

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Jaro v maďarských lázních Zalakaros – duben 2022.
Zálohové platby máme doručeny, smlouva o zájezdu nám přidělila místa v autobuse, který nás odveze z Olomouce až ke dveřím hotelu, kde dostaneme v ceně pobytu na 6 nocí snídani a večeři a kdo bude mít hlad, může zajít přes poledne na polévku. No a protože to bude v hotelu se 4 hvězdičkami, je k dispozici saunový svět a bazény s léčivou a velmi účinnou vodou s teplotami od 28 do 39 st.C. Takže co více si senior může přát.
venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C
venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C
Cestou tam i zpět byla jen dvě zastavení. Protože jedou v autobuse převážně senioři z ostravska je první zastavení na oběd v restauraci „U Husára“ kousek za Břeclaví na sjezdu z dálnice D1 u Hrušek. Druhé zastavení pak je až v Sarvaru u supermarketu TESCO, kde je možné zajít na WC. Pak už jen vyložení zavazadel na hotelu Karos SPA, který stojí hned naproti městských lázním Zalakaros Forde.
u vstupu do veřejných lázní v Zalakarosi
nová rozhledna u nového jezírka za lázněmi
A to je vše co bych mohl sdělit a doporučit, pokud bychom neplánovali něco navíc s vlastní iniciativy a snahy poznávat něco nového, něco navíc.
u nového biotopu za lázněmi
u nového biotopu za lázněmi
Byla tu sice možnost koupit si nabídnutý výlet, ale přihlásilo se málo seniorů a tak jsme sice ušetřili, ale přišli o podvečerní hudbu a pomlsání u vínečka ve vinném sklípku v Hevizu. Čti více…
Za léčivými vodami v Budapešti – březen 2022.
Stejně jako v roce 2018, se nám zachtělo zahájit cestovní sezonu v březnu právě Budapeští. Posledně jsme tu byli také v březnu a tentokrát jsme se více zaměřili na ty teplé vody, kterých je v Budapešti hodně na to, aby se to dalo stihnout v krátkém čase a ještě do toho namíchat návštěvy památek.
Tak se stalo, že termín určila náhoda při rezervaci noclehu. V místě kde jsme spali před 4 roky měli omezen vstup do hotelového bazénu, ale cena byla jako by jej měly v provozu. Snídani oželíme, či si ji uklohníme sami. A tak jsem hledal na webu www.mapy.cz v tom místě, kde byl hotel Lion Garden, poblíž vlakového nádraží Kellety polyudvar. No a náhodou jsem našel volné ubytování od 16.3. do 19.3. na dvě noci. Cena byla hodně přijatelná, jen 61 eur pro dvě osoby a na dvě noci.
a už se jen pohledem loučíme
a už jsme na bytě rezervovaném přes Booking.com
Byt je pěšky jen kousek od nádraží a také pak pěšky i do lázní Szechenyi.
Předem bylo zaplaceno přes booking.com a zbývalo zajistit platby za dopravu. Nyní to je velký typ pro seniory. Jako senior nad 65 let to stálo 310 Kč za jednu jízdu dvěma na sebe navazujícími rychlíky. Ráno v 7:08 z Olomouce a ve 12:20 v Budapešti. Pak jen přesun na rezervovaný byt, předání klíčů a hned cesta do lázní Gellert. U vstupu do lázní jsme byli ve 14:30 hodin a měli obrovskou radost z informace, že od května budou tyto lázně v rekonstrukci.
pak před hotelem Gellert - už je uzavřen
ve vstupní hale lázní Gellert
Abych nezapomněl, v Budapešti senior nad 65 let jezdí zdarma. Takže postačilo vstoupit do metra na linku M4 a byli jsme tam za chvíli. Z lázní jsme se kochali pohledem na rozzářené mosty přes Dunaj, protože jsem se z nich nechali vyhodit až před zavírací dobou v 19:00 hodin.
venkovní bazén s minerální vodou je bez vody
sauna a bazén s termální vodou
v interiéru lázní Gellert
v interiéru lázní Gellert - nejstudenější voda jen 26 st.C Čti více…
Konečně za hranicemi v maďarském Lipotu od 22.6. do 25.6. roku 2021.
Věříte zprávám v mediích. Já tomu věřil, a proto jsem si na webu : https://www.lazne-lipot.cz/ na poslední chvíli zajistil ubytování a pobyt na minimálně 3 noci. Jako důchodce samozřejmě za cenu, které jsem nevěřil až do chvíle, kdy jsem právě tuto cenu zaplatil a odjel.
