Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Krásné údolí Velké Karlovice v roce 2014 a vzpomínky na doby dřívější

Na chatě Kohutka září 2014 a vzpomínky k tomu.

Když je v televizi či rozhlase předpověď pěkného počasí, musíme někam vyrazit a neválet se doma. Čtvrtého září roku 2014 jsme proto zajeli do míst, kde už jsme několikrát byli a mohli jsme si tak porovnat, jak se v tomto kraji mění vše v nové a novější, a je to tu stále krásnější. Zajeli jsme totiž na chatu Kohutka, která leží na hřebeni Malého Javorníku a kam se dá vyjet autem až pod chatu přes údolí Vsetínské Bečvy a v Novém Hrozenkově se odbočí do Vranči, kam jezdí i autobus. Podrobnosti pak na webu www.kohutka.cz Pak se vyjede podle časového rozpisu až pod chatu.
Je zde nové informační centrum kde to voní a vyzařuje novotou, ale už to tu je od roku 2010. Byla tu právě výstava moc pěkných dřevořezeb a obrázků od slovenského umělce z Nitry. Tak zajímavé, že jsem musel fotit.

Čti více…

Ze Slavonic na Vranovskou přehradu srpen 2014.

Ze Slavonic na Vranovskou přehradu srpen 2014.

Když jsem se v podvečer objevil s autíčkem na náměstí ve Slavonicích, měl jsem dojem, že se tu bude něco dít. Všechny lavečky plné lidí, všechny stojany na kola obsazené, prostě pořádný šrumec. Nebylo ale kde zaparkovat, tak jsem vyjel druhou bránou a našel místečko k zaparkování. Když jsem se pak vrátil do centra, byl tu klid a podvečerní klidná pohoda, slunce hřálo, fasády s freskami jen zářily svou nádheru, ulicemi se procházeli turisté co tu jsou na privátech, ty davy nikde. Pak jsem zjistil, že ty davy čekali na cyklobus ze Znojma.
Ze Slavonic to je kolem státní hranice po silničce číslo 409 jen kousek do Bítova nad Dyjí. Silnice z počátku nová, pak ale ryze českého provedení, jen na jízdu s kocháním, tedy pomalou a opatrnou.

Jen si prohlédněte tu krásu města i na webu www.slavonice-mesto.cz . Ale jel jsem tudy ten podvečer jen já a nějaký ten zpozdilý cyklista.
První mé zastavení bylo v Písečné, kde stojí zámek v centru obce. Ale je vidět, že je to na Českém území kde je v obecní kase jen málo korunek a možná i špatný hospodář. Na zámku je jen sídlo obecního úřadu, kolem sice posečená tráva, ale omítka padá, bývalý přilehlý objekt, asi pivovar, je na spadnutí.

Čti více…

Cesta Rakouskem kolem řeky Dyje – srpen 2014.

Hledal jsem ztracené záběry – cesta Rakouskem kolem řeky Dyje
– srpen 2014.

V květnu jsem tuto cestu kolem řeky Dyje Rakouskem již absolvoval, ale měl jsem nehodu při uchování fotosnímků a videa, když se mi vymazala veškerá data na flaschce. A tak, když se udělalo pěkně a já už dlouho nikde nejezdil, rozhodl jsem se, že si tuto cestu zopakuji a ještě ji doplním o putování po hradech nad Dyjí na České kudy řeka protéká, takže jsem si projel území, které propagují webové stránky www.navstivtevranovsko.cz .
Tak se stalo, že za ranní mlhy jsem startoval z Olomouce směrem na Znojmo a už kolem 9 hodiny jsem nakoupil čerstvé pečivo ve Znojmě. Odtud jsem projel do Retzu, ale sluníčko nikde, nicméně se to nade mnou už místy protrhávalo. Prošel jsem si Retz, nafotil vše pěkné, i když musím konstatovat, že tehdy v květnu to bylo s mráčky a modrou oblohou pěknější a malebnější.

Když jsem vyjel na kopec, kde stojí větrný mlýn, už se to rozjasňovalo a tak jsem na místě s výhledy do okolní krajiny posvačil a tedy se vším i vychutnal. Mají tu totiž zcela nový altán pro kolaře. Na webu www.retz.at si ale můžete dohledat podrobnosti o tomto městě.

