Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tentokrát to není o typování místa, ale typ na počasí, typ na to jak uniknout inverzi a vyrazit si na hory. Z Olomouce do Beskyd to je jen něco přes hodinku. A tak po pořadu Panoráma na CT 2 nebylo co řešit a kolem desáté jsme stáli na parkovišti na Pustevnách. Je to nadmořská výška, kde se právě mlely mraky stoupající mlhy. Ale byl tu čistý a krásně vlhký vzduch a atmosféra naprostého klidu dělala taky své.

Ale taky bylo znát, že podzim přechází do zimy a zmrzlá mlha na jehličkách keřů a stromů, ale i na podrostu borůvčí dělala atmosféru, kterou jsem dosud neviděl. Takže cíl pod chatou Libuše, kde bylo ve čtvrtek otevřeno, byl určen. Ale tady nebylo hostů, protože ještě nebyl čas oběda, a to bylo taky něco zcela mimořádného, zejména když to tu znáte z časů lednových oslav sněhových soch, nebo ze zimní či letní sezóny.

Vyrazili jsme na Radhošť, kde jsme si plánovali dobrý oběd. A udělali jsme dobře, protože teprve na této hřebenové cestě jsme se dostali nad místní mlhu a zjistili jsme, že inverze se nekoná, ale že to je zase něco zcela nového, dosud nepoznaného. Byly tu totiž mraky nad námi ale i pod námi, jen to slunce svítilo jinde než jsme se právě nacházeli. Kolem nás mráz, ale místy i výrazně teplý, stoupající vzduch.

Krásná neděle v babím létě byla důvodem podívat se někam, kde jsme ještě nebyli. A tak jsme z Olomouce vyrazili přes Šternberk a Hůzovou do obce Jiříkov, kam se v zimě občas ani nedostanete pro obrovské sněhové závěje. Je to i při cestě na hrad Sovinec. Když budete tápat, tak první jistotu, že jste to už skoro našli, je obec Kněžpole s odbočkou na Jiříkov. Pak to vypadá jako cesta necesta, ale přivede Vás to až do míst, kde uvidíte na tu zapadlost obce až nezvykle velké množství aut. Galerii jako své zázemí řezbáře a velkého dříče a pracanta, vybudoval pan Halouzka, který zde našel klid pro svou práci, kterou lze také dohledat na webu www.pradedovagalerie.cz.