Ale něco bylo hodně jinak. Do Maďarska už se může, takže co takhle vyjet do Lipotu, je to kousek za Bratislavou, jen přejet nám známou celnici mezi Rusovce a Rajkou a pak už jen pár kilometrů a jste na místě. Podle mapy to je 277 km a měli by jste to dát za 4:33 hodiny.
Ale bylo to jinak. Přes Bratislavu je neplacený úsek dálnice Mlýnskou Dolinou, pak se musí v tom správném místě sjet z dálniční komunikace na místní a pak už to je směr Rusovce či Rajka. Projeli jsme to vícekrát, někdy odbočíme špatně, ale vždy najdeme ten správný směr.
Tentokráte nic netuše sjedeme na nesprávném místě, bloudíme, ale pak najdeme ten správný směr a zjišťujeme, že za ty dva roky tu odvedli pořádný kus práce na okruhu kolem Petržalky a vypadá to hodně jinak. Už jsme ale na silnici do Rusovců, obdivujeme co tu vyrostlo za nové sídliště rodinných domů a nízkých bytovek. A pak šok. Jsme u staré, polozbořené celnice a přes cestu jsou rozmístěny dopravní červenobílé kuželky a na maďarské straně stojí napříč silnicí neoznačené auto. Vystupuji a začínám tušit problém. Proti mě vystoupil voják a jde mi naproti. Ano potvrzuje to, že jej neukecám a že neprojedu, musím se vrátit a projet to na dálnici, to je jediné možné řešení.
Na této fotce, kterou jsem si pořídil až při zpáteční cestě nejsou ty dopravní červenobílé dopravní kuželky, protože tak pevné nervy jsem v té chvíli prostě neměl.
A tak jedu zpět, kličkuji stavbou a jsem na dálnici, ale asi bych měl platit. Ale nikde není místo, kde bych známku koupil. Dojel jsme na celnici s Maďarskem. Tady zjišťuji, že i na těch 17 km do Masonmagyarvaru musím koupit známku na 10 dní. Poprvé jedu po dálnici s novým autíčkem, poprvé jedu po dálnici v Maďarsku. Ale postupně se vytrácí zuřivost, i když vzpomínka na to co se stalo a že to vše bylo jen proto, aby si udržely kontrolu na vstupujícími do Maďarska a pak se jen na Vás usměje celnice, zeptá se kam jedu, já rozumím a řeknu Lipot, ona se jen usměje a já jedu dál. Žádné potvrzení o mé bezinfekčnosti a podobné, co bych tedy po tak důkladném odklonění očekával.
No ale je to za mnou a já se registruji na recepci campu v Lipotu. Dostávám digitální náramek a klíč k vozňu číslo H1. Najdu svůj krásně pomalovaný a výhodně ve stínu postavený vozeň.
tohle je ten náš vozeň v campu Lipot
interiér vozňa který se předával v čistém stavu
No a pak už to je jen o léčení a relaxaci. Jsou zde dva bazény s léčivou a hodně teplou vodou, v bazénech jen Čecháčkové. Nikdo z Rakouska, málo Maďarů a jen s výjimkou Slováci. To co tu bývalo dříve, na to jen vzpomínáme.
pohled do lázní Lipot
dva termální bazény v Lipotu Čti více…
Podívali jsme se do Gyoru – 25.června 2021.
Když už máme elektronickou evidenci o zaplacení dálniční „známky“po našem podivném vstupu na maďarské území, tak jsme si naplánovali na závěr tohoto pěkného pobytu i prohlídku starého centra města Gyor. Do Gyoru z Lipotu to bylo po vedlejší silničce jen 23 km. No a protože i cestou se dá něco nového uvidět, zastavili jsme v obci Dunaszeg.
a tady už jsme na cestě do Gyoru v obci Dunaszeg
Nafotili jsme místní křížovou cestu v parku, při hodně starém kostelíku z 18 století a pak dojeli do města Gyor.
