Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Konečně zase na výletě v Luhačovicích.

Jak jsem přišel k nákaze covidem-19 je stále záhadou. Od 26.února tak došlo nejen k zákazům cestovat do jiných okresů, ale i k vyřazení zájmu o cokoliv a vše se v moji soustředilo na to, abych zase nebral chuť k cestování a z vážného onemocnění zápalem plic se dostal v relativně dobré kondici.
Až od 24.dubna mohu konstatovat, že už se to dalo do běžných kolejí i když se pořád velmi rychle dostaví únava i z obyčejné vycházky. Ale za tu dobu odmlčení jsem inventarizoval vozový park a prodal jsem s ohledem na postupující starobu a nemoci postarších pánů to mé „autíčko“ se kterým jsem si užíval prvních 10 let ve starobním důchodu.
Takže první „velký“ výlet byl do lázní Luhačovic spojený s nákupem borůvek na farmě u Provodova.
V lázních nebylo lidí a tak jsem si je ve slunečném odpolední dokonale vychutnali a také jsme mohli konečně nabrat do lahví i slavnou vincentku, která mlže pomoci v léčbě po covidu.
I příroda dělá své opakované divy a jaksi jsme si všiml i toho jak to vše kolem rozkvétá a propuká v přírodě život. je to jaksi krásnější než to bylo před tím.
Takže pár snímků z procházky po lázních Luhačovice.

20210426_092722_101396 začínají jít do květu kaštany 20210426_132028_101420 dům Bedřicha Smetany v luhačovických lázních

20210426_124833_101409 dům Jurkoviče v Luhačovicích a hlavní opravená kolonáda 20210426_125708_101415 hala na kolonádě s pramenem Vincentky

20210426_123053_101400 Luhačovice - hlavní promenáda k lázeňskému parku 20210426_130409_101418 na říčce Šťávnice při kolonádě Čti více…

Jaro v olomouckém rozariu.

Jaro v olomouckém rozariu.

Byli jsme v olomouckém rozariu, abychom absolvovali potřebnou procházku po prodělané nemoci, kterou nám nadělila infekce covidem-19.
Byla sobota 24.dubna a byl svátek Jiřího, kdy pranostika říká „Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři“.
No a tak jsme také vylezkli z našeho domova a prošli se již otevřeným a zdarma zpřístupněným parkem – rozariem, který se nachází hned vedle Bezručových sadů a dá se z něj také jednou stranou vstoupit přes lávku do části rozaria, kde se nachází několik klidných zákoutí, téměř bez lidí. Po dlouhé době bylo na slunci tepleji než ve stínu a tak tahle procházka přišla vhod.
Netřeba dalšího povídání. Jen snad základní informace, že vstup či východ do a z rozaria se přesně v 18.00 automaticky a na dálku zavírá, takže se musíte vracet k hlavnímu vchodu, který se nachází na ulici 17.listopadu a tak není koho by se dalo „ukecat“.
Prosím doporučuji a prohlédněte si co tu lze spatřit.

20210421_095824_101460 lávka, která je i vstupem z Bezručových sadů do rozaria 20210421_095852_101462

20210424_162018_101508 mozaiky jsou zde od roku 2008 20210424_162436_101517 mozaiky jsou zde od roku 2008

20210424_163409_101527 vše v plném květu 20210424_163921_101533 pohled na chrám sv.Michala

20210424_171107_101555 odpočinkové plochy nad rozariem s výhledy do okolí 20210424_171157_101556 výhled na kostel sv.Michala

Další fotky jsou v přiložené fotogalerii.

Poslední lednová neděle u pramene řeky Odry.

Protože v denním tisku a lokálních mediích se objevovali zprávy o novém podvalovém chodníku k pramenům řeky Odry, bylo pro nás zcela zřejmé, že jakmile bude krásné počasí a k tomu sobota či neděle, máme možnost si splnit přání a zajít již opakovaně k pramenům a porovnat jak se to tu změnilo.
No a měli jsem se cestou k pramenům čemu divit. Zcela jistě totiž víme, že v roce 2012 jsme tu byli v říjnu na hřiby a měli jsme tehdy dobrou sklizeň, protože tu byl krásný vysoký les a mechu byla spousta suchohřibů.

