Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Maďarské termály’

Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.

Věříte zprávám v mediích. Já tomu věřil, a proto jsem si na webu : https://www.lazne-lipot.cz/ na poslední chvíli zajistil ubytování a pobyt na minimálně 3 noci. Jako důchodce samozřejmě za cenu, které jsem nevěřil až do chvíle, kdy jsem právě tuto cenu zaplatil a odjel.
Ale něco bylo hodně jinak. Do Maďarska už se může, takže co takhle vyjet do Lipotu, je to kousek za Bratislavou, jen přejet nám známou celnici mezi Rusovce a Rajkou a pak už jen pár kilometrů a jste na místě. Podle mapy to je 277 km a měli by jste to dát za 4:33 hodiny.
Ale bylo to jinak. Přes Bratislavu je neplacený úsek dálnice Mlýnskou Dolinou, pak se musí v tom správném místě sjet z dálniční komunikace na místní a pak už to je směr Rusovce či Rajka. Projeli jsme to vícekrát, někdy odbočíme špatně, ale vždy najdeme ten správný směr.
Tentokráte nic netuše sjedeme na nesprávném místě, bloudíme, ale pak najdeme ten správný směr a zjišťujeme, že za ty dva roky tu odvedli pořádný kus práce na okruhu kolem Petržalky a vypadá to hodně jinak. Už jsme ale na silnici do Rusovců, obdivujeme co tu vyrostlo za nové sídliště rodinných domů a nízkých bytovek. A pak šok. Jsme u staré, polozbořené celnice a přes cestu jsou rozmístěny dopravní červenobílé kuželky a na maďarské straně stojí napříč silnicí neoznačené auto. Vystupuji a začínám tušit problém. Proti mě vystoupil voják a jde mi naproti. Ano potvrzuje to, že jej neukecám a že neprojedu, musím se vrátit a projet to na dálnici, to je jediné možné řešení.

20210625_145709_102425 na přechodu Rusovce - Rajka už je zase otevřeno

Na této fotce, kterou jsem si pořídil až při zpáteční cestě nejsou ty dopravní červenobílé dopravní kuželky, protože tak pevné nervy jsem v té chvíli prostě neměl.
A tak jedu zpět, kličkuji stavbou a jsem na dálnici, ale asi bych měl platit. Ale nikde není místo, kde bych známku koupil. Dojel jsme na celnici s Maďarskem. Tady zjišťuji, že i na těch 17 km do Masonmagyarvaru musím koupit známku na 10 dní. Poprvé jedu po dálnici s novým autíčkem, poprvé jedu po dálnici v Maďarsku. Ale postupně se vytrácí zuřivost, i když vzpomínka na to co se stalo a že to vše bylo jen proto, aby si udržely kontrolu na vstupujícími do Maďarska a pak se jen na Vás usměje celnice, zeptá se kam jedu, já rozumím a řeknu Lipot, ona se jen usměje a já jedu dál. Žádné potvrzení o mé bezinfekčnosti a podobné, co bych tedy po tak důkladném odklonění očekával.

No ale je to za mnou a já se registruji na recepci campu v Lipotu. Dostávám digitální náramek a klíč k vozňu číslo H1. Najdu svůj krásně pomalovaný a výhodně ve stínu postavený vozeň.

20210622_132313_102164 tohle je ten náš vozeň v campu Lipot 20210625_103735_102309 interiér vozňa který se předával v čistém stavu

No a pak už to je jen o léčení a relaxaci. Jsou zde dva bazény s léčivou a hodně teplou vodou, v bazénech jen Čecháčkové. Nikdo z Rakouska, málo Maďarů a jen s výjimkou Slováci. To co tu bývalo dříve, na to jen vzpomínáme.

20210622_162513_102184 pohled do lázní Lipot 20210622_144137_102181 dva termální bazény v Lipotu Čti více…

Podívali jsme se do Gyoru – 25.června 2021.

Když už máme elektronickou evidenci o zaplacení dálniční „známky“po našem podivném vstupu na maďarské území, tak jsme si naplánovali na závěr tohoto pěkného pobytu i prohlídku starého centra města Gyor. Do Gyoru z Lipotu to bylo po vedlejší silničce jen 23 km. No a protože i cestou se dá něco nového uvidět, zastavili jsme v obci Dunaszeg.

