Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Články oštítkované jako ‘Slovensko’

Začátek května roku 2023 na Zemplínské Šíravě.

Začátek května roku 2023 na Zemplínské Šíravě.

Za minulého režimu se tomu říkalo dokonce i Československé moře a bylo to místo kam možná chtěl každý z pracujících na odborářskou rekreaci. Dnes tu najdete památky na tuto dobu, ale vykoukne na Vás i sem tam něco nového. Hledejte až u města Michalovce za Prešovem. Naše ubytování bylo Residenci Šírava v obci Kaluža asi 20 minut pěšího přesunu do termálních lázní SPA.
https://mapy.cz/turisticka?source=osm&id=137887184&ds=1&x=22.0099135&y=48.8104912&z=17
No a za tím novým jsme se tedy v prvním týdnu května roku 2023 vydali s cestovní kanceláří MLK-tours. Doprava ze Svinova až na hotel, polopenze s chutnou skromnější stravou, ale hlavně byl v ceně pobytu i volný vstup do lázeňského areálu s termální vodou, včetně volného vstupu do saunového světa. Na takovou cenu asi už budeme jen vzpomínat. Jen z Olomouce do Svinova jsem musel vlastním autem a to pak zaparkovat někde v uličce poblíž nádraží. Nebyl totiž k dispozici žádný ranní vlakový spoj.

20230430_063457_116352 z přednádražního prostoru ve Svinově 20230430_063546_116353 z přednádražního prostoru ve Svinově

Cestou mělo v oblasti tater pršet, ale stal se zázrak a bylo překrásné „azuro“ a slunce pak bylo až do příjezdu na hotel u Zemplínské Šíravy.

20230430_121640_116355 jedeme po dálnici kolem Tater 20230430_125801_116357 pod Spišským hradem

Samozřejmě celá výprava byla složena s „babiček a dědečků“, nikdo mladší 60 let tam prostě nebyl. Ale vitalita „ostraváků“ je pověstná a tak byla i dobrá zábava.

Vyjeli jsme a přijeli jsme 30.dubna a hned po příjezdu, než byla podávána první večeře, jsme šli otestovat teplotu vody v přehradě, ale dubnové dny byly pořád chladné a tak do vody nikdo dosud nevstoupil.

20230430_173824_116370 opravený hotel Glamour 20230430_173947_116372 mírně zvlněná hladina Čti více…

Jeli jsme na Slovensko do Vysokých Tater – srpen 2020.

Jeli jsme na Slovensko do Vysokých Tater – srpen 2020.

Měli jsme do Vysokých Tater jet v březnu, ale den před odjezdem Slovensko zavřelo hranice kvůli epidemii koronaviru. Tehdy to měl být pobyt zajištěný přes Boocing.com a stál pro dvě osoby 615 eur.
Já tehdy slíbil e-mailem zaslaným na recepci hotelu Sorea Trigan, že se tam určitě vypravím a objednal jsem 5 nocí na srpen od 9.8. do 14.8. .
Pak čas běžel, já na objednávku málem zapomněl, ale z recepce se ozvali na konci července, jestli na objednávce trvám. Protože jsem tušil dražší pobyt, zaslal jsem dotaz, abych si ověřil, jak se asi změní cena v srpnu. Stalo se a pobyt měl být za 720 eur. V ceně byla polopense, každý den wellnes se saunou, párou a bazénem. Takže taková pohodová dovolená, jakou jsme si nikdy ještě neužili. Jako senioři nad 70 let si to už můžeme dovolit a doporučuji, kdo ještě může chodit, aby si to nějak také zajistil.
V Tatrách jsme si této výhody také užili pěkně na plno. Električka zdarma, máme režijní výhody, ale autobusovou dopravu jsme neznali. Tak se stalo, že jsme při nákupu jízdenky do Belanských jeskyní zaplatili po nástupu ve Starém Smokovci 2,60 eur za dvě senior osoby. Na prohlídku jeskyně jsme opět získali slevu na seniory. Potom jsme popojeli do Ždiaru. To stálo 0,20 eur za osobu a seniora nad 70 let. Na cestu zpět ze Ždiaru jsem nachystal drobné a tak jsem měl v ruce 2,60 + 0,40. Když jsem musel zaplatit jen 0,40 eur za celou cestu zpět, byli jsme dokonale překvapeni. Nechtěli jsem této částce ani uvěřit.
Jízdu autobusem jsme si zopakovali cestou do Tatranské Javoriny na zastávku „Za buky“ k zámečku Hohenlohe. A ejhle i tak daleko ze Starého Smokovce jsme platili opět jen 0,40 eur za dvě osoby a totéž bylo při cestě zpět. Takže tu uplatňují slevu pro seniory nad 65 let a pak i další typ slevy při věku nad 70 let.
No a když to tedy zapíši jako vzpomínku na jednotlivé dny a výlety s tím spojené, tak jsme přijeli na hotel v neděli 9.srpna po 16.00 hodině a hned po příjezdu jsme šli na bazén a leželi v bublinkách a nahřívali se v parní sauně. Pak byla výborná večeře s bohatým výběrem a dobře navařeným jídlem, kdy obsluhu zajistila za krytým pultem obsluha hotelu. V době po koronavirové oni pořád s rouškou, my ji museli nosit také, a to v celém hotelu a při jídle se sundávala, kdo chtěl přidat mohl, ale zase jen s nasazenou rouškou.

