Cestovatelské tipy a rady na cesty

01 – Severní Makedonie a hlavní město Skopje

Nouze a možnost cestovat, když věkem už ubývá sil a objevuji se nemoci, které omezí odolnost lidského těla, nás přinutila na jaře i riskovat a objednat si poznávací zájezd do Severní Makedonie.
Málem se vyjelo v původním termínu v dubnu, ale covidová nařízení a omezování donutili cestovku Vsacantour termín přeložit na září. Bylo velkým překvapením, když v autobuse jelo jen 25 lidí, což přineslo mnoho výhod při cestovních přestávkách, odbavení na hotelech, při nástupu na pokoje, při velmi chutných večeřích, ale i při odjezdech na výlety v okolí dvou měst, kde jsme nocovali. Bylo to na dvě noci v hlavním městě Skopje, kde jsme spali přímo v muslimské části města, takže jsme si užívali i večerního života
Druhé ubytování pak opět po dvě noci bylo v Ochridu, a to na začátku nábřežní promenády při sladkovodním jezeře a do města to bylo jen 30 minut procházkového tempa.
Nehodlám se nyní rozepisovat o dějinných událostech, ty si může každý v dnešní době dohledat po zadání hesla. Objeví informace založené na historické pravdě, na zkušenostech cestovatelů a třeba i u jiných cestovních kanceláří.
Já si dovolil celou cestu, každý den užívat krásné okolní přírody. Protože jsem se předem nepřipravoval nad mapou s vrstevnicemi, tak mě pak krásně a příjemně překvapila okolní hornatá krajina, kde vrcholky dosahovaly i výšek nad 2.400 m. Pořízené fotky jsou ale jen ilustrativní, pořizované za oknem autobusu. Snad i příští rok si najdu nějaký ten poznávací zájezd na tomto webu https://www.vsacantour.cz/kategorie/severni-makedonie.aspx.
Ale do vzpomínek na tento výlet už vkládám jen ty krásné a charakteristické fotky z jednotlivých výletů a procházek.

Z procházky po městě Skopje jsou pak ty fotky dvojího druhu. To proto, že toto hlavní město Severní Makedonie rozděluje řeka Vargar na část starobylou – muslimskou a část novou, kdy velká část honosných a moderních budov byla postavena až po roce 2014. V nové části je také obrovské množství soch historických postav, ale i symbolických postav současné doby.

Ohromuje Vás tady množství kašen a fontán.

Několik mostů přes řeku a na nich opět velké množství soch.

02- Cesta do kaňonu Matka na řece Treska a malovaná mešita v Tetovu

Cestovní kancelář si pro nás připravila na druhý den výlety do přírody. Průvodce Pavel to měl nabiflované a uměl to humorně podat, což drželo kolektiv v dobré náladě a pohodě. Jeden výlet byl naplánovaný, jako výhled nad město Skopje, do místa nazvaného Vodno, kde stojí, vždy v noci osvětlený, 66 m vysoký kříž. Ten jsme viděli z různých míst ve městě. Nám se ale ten den podařilo vyjet autobusem jen k výchozí stanici lanovky, a pak už jen zpět na parkoviště s výhledem na město, protože lanovka byla v rekonstrukci a byla tak mimo provoz. Ale i to bylo zajímavé, protože domy tam dole byly k focení blíž, než ze samotného vrcholu.

Když byl výhled u všech podchycen ve fotografii, popojelo se jen o kousek dál a my jsme se mohli podívat do kaňonu Matka. Zde nad přehradou, v zaplaveném kaňonu řekou Treska, jsme se všichni projeli loďkami až na jeho konec, kde jsme navštívili i vápencovou jeskyni.

03- Okolí města Ohrid a u jezera Ohrid.

Máme za sebou dvě noci ve Skopje a ráno nasedáme do autobusu a přesouváme se k jihu do města Ohrid k jezeru Ohrid, kde nás očekávají další zajímavé výlety po okolí i u jezera. Tento přesun byl časově náročný a dlouhý. Jelo se téměř 180 km. Ale bylo na co koukat.
Protože je Severní Makedonie pěkně kopcovitá muselo se jet přes průsmyk, kde byla krátká přestávka. Tady jsme zjistili, že hodně lidí pojídá něco zabaleného v sáčku. Zjistili jsme, že tu někde prodávají to, na co jsme se v této lokalitě těšili. Bylo to lístkové těsto křupavé a teploučké, plněné ovčím sýrem. No a už jsme stáli frontu a nabírali vůni z pekárny. I tohle místo nám udělalo radost i když výhledy do okolní krajiny nebyly žádné. Cestou mě pak zaujalo něco, co by mělo být vzorem pro naše ministerstvo dopravy a jiné, kteří o státních investicích rozhodují. Jeli jsme totiž po místní klikaté a dobře upravené silnici a pod námi, místy i nad námi bylo vidět, že se buduje nová dálnice. Takový obrovský rozsah zemních prací a rozestavěnost dálničních mostů jsem totiž ještě neviděl.

Od města Kichevo až po odbočení na vesnici Vrbjani bylo vidět obrovské rozsahy zemních prací a visutých mostů v délce asi 25 km. Zbývající část, až na předměstí Ohridu se jelo už i po jednotlivých pruzích komunikací budoucí dálnice. Rozestavěno dle mého odhadu tak bylo asi 62 km této budoucí dálnice. U nás v Česku něco nemožného. A tak jsem se snažil za jízdy něco nafotit, aby mi snad i někdo věřil, že to není jen sen.

V mezích časového plánu jsme dojeli do města Ohrid, ale jelo se dál až hodně daleko za městem a směrovky ukazovali, že jedeme ke klášteru sv.Nauma.

Tady jsme vystoupili a hned se zadařilo upravit časový rozvrh a nastoupili jsme do tří lodiček s veslařem a průvodcem a jelo se po krátké, ale nádherné řece Černý Drim, která pramení ze dna této řeky. Voda v krátké řece je ledová, ale čistá jako voda z kohoutku. Na dno vidíte i když je tu hloubka přes 3,5 m. No byl to nádherný zážitek.