

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Podzimní putování do Podhájské – 24.října 2019
Počasí koncem října se vymklo odborníkům na předpovědi počasí a tak je pořád modrá obloha a my se ještě rozhodli provětrat naše „autíčko“ a jen tak narychlo vyjet do Podhájské. Kdo neví kde to je a co je tam zajímavého, tak tady je základní informace. Je to na Slovensku, skoro každý Čech či Moravák to asi zná a už tam byl. Jsou tam velké termální lázně, které snad vše léčí a hodně teplé vody zde mají i 39 st.C a k tomu hned i chladící bazének. Léčivá voda vyvěrá z hloubky 1900 m a má 80 st.C. Složení se srovnává s vodou v Mrtvém moři protože vyvěrá z vrstev, které odpovídají mořskému dnu a objevili se zde i organizmy z mořského dna. Voda léčí asi všechny choroby co jsou kolem nás.Teď po 20 říjnu jim ale v lázních skončila letní sezona a venkovní bazény z nerezu tak byly vypuštěné, ale zase tam kde se dalo ve vodě léčit znavené tělo bylo málo lidí.
v areálu lázní v Podhájské
v lázních Podhájská
Nebyl v provozu ani Camping, kde jsem ale po ránu nahlédl a četl si, že kdo je tady ubytován, pak platí v termálech méně než je ceníková cena.
v campu nad lázněmi v Podhájské
v campu nad lázněmi v Podhájské
No a ta byla na celý den v tomto čase 22 eur na osobu. Ale zase sedíte si v bazéně a nalejí vám tu i pivo značky Plzeň nebo Zlatý bažant a to za cenu jen 1,80eur na 0,5 litru a vy jen natáhnete ruku s čipovými hodinkami a platíte až při odchodu. Dali jsme si tedy to chalzené pivko a bylo to fakt parádní osvěžení. No a voda asi skutečně léčí. Toto místo lze doporučit, ale už tam asi každý byl. V roce 1998 to tu byl jeden bazén a bufet z langoši a vařenou kukuřicí a okolo jen pár přebudovaných domečků na pensiony, pokud to jen zkráceně popíši. Nyní v okolí hotely, velké pensiony, apartmánové domy, chaty k pronajmutí a pokoje k pronajmutí. Na reklamních letácích pak bazény plné lidí, takže v sezoně to tu je asi úplně jinak a nerad bych tu v tomto čase byl. Z Olomouce nám to ukázalo na tachometru 279 km přes Strání, Nitru. No a protože my cestou i poznáváme, tak jsme za Novým Městem nad Váhom zajeli pod Čachtický hrad a po zaparkovaní nad dědinou dali asi 1,5 km ke hradu. Udělali jsme dobře až na malou ostudu. Jel jsme s Česka a v peněžence měl jen koruny a když jsme vylezli z „autíčka“ nedoplnil jsme ji eury.
jsme na prohlídce hradu Čachtice
jsme na prohlídce hradu Čachtice Čti více…
Byli jsme na Andrlově chlumu .
Nevíte kde to je ? Kdyby jste koukali na pořad Toulavá kamera, už by vám to něco říkalo. Nás to ale v tom hnusném a chladném sobotním dopoledni velikonočních svátků inspirovalo. Jsme majitelé „režijky“ a tak nebyl problém sednout na vlak a jet z Olomouce do Ústí nad Orlicí.
prostory před novým vlakovým nádražím v Ústí nad orlicí
cestou k prvnímu zastavení na křížové cestě
Bylo po chladné zimní neděli, krásné slunečné velikonoční pondělí. Už v 9.30 jsme našli první zastavení na křížové cestě. Ta tu stojí už od roku 1755.
Tohle se o tom dozvíte v pořadu: Velikonoce jsou významnými křesťanskými svátky, proto se společně vypravíme i k jedné křížové cestě. Vystoupáme po ní na Andrlův chlum nad Ústím nad Orlicí. Její příběh se začal psát v roce 1755, kdy ji nechal vybudovat místní tkadlec Augustín Andres. Přidáme i vysvětlení, co ho k vybudování vedlo. Bude nás ale taky zajímat, komu vděčíme za současnou podobu jednotlivých kapliček. V roce 1994 se všechny dočkaly obnovy. Jedenáct z nich vymaloval akademický malíř Zdeněk Brožek. Ve dvanácté najdete kovoplastiku ukřižovaného Krista od kováře Františka Bečky. Ve třinácté pak obraz snímání Ježíše, který je dílem světoznámého výtvarníka Richarda Peška. Tyto poslední kaple jsem zamčené, ale vraty se dá nahlédnout. Já si dovoluji doporučit mít při ruce baterku a obraz v kapli si nasvítit. A následuje Boží hrob. Po staletí se tu konají poutě, které končí až na vrcholu kopce, který zdobí rozhledna.
jednotlivé kaple na křížové cestě a k tomu opravená vodárna
jednotlivé kaple na křížové cestě Čti více…
Velký pátek 30.března 2018 – Bílovec – nová křížová cesta
Letošním Velikonocům předcházela hnusná zimní a nezimní doba a tak když se na zelený čtvrtek objevila v regionální televizi pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj zpráva, že v Bílovci se bude na Velký pátek slavnostně otevírat nová křížová cesta a pak v pátek ráno byla modrá obloha, nedalo se to řešit jinak než vyrazit a být u toho.
