Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Články oštítkované jako ‘Morava’

Nový rok 1.ledna 2022 jsme pod rozhlednou Kopaninky nad obcí Repechy.

Je tady zase nový rok, který prý bude mít před sebou to nejhorší co nám numerologicky číslovka 2022 může přinést. Nebo, že by to mohlo být i naopak.
Takže jsme dali novoroční čočkovou polévku, dobrého masíčka a nealko pivečka a vyjeli jsme směr Prostějov, Plumlov a Drahany. Tady pak odbočení směrem na Portivanov, jak nám bylo někdy doporučeno a dojeli jsme k obci Repechy.

No a ve vrcholu silnice jsme na kopci ve výšce 621 m n.m. a hned taky po odbočení na místní komunikaci jsme zastavili pod rozhlednou Kopaninka. Po sjezdu do údolí jsme u pensionu Lada, který byl bohužel ten den 1.1.2022 uzavřen pro soukromou společnost.

Objevili jsme vypuštěnou vodní nádrž, několik chat v pěkném prostředí a pak zpět na parkoviště pod rozhlednou.

Čti více…

Podzimní objevení přehrady Skalička.

Podzimní objevení přehrady Skalička.

Už jsem si začínal myslet, že znám v okolí Olomouce kde co, ale zase jsem objevil něco, kde jsem ještě nebyl, neviděl a nevyzkoušel.
Byla neděle dne 17.10.2021 se slunečným počasím, a proto jsme naložili do auta skládací kola a nasedli a jeli směr Hranice. Slunce stálo na svém místě, když jsme projížděli kolem železničního viaduktu v Jezernici. Neodbočil jsem tady jenom já, ale najednou to vypadalo, že si viadukt hodlá prohlédnout téměř každý.

Cílem naší cesty byla ale až obec Skalička o které se dosti často mediálně mluví ohledně inudační přehrady na řece Bečvě.
Když jsme přijeli na parkoviště před místním obchodem a šli se podívat už i s rozloženými koly do parku při bývalém místním zámečku, tak už tady jsme objevili krásně opravený zámeček, který slouží jako domov důchodců.

Travnaté plochy byly posekány, a i volně stojící kaple zářila novotou. Jen jsme zírali a nechali se ohřívat podzimním sluníčkem.
Pak už jsme nasedli na kolo a jelo se na lokalitu Kamenec, taková skutečná samota se samotářem a velkým hospodářským prostorem s krásnými kohouty, slepičkami, kozenkami a ovečkami.

Pak byla zavěšená lávka nad řekou Bečvou a pak se už jelo po asfaltované cyklostezce kolem rybníků, z nichž jeden nejblíže obci slouží i k letní rekreaci.

Čti více…

Výlet do okolí Nového zámku u Litovle.

Výlet do okolí Nového zámku u Litovle.

Dne 10. října byla neděle po volbách do sněmovny, kdy má po tomto datu nastat změna, jaká to bude, to se přesvědčíme až po delší době. Snad to nedopadne tak, jak se změnilo okolí tohoto zámku, který se nechází v obcí Bílá Lhota poblíž Litovle. Podle informací na webu wikipedie.cz jsem našel něco o historii ale také jsem našel i kopii staré pohlednice, kde je vidět, jak to vypadalo kdysi a já to pak tento nedělní den v říjnu roku 2021, či v květnu 2014 osobně viděl. A proto připomenu i fotky pořízené v květnu roku 2014. Jinak samostatná vzpomínka na webu : https://www.cestotipy.cz/2014/nedelni-toulky-mezi-litovli-a-mladci-a-jeste-neco-navic-%e2%80%93-2014/

Historie o tomto místě a tomto území praví následující :
V 2. polovině 16. století postavili Černohorští z Boskovic nevelký renesanční lovecký zámek, na jehož místě v roce 1690 byl postaven Lichtenštejny rozsáhlejší barokní zámek. Ve 30. letech 18. století byl přestavěn dle plánů A. Beduzziho a v interiérech vyzdoben nástěnnými malbami D. Meninardiho.
V letech 1761–1762 sloužil jako lazaret. V roce 1805 zámek vyhořel, ale mezi lety 1813–1820 byl opět obnoven podle plánů lichtenštejnského architekta Josefa Hardtmutha v klasicistické podobě. Zámek a park sloužil především pro pobyt v době lovů a občas též jako letní sídlo. V části byly kanceláře lesního úřadu, od konce 19. století byl zámek přeměněn na kanceláře správy úsovského panství. Administrativním potřebám Lichtenštejnů sloužil do roku 1945.
Zámek má také park v anglickém stylu vytvořený v letech 1813–1820, ve kterém jsou empírové budovy, např. Chrámek přátelství (altánek), obelisk „Komín“, rytířská síň „Rytírna“ (altán s 16 toskánskými sloupy). V době romantismu byly oblíbené dostavby a úpravy přírodních útvarů, takže do zámeckého parku v Mladči stavitel postavil Čertův most, který tvořil zděnou lávku, či bránu spojující skaliska. Anglický park zvolna přechází do volné přírody.
Já nyní nafotil i zámecký rybník a jeho okolí

