Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01 – Severní Makedonie a hlavní město Skopje

01 – Severní Makedonie a hlavní město Skopje

Nouze a možnost cestovat, když věkem už ubývá sil a objevuji se nemoci, které omezí odolnost lidského těla, nás přinutila na jaře i riskovat a objednat si poznávací zájezd do Severní Makedonie.
Málem se vyjelo v původním termínu v dubnu, ale covidová nařízení a omezování donutili cestovku Vsacantour termín přeložit na září. Bylo velkým překvapením, když v autobuse jelo jen 25 lidí, což přineslo mnoho výhod při cestovních přestávkách, odbavení na hotelech, při nástupu na pokoje, při velmi chutných večeřích, ale i při odjezdech na výlety v okolí dvou měst, kde jsme nocovali. Bylo to na dvě noci v hlavním městě Skopje, kde jsme spali přímo v muslimské části města, takže jsme si užívali i večerního života
Druhé ubytování pak opět po dvě noci bylo v Ochridu, a to na začátku nábřežní promenády při sladkovodním jezeře a do města to bylo jen 30 minut procházkového tempa.
Nehodlám se nyní rozepisovat o dějinných událostech, ty si může každý v dnešní době dohledat po zadání hesla. Objeví informace založené na historické pravdě, na zkušenostech cestovatelů a třeba i u jiných cestovních kanceláří.
Já si dovolil celou cestu, každý den užívat krásné okolní přírody. Protože jsem se předem nepřipravoval nad mapou s vrstevnicemi, tak mě pak krásně a příjemně překvapila okolní hornatá krajina, kde vrcholky dosahovaly i výšek nad 2.400 m. Pořízené fotky jsou ale jen ilustrativní, pořizované za oknem autobusu. Snad i příští rok si najdu nějaký ten poznávací zájezd na tomto webu https://www.vsacantour.cz/kategorie/severni-makedonie.aspx.
Ale do vzpomínek na tento výlet už vkládám jen ty krásné a charakteristické fotky z jednotlivých výletů a procházek.

Z procházky po městě Skopje jsou pak ty fotky dvojího druhu. To proto, že toto hlavní město Severní Makedonie rozděluje řeka Vargar na část starobylou – muslimskou a část novou, kdy velká část honosných a moderních budov byla postavena až po roce 2014. V nové části je také obrovské množství soch historických postav, ale i symbolických postav současné doby.

Ohromuje Vás tady množství kašen a fontán.

Několik mostů přes řeku a na nich opět velké množství soch.

Čti více…

02- Cesta do kaňonu Matka na řece Treska a malovaná mešita v Tetovu

02- Cesta do kaňonu Matka na řece Treska a malovaná mešita v Tetovu

Cestovní kancelář si pro nás připravila na druhý den výlety do přírody. Průvodce Pavel to měl nabiflované a uměl to humorně podat, což drželo kolektiv v dobré náladě a pohodě. Jeden výlet byl naplánovaný, jako výhled nad město Skopje, do místa nazvaného Vodno, kde stojí, vždy v noci osvětlený, 66 m vysoký kříž. Ten jsme viděli z různých míst ve městě. Nám se ale ten den podařilo vyjet autobusem jen k výchozí stanici lanovky, a pak už jen zpět na parkoviště s výhledem na město, protože lanovka byla v rekonstrukci a byla tak mimo provoz. Ale i to bylo zajímavé, protože domy tam dole byly k focení blíž, než ze samotného vrcholu.

Když byl výhled u všech podchycen ve fotografii, popojelo se jen o kousek dál a my jsme se mohli podívat do kaňonu Matka. Zde nad přehradou, v zaplaveném kaňonu řekou Treska, jsme se všichni projeli loďkami až na jeho konec, kde jsme navštívili i vápencovou jeskyni.

Čti více…

03- Okolí města Ohrid a u jezera Ohrid.

03- Okolí města Ohrid a u jezera Ohrid.

Máme za sebou dvě noci ve Skopje a ráno nasedáme do autobusu a přesouváme se k jihu do města Ohrid k jezeru Ohrid, kde nás očekávají další zajímavé výlety po okolí i u jezera. Tento přesun byl časově náročný a dlouhý. Jelo se téměř 180 km. Ale bylo na co koukat.
Protože je Severní Makedonie pěkně kopcovitá muselo se jet přes průsmyk, kde byla krátká přestávka. Tady jsme zjistili, že hodně lidí pojídá něco zabaleného v sáčku. Zjistili jsme, že tu někde prodávají to, na co jsme se v této lokalitě těšili. Bylo to lístkové těsto křupavé a teploučké, plněné ovčím sýrem. No a už jsme stáli frontu a nabírali vůni z pekárny. I tohle místo nám udělalo radost i když výhledy do okolní krajiny nebyly žádné. Cestou mě pak zaujalo něco, co by mělo být vzorem pro naše ministerstvo dopravy a jiné, kteří o státních investicích rozhodují. Jeli jsme totiž po místní klikaté a dobře upravené silnici a pod námi, místy i nad námi bylo vidět, že se buduje nová dálnice. Takový obrovský rozsah zemních prací a rozestavěnost dálničních mostů jsem totiž ještě neviděl.

