Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01 – Středa 8.července – na prohlídce města Rhodosu.

Uloženo v : Řecko napsal facero

Čvc.19,2020

01 – Středa 8.července – na prohlídce města Rhodosu.

Ve středu dne 8.července jsme si naplánovali výlet do města Rhodos. Museli jsme zjistit kdy autobusy jedou a kde zastavují. Náhoda v úterý večer tomu chtěla, že v době našeho návratu z pláže jsem šli kolem nenápadné zastávky, kde čekali ve stínu dva turisté. Nahlédli jsme na nově přilepený časový rozpis a zjistili, že něco právě má odjíždět na Rhodos. takže jsme chvíli v povzdáli počkali a ono to skutečně jelo i když tohle místo vypadalo, že nemůže tudy jet vůbec nic.

tak vypadají jízdní řády autobusů, jezdí kamkoliv na ostrově, ale třeba jen jeden spoj za den autobusová centrální stanice v Rhodosu a linkový autobus na ostrově

Tak se stalo, že jsme v 9.25 přišli na zastávku a asi po 5 minutách přijel a dokonce zastavil autobus. Za 2.40 eur na osobu nás a ještě asi 4 turisty dovezl až na centrální autobusovou zastávku v Rhodosu, kousek od vstupu do hradeb starého historického města. Náhoda tomu chtěla, že jsem jakousi branou vstoupili do hradního příkopu. V knize je popisován jako místo, kam museli při obléhání vstoupit osmané a s hrůzou se obávali o svůj osud. my s nadšením začali fotit a pak se obávat, že budeme muset v té výhni jít i zpět, protože za několika záhyny hradeb pořád nebylo znát místo, že se odtud lze dostat i na jiném místě. A tak jsem se po čase stali i atrakcí pro turisty, kteří do města přicházeli jinou branou po mostě nad příkopem, kde jsme asi uvízli právě my. Ale pak přišla rozhodná chvíle, kdy jsme objevili tunel ve vnitřní hradbě, provedl průzkum a zjistil, že tu je i pro vstup do historického centra.

jdeme za poznáním opevněného historického centra města Rhodosu jdeme za poznáním opevněného historického centra města Rhodosu

No a pak už jsem se procházeli v městě, kde bylo více prodavačů než turistů až nám jich bylo líto.

jsme v historickém centru Rhodosu před branou velmistrovského paláce

Podle mapy jsme našli palác velmistrů, kde jsme si vymohli slevu pro seniory. Když se ozvete a strpíte ponížení, že se hlásíte k seniorům, tak po vás chtějí pasy, když si ověří vaše tvrzení, máte mít vstupenku o 50 % levnější. Tak jsme se do paláce dostali za pouhých 6 eura na osobu a viděli hodně zajímavých věcí a odnesli si nové poznání, že palác velmistrů byl opraven až v době, kdy Italové porazili Turky v roce 1912 a celý palác museli opravit, takže jsou zde k vidění podlahové mozaiky, které nejsou původní, ale jsou nádhernými kopiemi těch které jsou různě po bývalé římské říši. Celý palác byl skutečně hodně uajímavý a musí se skutečně vidět. Jen jsme se kochali tím, že se tu procházíme po sálech, kde dva lidi hlídá jeden hlídač. Samozřejmě všichni mají roušky a protože není už koho jiného hlídat, tak vám umí i připomenout, že roušku musíte mít i přes nos.

pak už jen s rouškou prohlížíme sbírky a artefakty zde vystavené procházíme restaurované sály paláce

Když jsme opustili tento palác, šli jsme do rytířské ulice. taky opravené. Podle knihy o Rhodosu městě je to ulice, kde měli své domy rytíři řádu Johanitů, každý za svou zemi. My byli na ulici skoro ztraceni a sami.

a už procházíme rytířskou ulicí a už procházíme rytířskou ulicí

Jako ve městě duchů a o to lépe se fotilo co bylo zajímavé, a bylo toho hodně. Dá se říci, že polovinu města jsme prošmejdili až jsem se objevili u brány, která vede přímo na nábřeží a pak se jde k starému přístavu Mandraki.

další z bran do města od moře to bylo dílo na bráně sv.Pavla

Tady jsem našli místo k posezení a odpočinutí při studeném nápoji frape a mačkaném ledovém juice.
Znavená těla pookřála a šli jsme pořád k severu kolem historie tohoto místa až na pláž při severním okraji, kde jsem ve stínu opět museli posedět.

a jsme u zakotvených jachet a výletních lodí v přístavu Mandraki tam kde stojí ten sloup, prý stala noha největší sochy světa

A protože jsme toho už viděli za ten den dost, dali jsme se zpět ve stínu novodobých domů veřejných institucí z doby, kdy tu vládla Itálie zpět k autobusovému nádraží, či spíše k místu, kde i někdo prodával ve stánky lístky.
A stalo se, že nám to krásně vyšlo a autobus zpět jel v 15.00 a my tam došli 10 minut před odjezdem. Po návratu do centra Faliraki jsme ale museli ještě jít kus cesty kolem pláže na náš hotel.

to už jsme ve Faliraki v nákupním centru obce to už jsme ve Faliraki v nákupním centru obce