Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Morava’

Výlet k Dalimilově rozhledně.

Jen když má být pěkné počasí tak vyrážíme někam o čem se mluví jako o něčem novém v našem okolí. A protože se vyrojilo hodně zpráv o tom co se děje v okolí Paprsku, který se nachází nedaleko Starého Města, které je zase jen kousek od Hanušovic, tak jsme se 25.srpna hned po ránu rozjeli do Starého Města.
Za totality to byl konec světa s ošumělou zástavbou, kde bych určitě nechtěl nikdy bydlet. No ale nyní to je proměna jako v pohádce. No a když tu novou krásu nasvítí sluníčko a na modré obloze jsou krásné mraky, tak se nestačíte divit.

20210825_095727_104627 v centru Starého Města 20210825_101153_104639 v centru Starého Města

Ze starého města to pak je podle směrovky na Malé a Velké Vrbno. No a jedete až na konec silničky až dojedete k parkovišti pod sjezdovkou, která má svůj vrchol u chaty Paprsek.
Já tady na tom svahu v zimě roku 1965 absolvoval lyžařský kurz, To se jezdilo s vratkou omotanou kolem pasu a lyžařské vázání bylo tak dokonalé, že když se spadlo, tak nové omotání trvalo i půl hodiny. Dnes to je ale úplně jinak a asi to tu ještě zkusím, protože důchodci nad 70 let tu jezdí zadarmo.
V okolí je hodně úplně nových chalup – pensionů, které nabízí pronájem.

20210825_133746_104722 slouží i jako pensiony 20210825_110830_104652 ohlédnutí při cestě k rozhledně

Pak se jde po svých a podle směrovky k Dalimilově rozhledně. není to daleko lesní zpevněnou cestou, vhodnou i pro horská kola a vyjdete na velikánskou louku na jejímž konci ve vrchu Větrov uvidíte stavbu rozhledny.

20210825_112533_104655 poprvé vidíme pohádkovou Dalimilovu rozhlednu 20210825_113734_104667 jsme pod Dalimilovou rozhlednou Čti více…

Nedělní výlet na hrad Helfštýn.

Dne 8.srpna, v neděli. Ráno bylo po nočním dešti pošmourné. I tak jsem vyrazil na hrad Helfštýn, který je jen kousek od Olomouce, a to za městem Lipník nad Bečvou. Procházku tímto městem už jsem vykonal a je k dispozici informace na mém webu s tímto odkazem :
https://www.cestotipy.cz/2020/jedeme-kyselku-lazni-teplice-nad-becvou/

Samotný Helfštýn je podle popisu ve wikipedii zřícenina hradu u Týna nad Bečvou v okrese Přerov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR. V roce 2020 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce zejména hradního paláce a objevilo se nové parkoviště pod hradem.

20210808_110507_103442 20210808_113453_103492

Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil pánům z Kravař. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu prováděli Pernštejnové od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali Bruntálští z Vrbna, za nichž byl dokončen rozsáhlý renesanční palác. Na počátku třicetileté války byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléháním. V pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V polovině devatenáctého století proběhly první úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny návštěvníkům a pořádání kulturních akcí.

20210808_113143_103479 20210808_113616_103493

Památkové úpravy ze druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled a přizpůsobily zříceninu pro potřeby každoročního setkání uměleckých kovářů Hefajston.

20210808_111233_103449 20210808_121329_103578 Čti více…

Vojnice – obnova trhové cesty.

Pod heslem Vojnice se dá vyhledat hodně míst, ale toto místo, když jej následně navštívíte Vás asi hodně překvapí. V Olomouci možná někteří o Vojnicích něco ví. Ve větší obci Těšetice už Vojnici mají jako jednu z administrativně evidovaných částí. No a ti co se začali věnovat po zdražení zeleniny i jejímu cenově výhodnému samosběru, už Vojnice určitě znají.
Je to malá vesnička, kde pár zapálených lidí mělo exkluzivní nápad.
V něm spojili obnovu starých cest na nové remízky osázené ovocnými stromy. Potom to vyzdobily záhony trvalek a plochy obnovené trhové cesty zatravnily. Jen náhoda chtěla, že jsem se o tomto počinu dozvěděl a tohle místo při podvečerním zapadání sluníčka navštívil a byl jsme tak okouzlen, že se musím o tomhle místu podělit s těmi, co se občas na moje webové stránky podívají.