20200809_195803_97399 na procházce po večeři 20200813_200829_97999 je po večeři a tak jen fotíme ty co mohou i napapaní do vody

Den na to snídaně a výhled krásného počasí. Jeli jsme električkou do Tatranské Lomnice a zde přešli k lanovce na Skalnaté pleso. Tady to bylo bez fronty do staré, asi původní kabinky a pak s přestupem do nové kabinky až na Skalnaté pleso. Stálo to pro seniory nad 65 let tam i zpět 20 eur na osobu s tím, že za kartu je záloha 2 eura.
Na vrcholu stále krásné slunečné pohledy s výhledy a my tak dali výstup k hvězdárně a pak kolem jezera.

20200810_102711_97465 jsme na Skalnatém Plese 20200810_114010_97484 foceno při procházce kolem Skalnatého Plesa

Potom sešli ke Skalnaté chatě. Tady dali fazolovou polévku. To nejdražší co jsme na výletech měli pak musel kompenzovat pocit, že tam jsme a k tomu ještě i nádherný výhled z vrchu do údolí.

20200810_120610_97498 procházka ke Skalnaté chatě 20200810_120913_97502 Skalnatá chata Čti více…

Podzimní putování do Podhájské – 24.října 2019

Podzimní putování do Podhájské – 24.října 2019

Počasí koncem října se vymklo odborníkům na předpovědi počasí a tak je pořád modrá obloha a my se ještě rozhodli provětrat naše „autíčko“ a jen tak narychlo vyjet do Podhájské. Kdo neví kde to je a co je tam zajímavého, tak tady je základní informace. Je to na Slovensku, skoro každý Čech či Moravák to asi zná a už tam byl. Jsou tam velké termální lázně, které snad vše léčí a hodně teplé vody zde mají i 39 st.C a k tomu hned i chladící bazének. Léčivá voda vyvěrá z hloubky 1900 m a má 80 st.C. Složení se srovnává s vodou v Mrtvém moři protože vyvěrá z vrstev, které odpovídají mořskému dnu a objevili se zde i organizmy z mořského dna. Voda léčí asi všechny choroby co jsou kolem nás.Teď po 20 říjnu jim ale v lázních skončila letní sezona a venkovní bazény z nerezu tak byly vypuštěné, ale zase tam kde se dalo ve vodě léčit znavené tělo bylo málo lidí.

_DSC6726_92901 v areálu lázní v Podhájské 20191025_094333_93000 v lázních Podhájská

Nebyl v provozu ani Camping, kde jsem ale po ránu nahlédl a četl si, že kdo je tady ubytován, pak platí v termálech méně než je ceníková cena.