DSC_0742 pramen řeky Odry v říjnu roku 2012 20210131_140642_101313 odbočíme z lesní cesty a jdeme k pramenům řeky Odry

Ale kalamita kůrovcová a snad i něco jiného toto vojenské území změnilo k nepoznání. Místo vysokého lesa jen nově vysázené smrčky. Snad jen to, že vše bylo přikryto sněhem, kterého je ve městě pramálo či skoro žádný, tak se tento nový pohled zdál trochu snesitelný. jen jsme si říkali, že ta mládež ani snad neví jak to tu dříve vypadalo a snad ani tehdy neměli zájem do těchto končit jezdit.

20210131_131801_101280 na konci cesty stával hustý a vysoký les 20210131_133732_101292 je neděle a jsou zde na cestě davy lidí, naštěstí dál od sebe než jsou 2 m

Ale sluníčko zatlačilo špatný dojem z této změny a tak si můžeme říci že na tento den a na tento výlet stojí za to něco zapsat a uložit do vzpomínek.

20210131_132757_101286 a poslední sněhuláci 20210131_135346_101304 ale i tak se dá vidět něco zajímavého Čti více…

Opět lednové procházky mezi 16. lednem a 21. lednem roku 2021.

Tato doba, plná špatných zpráv o problémech s covidem doporučuje chodit na procházky. Ale kam, když už téměř celé okolí, blízké i vzdálené, známe ? No a tak se stalo, že už jdeme do extrémů a hledáme místa v okolí Olomouce, kde by to mohlo být v danou dobu něco zajímavého.
A tak se stalo, že jsme si zajeli do Tršic, kde víme o tom, že tam za městem mají sypanou hráz přehrady a že jsme tam už sice byli, ale přehradu jsme nikdy neobcházeli. No a tak jsme se tam v sobotu 16.ledna po obědě vydali.

20210116_140533_101093 cestou z Tršic k přehradě se sypanou hrází na potoce Olešnice 20210116_140545_101095 sypaná hráz přehrady nad Tršicemi

U posledního stavení při cestě k přehradě jsme zaparkovali a pak už šli jen po svých. Na kopečcích kolem cesty bylo slyšet hluk pokřikujících sáňkařů, ale když jsme se dostali k hrázi přehrady už bylo jen ticho a potkali jsme jen pár dvojic na odpolední procházce. Je fakt, že v zimě se to dá dobře obejít, protože není bláto a zem byla zmrzlá a na ni křupající malá vrstva sněhu. No byli tu pěkné výhledy na ledovou plochu přehrady.

20210116_141547_101097 zamrzlá hladina tršické přehrady, bylo to 16.ledna 2021 20210116_141605_101098 zamrzlá hladina tršické přehrady

Pak jsme došli na její konec, kde se do přehrady vlévá potok Olešnice. tak tady jsem nikdy ještě nebyli a tak se stalo, že jsme objevili i opravovanou hájenku a pár chat na svahu nad přehradou.

20210116_142931_101103 rozcestník u potoka Olešnice 20210116_142952_101105 hájenka u potoka Olešnice Čti více…

Další lednové výlety a procházky v roce 2021.

Jako prevence proti zblbnutí v době covidové se doporučují procházky, či výlety alespoň v okolí bydliště. No a to byl důvod k tomu aby jsme po sobotním obědě zašli na procházku ze které se pak stal výlet za účelem zjištění, co se kde děje a mění.
Takže bylo rozhodnuto, že pojedeme na štěrkové jezero Poděbrady, které je hned za Olomoucí a kde bývá celé léto dobrá a čistá voda ke koupání. A doufali jsme, že tam nebudou shluky lidí bez roušek a že parkoviště bude volné a bude kde zaparkovat. Volno tady bylo, ale protože tu je na břehu předního jezera krásné letní posezení při chlazeném pivu a je to jaksi při nějaké cyklotrase a pejskaři to objevili jako místo, kde si jejich miláček jakékoliv velikosti a rasy může zaskotačit ve vodě, tak se to ujalo a my po příjezdu byli přivítání hlukem pejsků co se radovali z toho, že páníček na ně myslel.