20210806_174104_103405 místo ve Vojnicích, kde se odbočí z hlavní silnice 20210806_174204_103406 nový remízek se zatravněním a ovocnými stromy

Doporučuji se podívat i na tuto obnovenou trhovou cestu. Když vjedete do obce Vojnice, tak hned na první pravoúhlé zatáčce odbočte doprava. Stojí tu krásně opravený kříž. Popojedete jen pár metrů a někde zaparkujete. Pak se už jen projdete a budete se kochat tímto úžasným a prospěšným nápadem. Je to tu krásné, když zapadá slunce a jsou posečena okolní pole.

20210806_180012_103431 tato lavečka je první, ale bude jich později i více 20210806_175233_103423 najdete tady i krásně barevné záhony trvalek

Hodně zajímavou informaci jsme objevil, když jsem se snažil tuto cestu srovnat s mapou na webu mapy.cz. Když si zde změníte mapu na leteckou, objevíte zajímavou informaci. V celé tehdejší trhové cesty se táhne ztmavlé podbarvení v rozoraných polích. Je tedy jasné, že tady skutečně byla a zbyl po ní jen tehdejší zpevňující, či časem zhutněný podklad, této trhové cesty. Tady už je jen pár fotek pořízených na této obnovené trhové cestě.

Tady je pár dalších fotek z této obnovené trhové cesty :

Začátek června 2021, kdy dochází konečně k uvolnění po covidu.

Nadpis této vzpomínky je o tom, že skutečně ta omezení pohybu už téměř končí a je možné zajít do termálních bazénů, zajít do restaurace či do zámku a jiných muzeí v okolí Velkých Losin a prostě zase normálně žít. Je to ošklivé ohlédnutí za dobou, která trvala téměř celý rok.

Začala klesat čísla, kterými nás v televizi strašily a tak byl objednán pobyt v chalupě ve Velkých Losinách, kde jsme pobyli jako rodina od 6.června do 9.června a k tomu nám po celou dobu svítilo sluníčko a bylo tak, jak jsme na to v posledních letech byli zvyklí.
V provozu termálních lázní byly i venkovní bazény, už nebyly pásky zamezující vstupu na krásná a prostorná dětská hřiště v okolí a dalo se posedět v krásném prostředí a třeba i zajít na oběd. Tady to ale bylo dle očekávání místy až hodně drahé, takže dříve běžná dobrá polévka už měla číslovku v jídelníčku 65. A podle ceny polévky se dá dosti přesně určit, jsme-li v drahé či přiměřeně naceněné hospůdce.
Takže místo našeho pobytu naleznete na webu :
https://www.e-chalupy.cz/jeseniky/ubytovani-velke-losiny-chalupa-u-simonky-3408.php
A bylo nám tam dobře i když po ránu kokrhal kohout a odjížděli někteří za prací hned za oplocením, stále bylo v ložnicích absolutní ticho. Stalo se tak, že jsme se poprvé po ránu probudili a bylo nám divné, že už je 9 hodin.
V den nedělního klidu byl po ránu příjezd do Velkých Losin a tak se i stalo, že jsme museli projet kolem kostela ve Velkých Losinách. Ten byl vždy, když jsme sem zavítali, zavřený a dalo se tak jen odhadovat, jak to vypadá v interiéru, a to jen podle informační tabule před kostelem.

20210606_101516_101713 a je to skutečně zajímavé místo 20210606_100754_101705 jsme na cestě ke kostelu ve Velkých Losinách

V neděli tu ale byla svatba a my se konečně dostali i do kostela ve slavnostním hábitu. O tomto krásném kostele zasvěceného svatému Janu Křtiteli ve Velkých Losinách se dočtete na webu : http://www.farnostlosiny.cz/?page_id=4055#utm_content=detail&utm_term=kostel%20Velk%C3%A9%20Losiny&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Jeho historie sahá až k roku 1600. A byl to skutečný zážitek, zejména, když venku svítilo naplno nedělní dopolední slunce.