20210625_111901_102320 20210625_111458_102314 a tady už jsme na cestě do Gyoru v obci Dunaszeg

Nafotili jsme místní křížovou cestu v parku, při hodně starém kostelíku z 18 století a pak dojeli do města Gyor.
Asi zase nad námi letěli andělíčci, protože jsme jeli a odbočili a zase jeli a odbočili a pořád jsme viděli, že se platí parkovné, ale místa ani tak nebylo, až jsme odbočili naposled a pod námi bylo neplacené parkování přeplněné auty, ale jedno místečko se po 11.30 hodině přeci jen našlo. A pak jsme v tom horku vystoupili a stáli jsme u řeky Rába, která se pak pod hradem spojí s ramenem Dunaje, tady nazvaného Masoni – Duna.

20210625_114730_102323 tady bylo neplacené parkoviště kousek od centra 20210625_115316_102329 na břehu řeky Rába v Gyoru

No a tak jsme to právě touhle náhodou měli jen kousek do centra, a to po krásně upravené náplavce s osvěžujícím klimatem. Pak už jen najít místo k obědu, protože věže na kostelech odbíjeli 12.00 hodin.

20210625_115802_102333 v tomto místě se dostáváme do historického centra 20210625_120633_102349 okolí baziliky v Gyoru Čti více…

Návštěva lázní Lipot – Maďarsko – září 2018

Návštěva lázní Lipot – Maďarsko – září 2018

Letošní rok jsme se do termálů moc nedostali, snad jen do Velkých Losin, které máme poblíž a je to po stránce léčebné na stejné úrovni a cenově a časově dostupnější.
Takže když zase byla předpověď ještě slunečných dnů na konci září, a k tomu na webu těchto lázní Lipot lázně jsme se dozvěděli, že jen do 30.9. budou otevřeny i venkovní relaxační bazény, bylo velmi rychle rozhodnuto a na svátek Sv.Václava v 6.00 jsme vyrazili do těchto lázní. Jezdím mimo dálnice a tak cesta trvala 4 hodiny a 30 minut a bylo to přesně, podle výpočtů pro neplacenou a nejkratší cestu, na webu www.mapy.cz . Průjezd Bratislavou je od posledního nájezdu za Stupavou bez poplatků a když se přejede Dunaj a odbočí se až na druhém sjezdu na Háje, je to rychlé a bez poplatků. Jen pozor, než se dostanete ke směrovce Háje je vyznačeno i druhé odbočení na Vídeň a Kittse. Pak nadjezdem nad dálnicí ze které jsme sjeli a to hned na další křižovatce, kde je směrovka na Rusovce a Rajku. Krásně a bezpečně jsme tedy projeli Bratislavou a v 10.30 hodin jsme stáli před branami lázní v Lipotu. Vstupné je opět vyšší než bylo naposledy v roce 2015, kdy jsme tam také byli v polovině září. Je to k dispozici ve vzpomínce rok 2015 Lipot
Vstupné tedy bylo 3200 Forintů v sezoně a 2.900 Forintů po sezoně. V areálu plno květin, sytě zelené plochy s lavičkami a dvěma bazény s léčivou termální vodou a teplotou od 34 do 38 st.C, jeden plavecký bazén 50 m s vodou 32 st.C, no a potom relaxační bazény se stále jedoucími tryskami na masáže celého těla a vodním kolotočem pod dohledem plavčíka.

DSC_3746 zázemí lázní DSC_3709 LIpot - termální lázně - léčivé bazény

Vedle lázní autocamp a v něm místo pro caravany, ale i domky k pronajmutí, či jen tak na jednu noc. Tady také podražily, ale je to snesitelné v porovnání s tím jak ceny stále rostou a nám Čechům po přepočtu na jejich měnu unikají.

