vychutnáním a výhledem na hladinu přehrady Kružberk a vrcholky Jeseníků, ještě pokryté sněhem.
z horní plošiny na rozhledně
zase vidíme hladinu přehrady Kružberk a v dáli Jeseníky pod sněhem
Po úžasné a zcela nečekané relaxaci jsme sjížděli do obce Kružberk. Upoutala nás reklama na Davidům mlýn a tak jsme se tam zajeli podívat.
Úžasný rekreační areál, kde se nabízí zázemí pro dítka i dospělé, pro rybáře co by jimi chtěli být a pro požitkáře, kteří se jen tak nechají hýčkat.
a vnoučata by se vydováděla
a pstruzi v nádržích , už aby to měli za sebou a on nikde nikdo Čti více…
Velikonoční výlet kolem Slezské Harty.
Nesmí se jen sedět doma, ale musí se skutečně vyrazit do přírody a tak trochu se unavit. To je jeden z mnoha důvodů, proč jsme se vydali autem do míst, která jsem si oblíbil a nejsou zase tak daleko od Olomouce. Slezskou Hartu jsme si rozdělal, tedy po jednom břehu objel na kole a u druhého břehu si po mnoha letech zkusil vyjet na windsurfingu či objížděl břehy na paddlbordu i ve věku dospělého starobního důchodce. To co jsem tedy nestihl v roce 2018, navštívil jsem nyní autem a krátkými procházkami od místa zaparkování do míst, kde kdysi soptil oheň a vytékala láva.
Ano kopec nad přehradou Roudný a nadmořskou výškou 780 m, jsem vždy s respektem obcházel, či objížděl, nyní jsem ho konečně vyšlápl. Od parkoviště nad obcí Roudný to je jen takový kopeček. Ale že to je pradávná sopka, se pozná až v konečném výstupu. Nyní na Velikonoce v roce 2020, kdy mám po operaci zákaz jízdy na kole, jsem „vrcholu“ dosáhl a nestačil jsme se divit.
výstup na sopku Roudný
výstup na sopku Roudný
Pro mě velké překvapení s rozhlednou a pak asi s tím nejzajímavějším výhledem co jsme poznal. Bylo vidět zasněžené vrcholky Jeseníků, krásně zvlněnou krajinu a lesknoucí se hladinu přehradní nádrže Slezská Harta.
výhledy z rozhledny na Roudném
výhledy z rozhledny na Roudném Čti více…
Ve volné přírodě a místě bez lidí, když je ten nouzový stav.
Vlastním autem jsme projeli Zlínem a tady jsme pak odbočili na Kudlov. Za Kudlovem jsme projeli krásnou pahorkatinou a poprvé jsme vystoupili až na Pinduli, kde je restaurace s velkými možnostmi parkování a krásnými výhledy na Želechovické louky. Nikde nebylo živé bytosti. Popojeli jsme směrem na Březůvky a museli jsme na velkém parkovišti před obcí zase zastavit, protože jsme uviděli krásnou vodní hladinu a probouzející se jarní přírodu kolem.
restaurace na Pinduli a není tu živé bytosti
vodní nádrž v Březůvkách
Když jsme vystoupili z auta pod hrází a vystoupali na ni, kolem hladiny do okola seděli jednotlivě rozesazení rybáři a někteří, i když tam byli osamoceni měli roušky.
Hotel s výhledem na tu krásu bez lidí a dokonce měl na terase s výhledem na to pučící jaro ještě silvestrovskou výzdobu. Pokochali jsme se a zase s rouškami přes obličej jsme nasedli a popojeli.
Dojeli jsme do obce Provodov a hledali značenou cestu na kopec, kde by měla být zřícenina hradu Rýsov v blízkosti atraktivní skály, kterou jsem mezi stromy už po zaparkování auta viděli. Byla hodně vysoko a my stáli dole v dědině. Venku horko a modrá obloha nad námi. Tak jsme raději popojeli a shodou náhod zastavil až na místě značeném zelenou značkou. Pak už to bylo jen do kopce a do kopce a k tomu vždy nádherný rozhled po krajině kolem.
cestou na Čertův kámen
Čertův kámen
V lese jsme pak objevili onu skálu nazvanou Čertův kámen a plošinku pod ní, kde mohlo snad být i hradní nádvoří. No ale našli jsme místo, kde nebylo človíčka, byla tu jen krásná příroda kolem a barevná skála, která stála za ten výstup. Čti více…
01 -Zase za poznáním okolí Třeboně – pondělí a úterý – říjen 2018.
Dovezl jsem ženu do lázní Aurora v Třeboni a abych nejezdil zbytečně, rozhodl jsme se podívat po okolí všude tam, kde jsem ještě nebyl. Třeboň jsem prošmejdil vícekrát, ale je tu pořád co objevovat a zjišťovat, že se stále mění něco k lepšímu. Naposledy jsem tam byl v březnu roku 2017, kdy jsem se tam potuloval také v rámci volného času při lázeňské péči. Mám o tom něco na webu www.cestotipy.cz/2017/tri-tydny-laznich-trebon-brezen-2017/. Takže jsem si ji v odpoledních hodinách zase prošel a pak vyrazil do okolí.
fotky z centra Třeboně
fotky ze zámku a parku v Třeboni
Prostě jsem popojel až do vesnice Holašovice, která je vedena v seznamu památek UNESCO. No a jsem rád, že jsem se tam také podíval. Už se nedivím, že tam jezdí i zahraniční turisté. Je říjen a je pořád teplo a slunce svítí jako o závod a stromy se přeměňují do barev podzimu.
fotky z vesnice Holašovice
fotky z vesnice Holašovice
Pak mě napadlo, že po cestě objevím i zámek Kratochvíle, který se nachází kousek za Netolicemi. Bylo už pozdní odpoledne a tak je zámek zavřený, ale našel jsme skuliny abych nafotil něco, co je pro toto krásné místo typické.
u zámku Kratochvíle
u zámku Kratochvíle Čti více…