Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Pobyt ve SPA hotelu v Sobotíně – září 2023.

Uloženo v : po Česku napsal facero

Zář.25,2023

Pobyt ve SPA hotelu v Sobotíně – září 2023.

Byl to dárek pod stromečkem, který jsme dostali na vánoce roku 2022 a termín propadnutí se blížil. Tak jsme museli už jen sledovat termín, počasí a volnou kapacitu hotelu. Říkali jsme si, že to tam musí být pěkně drahé, takže by problém s volným termínem neměl být. Nakonec nás snaha využít poslední teplé dny v září roku 2023 dovedli ke kompromisu, když jsme za příplatek pro balkon obdrželi poslední volné místo. Samozřejmě že ve středu 20.září bylo krásné, teplé počasí s modrou oblohou a i ráno, když vycházelo slunce za hřebenem kopečků poblíž hotelového komplexu SPA Sidonie, bylo teplo, ale sluníčku to trvalo déle, než se prodralo ranní zataženou oblohou.

ještě jednou se procházíme zámeckým parkem ještě jednou se procházíme zámeckým parkem

V dárkovém poukazu jsme dostali v akci „noc“ jeden volný vstup do soukromé lázně, která spočívala v tom, že jsme poznali podzemní chodby, které spojují všechny tři hotelové budovy. Naše soukromá sauna s výřivkou byla až v budově bývalého zámku, pojmenované nyní hotel Klein.

soukromé wellnes ve sklepě hotelu Klein soukromé wellnes ve sklepě hotelu Klein

V prostřední budově pojmenované Sidonie, kde je recepce a wellnes bazén jsou i prostory nabízející saunový svět.

No a ve třetí budově nazvané hotel Josef, jsou nečekané místnosti pro sportovní vyžití a společná jídelna pro ubytované i restaurace Savarin pro návštěvníky, co jdou cíleně kolem tohoto komplexu.

pohled na bazén sál pro squash a stolní tenis

Okolí je totiž upraveno jako zámecká zahrada s rybníčkem, kde si můžete zajezdit na dřevěné lodičce a kochat se jako skuteční zámečtí hosté tou podzimní prosluněnou krásou kolem.

venkovní bazén s výřivkou a teplotou vody k 20.09., kdy měla 30 st.C ještě jednou se procházíme zámeckým parkem

No a protože být jen na jednom místě a vidět jen to co jsme si vybrali či dostali nám moc nevyhovuje, měli jsme plán k poznávání okolí, které jsme tentokrát znali, ale objevili jsme ho v letech 2014 a 2015 a tak nás zajímalo, jak se to asi mohlo změnit.
No a změnilo, protože to co bylo rozestavěné už několik let slouží k plánovanému užitku.
Můžete nahlédnout do mých webových stránek www.cestotipy.cz .
V roce 2015 se všude kopalo a měnilo se okolí zámku v Sobotíně :
https://www.cestotipy.cz/2015/nezvykly-den-a-nezvykle-zazitky-v-udoli-kolem-ricky-desna/
Tady je další naše poznávací výprava z téhož roku 2015 :
https://www.cestotipy.cz/2015/poznavame-krajinu-v-udoli-ricky-desne-a-jejiho-okoli/

V roce 2017 to byly znatelné změny a dostali jsme se i do části, kde je po rekonstrukci interiér zámku a jeho restaurace s imitací dobového nábytku na zámku :¨

https://www.cestotipy.cz/2017/19371/

No a pak jsme se do této lokality jeli podívat v době „po covidu“ v roce 2021

https://www.cestotipy.cz/2021/zacatek-cervna-2021-dochazi-konecne-k-uvolneni-covidu/

A netáhne nás jen tento hotel, ale i historie rodiny Kleinů, která se postarala o rozvoj celého kraje, ale to hlavní, že rodina Kleinů zajistila výrobu oceli pro stavbu železnice z Bohumína do Prahy. Vše si můžete o této historii dohledat na webovém odkazu :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kleinov%C3%A9

jdeme na prohlídku hrobky jdeme na prohlídku hrobky

Konečně se rozhoupali i úředníci z kraje a podpořili rekonstrukci pozemku kolem honosné hrobky rodiny Kleinů, takže jsme nemuseli k hrobce prolézat houštím, ale prošli jsme otevřenou bránou a pak po kruhové rampě až ke dveřím do hrobky. Ještě to bude stát hodně peněz a asi i času, než to bude vypadat tak, jak to dal postavit pan Klein.