20210109_140614_101036 u štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce - leden 2021 hladina vody je výš asi o 1 m 20210109_141032_101039 u štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce - leden 2021

No teď jen k tomu co jsme mohli srovnávat s dobou letního koupání. Parkoviště zaplněné do 1/3. Rodiče s dítky a samozřejmě většinou i s pejsky. Hladina vody asi o 1 m vyšší než v létě a tam, kde se dá ležet na dece v pokosené trávě, tam stojí voda, vše je dostatečně podmáčené. Nastala tu dokonce vláda bobrů, protože pár stromů při cestě je pokáceno a na kmeni okousáno do tužkové špičky. Jen co jsem se zamyslel nad tím, že by to bylo dobré koupání pro otužilce, už jsem jednu zarudlou postavu s čepičkou viděli ja brázdí poklidnou hladinu jezera. Když jsme odcházeli dokonce dva otužilci seděli jen tak v plavkách na lavičce u zaparkované maringotky. Takže tu ukotvila skupina klubu otužilců.

20210109_141524_101040 u štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce - leden 2021 20210109_142936_101045 i v lednu si dobře zaplavali

No a ve stánku fronta na výdej z okénka, na lavicích dosti lidí u kafé či piva a nad pohárem od blata zacákání náruživý cyklisté.

Sedáme, po malé procházce v podmáčené louce, do auta, ale ještě se nám domů nechce a tak přichází nápad, podívat se ke štěrkovému jezeru za obcí Náklo. Jsme zvědavý jak to tam je v zimě s parkovanými karavany, které byly už v květnu roku 2020 v takovém počtu, že jen tak přijet a postavit se kousek od vody s našim „autíčkem“ to tehdy už ani nešlo.

20200517_162236_101086 štěrkové jezero u obce Náklo z května 2020 20210109_150100_101053 u jezera na Nákle - leden 2021 Čti více…

První novoroční výlet na trase Dub nad Moravou, Tovačov a Prostějov.

Na nový rok, tedy 1.ledna jsme měli radostné setkání s vnukem a tak náš první novoroční výlet byl až 2.ledna roku 2021. Rozhodli jsme se až po obědě, že někam musíme vyrazit a tak se i stalo. Jako vždy po novém roce navštěvujeme kostely kde mají betlémy. No a tak jsme jeli do Dubu nad Moravou. Po zaparkování jsme nafotili čelní dobře nasvícenou fasádu vysokého kostela a pak zjistili, že tu už mají opravené nádvoří mezi kostelem a farou.

20210102_133046_100909 poutní kostel v Dubu nad Moravou 20210102_133122_100910 nádvoří po velké rekonstrukci

Do nádvoří vjelo modré auto. My šli k vratům do kostela a bylo zavřeno. Najednou se za námi hrne ten řidič auta a volá, že nám otevře. A bylo tu naše první setkání s malým štěstíčkem.
Byl to místní kaplan, který tu už slouží 15 let. zajistil nám osvětlení výzdoby kostela, ale i jesliček, kde zcela neobvykle stál i preparovaný muflon a malý medvěd. utrousil jsem poznámku, že tu musí asi být někdo horlivým nimrodem.

20210102_133723_100914 jesličky v Dubu, asi tu je někdo v mysliveckém spolku 20210102_133802_100915 interiér kostela v Dubu nad Moravou

A pak jsme zjistili, že to je místní kaplan, který je Polákem a je členem polského mysliveckého spolku. Byl tak upovídaný, že jsme se dozvěděli hororové povídání a tragické smrti kaplana z roku 2020. Toho tehdy zavraždil vrah, který cestou podřezal taxikáře, s ukradeným autem naboural a na faru si šel umýt ruce a u té příležitosti zavraždil jen tak pro radost i místního kaplana.
Pak nás současný kaplan zavedl do místnosti, kde má vystaveny svoje lovecké trofeje a my jen žasli nad tím, co jsme mohli spatřit.

