

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
01 – Středa 8.července – na prohlídce města Rhodosu.
Ve středu dne 8.července jsme si naplánovali výlet do města Rhodos. Museli jsme zjistit kdy autobusy jedou a kde zastavují. Náhoda v úterý večer tomu chtěla, že v době našeho návratu z pláže jsem šli kolem nenápadné zastávky, kde čekali ve stínu dva turisté. Nahlédli jsme na nově přilepený časový rozpis a zjistili, že něco právě má odjíždět na Rhodos. takže jsme chvíli v povzdáli počkali a ono to skutečně jelo i když tohle místo vypadalo, že nemůže tudy jet vůbec nic.
tak vypadají jízdní řády autobusů, jezdí kamkoliv na ostrově, ale třeba jen jeden spoj za den
autobusová centrální stanice v Rhodosu a linkový autobus na ostrově
Tak se stalo, že jsme v 9.25 přišli na zastávku a asi po 5 minutách přijel a dokonce zastavil autobus. Za 2.40 eur na osobu nás a ještě asi 4 turisty dovezl až na centrální autobusovou zastávku v Rhodosu, kousek od vstupu do hradeb starého historického města. Náhoda tomu chtěla, že jsem jakousi branou vstoupili do hradního příkopu. V knize je popisován jako místo, kam museli při obléhání vstoupit osmané a s hrůzou se obávali o svůj osud. my s nadšením začali fotit a pak se obávat, že budeme muset v té výhni jít i zpět, protože za několika záhyny hradeb pořád nebylo znát místo, že se odtud lze dostat i na jiném místě. A tak jsem se po čase stali i atrakcí pro turisty, kteří do města přicházeli jinou branou po mostě nad příkopem, kde jsme asi uvízli právě my. Ale pak přišla rozhodná chvíle, kdy jsme objevili tunel ve vnitřní hradbě, provedl průzkum a zjistil, že tu je i pro vstup do historického centra.
jdeme za poznáním opevněného historického centra města Rhodosu
jdeme za poznáním opevněného historického centra města Rhodosu
No a pak už jsem se procházeli v městě, kde bylo více prodavačů než turistů až nám jich bylo líto.
jsme v historickém centru Rhodosu
před branou velmistrovského paláce Čti více…
02 Čtvrtek 9.července – na prohlídce města Lindos
A byl tu čtvrtek 9.července a jak bylo naplánováno tak i bylo splněno a přesně v 9.00 hodin tu byl zástupce od půjčovny aut a předal mi auto.
No a pak se vyjelo na první výlet.
Po Rhodosu je z hlediska historie a návštěvnosti druhým nejvýznamnějším městem Lindos. Nad malebným městečkem, de žije asi 5000 obyvatel se vysoko na skále ční akropolis. Když jsme dojeli do města bylo už hodně teploučko, takových 35 st.C a v uličkách s obrovským množstvím krámků ani nepofukoval větříček.
v uličkách Lindosu
v uličkách Lindosu
Naštěstí lidí bylo málo a tak to byl asi nevšední zážitek pro každého kdo toto město ten den navštívil.
Na akropoli se můžete vyvézt na hřbetě oslíka. Za osobu to je 10 eura. Vždy dva oslíky vede pokřikující a povzbuzující průvodce a jejich chovatel. Kudy vede cesta jsme dokázali poznat jen podle odpadu, který za sebou oslíkové nechávali.
oslíci při odpočinku
kdo na to má jede na hřbetu oslíka k hradu Čti více…
03 Pátek 10.července – Lindos akropole a jih ostrova Rhodos
A máme tu pátek, a my jsme po 6 hodině jaksi více svěží. Máme možnost ještě pospát, a nebo sednout do auta a být v Lindosu v době, kdy tu vládne chlad a nám se podaří vystoupat na akropoli. Tak se i stalo a my jsme v Lindosu už v 7.20 hodin. Tady vládne klid a na parkovišti nad městem stojí jen to naše auto. Ve stínu a při teplotě jen asi 25 st.C zdoláváme hladce výstup k branám hradu. Fotíme hradby akropole ozářené vycházejícím sluncem a objevujeme nádherné pohledy na jiné pláže pod hradem a pod městem.
jsme pod hradem a je 7.45 hodin
jsme pod hradem a je 7.45 hodin
V 7.45 jsme odhodláni vstoupit do akropole. Ale bohužel to nejde, otevírá se až v 8.00 hodin a tak čekáme. Předbíhají nás jen ti co tu budou ten den dělat ostrahu či průvodce. Ale přesně v 8.00 nás do akrropole pouští a my jsme tu skutečně jako první dva platící návštěvníci. Nikde nám nikdo při focení nezavazí, malý zázrak, ale i to, že nesou turisté. Zase se podařilo vyžádat si slevu pro důchodce. Zase to je 50 %, tedy 6 eur na osobu. Když po 9 hodně odcházíme, tak potkáváme první turisty stoupající na akropoli.