DSC_3723 veřejná sauna pro hosty lázní DSC_3743 bazén s teplou vodou a masážními tryskami Čti více…

01 – Termály v Maďarsku a cestou za poznáním nových lokalit – duben 2018

01 – Termály v Maďarsku a cestou za poznáním nových lokalit – duben 2018

Konečně je tady předpověď krásného a teplého počasí na celý týden od 11.do 15 dubna roku 2018 a tak si realizujeme skromný plán a vyrážíme do léčivých vod v Maďarsku.
Tentokrát za cíl naší výpravy může nahlédnutí do katalogu na rok 2018 a zjištění, že jsme ještě nebyly v Szentgotthárdu. Kde to je, jsem pak našel na webu www.madarske-lazne.cz/mapa-madarskych-lazni . No a bylo v zásadě naplánováno a na místě se uvidí co dál.Na webu www.mapy.cz jsem si zadal vyhledat nejkratší trasu a vyšlo mi to na 390 km za 7 hodin. No a s objížďkami to vyšlo jen něco málo přes 400 km. Jel jsme po silnici 49 Rakouskem a pak na Fertod, Lovo a Szombathely a pak už jen směrovky na Slovinsko a jste tam.
Hned po přejezdu mostu nad řekou Rába je vidět celý areál i s hotelem. Zaparkovali jsme v 16 hodin a do 20 hodin jsme si užívali překrásného prostředí a pohody na bazénech obklopených nádhernou zelení.

DSC_3799_75712 v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu DSC_3802_75715 v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu

Venkovní bazény ještě nebyly v provozu. Bylo tu jen pár lidí a tak jsme si to užívali a i to sluníčko na střešní terase se do nás opíralo plnou silou.

DSC_3783_75696 v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu DSC_3812_75725 vstup do lázní Čti více…

02 – Termály v Maďarsku a cestou zpět kolem Neziderského jezera – duben 2018

02 – Termály v Maďarsku a cestou zpět kolem Neziderského jezera – duben 2018

V teplých a léčivých vodách jsme se povalovali jen dva dny a v neděli jsme se vypravili hned po ránu směrem k domovu s tím, že se podíváme na míst, kde jsme putovali v roce 2010 a to kolem Neziderského jezera cestou přes Rakousko. Odbočili jsme z trasy k zámku, který souží jako hotel s bazény a obrovskou zahradou v obci Roitokmuzsai.

DSC_4073_75978 na hotelovém zámku v Rojtokmuzsaji DSC_4075_75980 na hotelovém zámku v Rojtokmuzsaji

Pak jsme popojeli jen o kousek dál do obce Hegyke. Tehdy v roce 2010 to byla ještě dřevní doba, spali jsme ve stanu a tady se to teprve budovalo. V roce 2012 už jsme pak jen koukali na změny v areálu.
www.cestotipy.cz/2012/v-termalnich-laznich-hegyke-%E2%80%93-madarsko .

DSC_4086_75991 jsme v Hegyke thermál s campem DSC_4091_75996 jsme v Hegyke thermál s campem Čti více…

01 – Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.

Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.

Od 13.3. do 16.3. jsme si jako důchodci ve věku nad 65 let užívali, protože to ještě tak nějak jde, poznávání krás tohoto velkého města Maďarska. Naposledy jsme tu byli ještě jako mladí a sháněli levné oblečení na naše děti a nebo e nám taky podařilo koupit a „propašovat“ rubikovu kostku. Tehdy našim nohám nevadilo, že jsme létali od obchodu k obchodu a ještě stihli vyběhnout na Rybářskou baštu nad Dunajem.
Viděli jsme nyní hodně památek, o kterých jsme z té doby našeho mládí ani nevěděli. Tady jen malá ukázka a pak základní rozjímání.

První nástin toho, co lze v Budapešti očekávat při procházce kolem Dunaje :

DSC_2366_74420 portál nádraží Keleti - Budapešť DSC_3092_75077 u řetězového mostu

DSC_2430_74472 Rybářská bašta DSC_2605_74637 parlament z přístavního mola Čti více…

02 – Výlet do Budapešti – březen 2018 – další dva dny pobytu.

Výlet do Budapešti – březen 2018 – další dva dny pobytu.

Je 15.březen a v Maďarsku se slaví státní svátek. Tady to nebylo o tom, že se vylidní město a každý se někam rozjede po okolí. Tady se to slaví s kokardou na klopě, s vlaječkou, či vlajkou v ruce a nebo s transparentem vyjadřujícím náklonnost k politické straně Fedes.
My jsme si dali plán. To pro znamenalo, že jsme se dopravili starým metrem, linkou M1 k lázním Szechenyi aby jsme se podívali do vstupní haly, kde jsme den před tím nebyli, protože vstup k obyčejným šatnám byl z boční strany. tady tento hlavní vstup je o tom, že v chodbách jsou místnosti, kde se nabízí léčení fyzioterapií, masážemi a podobně.