20210606_101145_101708 takže jsme se poprvé dostali i do interiéru kostela 20210606_101210_101710 takže jsme se poprvé dostali i do interiéru kostela

Odpoledne jsme pak byli na prohlídce zámku Velké Losiny, kde ještě byly rozkvetlé barevné rododendrony a bylo možné nahlédnout na nádvoří zámku, ale jít i na jeho prohlídku.

20210606_123031_101744 v parku u zámku ještě kvetly rododendrony 20210606_124203_101759 v parku u zámku ještě kvetly rododendrony Čti více…

Podívali jsme se na zámky, které byli pro nás dosud neznámé.

Základním cílem a jakousi povinností byl opět hřbitov ve Vřesině, kousek od Poruby. Už konečně povolily restrikce kvůli covidu a tak jsme mohli vyrazit na delší trasu a dokonce jsme i plánovali oběd někde na předzahrádce. Při ranním odjezdu z Olomouce nám pršelo, pak to polevilo, když jsme dojeli na náměstí ve Fulneku. Naposledy, když jsme tady zastavili, tak jsme hledali cestu jak dojet k zámku nad městem. nyní už víme, že dojet se sem dá, jen pokud k tomu máme oprávnění, jako třeba soukromý majitel zámku na Fulnekem.

20210522_092744_101596 na náměstí ve Fulneku 20210522_093002_101597 na náměstí ve Fulneku s radnicí

No musí se od náměstí po svých pořád do vrchu kolem kostela Nejsvětější Trojice.
Když jsme vystoupili z auta, začalo poprchat. Došli jsme do otevřeného kostela nad náměstím. Jen jsme zírali na tu krásu a hlavně na nově pozlacenou barokní výzdobu kostela a přilehlých klášterních chodeb. když jsme vyšli z kostela už pořádně pršelo.

20210522_093357_101603 kostel nejsvětější trojice ve Fulneku 20210522_093707_101604 interiér kostela ve Fulneku

Ale nedali jsme se odradit a tak se stalo, že jsme stáli před branou do parku před už opraveným zámkem. Byl jsme zvědavý, komu to tu nyní patří a zjistil jsme, že adresa současného majitele je v panelákovém bytě v Ostravě – Porubě. Obdivuji odvahu takových to majitelů dát se do tak ohromné práce a finančních závazků.

20210522_095418_101617 celkový dojem ze zámku nad Fulnekem 20210522_095324_101616 ještě jedno sídlo, které je ve vlastnictví zámeckého pána Čti více…

Květnové výlety po okolí Olomouce.

Hned na začátku této vzpomínky musím konstatovat, že na svátek 1.května a pak i v neděli 2.května jsme se věnovali jen zahrádce. Protože počasí pořád chladné a bylo také potřeba už nějaké to semínko vložit do země.
Za to svátky 8.5. a 9.5. jsme oslavili jako rodina, která se mohla od vánoc poprvé sejít, protože při uzavření okresů to celou tu dobu prostě nešlo. No a sešli jsme se také proto, že vždy touhle dobou oslavujeme jedny narozeniny. Takže jsme se viděli s našimi potomky, ale doba je taková, že by ta omladina nejraději proflákala s mobilem a nějakou tou přiblblou hrou.
Takže bylo potřeba jim připravit nějaký ten výlet, aby měli pohyb a uviděli i něco, co by je mohlo zajímat.

Dopoledne jsem z jedním vnukem zajel k jezeru Poděbrady za Olomoucí, zjistit jaký je stav vody, jaké jsou zde možnosti ke koupání. Voda byla průzračná, hladina až o 50 cm vyšší než obvykle. U stánku fronta na občerstvení, okolí upravené a připravené na sezonu. teplota vody odhadem kolem 17 st.C.