Čti více…

Za poznáním nové cyklostezky mezi Olomoucí a Šternberkem – 20.srpen 2014

Za poznáním nové cyklostezky mezi Olomoucí a Šternberkem –
– 20.srpen 2014

Mlhavé ráno se rozjasnilo právě když jsem projížděl po asfaltové cyklostezce kolem řeky Moravy v Olomouci. Ranní poklid a zase jednou sluníčko, které rozehnalo ranní mlhy. Olomouc má již hodně rozsáhlou síť cyklostezek a tak je kam vyrazit za poznáním nových tras.

Když projedete městem objeví se před Vámi Klášterní hradisko, které je tak kvalitně opravené, že stále září novotou a když se pak přidá i ranní slunce, je na co koukat. Tento klášter sloužil jako vojenská nemocnice už od roku 1748 jak se dovíte v detailech na webu www.vnol.cz. Historií se pak zabývá i web www.agartha.cz .

Proto mohu doporučit pokračovat pod tímto klášterem kolem oplocení střední zemědělské školy až do míst, kde najdete vojenský hřbitov, který sloužil k pohřbívání vojáků. Je v žalostném stavu, ale bude to asi patřit k poznání při této cyklostezce. Čti více…

03_Broumovsko a Broumovské stěny – červenec 2014

Broumovsko – červenec 2014 – den poslední.

Krásné probuzení, slunce se šplhá nad hory a my vyrážíme z Janíčkovic v Javořích horách do Broumova. Ale protože víme, že prohlídky v klášteře jsou až od 10.00 hodin, tak to vezmeme na Polici nad Metují a odtud vyjedeme někam na hřeben Broumovských stěn. Náhoda tomu chtěla, že do Police nad Metují se jezdí objížďkou a tak nás to dovedlo v obci Hlavňov, kterou jsme na objízdné trase měli, k bílé směrovce Hvězda. No a nebylo co řešit, vyjeli jsme k parkoviště pod Hvězdou a pak dali průchod směrovkám a červené značce po hřebeni Broumovských stěn.

Kousek v jednom a pak v druhém směru až na Supí hnízdo a zpět.

Čti více…

02_projíždíme Polskem do Broumova

Návštěva Broumovska – průjezd Polskem – červenec 2014.

Byla sobota a my po snídani v zeleni okolních lesů vyrazili do Polska přes přechod v Orlickém Záhoří. Chtěli jsme vidět jak to vypadá na sjezdovkách v Zielienci. Když jsme dosáhli tohoto cíle, dověděli jsme se, že kousek odtud je lázeňské městečko Duszniki Zdrój a tak jsem se mírně vrátili a prošli se lázně i město samotné.

A bylo to dobré rozhodnutí. Pak jsem už jeli na Kudowu Zdrój. Krásné silnice, pořád z kopce, a pro cyklisty, kteří sem dojedou cyklobusem z Náchoda to musí být parádní a pohodová zábava. A taky jsme je cestou potkali. Samotné lázně Kudowa Zdrój jsou krásné. Nádherné praky, fontány, moc se nám tu líbilo, ale obojí lázně měli pro nás malé překvapení. Léčivé vody jsou jen za ohrádkou pod dozorem a za penízky, tedy zloté.

Čti více…

01_cestou Orlickem až na Šerlich

Návštěva Broumovska spolu s Polskem, červenec 2014 – cestou tam.

V pátek hned po ránu jsem zase jednou nasedli do „autíčka“ a dali si základní směr výletu.
Bude to tentokrát Orlické Záhoří a pak přes polské území a Kudowu Zdroj do Broumova.
Nápad to byl dobrý, protože mělo být polojasno až deštivo. Výsledek byl stále krásně s deštěm na osvěžení a pak hned na to sluníčko. Na focení mraků jak dělané.
Proč právě Orlické Záhoří? Je tam vyhlášená zóna pro tmu bez umělého osvětlení a tak se podíváme na hvězdnou oblohu. Po cestě budou Pastviny, kde se vykoupeme, pak Neratov, kde se seznámíme s tím, jak se to tu změnilo od posledního výletu v roce 1996. No a pak jsme zvědaví na to jak se mění Polsko, kterým budeme projíždět.
Když jsem šel ve čtvrtek pro autíčko, bylo patrné, že garáž někdo chtěl navštívit, ale nestihl se do ní dostat a tak autíčko bylo způsobilé k jízdě. V pátek ráno už v 8.00 jsme opouštěli Olomouc. Jeli jsme na Zábřeh, pak kolem železnice na Lanškroun. Tady už to známe, ale ještě jsme nebyli na zámku nad městem. Je vidět z vlaku a taky jsem jednou slyšel, že to tam už i žije výstavami a kulturou obecně. A tak naše první zastavení bylo právě zde na zámku. Vše k tomu najdete na webu www.novyzamek.cz . O historii zámečku se něco dovíte i na webu www.lanskrounsko.cz .