a nyní už jen prohlídka akropole Lindos
a nyní už jen prohlídka akropole Lindos Čti více…
04 Sobota 11.července – Motýlí údolí a středem ostrova
Třetí den, kdy máme půjčené auto jsme si naplánovali výlet do motýlího údolí a pak se uvidí. A ono se uvidělo. Z Faliraki jsme to vzali napříč ostrovem k letišti a za ním a za obcí Paradisi jsme jeli podle šipek k zahradě se pštrosi a jinou reklamovou zvěří. Zastavili jsme u vinařství, kde před budovami ještě bez lidí či turistů stála historická vozidla a či stroje potřebné při výrobě vína.
cestou k motýlýmu údolí míjíme vinařství
cestou k motýlýmu údolí míjíme vinařství
Pak už bylo parkoviště před zahradou Butterfly, tedy zahradou kde uvidíte co jste ještě neviděli, motýly hejna rodu přástevníka kostiválového, který tu prožívá svou dobu páření. Proto jsem jej spatřili i my a bylo to zase naše dobré rozhodnutí, být tu mezi prvními. Nebylo tu hodně turistů a tak ta hejna i byla nafilmována a pokusně i nafocena.
vstupní brána do údolí
na prohlídce stezky v motýlím údolí
Malebné údolí s lávkami potůčkem a vodopádem pak narušilo v horní části zjištění, že informace o tom, že voda tu nikdy nevysychá, je nepravdivé, protože voda tu je dodávána portubím, které chrlí zásobu potřebné vody v horní části. kde pak je vidět i jiné rameno dokonale vyschlé. Tou samou cestou co nahoru jsme se vraceli a proti nám už šly skupiny turistů a ta hejna jaksi popoletěla dál od chodníčku.
Takže ano krásné to místo, ale navštívit jen po ránu, kdy viditelná černá křídla se světlými žilkami jsou téměř neviditelná a poblíž dřevěného zábradlí.
to je ten motýl, přástevník kostiválový, kterého sem chodí sledovat turisté
na prohlídce stezky v motýlím údolí Čti více…
05 Neděle 12.července v okolí našeho hotelu na pláži, ale i podvečer v městě Rhodos
Dali jsme si tento den jako den poklidu. Po ránu jsme vyjeli na místo, které bylo hned nad našim hotelem. Nejdříve jsme objevili vilu snů, zavřenou a bez hostů, pak vilu, kde je umístěna i kavárna a byla mimo provoz, ale bylo odtud vidět na druhou stranu kopce na nějakou tu zátoku.
vila nad Faliráky, kousek nad naším hotelem
u hvězdárny nad naším hotelem
Pak jsem měl v úmyslu vyjet na vrchol, kde pořád vlála řecká vlajka. Nejdříve jsem odbočil moc brzy a objevil jsem takové podivné místo s kostelíkem, velkým nádvořím plným prachu a neudržované, kde však pokřikovalo velké množství pávů. Až potom jsem našel to pravé odbočení do vrchu. Zařadil jsem 2.stupeň a jel, až jsem musel zařadit i první stupeň a ještě chvíli jel, ale pak už toho stoupání na mě bylo hodně a tak jsem to vzdal a jak to šlo odbočil na štěrkové parkoviště.
poutní místo na vrcholu
tak a je rozhodnuta, tady se dnes budeme koupat a užívat si to Čti více…
06 Pondělí 13.července – Kamiros a ostrov Chaliki
Kam asi tak pojedeme. No neviděli jsme ještě jednu typickou památku na ostrově a to římské osídlení v Kamirosu na západním pobřeží, které po zemětřesení v roce 200 let před kr. padlo a bylo obnoveno. Když ale přišlo druhé zemětřesení v roce 200 po kr., už jej nikdo neobnovil až v současné době se stalo navštěvovanou památko po nezbytné rekonstrukci. Cestou jsme objevili klášter obhospodařovaný ženským řádem, kde před vstupem stojí vykotlaný platan, kam prý vleze najednou i celá rodina. když celá rodina tak my také a můžeme potvrdit že to je pravda. Jméno kláštera bylo Aghios Nektarios. Zase jsme tu po ránu byli jen my dva. Jo a dvě jeptišky co zametali listí na nádvoří.
klášter Agios Nektarois při silnici do Archipoli
klášter Agios Nektarois při silnici do Archipoli
Na vstupu do areálu se nám opět podařilo vymámit seniorskou slevu a tak jsme platili 3 eura na osobu.
akropolis v Kamirosu
akropolis v Kamirosu
Za 45 minut jsme to měli projité a jelo se k moři po západní straně ostrova k městu Kamiros –skala. Zastavili jsme u taverny, která nás hned na pohled oslovila svou barevností. Museli jsem jít a vše nafotit, jak se nám to líbilo a jak to bylo nezvykle barevné. bylo 11.30 a my zastavili u mola v obci Kamiros – skala, kde jsme chtěl i koupit čerstvá rajčata, která se tu kolem naší cesty všude pěstovala.