Asi zase nad námi letěli andělíčci, protože jsme jeli a odbočili a zase jeli a odbočili a pořád jsme viděli, že se platí parkovné, ale místa ani tak nebylo, až jsme odbočili naposled a pod námi bylo neplacené parkování přeplněné auty, ale jedno místečko se po 11.30 hodině přeci jen našlo. A pak jsme v tom horku vystoupili a stáli jsme u řeky Rába, která se pak pod hradem spojí s ramenem Dunaje, tady nazvaného Masoni – Duna.
tady bylo neplacené parkoviště kousek od centra
na břehu řeky Rába v Gyoru
No a tak jsme to právě touhle náhodou měli jen kousek do centra, a to po krásně upravené náplavce s osvěžujícím klimatem. Pak už jen najít místo k obědu, protože věže na kostelech odbíjeli 12.00 hodin.
v tomto místě se dostáváme do historického centra
okolí baziliky v Gyoru Čti více…
Návštěva lázní Lipot – Maďarsko – září 2018
Letošní rok jsme se do termálů moc nedostali, snad jen do Velkých Losin, které máme poblíž a je to po stránce léčebné na stejné úrovni a cenově a časově dostupnější.
Takže když zase byla předpověď ještě slunečných dnů na konci září, a k tomu na webu těchto lázní Lipot lázně jsme se dozvěděli, že jen do 30.9. budou otevřeny i venkovní relaxační bazény, bylo velmi rychle rozhodnuto a na svátek Sv.Václava v 6.00 jsme vyrazili do těchto lázní. Jezdím mimo dálnice a tak cesta trvala 4 hodiny a 30 minut a bylo to přesně, podle výpočtů pro neplacenou a nejkratší cestu, na webu www.mapy.cz . Průjezd Bratislavou je od posledního nájezdu za Stupavou bez poplatků a když se přejede Dunaj a odbočí se až na druhém sjezdu na Háje, je to rychlé a bez poplatků. Jen pozor, než se dostanete ke směrovce Háje je vyznačeno i druhé odbočení na Vídeň a Kittse. Pak nadjezdem nad dálnicí ze které jsme sjeli a to hned na další křižovatce, kde je směrovka na Rusovce a Rajku. Krásně a bezpečně jsme tedy projeli Bratislavou a v 10.30 hodin jsme stáli před branami lázní v Lipotu. Vstupné je opět vyšší než bylo naposledy v roce 2015, kdy jsme tam také byli v polovině září. Je to k dispozici ve vzpomínce rok 2015 Lipot
Vstupné tedy bylo 3200 Forintů v sezoně a 2.900 Forintů po sezoně. V areálu plno květin, sytě zelené plochy s lavičkami a dvěma bazény s léčivou termální vodou a teplotou od 34 do 38 st.C, jeden plavecký bazén 50 m s vodou 32 st.C, no a potom relaxační bazény se stále jedoucími tryskami na masáže celého těla a vodním kolotočem pod dohledem plavčíka.
zázemí lázní
LIpot - termální lázně - léčivé bazény
Vedle lázní autocamp a v něm místo pro caravany, ale i domky k pronajmutí, či jen tak na jednu noc. Tady také podražily, ale je to snesitelné v porovnání s tím jak ceny stále rostou a nám Čechům po přepočtu na jejich měnu unikají.
veřejná sauna pro hosty lázní
bazén s teplou vodou a masážními tryskami Čti více…
01 – Termály v Maďarsku a cestou za poznáním nových lokalit – duben 2018
Konečně je tady předpověď krásného a teplého počasí na celý týden od 11.do 15 dubna roku 2018 a tak si realizujeme skromný plán a vyrážíme do léčivých vod v Maďarsku.
Tentokrát za cíl naší výpravy může nahlédnutí do katalogu na rok 2018 a zjištění, že jsme ještě nebyly v Szentgotthárdu. Kde to je, jsem pak našel na webu www.madarske-lazne.cz/mapa-madarskych-lazni . No a bylo v zásadě naplánováno a na místě se uvidí co dál.Na webu www.mapy.cz jsem si zadal vyhledat nejkratší trasu a vyšlo mi to na 390 km za 7 hodin. No a s objížďkami to vyšlo jen něco málo přes 400 km. Jel jsme po silnici 49 Rakouskem a pak na Fertod, Lovo a Szombathely a pak už jen směrovky na Slovinsko a jste tam.