20210102_134817_100924 kaplan nám dovolil nahlédnout do jeho sbírky trofejí 20210102_134950_100927 kaplan nám dovolil nahlédnout do jeho sbírky trofejí Čti více…

Vzpomínání na poslední dny roku 2020 cestou na sv.Kopeček.

Poslední den roku 2020, který byl téměř celý poznamenán Covidem – 19, jsme se vydali na procházku po cestě, kterou jsme zatím nikdy nešli a kde jsme mohli předpokládat, že mnoho lidí nepotkáme. Bylo to mezi zahrádky nad Droždínem a pak po lesní cestě na sv.Kopeček.
No a protože v listopadu a prosinci jsme téměř už nikam nejeli, protože to, co je v okolí Olomouce už máme projeté, prošlé a poznané, tak jsem se v této poslední vzpomínce za rok 2020 raději zaměřil na přípravy vánočních svátků.
Tento rok se zakázalo popíjení teplého moku na ulici či u stánků na vánočních trzích. Vánoční trhy tak měly jen malou návštěvnost, ale vánoční stromy a výzdoba tam byla a my se na ni zajeli podívat.
Jeden den po ránu jsem nemohl dospat, a tak mě napadlo podívat se na náměstí k radnici v Olomouci, protože radnice je konečně celá opravená a je nyní nádherná. Ale to, že po sedmé hodině ranní tam nepotkám žádného človíčka, to jsem nečekal.

20201214_064321_100770 konečně se podařilo opravit radnici v Olomouci 20201214_072412_100795 odcházel jsem, když začalo před 8.00 hodinou svítat

Máme své povinnosti v Bystřici pod Hostýnem, a tak jsme zajeli i tam posoudit jak je městečko vyzdobené v tom vánočním čase. Cestou jsme odbočili na náměstí v Přerově a tak jsme v podvečer opět museli konstatovat, že i tady to je pěkné, ale bez lidí to je moc smutné.

20201218_170759_100748 jeli jsme také přes náměstí v Přerově 20201218_171021_100753 i tady bylo lidí po skorvnu Čti více…

Utekli jsme do krajiny kolem Velkých Karlovic.

Byla sobota a pak neděle 15.listopadu. Nouzový stav trvá, počasí celý předchozí týden nestálo za nic, jen stále podmračené a vlhké a studené počasí. V neděli ale hlásí, že by se to mohlo místy na Moravě zlepšit a tak riskujeme a jsme v sobotu odpoledne v Bystřici pod Hostýnem, kde nám odpolední procházka městským parkem Zahájené, zabarveným v podzimních barvách, zlepší trochu náladu a zejména pak to vylepší setkání s jezdkyněmi na koních, kdy jeden je malý proti tomu „strašně velkému“ , kočárovému hřebci. To tedy byla paráda.

20201114_150122_100631 městský park Zahájené v B.p.H. 20201114_150544_100634 městský park Zahájené v B.p.H.

V neděli pak hned po ránu jedeme přes Troják na Marušku s tím záměrem, že by jsme mohli pozorovat údolí Hošťálkové v mlžném oparu. Ale bohužel poznali jsme jen podmračenou krajinu, která je však i v tomto počasí krásná, romantická. pak už jen cesta přes Vsetín do Velkých Karlovic.
Protože nás celý rok přitahovala myšlenka podívat se na Kohútku s nadmořskou výškou 913 m n.m. . Odbočili jsme v Novém Hrozenkově do obce Velká Vranča a pak výjezdem na Kohútku. Už na této úzké silničce odzvonilo semaforům, které řídili intervaly pro výjezd, protože jsou tady vystavěny výhybny se silniční značkou a jedou tak auta plynule nahoru i dolů. Měli jsme za to, že v tomto počasí tam bude málo lidí a budou i krásné rozhledy do krajiny.
Málo lidí nebylo a parkoviště bylo téměř plné aut a to i se značkami ze Slovenska. Tak jsme se šli jen nadýchat horského vzduchu k chatě Portáš a pak zpět.