DSC_2767_74784 pohled na hlavní vstup do lázní Szechenyi DSC_2762_74779 interiér v hlavní hale na vstupu do lázní Szechenyi

No a prostředí je krásné, lázeňské a poklidné, bez davů.
Odtud jsme přešli silnici a byli jsme v parku s velkou vodní plochou, kde se v zimě i bruslí a je tu zámek sloužící jako galerie architektury a v den státního svátku tu byla i velká fronta na placený vstup. Všude kolem pohyb davů pěšky i na kolech. Staří i mladí, ale převážně maďarské národnosti. Prostě mají svátek a tak si to užívají.

DSC_2770_74787 prohlížíme okolí vodního hradu - je tu museum architektury DSC_2784_74801 prohlížíme okolí vodního hradu Čti více…

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

To počasí je nevyzpytatelné, řídit se tím co uvedou v mediích nemá cenu, protože pak je to úplně jinak. Tak se taky stalo, když jsme naplánovali s přáteli setkání na bazénu v termálu Egerszalok někdy mezi 23.9. až 28.9. roku 2016. To že se počasí tak změní k lepšímu jsme ale nečekali. Teplé noci, celý den téměř modrá obloha a na slovenském rádiu té teploty stále přidávali, takže byla nahlášena i teplota 24 st. C přes den. Mám nafocen důkaz, kdy v 18.37 hodin je na venkovním teploměru u lázní Demjen 16 st.C. a na obloze rudé červánky. No prostě zase nám to vyšlo.
No a nyní záznam vzpomínek na dny mezi 23.září a 28.září roku 2016. Vyjeli jsme podle webu www.mapy.cz po té kilometricky nejkratší trase na Eger. Nehleděli jsme na čas, protože cestou jen obdivujeme krásy krajiny kolem nás a když se na nás přilepí auto závodící s časem a překračující povolenou rychlost, nebo předjíždí plnou bílou čáru, tak mám chutě vytlačit jej ze silnice. Ale vždy se ovládnu a raději naznačím že o něm vím a blikám, že mu uvolním cestu aby narazil na policisty dříve než já. Ale oni nikde.
Takže z Olomouce jsme si to namířili na Fryšták, Slušovice, Broumov-Bilinice, kde jsme pak překročili hranici se Slovenskem. Pak jsme to vzali po silnici nižší třídy směrem na Ilavu a do serpentin v horách Strážovské Vrchy. Moc krásný to kraj. Ten jsme opouštěli u Bojnice, kde jsme jen vyfotili malebnou siluetu zámku a projeli jsme Preividzou směr HandlováŽií´ár nad Hronom a Zvolen. Poblíž Zvolena jsme poznali jak jsou Slováci dobří lidé. Totiž v místech na konci za Hronskou Dúbravou končí místní silnice a bez upozornění vás to navede na dálnici a to na oba směry jen se rozhodnout do leva či do prava. A slovenská dálniční policie ta to monitoruje a pokutuje s radostí. Tak jsem se na příjezdu k dálnici otočil a jel se zpět do vesnice poptat jak to oni tady řeší. Dva čekající u hospody mi radu dali, ale nemohl jsme uvěřit. Pak to i s mobilem a nad aktivní mapou potvrdil i jeden mladík, co tudy jezdí za prací do Zvolena. Musíte na dálnici, pak takových 100 až 200 m jedete po dálnici a je sjezd na obec Budča a je to. No konal jsme dle jeho pokynů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem před tou neoznačenou změnou sledoval ve zpětném zrcátku červenou starší škodovku a vypadalo to, že nemá dálniční známku. vystrčil jsem ruku a upěnlivým máváním jsem dosáhl očekávaného ale nečekaného. Já zastavil, on také zastavil. vyšel jsem se zeptat jestli by mě neprovezl na Dubču přes dálnici. On ale měl dálniční známku, ale jeho ženě jsem asi připadal sympatický či spíše pořádně zmatený, takže ho „ukecala“ na to, že jel přede mnou a projeli jsme po dálnic na Dubču. Před Zvolenem odbočil a já projel městem po složitém kroužení až na směr do Viglaše, kde je zámek nad obcí či spíše malou vesnicí. A udělal jsem dobře, protože jak naschvál na tomto složitém kousku dálnice v úseku takových 100 m se opravoval povrch a to i na mostě přes dálnici, kde se pak sjede na Dubču. A nebyl jsme sám, už prý o tom psali i v novinách, ale pořád to je takové jaké jsme to prožil já cizinec na Slovensku. ještě že jsem se domluvil.
No a nyní ta vesnice Viglaš a zámeček. byl jsem přemluven těsně před vesnicí, aby jsem se tam jeli podívat. No já odbočil. fakt vesnice, nikde nic, jen mostek přes potok a uzoučká silnice, spíše díravá cesta do kopce. a pak to přišlo. Auto na auto, snad z každé poznávací značky něco, prostě autíčka z celého Slovenska. Našvihané i tam, kde byl zákaz stání. Téměř jsem neprojel a minul jedno auto jen 3 cm. No a pak proti mě mercedes co jel proti mě a nechtěl uhnout. No taky jak, když nebylo kam a za ním další auto s blondýnou. Musel jsme ven a prosit a škemrat a vysvětlovat, že oni musí couvnou, že to mají blíž k místu, kde se snad i vyhneme. Poslechli mě, nic jiného jim totiž nezbylo. Já projel a pak našel i místo na zaparkování a šlo se na zámek. No to jsme koukali.