a došel jsem po modré značce konečně i k chrámu přátelství, který byl postaven na řekou a jejím ramenem a k dnešnímu dni se z něj stala nástěnka pro ty, kteří neuznávají státní majetek a musí a musí se svými jmény zapsat do historie, že tady taky byli a že si to tu mobilem nafotili.

Čti více…

Za poznáním Krnova a jeho okolí – říjen 2021.

Za poznáním Krnova a jeho okolí – říjen 2021.

Bylo úterý 5.října a hned po ránu venkovní teplota 14 st.C. Předpověď na celý den modrá obloha a silný vítr, který toto počasí změní k horšímu. Proto jak naložit s krásným dnem důchodců, jsme se rozhodli až po osmé hodině, a teprve v 9.00 jsme autem vyrazili tou nejkratší cestou z Olomouce do Krnova. Je to kolem 80 km, takže se to časově ještě vyplatí a můžeme navštívit i jiná místa v blízkém okolí.
Jeli jsme přímo bez zastavení až nad Krnov, na kopec Cvilín, kde je poutní kostel, křížová cesta a krásná, čerstvě opravená, rozhledna.
Když jsem vystoupili z auta, byla tady modrá obloha, a vše kolem dávalo plno nové energie. Krásné, prostě krásné místo.

I na fotkách to umí oslovit. Vstoupili jsme do kostela, bylo otevřeno a pod dohledem, takže jsme si vše prošli a pročetli. Vše nádherně opravené.

Následoval jen malý přesun pod rozhlednu. těch 144 schodů se přetavilo do pouhých 39 kamenných, které jsou vedeny po vnější straně.
Ten zbytek schodů je za zavřenými dveřmi, protože od října je otevřeno jen o sobotách a nedělích a ve svátky. Potkali jsme jen pár lidí.

Čti více…

Výlet na Bílou, do Starých Hamrů a na Gruň.

Výlet na Bílou, do Starých Hamrů a na Gruň.

Byl pátek 24.září a taky jak už to bývá i slunečný den. No a my vyjeli někam, kde by mohli růst houby. Jeli jsme z Olomouce přes Rožnov do obce Bílá, protože tudy jsme několikrát projížděli, ale nikdy se tu nezastavili.
No a tak se stalo, že jsme před obcí Bílá zahlédli směrovku k hotelu Ondrášův dvůr. Už jsme o tom několikrát slyšeli a tak jsme z ničeho nic odbočili a pak už jsme jen žasli. Najdete-li na webu stránky hotelu, tak se připravte na vysoké ceny. No a to byl impuls k tomu, aby jsme si to tam prohlédli.

Je to tu krásné, několik venkovních jezírek, krásné zahrady a i vlastní wellnes centrum. My hotelu využili ale jen k tomu, že jsme před ním mohli zaparkovat a šli jsme hledat houby. A taky že jo, houby jsme nenašli i když hosté hotelu se vraceli s košíky naplněnými.

No prostě už nám to asi vysbírali.

A tak jsme popojeli do obce samotné, kde jsme se prošli a objevili krásný dřevěný kostelík, zjistili jak to vypadá v okolí pod několika sjezdovkami z nichž jedna vozí i horská kola a byla v provozu.

Čti více…

Výlet k Dalimilově rozhledně.

Výlet k Dalimilově rozhledně.

Jen když má být pěkné počasí tak vyrážíme někam o čem se mluví jako o něčem novém v našem okolí. A protože se vyrojilo hodně zpráv o tom co se děje v okolí Paprsku, který se nachází nedaleko Starého Města, které je zase jen kousek od Hanušovic, tak jsme se 25.srpna hned po ránu rozjeli do Starého Města.
Za totality to byl konec světa s ošumělou zástavbou, kde bych určitě nechtěl nikdy bydlet. No ale nyní to je proměna jako v pohádce. No a když tu novou krásu nasvítí sluníčko a na modré obloze jsou krásné mraky, tak se nestačíte divit.