_DSC6689_92864 v campu nad lázněmi v Podhájské _DSC6690_92865 v campu nad lázněmi v Podhájské

No a ta byla na celý den v tomto čase 22 eur na osobu. Ale zase sedíte si v bazéně a nalejí vám tu i pivo značky Plzeň nebo Zlatý bažant a to za cenu jen 1,80eur na 0,5 litru a vy jen natáhnete ruku s čipovými hodinkami a platíte až při odchodu. Dali jsme si tedy to chalzené pivko a bylo to fakt parádní osvěžení. No a voda asi skutečně léčí. Toto místo lze doporučit, ale už tam asi každý byl. V roce 1998 to tu byl jeden bazén a bufet z langoši a vařenou kukuřicí a okolo jen pár přebudovaných domečků na pensiony, pokud to jen zkráceně popíši. Nyní v okolí hotely, velké pensiony, apartmánové domy, chaty k pronajmutí a pokoje k pronajmutí. Na reklamních letácích pak bazény plné lidí, takže v sezoně to tu je asi úplně jinak a nerad bych tu v tomto čase byl. Z Olomouce nám to ukázalo na tachometru 279 km přes Strání, Nitru. No a protože my cestou i poznáváme, tak jsme za Novým Městem nad Váhom zajeli pod Čachtický hrad a po zaparkovaní nad dědinou dali asi 1,5 km ke hradu. Udělali jsme dobře až na malou ostudu. Jel jsme s Česka a v peněžence měl jen koruny a když jsme vylezli z „autíčka“ nedoplnil jsme ji eury.

_DSC6532_92708 jsme na prohlídce hradu Čachtice _DSC6542_92718 jsme na prohlídce hradu Čachtice Čti více…

01-Vysoké Tatry – procházkou na Popradské pleso duben 2018

01-Vysoké Tatry – procházkou na Popradské pleso duben 2018

Ohlášené teplé a slunečné počasí na víkend od soboty 21.dubna do pondělí 23. dubna opět předznamenalo, že jsme vytáhli starší záznam telefonního čísla na levnou ubytovnu abychom si zajistili noclehy a ono to vyšlo, a tak už se jen koupili místenky na noční vlak, co vyjíždí z Olomouce v 0,54 hodin a byli jsme v sobotu v 7.52 ráno v zubačce ze Štrby na Štrbské pleso. Málo vyspalý, ale nadšení tím, jak dobře jsme se rozhodli, protože po vystoupení z vlaku byla nad kopečky Vysokých Tater jen modrá obloha bez mráčků.

DSC_4398_76153 stanice zubačky v žst.Štrba DSC_4405_76160 cestou na Štrbské pleso je vidět sníh na Nízkých Tatrách

Na Štrbském plese jsem rychle přestoupili na električku a z ní na první zastávce Popradské pleso jsme vystoupili.
V potoce pod zastávkou hučela průzračná voda, na zanedbané silnici před zastávkou stála už v tu dobu zaparkovaná auta výletníků, kde jich většina byla z Polska. A my vyrazili po modré značce směr Popradské pleso. Značek ale nebylo třeba, celá ta cesta je téměř novou asfaltkou až na chaty, které stojí při Popradském plese.

DSC_4417_76172 cestou na Popradské pleso- nad potokem Krupá DSC_4421_76176 cestou na Popradské pleso

V druhé zatáčce stálého mírného stoupání už jsme měli v tom horku sundané bundy a svetry a šlo se jen v košili s krátkým rukávem. Kolem pocukrované vrcholky, ale také rozsáhlé polomy po dávné vichřici z roku 2004.

DSC_4436_76189 cestou na Popradské pleso DSC_4446_76198 cestou na Popradské pleso- nad potokem Krupá Čti více…

02-Vysoké Tatry – malý výšlap na Zamkovského chatu – duben 2018

02-Vysoké Tatry – malý výšlap na Zamkovského chatu – duben 2018

Už víme, že je neděle a že pojedeme v 7.52 hodin zubačkou na Štrbské pleso a pak až do Starého Smokovce. Tady jsme pak přešli k lanové pozemní dráze na Hrebienok. Stihli jsme v pohodě odjezd v 9.30 a bylo nás jen pár lidí, co čekali než se to každou půl hodinu zopakuje.
Cena byla pro seniory za 8 eur na cestu tam i zpět. Zajímavé na tom bylo, že jedna cesta nahoru je za 7 eur. Takže bylo rozhodnuto.