20210508_105512_101560 u jezera Poděbrady za Olomoucí 20210508_105641_101561 u jezera Poděbrady za Olomoucí

Takže v sobotu 8.května jsme se hned po obědě vydali auty do obce Veselíčko s tím, že už to tam známe a víme, že ten nejmenší vnouček bude mít radost s rozsáhlé travnaté plochy a snad se pořádně i vydovádí. Nicméně v mém zájmu bylo i to, podívat se k doporučené novince a to k soukromé kapli sv.Vendelína, která se nachází jen kousek od zámku ve Veslíčku, na katastru obce Osek nad Bečvou.
Konečně byl teplý a slunečný den a zámecký park byl čerstvě posečený a v perfektním stavu, takže i ta naše rodina to kladně vyhodnotila a vnuci si to pořádně užili s létajícím talířem, badmintonem a házením kamínku do zámeckého rybníčku. No a mi postarší jsme se kochali mohutnými stromy v parku a tím krásně prosluněným zeleným prostorem.

20210508_140436_101570 anglická zahrada při zámku ve Veselíčku 20210508_133634_101567 anglická zahrada při zámku ve Veselíčku Čti více…

Konečně zase na výletě v Luhačovicích.

Jak jsem přišel k nákaze covidem-19 je stále záhadou. Od 26.února tak došlo nejen k zákazům cestovat do jiných okresů, ale i k vyřazení zájmu o cokoliv a vše se v moji soustředilo na to, abych zase nebral chuť k cestování a z vážného onemocnění zápalem plic se dostal v relativně dobré kondici.
Až od 24.dubna mohu konstatovat, že už se to dalo do běžných kolejí i když se pořád velmi rychle dostaví únava i z obyčejné vycházky. Ale za tu dobu odmlčení jsem inventarizoval vozový park a prodal jsem s ohledem na postupující starobu a nemoci postarších pánů to mé „autíčko“ se kterým jsem si užíval prvních 10 let ve starobním důchodu.
Takže první „velký“ výlet byl do lázní Luhačovic spojený s nákupem borůvek na farmě u Provodova.
V lázních nebylo lidí a tak jsem si je ve slunečném odpolední dokonale vychutnali a také jsme mohli konečně nabrat do lahví i slavnou vincentku, která mlže pomoci v léčbě po covidu.
I příroda dělá své opakované divy a jaksi jsme si všiml i toho jak to vše kolem rozkvétá a propuká v přírodě život. je to jaksi krásnější než to bylo před tím.
Takže pár snímků z procházky po lázních Luhačovice.

20210426_092722_101396 začínají jít do květu kaštany 20210426_132028_101420 dům Bedřicha Smetany v luhačovických lázních

20210426_124833_101409 dům Jurkoviče v Luhačovicích a hlavní opravená kolonáda 20210426_125708_101415 hala na kolonádě s pramenem Vincentky

20210426_123053_101400 Luhačovice - hlavní promenáda k lázeňskému parku 20210426_130409_101418 na říčce Šťávnice při kolonádě Čti více…

Jaro v olomouckém rozariu.

Byli jsme v olomouckém rozariu, abychom absolvovali potřebnou procházku po prodělané nemoci, kterou nám nadělila infekce covidem-19.
Byla sobota 24.dubna a byl svátek Jiřího, kdy pranostika říká „Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři“.
No a tak jsme také vylezkli z našeho domova a prošli se již otevřeným a zdarma zpřístupněným parkem – rozariem, který se nachází hned vedle Bezručových sadů a dá se z něj také jednou stranou vstoupit přes lávku do části rozaria, kde se nachází několik klidných zákoutí, téměř bez lidí. Po dlouhé době bylo na slunci tepleji než ve stínu a tak tahle procházka přišla vhod.
Netřeba dalšího povídání. Jen snad základní informace, že vstup či východ do a z rozaria se přesně v 18.00 automaticky a na dálku zavírá, takže se musíte vracet k hlavnímu vchodu, který se nachází na ulici 17.listopadu a tak není koho by se dalo „ukecat“.
Prosím doporučuji a prohlédněte si co tu lze spatřit.

20210421_095824_101460 lávka, která je i vstupem z Bezručových sadů do rozaria 20210421_095852_101462

20210424_162018_101508 mozaiky jsou zde od roku 2008 20210424_162436_101517 mozaiky jsou zde od roku 2008

20210424_163409_101527 vše v plném květu 20210424_163921_101533 pohled na chrám sv.Michala

20210424_171107_101555 odpočinkové plochy nad rozariem s výhledy do okolí 20210424_171157_101556 výhled na kostel sv.Michala

Další fotky jsou v přiložené fotogalerii.