Hned po přejezdu mostu nad řekou Rába je vidět celý areál i s hotelem. Zaparkovali jsme v 16 hodin a do 20 hodin jsme si užívali překrásného prostředí a pohody na bazénech obklopených nádhernou zelení.
v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu
v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu
Venkovní bazény ještě nebyly v provozu. Bylo tu jen pár lidí a tak jsme si to užívali a i to sluníčko na střešní terase se do nás opíralo plnou silou.
v areálu thermálních lázních v Szentgotthárdu
vstup do lázní Čti více…
02 – Termály v Maďarsku a cestou zpět kolem Neziderského jezera – duben 2018
V teplých a léčivých vodách jsme se povalovali jen dva dny a v neděli jsme se vypravili hned po ránu směrem k domovu s tím, že se podíváme na míst, kde jsme putovali v roce 2010 a to kolem Neziderského jezera cestou přes Rakousko. Odbočili jsme z trasy k zámku, který souží jako hotel s bazény a obrovskou zahradou v obci Roitokmuzsai.
na hotelovém zámku v Rojtokmuzsaji
na hotelovém zámku v Rojtokmuzsaji
Pak jsme popojeli jen o kousek dál do obce Hegyke. Tehdy v roce 2010 to byla ještě dřevní doba, spali jsme ve stanu a tady se to teprve budovalo. V roce 2012 už jsme pak jen koukali na změny v areálu.
www.cestotipy.cz/2012/v-termalnich-laznich-hegyke-%E2%80%93-madarsko .
jsme v Hegyke thermál s campem
jsme v Hegyke thermál s campem Čti více…
Výlet do Budapešti – březen 2018 – první dva dny pobytu.
Od 13.3. do 16.3. jsme si jako důchodci ve věku nad 65 let užívali, protože to ještě tak nějak jde, poznávání krás tohoto velkého města Maďarska. Naposledy jsme tu byli ještě jako mladí a sháněli levné oblečení na naše děti a nebo e nám taky podařilo koupit a „propašovat“ rubikovu kostku. Tehdy našim nohám nevadilo, že jsme létali od obchodu k obchodu a ještě stihli vyběhnout na Rybářskou baštu nad Dunajem.
Viděli jsme nyní hodně památek, o kterých jsme z té doby našeho mládí ani nevěděli. Tady jen malá ukázka a pak základní rozjímání.
První nástin toho, co lze v Budapešti očekávat při procházce kolem Dunaje :
portál nádraží Keleti - Budapešť
u řetězového mostu
Rybářská bašta
parlament z přístavního mola Čti více…
Výlet do Budapešti – březen 2018 – další dva dny pobytu.
Je 15.březen a v Maďarsku se slaví státní svátek. Tady to nebylo o tom, že se vylidní město a každý se někam rozjede po okolí. Tady se to slaví s kokardou na klopě, s vlaječkou, či vlajkou v ruce a nebo s transparentem vyjadřujícím náklonnost k politické straně Fedes.
My jsme si dali plán. To pro znamenalo, že jsme se dopravili starým metrem, linkou M1 k lázním Szechenyi aby jsme se podívali do vstupní haly, kde jsme den před tím nebyli, protože vstup k obyčejným šatnám byl z boční strany. tady tento hlavní vstup je o tom, že v chodbách jsou místnosti, kde se nabízí léčení fyzioterapií, masážemi a podobně.
pohled na hlavní vstup do lázní Szechenyi
interiér v hlavní hale na vstupu do lázní Szechenyi
No a prostředí je krásné, lázeňské a poklidné, bez davů.
Odtud jsme přešli silnici a byli jsme v parku s velkou vodní plochou, kde se v zimě i bruslí a je tu zámek sloužící jako galerie architektury a v den státního svátku tu byla i velká fronta na placený vstup. Všude kolem pohyb davů pěšky i na kolech. Staří i mladí, ale převážně maďarské národnosti. Prostě mají svátek a tak si to užívají.
prohlížíme okolí vodního hradu - je tu museum architektury
prohlížíme okolí vodního hradu Čti více…
Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.
To počasí je nevyzpytatelné, řídit se tím co uvedou v mediích nemá cenu, protože pak je to úplně jinak. Tak se taky stalo, když jsme naplánovali s přáteli setkání na bazénu v termálu Egerszalok někdy mezi 23.9. až 28.9. roku 2016. To že se počasí tak změní k lepšímu jsme ale nečekali. Teplé noci, celý den téměř modrá obloha a na slovenském rádiu té teploty stále přidávali, takže byla nahlášena i teplota 24 st. C přes den. Mám nafocen důkaz, kdy v 18.37 hodin je na venkovním teploměru u lázní Demjen 16 st.C. a na obloze rudé červánky. No prostě zase nám to vyšlo.
No a nyní záznam vzpomínek na dny mezi 23.září a 28.září roku 2016. Vyjeli jsme podle webu www.mapy.cz po té kilometricky nejkratší trase na Eger. Nehleděli jsme na čas, protože cestou jen obdivujeme krásy krajiny kolem nás a když se na nás přilepí auto závodící s časem a překračující povolenou rychlost, nebo předjíždí plnou bílou čáru, tak mám chutě vytlačit jej ze silnice. Ale vždy se ovládnu a raději naznačím že o něm vím a blikám, že mu uvolním cestu aby narazil na policisty dříve než já. Ale oni nikde.