DSC_4551_76298 okolí dolní stanice lanové dráhy ve Starém Smokovci DSC_4548_76295 okolí dolní stanice lanové dráhy ve Starém Smokovci

Na konečné výstup a jdeme se podívat na to, jak se to tady zejména na sjezdovce změnilo. Velká sjezdovka je nyní bez lanovky, je tu jen malý vlek. Hotel Medvědín se opravil, už byl i otevřený, ale v této době hosté asi žádní. Jen na terase provozoval bufet a v poledne restaurace.

DSC_4558_76304 jsme na Hrebienku a je vidět vrchol Lomnického štítu DSC_4564_76309 všude jsou sochy hodných medvídků Čti více…

03-Vysoké Tatry – jen procházka kolem Štrbského plesa – duben 2018

03-Vysoké Tatry – jen procházka kolem Štrbského plesa – duben 2018

Ty dvě noci jsme prospali dokonale, protože jsme šli brzy do postýlek a tak jsme tento den v pondělí 23.4. byli čilí už po 6.00 hodině. Tak se stalo, že jsme zaplatili za nocleh, předali klíče a v 7.02 jsme zubačkou vyjeli na Štrbské pleso.
Tady byl naprostý klid a na cestě k plesu jen my dva, nikdo jiný tu ještě nebyl, všichni byli ve svých domovech či hotelích.

DSC_4864_76573 hotel Panorama na Štrbském plese DSC_4871_76580 při procházce okolo Štrbského plesa

Než jsme se vydali na procházku kolem jezera, zašli jsme do hotelu Panoráma, že by jsme to zhlédli jako posledně z balkonu v 11 patře. Hotel krásným ale i tady měli na 11 patře utrženou kliku k balkonovým dveřím, a tak s vyhlídky sešlo.
Prošli jsme pak kolem hotelu Kempinsky při jezeře a zjistili jsme, že kvůli návštěvě našeho pana Zemana – presidenta, to tady i pořádně uklidili. Ale krásné to měli i uvnitř hotelové haly.

DSC_4881_76590 při procházce okolo Štrbského plesa DSC_4883_76592 interiér hotelu Kempinsky Čti více…

Vracíme se z maďarských termálů přes Slovensko – 28. a 29. září 2016

Vracíme se z maďarských termálů přes Slovensko – 28. a 29. září 2016 .

Zpět jsme si vybrali jinou trasu a to přes Recsk a Szécsény. V městečku Balassagyarmatu se přejíždí přes řeku Ipel na Slovensko. Město Szécsény má svou krásnou historii a byl zde podepisován Trianonský mír po první světové válce. Vše je nádherně upravené a plné květů. Zámek slouží jako museum loveckých trofejí. Modrá obloha a barevnost záhonů a truhlíků s květinami po celém městě, to se na to dalo dívat a bylo co fotit.
( www.dusekarpat.cz/madarsko/szecseny/ )

dsc_1816_59789 pohled na zámek Szécsény dsc_1801_59774 procházíme městem Szécsény

Na slovenském území jsme pak jeli širokým údolím řeky Ipel až do Šahů. tady jsem odbočili na lázně Dudince. Na odlehlém konci lázní na vás zabere doba socialistického lázeňství, která se pomalu mění k lepšímu. ( webové stránky pak jsou tyto : www.kupeledudince.sk )

dsc_1825_59798 zajímavost lázní Dudince dsc_1829_59802 zřídlo léčivé vody v lázních Dudince Čti více…

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

Podařilo se a navštívili jsme termály v Maďarsku – konec září 2016.