Cestou do Sobotína jsme to dali přes Rýmařov a následně silnicí na Šumperk se zatavením na Skřítku. Tady se zastavil čas, houby v okolním lese se nám vyhnuli, nebo nerostli v tak hojném počtu, který viděli jiní důchodci, co do tohoto místa také dojeli. Potom při sjezdu ze Skřítku jsme odbočili do Klepáčova. Dříve vesnička, dnes rekreační chatová osada, kde mají i lyžařský vlek, ale taky krásně opravenou dřevěnou kapličku. Ve středu tady byl takový klid, že jsme se mohli i bát.

opravená kaple v Klepáčově nové bungalovy u Rybárny

V následující vesnici Rudoltice jsme pak vystoupili pod rybárnou, kde si dáváme pochoutku z upraveného pstruha. Dopoledne bylo ještě zavřeno a v září se otevírá až ve čtvrtek po 15:00 hodině. Od října už je zavřeno až do dubna dalšího roku. No a my zaparkovali a zjistili otevírací dobu, ale také objevili, že na dříve zelené oplocené louce už nestojí jen zvonička, ale jsou zde nové apartmánové domečky s venkovním nerezovým bazénem a nádherně upraveným zahradním prostředím.
Takže už víme, že další den našeho pobytu tady posedíme a dáme si naši oblíbenou pochoutku, pstruha na mandlích.
Když se nyní vrátím k tomu, jak jsme prožili těch 24 hodin v lázeňském komplexu, tak musím konstatovat, že to je na pobyt pro zdatné sportovně založené rodiny. Protože je tady tenisová hala, hala na squash, dva stoly na stolní tenis a večer otevíraný bowling klub se dvěma dráhami. Půjčují horské kola a elektrokola. Přes sinici je malá sjezdovka a do koutů nad Desnou je to jen asi 10 km.

sál na tenis v hotelu Josef fotil jsem při ranním úklidu sálu

My si užívali jako jediní venkovní bazén. Kdo by do něj lezl 20. a 21. září. My to zkusili protože jsme se dozvěděli na recepci, že to je vyhřívané na 30 st.C. K tomu slunce přímo pálilo, takže opřít se o kamennou zídku bylo jako dotknout se plotny u kamen. Ale bylo to taky tím, že hotel měl vyprodáno, ale pro kolektiv z podniku či úřadu, který se musel přes den školit a tak bazén byl jen pro nás.

venkovní bazén s výřivkou a teplotou vody k 20.09., kdy měla 30 st.C poležení u venkovního bazénu

Byli jsme sami taky ve vnitřním bazénu s výřivkou a obsluhou. Takže jen u vydatné snídaně a večeře podávané jako bohatý bufet jsme potkávali ostatní hosty. Dokonce si po večeři obsadili i bowlingový klub.
A to je vše k tomu vánočnímu dárku. Nám to začíná vyhovovat.
Ale podělím se ještě o jedno tajemství, které mohla objevit jen naše přirozená zvědavost. když jsme si vyjeli do posledního 4 podlaží, vstoupili jsme přes čipovou kartu k pokoji, na dlouhou terasu s výhledy 360 st., kde také stála výřivka, která stále byla napojena na elektrický zdroj.
Po delší době jsme tedy objevili jak se digitálně spustí bublinky. No a tak se stalo, že jsme se „rochnili“ při východu sluníčka ve výřivce, kde voda měla 34.5 st.C. Těch 45 minut do snídaně tak byl konečně zážitkem,

pronikli jsme ve 4 patře na terasu s výřivkou před východem slunce na střešní terase