Poslední lednová neděle u pramene řeky Odry.

Poslední lednová neděle u pramene řeky Odry.

Protože v denním tisku a lokálních mediích se objevovali zprávy o novém podvalovém chodníku k pramenům řeky Odry, bylo pro nás zcela zřejmé, že jakmile bude krásné počasí a k tomu sobota či neděle, máme možnost si splnit přání a zajít již opakovaně k pramenům a porovnat jak se to tu změnilo.
No a měli jsem se cestou k pramenům čemu divit. Zcela jistě totiž víme, že v roce 2012 jsme tu byli v říjnu na hřiby a měli jsme tehdy dobrou sklizeň, protože tu byl krásný vysoký les a mechu byla spousta suchohřibů.

DSC_0742 pramen řeky Odry v říjnu roku 2012 20210131_140642_101313 odbočíme z lesní cesty a jdeme k pramenům řeky Odry

Ale kalamita kůrovcová a snad i něco jiného toto vojenské území změnilo k nepoznání. Místo vysokého lesa jen nově vysázené smrčky. Snad jen to, že vše bylo přikryto sněhem, kterého je ve městě pramálo či skoro žádný, tak se tento nový pohled zdál trochu snesitelný. jen jsme si říkali, že ta mládež ani snad neví jak to tu dříve vypadalo a snad ani tehdy neměli zájem do těchto končit jezdit.

20210131_131801_101280 na konci cesty stával hustý a vysoký les 20210131_133732_101292 je neděle a jsou zde na cestě davy lidí, naštěstí dál od sebe než jsou 2 m

Ale sluníčko zatlačilo špatný dojem z této změny a tak si můžeme říci že na tento den a na tento výlet stojí za to něco zapsat a uložit do vzpomínek.

20210131_132757_101286 a poslední sněhuláci 20210131_135346_101304 ale i tak se dá vidět něco zajímavého Čti více…

Opět lednové procházky mezi 16. lednem a 21. lednem roku 2021.

Opět lednové procházky mezi 16. lednem a 21. lednem roku 2021.

Tato doba, plná špatných zpráv o problémech s covidem doporučuje chodit na procházky. Ale kam, když už téměř celé okolí, blízké i vzdálené, známe ? No a tak se stalo, že už jdeme do extrémů a hledáme místa v okolí Olomouce, kde by to mohlo být v danou dobu něco zajímavého.
A tak se stalo, že jsme si zajeli do Tršic, kde víme o tom, že tam za městem mají sypanou hráz přehrady a že jsme tam už sice byli, ale přehradu jsme nikdy neobcházeli. No a tak jsme se tam v sobotu 16.ledna po obědě vydali.

20210116_140533_101093 cestou z Tršic k přehradě se sypanou hrází na potoce Olešnice 20210116_140545_101095 sypaná hráz přehrady nad Tršicemi

U posledního stavení při cestě k přehradě jsme zaparkovali a pak už šli jen po svých. Na kopečcích kolem cesty bylo slyšet hluk pokřikujících sáňkařů, ale když jsme se dostali k hrázi přehrady už bylo jen ticho a potkali jsme jen pár dvojic na odpolední procházce. Je fakt, že v zimě se to dá dobře obejít, protože není bláto a zem byla zmrzlá a na ni křupající malá vrstva sněhu. No byli tu pěkné výhledy na ledovou plochu přehrady.

20210116_141547_101097 zamrzlá hladina tršické přehrady, bylo to 16.ledna 2021 20210116_141605_101098 zamrzlá hladina tršické přehrady

Pak jsme došli na její konec, kde se do přehrady vlévá potok Olešnice. tak tady jsem nikdy ještě nebyli a tak se stalo, že jsme objevili i opravovanou hájenku a pár chat na svahu nad přehradou.

20210116_142931_101103 rozcestník u potoka Olešnice 20210116_142952_101105 hájenka u potoka Olešnice Čti více…

?>