Ze starého města to pak je podle směrovky na Malé a Velké Vrbno. No a jedete až na konec silničky až dojedete k parkovišti pod sjezdovkou, která má svůj vrchol u chaty Paprsek.
Já tady na tom svahu v zimě roku 1965 absolvoval lyžařský kurz, To se jezdilo s vratkou omotanou kolem pasu a lyžařské vázání bylo tak dokonalé, že když se spadlo, tak nové omotání trvalo i půl hodiny. Dnes to je ale úplně jinak a asi to tu ještě zkusím, protože důchodci nad 70 let tu jezdí zadarmo.
V okolí je hodně úplně nových chalup – pensionů, které nabízí pronájem.

Pak se jde po svých a podle směrovky k Dalimilově rozhledně. není to daleko lesní zpevněnou cestou, vhodnou i pro horská kola a vyjdete na velikánskou louku na jejímž konci ve vrchu Větrov uvidíte stavbu rozhledny.

Čti více…

Nedělní výlet na hrad Helfštýn.

Nedělní výlet na hrad Helfštýn.

Dne 8.srpna, v neděli. Ráno bylo po nočním dešti pošmourné. I tak jsem vyrazil na hrad Helfštýn, který je jen kousek od Olomouce, a to za městem Lipník nad Bečvou. Procházku tímto městem už jsem vykonal a je k dispozici informace na mém webu s tímto odkazem :
https://www.cestotipy.cz/2020/jedeme-kyselku-lazni-teplice-nad-becvou/

Samotný Helfštýn je podle popisu ve wikipedii zřícenina hradu u Týna nad Bečvou v okrese Přerov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR. V roce 2020 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce zejména hradního paláce a objevilo se nové parkoviště pod hradem.

Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil pánům z Kravař. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu prováděli Pernštejnové od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali Bruntálští z Vrbna, za nichž byl dokončen rozsáhlý renesanční palác. Na počátku třicetileté války byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléháním. V pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V polovině devatenáctého století proběhly první úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny návštěvníkům a pořádání kulturních akcí.

Památkové úpravy ze druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled a přizpůsobily zříceninu pro potřeby každoročního setkání uměleckých kovářů Hefajston.

Čti více…

Vojnice – obnova trhové cesty.

Vojnice – obnova trhové cesty.

Pod heslem Vojnice se dá vyhledat hodně míst, ale toto místo, když jej následně navštívíte Vás asi hodně překvapí. V Olomouci možná někteří o Vojnicích něco ví. Ve větší obci Těšetice už Vojnici mají jako jednu z administrativně evidovaných částí. No a ti co se začali věnovat po zdražení zeleniny i jejímu cenově výhodnému samosběru, už Vojnice určitě znají.
Je to malá vesnička, kde pár zapálených lidí mělo exkluzivní nápad.
V něm spojili obnovu starých cest na nové remízky osázené ovocnými stromy. Potom to vyzdobily záhony trvalek a plochy obnovené trhové cesty zatravnily. Jen náhoda chtěla, že jsem se o tomto počinu dozvěděl a tohle místo při podvečerním zapadání sluníčka navštívil a byl jsme tak okouzlen, že se musím o tomhle místu podělit s těmi, co se občas na moje webové stránky podívají.

Doporučuji se podívat i na tuto obnovenou trhovou cestu. Když vjedete do obce Vojnice, tak hned na první pravoúhlé zatáčce odbočte doprava. Stojí tu krásně opravený kříž. Popojedete jen pár metrů a někde zaparkujete. Pak se už jen projdete a budete se kochat tímto úžasným a prospěšným nápadem. Je to tu krásné, když zapadá slunce a jsou posečena okolní pole.

Hodně zajímavou informaci jsme objevil, když jsem se snažil tuto cestu srovnat s mapou na webu mapy.cz. Když si zde změníte mapu na leteckou, objevíte zajímavou informaci. V celé tehdejší trhové cesty se táhne ztmavlé podbarvení v rozoraných polích. Je tedy jasné, že tady skutečně byla a zbyl po ní jen tehdejší zpevňující, či časem zhutněný podklad, této trhové cesty. Tady už je jen pár fotek pořízených na této obnovené trhové cestě.