Opraveno z evropských peněz a na nádvoří smetánka v černém, na vstupu drinku na uvítanou a tak podobně. Cosi tam bylo a bylo tam těch akcí najednou více. Pro nás tedy zážitek.

dsc_1385_59364 a jsme na zámku Viglaš dsc_1392_59371 a jsme na zámku Viglaš

Pak to už byl jen kousek co manželka objevila přehradu pod názvem Ružín. Začala vzpomínat na známého, co tam jezdil na ryby. No a v tom rozrušení, že tam tedy zajedeme a i u vody přespíme, přehlédla že se to jmenuje Ružiná. No a bylo vystaráno. Slunce zapadalo a my viděli krásnou zříceninu hradu nad obcí Divín, pak i krásně upravenou náves, při ni zámek, vodotrysky, no prostě paráda, vše jako zjevení.

dsc_1401_59380 a jsme v obci Divín dsc_1408_59387 a jsme v obci Divín pod hradem Čti více…

Pro mne objev mezi termály v Maďarsku – Lipot – září 2015.

Pro mne objev mezi termály v Maďarsku – září 2015.

Jen dva dny se objevili jako dny, kdy místo nás hlídá zdravotní personál v nemocnici. A tak jsem museli něco udělat pro naše zdraví a jeli do nejbližšího termálu do Massonmagyarvaru, kousek za Rusovci pod Bratislavou. Ale pozor první den při jízdě tam to bylo o nervy, protože to naše vládní vedení umí sice nařizovat, ale neumí kočírovat. Místo již proměřené nejkratší vzdálenosti, do cíle do Massonmagarvaru, to bylo 321 km místo 270 km. No a proč, protože jsme na čtyřech nenadálých objížďkách najeli navíc 51 km. Místo normální doby 3,5 hodiny mimo dálnice to bylo jen pouhých 6 hodin. Takže mě stát okradl o 135 Kč a o kolik okrade touto hurá metodou na opravách silnic, propustků a mostů všechny ostatní ? No sice to musí být, ale nedalo se to dělat metodicky postupně. To jsme tam na dopravě museli mít toho kreténa Bártu, co všemu rozuměl a chechtal se jako …
Ale všechno zlé k něčemu dobré. protože jsme dojeli až po 12 hodině, už jsem nenajeli do campingu, ale jen tak zaparkovali a dali jen denní vstupenku. Dnes to už stojí 10,50 Eur na osobu a den. Bylo málo lidí a tak jsem se masírovali a užívali si pohodu poloprázdného areálu, kdy ve středu už jsou dítka ve škole a důchodci téměř nikde. Jo a opravovali jeden z bazénů, na který jsem se těšil, protože v horké léčivé vodě mě vždy povolí bolest kloubů.
Večer jsme zašli na vynikající zmrzlinu na hlavní třídě a jeli jen tak okouknout jak mají otevřeno v obci Lipot téměř nový termál. Je to je 18 km. Dojeli jsme už za tmy a zjistili že i v září je otevřeno celý den. Úplně nový camping byl už zavřený a na recepci nikdo a tak jsem popojeli do tmy obrovského parkoviště a pohodově přespali. Foukal velmi teplý vítr a to celou noc, ráno bylo takových 22 st.C.