My tu zastavili ještě před 10 hodinou a bylo zavřeno a tak jsme jeli dál. Mírně poprchalo. I proto jsem po cestě navštívili zámek v Letohradě, kde se to za pár let vše proměnilo do plné krásy a dokonce se tu zřídila jeskyňka slavného a fiktivního Jary Cimrmana.

Čti více…

08 – Zastavení v Boce Kotorské při cestě z Alabanie – červen 2014

Zastavení v Boce Kotorské v Černé Hoře.

Ten den byla neděle a my jeli už domů z Albánie. Jelo se tou samou cestou jak jsme do Albánie jeli.
Naše cesta vedla před brány města, které zbudovali za nadvlády benátské republiky.

Čti více…

07_paradoxy a postřehy z Albanie – červen 2014

Paradoxy pozorované v Albánii.

Když jsem si už dovolil vybrat pobytový zájezd s putováním po Albanii, tak jsem se taky na to snažil připravit. A tak prvním poznatkem je, že o Albanii se toho předem moc nedovíte, ale pokud ano, tak je to moc strohé a téměř vždy zaměřené na prožité potíže s cestováním. Ale protože už jsem do Albanie jednou nakoukl, někdy v roce 2006, tak mohu už i posuzovat vývoj v albánských poměrech. Článek popisující zážitky z roku 2010 ještě popisuje horor při pohybu Albánií a to hned na hranicích s Černou Horou. Samopaly, čekání 40 minut bez šance to urychlit. Ale my v roce 2006 projížděli kolem buněk, kde se pohybovali úředníci v bílých pláštích, auta najížděla do jámy plné tekuté desinfekce, a zrychlení přesunu se dalo realizovat tím, že řidič znalý poměrů strčil do kapsy bílého pláště jakýsi ten obolos- úplatek a jelo se hned. Nyní v roce 2014 tu vše jede jako po másle, osobní auta plynule, autobus si počkal už jen 30 minut, protože ještě pořád ověřují čísla pasů. Ale i jedna cestující majíce jen občanku se do Albánie s námi protáhla. Měla z toho dopředu nedobré tušení, ale šlo to. Čti více…

06_vracíme se z Albanie přes Durres a Tiranu – Albanie červen 2014

Den posledního, již zpátečního, přesunu přes Albánii.

Desátý den pobytu v sobotu ráno nastupujeme do autobusu i se svými zavazadly, zatěžkanými dárky z Albánie, zejména pak albánským koňakem značky Skanderberg, abychom se cestou do vlasti podívali na něco historie do města Durres a Tirana. A večer pak nocovali v tomtéž hotelu v Černé Hoře ve městě Ujcinj.
Cestou jsem již vnímal místní silnice jinak, než bylo naše první poznání. Zdály se mi lepší a rozpoznal jsme i více úseků dálničního typu, prostě jaksi jsme si zvykli na tuto situaci. Ale pořád to bylo pomalé, zejména, když se projíždělo městem Fier, kde kdysi byl průmysl a nyní jsme viděli jen opuštěný areál velké fabriky. Ve městě snaha po zlepšení, ale na první pohled marná snaha.

Za městem jsme nafotil jakýsi začátek stavby dálnice, kde pořád jen stály stavební stroje a nic se nedělo.

Ale snad se to změní i k lepšímu. No a pak jsme dojeli do města Durres, po česku Drač. je to město kde se objevili nové hotely, kde jedete po hlavní třídě, která moc nová není, ale v bočních uličkách to žije. Kde je spousta rozestavěných hotelů a bordel kolem nich. Jen malé výjimky se daly zahlédnout. Po delší době a po poradě s místní policí se podařilo najít směr do historického centra.

Čti více…