Takže z Olomouce jsme si to namířili na Fryšták, Slušovice, Broumov-Bilinice, kde jsme pak překročili hranici se Slovenskem. Pak jsme to vzali po silnici nižší třídy směrem na Ilavu a do serpentin v horách Strážovské Vrchy. Moc krásný to kraj. Ten jsme opouštěli u Bojnice, kde jsme jen vyfotili malebnou siluetu zámku a projeli jsme Preividzou směr HandlováŽií´ár nad Hronom a Zvolen. Poblíž Zvolena jsme poznali jak jsou Slováci dobří lidé. Totiž v místech na konci za Hronskou Dúbravou končí místní silnice a bez upozornění vás to navede na dálnici a to na oba směry jen se rozhodnout do leva či do prava. A slovenská dálniční policie ta to monitoruje a pokutuje s radostí. Tak jsem se na příjezdu k dálnici otočil a jel se zpět do vesnice poptat jak to oni tady řeší. Dva čekající u hospody mi radu dali, ale nemohl jsme uvěřit. Pak to i s mobilem a nad aktivní mapou potvrdil i jeden mladík, co tudy jezdí za prací do Zvolena. Musíte na dálnici, pak takových 100 až 200 m jedete po dálnici a je sjezd na obec Budča a je to. No konal jsme dle jeho pokynů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem před tou neoznačenou změnou sledoval ve zpětném zrcátku červenou starší škodovku a vypadalo to, že nemá dálniční známku. vystrčil jsem ruku a upěnlivým máváním jsem dosáhl očekávaného ale nečekaného. Já zastavil, on také zastavil. vyšel jsem se zeptat jestli by mě neprovezl na Dubču přes dálnici. On ale měl dálniční známku, ale jeho ženě jsem asi připadal sympatický či spíše pořádně zmatený, takže ho „ukecala“ na to, že jel přede mnou a projeli jsme po dálnic na Dubču. Před Zvolenem odbočil a já projel městem po složitém kroužení až na směr do Viglaše, kde je zámek nad obcí či spíše malou vesnicí. A udělal jsem dobře, protože jak naschvál na tomto složitém kousku dálnice v úseku takových 100 m se opravoval povrch a to i na mostě přes dálnici, kde se pak sjede na Dubču. A nebyl jsme sám, už prý o tom psali i v novinách, ale pořád to je takové jaké jsme to prožil já cizinec na Slovensku. ještě že jsem se domluvil.
No a nyní ta vesnice Viglaš a zámeček. byl jsem přemluven těsně před vesnicí, aby jsem se tam jeli podívat. No já odbočil. fakt vesnice, nikde nic, jen mostek přes potok a uzoučká silnice, spíše díravá cesta do kopce. a pak to přišlo. Auto na auto, snad z každé poznávací značky něco, prostě autíčka z celého Slovenska. Našvihané i tam, kde byl zákaz stání. Téměř jsem neprojel a minul jedno auto jen 3 cm. No a pak proti mě mercedes co jel proti mě a nechtěl uhnout. No taky jak, když nebylo kam a za ním další auto s blondýnou. Musel jsme ven a prosit a škemrat a vysvětlovat, že oni musí couvnou, že to mají blíž k místu, kde se snad i vyhneme. Poslechli mě, nic jiného jim totiž nezbylo. Já projel a pak našel i místo na zaparkování a šlo se na zámek. No to jsme koukali.
Opraveno z evropských peněz a na nádvoří smetánka v černém, na vstupu drinku na uvítanou a tak podobně. Cosi tam bylo a bylo tam těch akcí najednou více. Pro nás tedy zážitek.
a jsme na zámku Viglaš
a jsme na zámku Viglaš
Pak to už byl jen kousek co manželka objevila přehradu pod názvem Ružín. Začala vzpomínat na známého, co tam jezdil na ryby. No a v tom rozrušení, že tam tedy zajedeme a i u vody přespíme, přehlédla že se to jmenuje Ružiná. No a bylo vystaráno. Slunce zapadalo a my viděli krásnou zříceninu hradu nad obcí Divín, pak i krásně upravenou náves, při ni zámek, vodotrysky, no prostě paráda, vše jako zjevení.
a jsme v obci Divín
a jsme v obci Divín pod hradem Čti více…