A stačila jen málo a byly jsme přesunuti u obce Bílov nad městem Bílovec, kousek od Poruby či lázní Klimkovice. Hned u hlavní silnice nad městem Bilovec už bylo na polní cestě vidět první ze zastavení. A tak jsme auto zaprkovali v obci Bílov a dali procházku. Po překročení hlavní silnice mezi Fulnekem a Bílovcem jsme vstoupili na polní cestu lemovanou novější výsadbou a taky hned jsme mohli obdivovat moderně pojaté skulptury jednotlivých zastavení.
zastavení na křížové cestě nad Bílovcem na Hublesce
zastavení na křížové cestě nad Bílovcem na Hublesce
Ale byli jsme na vrcholu této křížové cesty a tedy jsem to začal fotit vlastně od konce, než jsme došli k začátku této nové křížové cesty.
Ve výběrové sotěži to vyhrála paní Ing.arch.Tereza Hudcová a pomáhal ji při tom v realizaci pan David Grabec. Otcem myšlenky byl starosta obce a místní farář z Bílovecké farnosti. Aby se mohl splnit termín slavnostní první pouti, bylo nutné narychlo něco dokončit a tak příště až krajina získá novou podobu před sklizní letošní úrody, bude ještě co pozorovat. Dílo má nevšední pojetí a je z nevšedního materiálu, který by měl oslovit kolemjdoucí ještě hodně roků, pokud to neponičí nějaký vandal. A mohu konstatovat, že slova pana faráře se tady dají naplnit. Putování kolem jednotlivých zastavení bude určitě o tom zamyslet se nad sebou a světem kolem nás. Přemýšlet o svém bytí a bytí v naší, tak rozpolcené společnosti.
Ale nejeli jsme sem jen kvůli této zajímavé novince. Po červené značce jsme se museli vrátit k autu, ale směrovka nám podala informaci, že je tu i nějaké jezírko. A nebyl tu jen tento přírodní výtvor, ale prošli jsme i kolem malého zastrčeného zámečku s výraznými cedulemi soukromý pozemek vstup zakázán. U jezírek to mohlo být kdysi romantické spočinutí, ale nyní to bylo zarostlé náletovými keři. Bylo ale také patrné, že se o to nedávno někdo začal starat.
zámeček nad Bílovcem při červené značce
v cíli u jezírek Čti více…
Na výletě po okolí Bruntálu – duben 2017.
Ten den bylo Velikonoční pondělí a předpovědi počasí příšerné. Ale i tak jsme se rozhodli, a tentokráte velmi dobře, a vyrazili jsme z Olomouce směrem na Bruntál. Co by jsme asi doma dělali, když je venku zataženo a mrholí, a je zima. Až nad Šternberk to bylo pořád stejné, pak najednou byla silnice úplně suchá a když jsme se šli podívat za Tylovem do vyhlášené prodejny ryb, tedy tam kde se podávají pečené pstruží pochoutky, které si lze i ulovit na zapůjčené nádobíčko, tak už se na nás mezi mraky poohlíželo sluníčko.
rybník se pstruhy v Tylově u Bruntálu
areál rybárny za Tylovem
Další zastavení bylo jen o kousek dál pod Uhlířským vrchem, kde se jde k sopečnému vrchu na němž stojí bílý kostelík, který nám zdevastovala sovětská vojska a který se klube do jednoduché krásy i s nočním osvětlením. A to je to místo, kam jsme jeli cíleně, protože se v televizi objevil pořad o velmi zajímavé křížové cestě, která tu byl v posledních letech zřízena. Kostel by zavřený, ale malou vyvrtanou dírkou jsme viděli, že už je téměř celý v interiéru opravený. No a když se tady objevíte z místa, kde bylo zataženo a mrholilo a tady na vás svítí sluníčko, tak zima nevadila, zejména když jsem s ní počítali. A ty naše deštníky a pláštěnka pak mohly zůstat v autě.
zastavení na křížové cestě
zastavení na křížové cestě Čti více…
Azory díl 6 – Jižní pobřeží a pak kolem po severní dálnici.