Od města Kichevo až po odbočení na vesnici Vrbjani bylo vidět obrovské rozsahy zemních prací a visutých mostů v délce asi 25 km. Zbývající část, až na předměstí Ohridu se jelo už i po jednotlivých pruzích komunikací budoucí dálnice. Rozestavěno dle mého odhadu tak bylo asi 62 km této budoucí dálnice. U nás v Česku něco nemožného. A tak jsem se snažil za jízdy něco nafotit, aby mi snad i někdo věřil, že to není jen sen.

V mezích časového plánu jsme dojeli do města Ohrid, ale jelo se dál až hodně daleko za městem a směrovky ukazovali, že jedeme ke klášteru sv.Nauma.

Tady jsme vystoupili a hned se zadařilo upravit časový rozvrh a nastoupili jsme do tří lodiček s veslařem a průvodcem a jelo se po krátké, ale nádherné řece Černý Drim, která pramení ze dna této řeky. Voda v krátké řece je ledová, ale čistá jako voda z kohoutku. Na dno vidíte i když je tu hloubka přes 3,5 m. No byl to nádherný zážitek.

Čti více…

04 – cesta do Heraclia u města Bitola a do města Prilep.

04 – cesta do Heraclia u města Bitola a do města Prilep.

Ráno se nasedlo do autobusu a jelo směrem na Bitolu, kde hlavní zajímavostí u tohoto města byl areál Heraclia, památka z doby řecké nadvlády, kde je zachováno velké množství mozaikových podlah a je rekonstruován amfiteátr.

Potom následovala prohlídka města se zajímavou obchodní třídou a vstup do pravoslavného kostela sv. Dimitrie. Tady nás čekalo překvapení, protože jsme se stali svědky svatebního obřadu.

Čti více…

05 – Po památkách ve městě Ohrid

05 – Po památkách ve městě Ohrid

Poslední den měl svá přísná pravidla, která se nařizují řidičům dálkových přesunů. My musíme stát na místě a až po 16 hodině vyrážíme směrem k domovu do Česka.
Takže po ránu a po snídani velitel zavelel a šlo se za památkami ve městě. Nejdříve 30 minut po promenádě, kde už bylo cítit sobotní náladu, ale na kterou padal mírný deštík. Neměl být intenzivní a měl také někdy přestat.

Plavky proto byly v baťůžku. Došlo k základnímu výkladu o historii tohoto města a pak se už šlo stále do vrchu s cílem dojít až na hrad nad městem a jezerem.

Cestou se vynechala prohlídka kostela sv.Sofie, protože nás předběhla jiná výprava, a to by nebylo to pravé ořechové. Vystoupali jsme proto až k pravoslavnému kostelíku na skalním výběžku. Byl to pravoslavný kostelík sv. Johana Kaneo.

Čti více…

Výlet k Dalimilově rozhledně.

Výlet k Dalimilově rozhledně.

Jen když má být pěkné počasí tak vyrážíme někam o čem se mluví jako o něčem novém v našem okolí. A protože se vyrojilo hodně zpráv o tom co se děje v okolí Paprsku, který se nachází nedaleko Starého Města, které je zase jen kousek od Hanušovic, tak jsme se 25.srpna hned po ránu rozjeli do Starého Města.
Za totality to byl konec světa s ošumělou zástavbou, kde bych určitě nechtěl nikdy bydlet. No ale nyní to je proměna jako v pohádce. No a když tu novou krásu nasvítí sluníčko a na modré obloze jsou krásné mraky, tak se nestačíte divit.

Ze starého města to pak je podle směrovky na Malé a Velké Vrbno. No a jedete až na konec silničky až dojedete k parkovišti pod sjezdovkou, která má svůj vrchol u chaty Paprsek.
Já tady na tom svahu v zimě roku 1965 absolvoval lyžařský kurz, To se jezdilo s vratkou omotanou kolem pasu a lyžařské vázání bylo tak dokonalé, že když se spadlo, tak nové omotání trvalo i půl hodiny. Dnes to je ale úplně jinak a asi to tu ještě zkusím, protože důchodci nad 70 let tu jezdí zadarmo.
V okolí je hodně úplně nových chalup – pensionů, které nabízí pronájem.

Pak se jde po svých a podle směrovky k Dalimilově rozhledně. není to daleko lesní zpevněnou cestou, vhodnou i pro horská kola a vyjdete na velikánskou louku na jejímž konci ve vrchu Větrov uvidíte stavbu rozhledny.

Čti více…

01 – Výlet do Českého ráje – město Jičín a hrad Trosky.

01 – Výlet do Českého ráje – město Jičín a hrad Trosky.

