Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

06 Pondělí 13.července – Kamiros a ostrov Chaliki

Uloženo v : Řecko napsal facero

Čvc.19,2020

06 Pondělí 13.července – Kamiros a ostrov Chaliki

Kam asi tak pojedeme. No neviděli jsme ještě jednu typickou památku na ostrově a to římské osídlení v Kamirosu na západním pobřeží, které po zemětřesení v roce 200 let před kr. padlo a bylo obnoveno. Když ale přišlo druhé zemětřesení v roce 200 po kr., už jej nikdo neobnovil až v současné době se stalo navštěvovanou památko po nezbytné rekonstrukci. Cestou jsme objevili klášter obhospodařovaný ženským řádem, kde před vstupem stojí vykotlaný platan, kam prý vleze najednou i celá rodina. když celá rodina tak my také a můžeme potvrdit že to je pravda. Jméno kláštera bylo Aghios Nektarios. Zase jsme tu po ránu byli jen my dva. Jo a dvě jeptišky co zametali listí na nádvoří.

Na vstupu do areálu se nám opět podařilo vymámit seniorskou slevu a tak jsme platili 3 eura na osobu.

Za 45 minut jsme to měli projité a jelo se k moři po západní straně ostrova k městu Kamiros –skala. Zastavili jsme u taverny, která nás hned na pohled oslovila svou barevností. Museli jsem jít a vše nafotit, jak se nám to líbilo a jak to bylo nezvykle barevné. bylo 11.30 a my zastavili u mola v obci Kamiros – skala, kde jsme chtěl i koupit čerstvá rajčata, která se tu kolem naší cesty všude pěstovala.
Ale žádná prodejna, žádný stánek. Jen jeden stánek na betonové molu a v něm prodej jízdenek na loď, co jezdí na ostrov Chalki.

Když jsme zjistili že na ostrov odjíždí ve 12.30 a vrací se v 17.30 z odjezdem z ostrova a jízdenka tam i zpět stojí jen 9 eura na osobu, nebylo co plánovat. Bylo zaplaceno hned a hned jsme taky dostali formuláře k vyplnění o našem zdraví a s jinými dotazy v jazyce anglickém. Ještě upozornění, že musíme mít celou cestu roušky a bylo vymalováno. Rychle vyplnit formuláře pro cestu tam i zpět, ty samé a pak odjezd na ostrov. Jízda trvala 45 minut a byla to jízda s pořádným pohoupáním na volném moři.

Krásné ostrovy kolem nichž se postupně projíždělo až přišel úžasný závěr. byli jsme na ostrově, kde každý domeček zářil novou pastelovou barvou, nebo byl jen z vyčištěného kamene a na všech červená a snad i téměř nová střešní taška. Byl čas oběda a tak jsme našli v mírném kopci první stín a místo, kde nebylo živáčka, který by nám z toho mála k snědku ujedl. Zasedli jsme na obrubník a jedli a pili náš vynález.

Minerální vodu večer před výletem do mražáku vloženou, takže vody k pití bylo a pořád v lahvi byl led a studená voda, prostě paráda. No a pak už jen procházka mezi domečky ve stráni, kolem nich plno květů a nádherné výhledy mezerami mezi nimi na to čisté moře. Na konci té náhodně vybrané trasy se sešlo k promenádě.

Tam jsme objevili hotel plný pokřikující italské a řecké mládeže a když jsme zalistovali v průvodci, objevili jsme, že ostrov byl v roce 1982 prohlášen UNESCO za ostrov míru a přátelství světové mládeže. No a protože vedro bylo nesnesitelné museli jsme najít nějaký ten přístup k moři. Kdo hledá najde a my našli jedno místo u domečku, který se málem rozpadal, ale kolem něhož se muselo projít do nového.

Tam byl koutek se stínem, nádherné zátiší a jistota, že se můžeme převléci i v sedě, do vody, že se dostaneme po žebříku a tak bylo učiněno dobře našemu prohřátému tělu. Když jsem se vzpamatovali z únavy, všimli jsme si malé stavbičky při břehovém chodníčku. Interiér už se nedal asi dlouho použít, ale účel ke kterému kdysi sloužila tato stavbička byl hned zřejmý, byl to původní a na ostrově už asi jediný a poslední záchodek z kamene s betonovým sedátkem a otvorem přímo nad mořem.
A byli jsme jako noví a šli jsme obhlédnout druhý konec promenády. Fotili a fotili a z fotek je zřejmé, že voda tu je tak průzračná, že lodičky jako by stály ve volném prostoru.

No a pak jsme dali vydělat v cukrárně, když jsme si dali frape a pak ještě v baru, kde jsme si dali zase ten vychlazený a čerstvě vymačkaný juice. Pak jsme jen srkali a čekali na vyplutí lodi zpět do Karamisu – skala.

Pak přišlo poslední důležité zjištění, že musím ten den už vrátit auto a to ve 20.00 hodin. Když jsme přistáli na molu bylo 18.15 hodin. Za tu dobu musím dojet na hotel a ještě najít benzinku a doplnit nádrž ha plnou. Jel jsem tedy tou samou cestou, jakou jsme k přístavu dojeli. Jel jsem hodně rychle. Potřeboval jsem rezervu na tankování. Protože jsem nevěděl, kde je benzinka ve Faliiraki. A taky že to byl problém. Když jsem přijížděli byla vidět ta jediná na opačném směru na výjezdu z města, ale nikde se nedalo otočit a dva pruhy oddělovala betonová zábrana. nakonec jsem stihl projet celé Faliraki tam i zpět, natankovat a ještě dojet na hotel s tím, že se dvakrát podařilo odbočit jinam. Ale bylo 19.50 když jsem vyklízel auto. Po 20 hodině jsem se šel podívat, jestli si zástupce půjčovny auto vyzvedl a shledal jsem, že auto již někdo odvezl.
Takže sumarizuji výlety s autem. Najel jsme celkem 573 km, půjčení stálo 144 eur, za benzin jsem utratil 43 a 26 eur. Nic se nám nestalo, cesty byly poloprázdné a snad i v lepším stavu než tomu je místy u nás. za dobu co my se procházeli po ostrově Chalki, tak dokázali opravit povrch silnice dvěma válci a jedním pokladačem v úseku dlouhém asi tak 2 km a to po krátkých dílčích úsecích, bez signalizace jen s pokyny, tak už nás můžeš objet. Takže místy jedete po zcela nové a teplém koberci. když jsem jeli zpět stroje už byly odstavené a opravené úseky hlaďoučké radost se po nich projet. Když jsem pak jel z Brna domů, to hnusné flekování a drkotání mě přímo děsilo, ach ouvej, ach ouvej v čem to asi tedy je ?

Tady jsou fotky z výletu po západním pobřeží ostrova Rhodos a z neplánované plavby na ostrov Chálki:

[prohlížej jednotlivé fotky]