Cestovatelské tipy a rady na cesty

Den s dopoledním výletem k vykopávkám ve městě Orikum.

Podle rozpisu měl být den devátý dnem volna, ale našlo se řešení jak se jet podívat na vykopávky u městečka Orikum, které je asi 5 km od našeho ubytování. A tak se dopoledne jelo do městečka, kde ti co rádi nakupují, mohli na hlavní třídě vystoupit a nakupovat, a ti co se zajímají o památky v Albánii měli možnost si užít ještě poslední paradoxy v albánském životě a myšlení.
Navštívit tyto památky z doby, kdy se zde pohyboval i pozdější Gajus Julius Cezar, nebylo jen tak. Z hlavní třídy v městečku, kde je každý obchod se stejným sortimentem, ale jen s různou cenou, se odbočilo po nově zbudované komunikaci mezi soukromými a mírně řečeno i oplocenými pozemky pro pastvu ovcí, se dojelo až k něčemu, co připomínalo pláže a co v budoucnosti něčím takovým i být může.

A pak se autobus zastavil u brány a vyšel nás uvítat důstojník Albánské armády a zajistil nám průvodce, zapsal do evidenční knihy a my mohli i s autobusem zajet do místa, kde si nás převzal anglicky mluvící průvodce a dal nám základní výklad o historii. Ale než začal, sdělil nám, že vojenské objekty nesmíme fotit, ala památky fotit můžeme. Takže s respektem jsme nafotily jen rozložené prefabrikáty malých bunkrů z doby, kdy v Albánii vládl Hodža a jeho režim, ale tady na vojenské základně sil NATO, už jsou tyto bunkry a bunkříky jen odloženy a jsou nepotřebné.

Fotky lodí a hal, hodně daleko od naší skupiny, ani fotit nebylo možné. Takže jsme se věnovali fakt jen památkám. Tady toto místo je v počátcích objevů. Zatím se odhalily jen povrchové úpravy skalisek, kde byly vysekány schody, základové desky pro stavby domů.
Je zde i odhalen objekt, u kterého se zatím nepodařilo přesně určit pro jaké účely měl sloužit, ale zvažuje se, že to mohl být chrám vody. Ve městě v té době minulé žili lidé zruční v opracování kamene a jejich kamenné bloky se používaly ke stavbám na celém území Albánie.

A nejkrásnější na tomto klidném místě byla ta vůně místních luk vonících po oreganu, či jiných vonných bylinkách.

Průvodce nám asi poprvé vydal také archaické vstupenky, vybral od každého 200 leků, to je 40 Kč, a jelo se zpět do města, aby i v naší skupině došlo k uspokojení a mohly se nakoupit nějaké ty pozornosti dovezené z Albánie.
Ti co vystoupili cestou, již byli utaháni nakupováním a seděli u kávičky. Mě se ještě podařilo objevit to jak se dá modernizovat rozvod vody v bytovém domě. nafotil jsme to a mohu konstatovat, že postačí vložit hadici do studny u domu, napojit na ni elektrické čerpadlo a pak hadici natáhnout do díry pod oknem, hned ke dřezu. A je vystaráno, voda teče až do dřezu. u nás by toto novátorství asi neprošlo.
Ale nakonec všichni si užili po svém a tak odpoledne mohli rozjímat a odpočívat před poslední dlouho cestou domů do Česka.