dsc_5791_43933 po nočním parkování u lázní v obci Lipot dsc_5805_43947 půvabné jezero v obci Lipot naproti lázním

Bylo nádherné počasí, po modré obloze letěli mráčky, žaby kuňkaly a ryby v nedalekém jezeře měli snídani.

dsc_5815_43957 a na proti zase taková krásná chata dsc_5818_43960 při ranní procházce kolem jezera za obcí Lipot

V devět hodin jsme byli vpuštěni mezi prvními za 2500 forintů na osobu, bankomat hned u vstupu to areálu. Za skříňku na cennosti jen záloha 1000 forintů. pak jsem už jen fotil tu nádheru, kdy na hladině bazénů žádný pohyb, jen květy kolem a zelené stromy dávající stín na zelené trávnikové plochy. Takže pro nás objev.

dsc_5825_43967 bazény s horkou vodou max. 34 a 38 st.C dsc_5836_43978 plavecký bazén s vodou 28 st.C

Z Bratislavy už jezdí jen výhradně sem, protože to tu je pěknější, barevnější, i když nevím jak to tu asi je v létě kdy tu řádí nevychované dítka bez dozoru rodičů. To prý je zase v Massonmagyarvaru lepší dohled od plavčíků, než prý tady. takže doporučení je jasné, sem zajeti jen když nejsou volna pro školou povinná dítka.

dsc_5858_43999 cesta od vstupu k šatnám a restauraci dsc_5842_43984 okolo sauny v lázních Čti více…

Je vidět v Maďarsku změna – zase jsme vyjeli – březen 2015.

Je vidět v Maďarsku změna ?

Je březen roku 2015. Vypadá to, že bude pěkné počasí a klouby a záda po zimě bolí. Chtělo by to teplé vody z maďarských thermálů. A protože jakési to volné období se našlo právě mezi sobotou a úterým na konci kalendářní zimy, dali jsme „autíčku“ po dlouhé době šanci, aby ukázalo jak mu to pořád ještě klape. A když už tak tedy trochu dál od hranic a rovnou do Buck Forde, kde jsou ty vody co nejvíc léčivé a hřejivé.
V oblíbeném campu co je součástí lázeňského areálu jsme dorazili po 13.00 hodině a po přesunu dlouhém 370 km. A našli jsme co nejkratší a nejvýhodnější spojení po silnicích vedoucích mimo dálnice. V česku to je z Olomouce do Vyškova, pak na Bučovice a Ždánice, Čejkovice a Velké Bílovice a Poštorná při Břeclavi. Celkem 130 km po skoro kvalitních silnicích a v sobotu bez velkého provozu, novou a nepoznanou krajinou kolem Ždánic přes území Ždánického lesa a pak krajinou vinic na Kyjovské pahorkatině. Doba kdy se u každé vinice objevilo auto majitele a on střihá a střihá vinnou révu po zimě. V Rakousku to je po silnici číslo 49 až k mostu přes Dunaj do lázní Hainburg nad Dunajem, kde jsme si dali obejdovou pauzu na břehu Dunaje.

dsc_8908_36930 Na břehu Dunaje u B.d.Altenburgu - Rakousko dsc_8910_36932 památník na to, až kam postoupili Římská vojska - most přs Dunaj v pozadí

Pak směr Pamhagen na hranici s Maďarskem celkem to je 137 km. V Maďarsku to pak je od Forted do Lowo a do Buck Forde, kde jsou všechna písmenka „o“ přehlasovaná.
Tato část přes Maďarsko je už jen 42 km. Pak je jen zaparkování na vybraném place pro caravan auto, vydají vám potvrzení že jste evidován a předají vám elektronické hodinky a jde se do léčivých vod za plotem campu. Otevřeno je v březnu do 18.00 hodin. A jaké je okolí se dovíte i na tomto webu z minulosti : www.cestotipy.cz/2012/breznove-srovnani-pobytovych-zazitku-v-termalnich-laznich-buk-furdo/nggallery/page-4/#pics

dsc_8913_36935 prostředí v maďarském campu v Bucku dsc_8942_36962 jen sedíte a vyhříváte se ve vodě 36 - 39 st.C Čti více…

?>