To počasí je nevyzpytatelné, řídit se tím co uvedou v mediích nemá cenu, protože pak je to úplně jinak. Tak se taky stalo, když jsme naplánovali s přáteli setkání na bazénu v termálu Egerszalok někdy mezi 23.9. až 28.9. roku 2016. To že se počasí tak změní k lepšímu jsme ale nečekali. Teplé noci, celý den téměř modrá obloha a na slovenském rádiu té teploty stále přidávali, takže byla nahlášena i teplota 24 st. C přes den. Mám nafocen důkaz, kdy v 18.37 hodin je na venkovním teploměru u lázní Demjen 16 st.C. a na obloze rudé červánky. No prostě zase nám to vyšlo.
No a nyní záznam vzpomínek na dny mezi 23.září a 28.září roku 2016. Vyjeli jsme podle webu www.mapy.cz po té kilometricky nejkratší trase na Eger. Nehleděli jsme na čas, protože cestou jen obdivujeme krásy krajiny kolem nás a když se na nás přilepí auto závodící s časem a překračující povolenou rychlost, nebo předjíždí plnou bílou čáru, tak mám chutě vytlačit jej ze silnice. Ale vždy se ovládnu a raději naznačím že o něm vím a blikám, že mu uvolním cestu aby narazil na policisty dříve než já. Ale oni nikde.
Takže z Olomouce jsme si to namířili na Fryšták, Slušovice, Broumov-Bilinice, kde jsme pak překročili hranici se Slovenskem. Pak jsme to vzali po silnici nižší třídy směrem na Ilavu a do serpentin v horách Strážovské Vrchy. Moc krásný to kraj. Ten jsme opouštěli u Bojnice, kde jsme jen vyfotili malebnou siluetu zámku a projeli jsme Preividzou směr HandlováŽií´ár nad Hronom a Zvolen. Poblíž Zvolena jsme poznali jak jsou Slováci dobří lidé. Totiž v místech na konci za Hronskou Dúbravou končí místní silnice a bez upozornění vás to navede na dálnici a to na oba směry jen se rozhodnout do leva či do prava. A slovenská dálniční policie ta to monitoruje a pokutuje s radostí. Tak jsem se na příjezdu k dálnici otočil a jel se zpět do vesnice poptat jak to oni tady řeší. Dva čekající u hospody mi radu dali, ale nemohl jsme uvěřit. Pak to i s mobilem a nad aktivní mapou potvrdil i jeden mladík, co tudy jezdí za prací do Zvolena. Musíte na dálnici, pak takových 100 až 200 m jedete po dálnici a je sjezd na obec Budča a je to. No konal jsme dle jeho pokynů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem před tou neoznačenou změnou sledoval ve zpětném zrcátku červenou starší škodovku a vypadalo to, že nemá dálniční známku. vystrčil jsem ruku a upěnlivým máváním jsem dosáhl očekávaného ale nečekaného. Já zastavil, on také zastavil. vyšel jsem se zeptat jestli by mě neprovezl na Dubču přes dálnici. On ale měl dálniční známku, ale jeho ženě jsem asi připadal sympatický či spíše pořádně zmatený, takže ho „ukecala“ na to, že jel přede mnou a projeli jsme po dálnic na Dubču. Před Zvolenem odbočil a já projel městem po složitém kroužení až na směr do Viglaše, kde je zámek nad obcí či spíše malou vesnicí. A udělal jsem dobře, protože jak naschvál na tomto složitém kousku dálnice v úseku takových 100 m se opravoval povrch a to i na mostě přes dálnici, kde se pak sjede na Dubču. A nebyl jsme sám, už prý o tom psali i v novinách, ale pořád to je takové jaké jsme to prožil já cizinec na Slovensku. ještě že jsem se domluvil.
No a nyní ta vesnice Viglaš a zámeček. byl jsem přemluven těsně před vesnicí, aby jsem se tam jeli podívat. No já odbočil. fakt vesnice, nikde nic, jen mostek přes potok a uzoučká silnice, spíše díravá cesta do kopce. a pak to přišlo. Auto na auto, snad z každé poznávací značky něco, prostě autíčka z celého Slovenska. Našvihané i tam, kde byl zákaz stání. Téměř jsem neprojel a minul jedno auto jen 3 cm. No a pak proti mě mercedes co jel proti mě a nechtěl uhnout. No taky jak, když nebylo kam a za ním další auto s blondýnou. Musel jsme ven a prosit a škemrat a vysvětlovat, že oni musí couvnou, že to mají blíž k místu, kde se snad i vyhneme. Poslechli mě, nic jiného jim totiž nezbylo. Já projel a pak našel i místo na zaparkování a šlo se na zámek. No to jsme koukali.