V týdnu od 9.srpna do 15.srpna bylo oznámeno krásné, teplé slunečné počasí. Tak se stalo, že jsem v pondělí 9.8. začal hledat místo pobytu a možnosti ubytování. Rozhodl jsem se pro Český ráj, ale jeden telefonát za druhým měl pro mě negativní informaci, a to že je obsazeno. Tak jsem zkusil jestli by nebyla chatka či něco podobného v campech či na tábořištích, která jsou zviditelněna na webu mapy.cz. Hned na poprvé jsem oslovil správce tábořiště Svitačka v obci Troskovice a ten mi sdělil, že chatky nevedou, ale mají snad i volné Týpí.
Věděl jsem o tom, že je to indiánský příbytek, ale dál nic. Po 20 minutách jsem měl telefon, že jedno Týpí na konci tábořiště je volné, ale budu to mít dál od sociálek. Jsou tam k dispozici 4 postele, budou potaženy povlečením, ale musím mít spacák a podhlavník. Nabídku jsem přijal a bylo vystaráno. Pokud by Vás to inspirovala, kontaktujte přes e-mail taboristesvitacka@centrum.cz nebo volejte 723 473 642. Ráno 10.srpna jsme vyrazili.
Naše první zastavení bylo v městě Jičín. bylo to zastavení spojené se vzpomínkou a obědem.

Musím konstatovat, že je viditelné to, kdy bylo město zvelebeno a nyní už je vidět čas stárnutí. Květinová výzdoba to ale vyrovnávala.

V 15 hodin jsme dorazili na tábořiště. Bez problémů jsme našli naše Týpí na konci tábořiště a za chvíli to byl náš domov. Symbolicky jsme obsadili prostor a vyšli jsme na hrad Trosky, který byl jen 1,5 km nad tábořištěm.

Čti více…

02 – Středa a my vyrážíme do Skalního města.

02 – Středa a my vyrážíme do Skalního města.

Poprvé jsme přečkali noc v nezvyklém prostředí a můžeme dát zelenou všem, kteří se musí rozhodnout pro tak nezvyklé obydlí.
Po snídani u domečku sociálky, kde se dal dobít mobil a vařit na elektrickém vařiči, či umýt studenou vodou, ale za žeton i teplou vodou, jsme vyjeli za poznáváním Skalního města.
Zaparkovali jsme u zámku Hrubá Skála. Nejdříve jsme navštívili zámek, který dnes slouží i jako hotel.

V ceně vstupenky byl výstup na vyhlídku a tak začal náš obdiv k tomuto Skalnímu městu.

Podle mapy jsme pak absolvovali pěší procházku po červené značce, která vedla po vrcholu s mírným klesáním do dalšího cíle procházky, na hrad Valdštejn. Samozřejmě cestou byla zastavení na vyhlídkách, odkud byly krásné pohledy na Skalní město.

Čti více…

03 – Čtvrtek a výlet do okolí Turnova a okolí řeky Jizery.

03 – Čtvrtek a výlet do okolí Turnova a okolí řeky Jizery.

Byl tu už čtvrtek a máme v plánu prohlédnout, či jen poznat město Turnov, kde jsme ještě nikdy nebyli. První zastavení bylo v řeznictví, abychom si koupili špekáčky a pak večer mohli konečně i na ohýnku opékat. No k tomu se dodalo i pečivo a uzené ke snídani a šlo se na obhlídku centra.

Jen tak náhodou jsme objevili místo, které musím každému doporučit, i když jsme si tady nesedli a nedali „turka“. Bylo to na nás v nevhodném ranním čase. Tahle kavárna je na jinou dobu k posezení. Při prohlídce jsme si zde jako na dovolené v cizině. Nejen vyhlídka, ale architektonická pohádka ve vybavení a k tomu i stěna se živými orchidejemi. No prostě malý Český zázrak. Značku pro tuto kavárnu najdete i na mapě Turnova. Bylo to Panorama Café.

Pak jsme se vydali směrem do Vranové, kde jsme projeli téměř po celém pravém břehu Jizery. Krásné vyhlídky, ale málo míst k zastavení a kochání se tou nádherou kolem.

Čti více…

04 – Pátek – rybníky pod hradem Trosky a cestou zpět do zahrad při zámku Kuks.

04 – Pátek – rybníky pod hradem Trosky a cestou zpět do zahrad při
zámku Kuks.

Máme před sebou poslední noc v Týpí. Ráno balíme, loučíme se s velmi příjemnou správkyní tábořiště, která nás obdarovala bylinkami, které na tábořišti pěstuje. Na její doporučení míříme přes obec Troskovice s tím že už jen dáme procházku kolem rybníků poblíž výletní hospody Vidlák.
Ale v Troskovicích bylo při silnici nádherně upravené stavení a v něm museum panenek a medvídků. Takže fotíme a snažíme se proniknout, ale kvůli covidu je tady ještě zavřeno a nebyla ani uvedena otevírací doba. Ale byla to pohádka pro děti i dospělé už jen při obhlídce stavení.

Pak už bylo zastavení a to hned po ránu, u rybníka Krčák. Bylo to tu jako v pohádce. Na trávě kolem ještě rosa, ranním sluncem ozářené skály vystupující přímo z hladiny rybníka.

Prý tu dobře vaří, mají tu lidová jídla. Tedy v pensionu Vidlák u rybníka se stejným jménem. Bohužel po ránu bylo ještě zavřeno a bylo tady krásné podřimující místečko a taky opět tábořiště.

Čti více…