Ale žádná prodejna, žádný stánek. Jen jeden stánek na betonové molu a v něm prodej jízdenek na loď, co jezdí na ostrov Chalki.
jsme v Kamiros skala u přístavu
jsme v Kamiros skala u přístavu Čti více…
07 Středa 15.července – lázně Kalithea a celý záliv Faliraki
Kdo by si myslel, že už se budeme jen válet a opalovat svá těla, byl by na omylu. Ještě jsme nebyly v lázních v Kalithea. No a protože se tam dá dojet autobusem co odjíždí směrem na Rhodos v 9.25 a my už víme kde určitě zastaví, není co řešit. Přijel o 10 minut později, už byl téměř plný, tedy na každém dvojsedadle někdo seděl a pak i lidé přistupovali. nahlásil jsem výstup Kalithea therme, zaplatil jen 2 eura na osobu a jelo se. Pak řidič zakřičel, že už stojí jen kvůli nám a my vystoupili. tan den bylo rozhodnuto. Na druhé straně silnice na jízdním řádu jsem vyčetl jen to, že něco jede zpět v 11.00 takže tím to už nestihneme a šli jsme do lázní.
před vstupem do lázeňského areálu
no a už jdeme ven z areálu
Tohle místo, jak jsme v jedné z místností lázní na filmové reportáži, sloužilo i pro natáčení filmu Herkule Poirot, film Děla z Navarone s Anthony Quinnem a jiné. Lázně byly obnoveny po válce, kdy je němci zničili bombardováním. Nově byly otevřeny až v roce 2007.
tak to je nádhera
jen si to lze domyslet Čti více…
Vzpomínka na pozdní léto v Řecku – Vrasně z roku 2002.
Dnes přišel asi první mráz, je zamračeno a asi bude poprvé i sněžit. Je 25.listopadu a já jsem si zadal úkol popsat minulost prožitou v teple pozdního léta ve Vrasně v Řecku, nějaký ten kilometr za Soluní a za „třemi prsty“ jak se této lokalitě někdy říká. Pobývali jsme na plážích Nové Vrasny a dělali procházky do okolí jako je městečko Stavros, Stará Vresna, či placený zájezd do města Dramy a Kavali, se zastávkami v Amfipoli a v jeskyni u Alistrati. které jsme tam tehdy při našem týdenním pobytu postupně realizovali. Zpětně na to vzpomínáme v dobrém, počasí nám tehdy vyšlo až na poslední dva dny, kdy jsme poznali jak v dané lokalitě trochu víc zaprší.
Bydleli jsme na soukromí v rámci placeného zájezdu s ČD Travel. K moři jsme to měli takových 200 m. Pláže dlouhé a pozvolné.
pláže v Nové Vrasně - Řecko
místní pláže v Nové Vrasně při západu slunce
Hned první den u vody jsme se seznámili s modrou velkou medůzou a tak jsme pak byli hodně opatrní, aby nás nepoštípala. Ale jen tak ležet a koukat do blba a sem tam si zaplavat to by byla náramná nuda.
Tu jsme proto vyměnili za procházku podél pobřeží do městečka Stalos a vyšlápli si to až k pěkné stylové hospůdce na kopci odkud byl pěkný rozhled na zátoku s naší pláží. Jo a byli jsme tehdy i poněkud mladší a tak jsme si sebou do letadla vzali i skládací koloběžky a tak jsme vzdálenosti překovávali 3x rychleji než pěší pochůzkou.
Stavros pod námi
místní Čti více…
Čtvrtý den 28.září – výlet do hlavního města Kerkiry.
Tento výlet jsme si naplánovali na sobotu a autobusovou linkou „green bus“, která jezdí jen ve všední dny 4 x za den a 2x v sobotu. V neděli nejezdí nic. Navíc cesta autobusem nás stála na osobu 3,60 eur a bylo to tak výhodnější než denní taxa za půjčení auta. Jelo se až v 10.15 a na autobusovém centrálním nádraží jsme byli za 1hod a15 minut. Nazpět to vyjíždělo do Agios Georgios v 16 hodin a 15 minut, takže na prohlídku města to bohatě stačilo. Centrální stanice je pod novou pevnost a kousek od přístavního mola, takže cestu zpět najdete lehce. Vydali jsme se do města, prohlíželi a fotili úzké uličky, krásná podloubí starých domů, nahlíželi do krámků. Nakoupili drobné pozornosti pro ty doma.
Třetí den s autem 27.září – výlet směrem na jih ostrova.
Podle mapy jsme to vzali serpentinami, ale známou trasou přes obec Pagi na Lakones s tím, že po ránu se na úzké silničce ještě mineme s autobusy turistů. A užijeme si ranního osvícení v zátokách Paleokastritse. Ale byli tu tací, kteří už v 9.00 jeli do vrchu a autobusy do Lakones, takže v obci kde nefungovaly semafory jsem se potkali a užili si řádného adrenalinu s couváním, odstavováním v místě, kde to ani téměř nešlo, prostě nakonec to vždy vyšlo, ale couvat a najet ke zdi až na doraz se sklopeným zrcátkem a otevřeným oknem už určitě umím a ani jsme neškrábl jak se říká. Výhled samozřejmě úchvatný a stálo to vše za to.