Opraveno z evropských peněz a na nádvoří smetánka v černém, na vstupu drinku na uvítanou a tak podobně. Cosi tam bylo a bylo tam těch akcí najednou více. Pro nás tedy zážitek.

dsc_1385_59364 a jsme na zámku Viglaš dsc_1392_59371 a jsme na zámku Viglaš

Pak to už byl jen kousek co manželka objevila přehradu pod názvem Ružín. Začala vzpomínat na známého, co tam jezdil na ryby. No a v tom rozrušení, že tam tedy zajedeme a i u vody přespíme, přehlédla že se to jmenuje Ružiná. No a bylo vystaráno. Slunce zapadalo a my viděli krásnou zříceninu hradu nad obcí Divín, pak i krásně upravenou náves, při ni zámek, vodotrysky, no prostě paráda, vše jako zjevení.

dsc_1401_59380 a jsme v obci Divín dsc_1408_59387 a jsme v obci Divín pod hradem Čti více…

01 – výlet na Slovensko s cílem vidět hlavně dřevěné kostelíky a kraj prarodičů na Poloninách

Až na Poloniny na východě Slovenska do kraje předků – září 2016.

Počasí jaké bylo na 5. září a celý následující týden mělo být slunečné a proto plánovaný cíl byl v plném rozsahu naplněn. Statistika z této cesty je už minulostí a stálo za to tentokrát ji udělat.
Cestou tam a zpět jsme nejeli jen se podívat do vesnice kde žili předkové mé ženy a kde jsou pochováni prapředkové z rodu Tatičů a Kucerů, ale věděli jsme, že se zde opravili vzácné dřevěné kostelíky z nichž 8 je dokonce už i zapsáno do seznamu UNESCO. Nám se jich podařilo zhlédnout a nafotit celkem 16 v této lokalitě, a nejen to.

dsc_0490_57768 památka UNESCO - dřevěný kostelík v Bodružalu dsc_0467_57745 dřevěný kostelík v Nižném Komáriku

V slunci zalitém Bardějově jsme mohli obdivovat jeho historické centrum, které je také na tomto seznamu. Zajímavý byl Kežmarok, Prešov a Levoča kde jsem se cestou také zastavili na jejich prohlídku starého centra.

dsc_0327_57607 na prohlídce města Bardějova dsc_0188_57468 v centru Kežmaroku

dsc_1070_58339 při procházce hlavní třídou Prešova dsc_1128_58397 na prohlídce centra v Levoči Čti více…

02 – výlet na Slovensko – cesta do lázní Lúčky

01 – den první – z Olomouce až do lázní Lúčky na Slovensku

Bylo to v pondělí 5.září a my se před polednem rozjeli směrem na Slovensko s cílem navštívit kraj Polonin až úplně na východě Slovenska, kde se v obci Pčoliné narodila maminka mé ženy a kde v obci Nižné Jablonky žil její děda a v obci Pčoliné pak její babička. Jeli jsme přes Rožnov a počasí nic moc. na pozdní oběd jsme se zastavili na prostřední Bečvě v hospůdce Staré časy, kde jsme si pochutnali na výborném obědě.

dsc_0052_57337 Prostřední Bečva dsc_0054_57339 Prostřední Bečva restaurace Staré časy

Pak ustal déšť a naše další zastavení bylo až po průjezdu složitých mostních komunikací ve města Žiliny a jeho okolí a to pod hradem Strečno. Na hrad jsme se nedostali, bylo pondělí.

dsc_0061_57346 pod Strečnem za Žilinou dsc_0062_57347 pod Strečnem za Žilinou Čti více…

?>