Předpověď počasí na 24. června – polojasno, na výlety jak stvořené, a proto jsme jako cíl
měli pěší tůru v lokalitě Faial da Terra. Dočetl jsme se, že tam uvidíme krásný vodopád a je
to takový menší okruh v divoké přírodě. Takže cíl je daný a jede se tímto směrem přes první naši zastávku, město Vila Franca. Tady jsme ještě před 10 hodinou, je pátek, ale vše je
zavřeno i ordinace doktora.
je tu po včerejší oslavě výzdoba a v 10.00 klid, vše ještě spí
další zajímavý kostel, ale měl ještě zavřeno
Ale kdo pracuje jsou bagrista, elektromontér, kteří demontují zavěšené světlomety na ulicí, která je celá ozdobená girlandami. Na balkonech jsou ozdoby z krepáku, město spí, jen důchodci už povídají u kafe, či jen tak někde na rantlíku. Vypadá to, že tady večer byla velká sláva a my to neviděli. Večer bylo v televizi na PTP1 nějaké to veselí, nebo něco jako karneval, ale nepoznali jsme odkud to bylo. To šel průvod, převážně dechová hudba hrála a tančilo se na ulici a na tribunách seděli davy lidí. No vidíte ještě tu demontovali ty tribuny.
No město to je hodně zajímavé a má hodně kostelů, hodně soch, kdy jedna dává tušit význam města už v roce 1444, kdy to tu někdo z Portugalců obsadil. Ale i ty kostely před desátou
jsou zavřené. No a proč jsme ještě tady v tomto městě. Ano dočetl jsem se v rámci příprav, že nad městem je poutní místo, kde je spousta nádherných azulejos, jako zastavení na křížové
cestě.
no prostě bylo zajímavé zastavení
výhled na oceán a město Villa Franca Čti více…
04 – Portugalsko díl 1 – Braga, Guimaraes, Porto, Coimbra, Batalha a Fátima
Ranní nástup se zavazadly a nakládání do autobusu. V 8.10 hodin odjíždíme směrem na město Braga a bychom navštívili poutní kostel Bom Jesús s nádherným schodištěm, které bylo až letos konečně zrekonstruováno a ukázalo se ve své plné kráse. Projeli jsme kouskem Španělska a u města Tui jsme vjeli na protugalském území. Žádná opatření na hranicích jsme nezaznamenali. Když jsme se přiblížili městu Braga byl tento poutní kostel už z dálky viditelný. Autobus nás vyvezl až na vrchní parkoviště, my šli potom po 1000 schodech na začátek této schodišťové kalvárie, kde na nás autobus pak čekal. Nádherné počasí, vše kolem jako nové a tak jsme mohli plně vnímat veškerou symboliku kašen a kaplí při schodišti o které nám průvodkyně popovídala. No a potom ty úžasné rozhledy do kraje. Na vrchol se dá vyjet i historickou a zcela původní lanovkou s ozubnicí.
Bon Jesus - okolí při kostele
fotku co sna pořídí každý kdo tu byl
Na wikipedii se dozvíte :
Braga je historické město na severu Portugalska v provincii Minho. Je střediskem oblasti a třetím největším portugalským městem. Místní arcibiskup je primasem Portugalska.
Na kopec nad Bragou vede poutní cesta a je na něm postaven kostel Bom Jesus do Monte. Na toto místo vede i historická lanovka. Lanovka je zvláštní tím, že její pohon obstarává voda. V horní stanici se voda napustí do nádrže v podvozku vagónu a dole se zase vypustí. Patří mezi několik desítek takových lanovek na celém světě.
No a potom zase přesun do města Guimaraes, kde jsme poznali starobylé město s náměstím,
které je obestavěno hrázděnými domy a na náměstí prosté stolování pro návštěvníky s tím že obsluhu ani nepoznáte, že tam je.
a pak ještě na druhém náměstí
a je tady další náměstí s parkem Čti více…
Závěr ledna 2012 přinesl mrazivé dny s jasnou oblohou. A protože máme možnost pobývat v teple domova v Bystřici pod Hostýnem, bylo by na škodu nepodívat se na hřebeny Hostýnských vrchů. Je to lokalita, kde si to na běžkách můžete projet od Rusavy přes sv.Hostýn na Tesák, Troják a pak sjezdem do Hošťálkové či do malebných Rajnochovic. Letos tam toho sněhu moc ale nebylo, a tak jsme si vyjeli autem ke sjezdovce na Trojáku a odtud po hřebenu na Marušku a Bludný, když na té Marušce je nadmořská výška 664 m a je zde meteostanice uváděná na webu www.chmu.cz.
Sjezdovka se líbila i tomuto krásnému hafanovi
Upravovaná sjezdovka na Trojáku
chaloupka při cestě na Bludný
zákoutí u chaloupky při cestě na Bludný Čti více…
Je neděle a po ránu je také hodně pošmourno, a tak volíme putování, které bude zaměřeno na kostelní architekturu. Cosi jsme si početli o Římově. Ale že tam přijedem právě v den Římovské pouti, to jsme nečekali a hlavně mohli jsme si projít ambit kolem kostela a mariánské lorety. Byl to úžasný zážitek.