Tady je pár dalších fotek z této obnovené trhové cesty :

Začátek června 2021, kdy dochází konečně k uvolnění po covidu.

Začátek června 2021, kdy dochází konečně k uvolnění po covidu.

Nadpis této vzpomínky je o tom, že skutečně ta omezení pohybu už téměř končí a je možné zajít do termálních bazénů, zajít do restaurace či do zámku a jiných muzeí v okolí Velkých Losin a prostě zase normálně žít. Je to ošklivé ohlédnutí za dobou, která trvala téměř celý rok.

Začala klesat čísla, kterými nás v televizi strašily a tak byl objednán pobyt v chalupě ve Velkých Losinách, kde jsme pobyli jako rodina od 6.června do 9.června a k tomu nám po celou dobu svítilo sluníčko a bylo tak, jak jsme na to v posledních letech byli zvyklí.
V provozu termálních lázní byly i venkovní bazény, už nebyly pásky zamezující vstupu na krásná a prostorná dětská hřiště v okolí a dalo se posedět v krásném prostředí a třeba i zajít na oběd. Tady to ale bylo dle očekávání místy až hodně drahé, takže dříve běžná dobrá polévka už měla číslovku v jídelníčku 65. A podle ceny polévky se dá dosti přesně určit, jsme-li v drahé či přiměřeně naceněné hospůdce.
Takže místo našeho pobytu naleznete na webu :
https://www.e-chalupy.cz/jeseniky/ubytovani-velke-losiny-chalupa-u-simonky-3408.php
A bylo nám tam dobře i když po ránu kokrhal kohout a odjížděli někteří za prací hned za oplocením, stále bylo v ložnicích absolutní ticho. Stalo se tak, že jsme se poprvé po ránu probudili a bylo nám divné, že už je 9 hodin.
V den nedělního klidu byl po ránu příjezd do Velkých Losin a tak se i stalo, že jsme museli projet kolem kostela ve Velkých Losinách. Ten byl vždy, když jsme sem zavítali, zavřený a dalo se tak jen odhadovat, jak to vypadá v interiéru, a to jen podle informační tabule před kostelem.

V neděli tu ale byla svatba a my se konečně dostali i do kostela ve slavnostním hábitu. O tomto krásném kostele zasvěceného svatému Janu Křtiteli ve Velkých Losinách se dočtete na webu : http://www.farnostlosiny.cz/?page_id=4055#utm_content=detail&utm_term=kostel%20Velk%C3%A9%20Losiny&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Jeho historie sahá až k roku 1600. A byl to skutečný zážitek, zejména, když venku svítilo naplno nedělní dopolední slunce.

Odpoledne jsme pak byli na prohlídce zámku Velké Losiny, kde ještě byly rozkvetlé barevné rododendrony a bylo možné nahlédnout na nádvoří zámku, ale jít i na jeho prohlídku.

Čti více…

Podívali jsme se na zámky, které byli pro nás dosud neznámé.

Podívali jsme se na zámky, které byli pro nás dosud neznámé.

Základním cílem a jakousi povinností byl opět hřbitov ve Vřesině, kousek od Poruby. Už konečně povolily restrikce kvůli covidu a tak jsme mohli vyrazit na delší trasu a dokonce jsme i plánovali oběd někde na předzahrádce. Při ranním odjezdu z Olomouce nám pršelo, pak to polevilo, když jsme dojeli na náměstí ve Fulneku. Naposledy, když jsme tady zastavili, tak jsme hledali cestu jak dojet k zámku nad městem. nyní už víme, že dojet se sem dá, jen pokud k tomu máme oprávnění, jako třeba soukromý majitel zámku na Fulnekem.

No musí se od náměstí po svých pořád do vrchu kolem kostela Nejsvětější Trojice.
Když jsme vystoupili z auta, začalo poprchat. Došli jsme do otevřeného kostela nad náměstím. Jen jsme zírali na tu krásu a hlavně na nově pozlacenou barokní výzdobu kostela a přilehlých klášterních chodeb. když jsme vyšli z kostela už pořádně pršelo.

Ale nedali jsme se odradit a tak se stalo, že jsme stáli před branou do parku před už opraveným zámkem. Byl jsme zvědavý, komu to tu nyní patří a zjistil jsme, že adresa současného majitele je v panelákovém bytě v Ostravě – Porubě. Obdivuji odvahu takových to majitelů dát se do tak ohromné práce a finančních závazků.

Čti více…

?>