20201115_103530_100635 u chaty Portáš v pohoří Javorníky 20201115_105852_100636 parkoviště pod Kohútkou v 11.30 hodin

Jen jsme zírali na to množství chat těsně za hraničními kameny na slovenské straně. I lesní cesta byla upravena na pevnou šotolinovou komunikaci. Na chatě Portáš bylo zavřeno a na dveřích cedulka „nejbližší výdejové okénko na chatě Kohútka“. No prostě je tu doba kovidu. Cestou zpět , ale i tam se místo pozdravení natahovali roušky přes nos. Zdravení, které bývalo zvykem a tak časté, už tu ani není a tak jsme asi i proto nezdraví. Protože dříve se samým zdravením každý jen „uzdravil“

20201115_110811_100638 u chaty Kohútka to je v mlze i když jsme v 913 m n.m. 20201115_110921_100641 jinak kvůli kovidu vše zavřeno Čti více…

Cestou na hřbitov ve Vřesině za poznáním blízkého okolí.

Cestou na hřbitov ve Vřesině za poznáním blízkého okolí.

Je tu čas „dušičkový“ a tak jsme jeli zavzpomínat na naše blízké na hřbitově ve Vřesině, což je obec u Ostravy – Poruby. Jet jen tak na hřbitov a zase zpět je nám téměř cizí a tak jsme vyrazili už 28.října, kdy byl státní svátek, ale na obloze se mělo ukázat i sluníčko a dny dušiček už mělo být pošmourné a jen mělo pršet.
A tak jsem nahlédl na mapy a objevil ikonku s rozhlednou, která je cestou do Bílovce u malé obce Bílov. Dohledal jsem že rozhledna tu stojí od roku 2006, je zřízena dodatečně na retranslační vži, která má výšku 62 m a vlastní plošina je ve výšce 27 m.
Zastavujeme pod rozhlednou na téměř nové cyklostezce, kde není zakázán ani vjezd osobním autům. Na této webové stránce najdete detailnější informace :

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlov_(rozhledna)

20201028_104542_100567 stojíme na cyklostezce z Bílova do Studénky nadmořské výšce 345 m 20201028_105025_100570 pod rozhlednou Kanihůra, byla zprovozněna v roce 2006

Takže se podíváme pod věž, která je kvůli coronaviru zcela uzavřena. Je ještě mlha nad krajinou, ale i tak ten pocit volnosti, nikde nikdo, je v daném čase příjemný. Dle mapy se dáváme po této silničce dolů směrem na Studénku. Cestou se nabízí zastavení u rybníka se zajímavým pohledem či ohlédnutím na rozhlednu.

20201028_110430_100578 u rybníčku cestou do Studénky se ohlížíme za rozhlednou 20201028_110438_100579 u rybníčku cestou do Studénky

Projedeme městem Studénka, postojíme na železničním přejezdu, kde bourají kamiony s vlaky a pak už jen kousek kolem nádraží do obce Nová Horka.
Má tu být zámek po rekonstrukci. Nebyl problém jej objevit, protože stojí na mírném kopečku a jeho novota září do kraje.

20201028_113138_100580 vstup do parku při zámku Nová Horka 20201028_113151_100581 vstup do parku při zámku Nová Horka Čti více…

Výlet na Vřesovou studánku v Jeseníku – říjen 2020.

Výlet na Vřesovou studánku v Jeseníku – říjen 2020.

Byl to rok 2017, kdy na tomto místě byla slavnostní mše, při které byl osazen kamenný oltář a já tehdy zcela náhodou v televizi narazil na pořád, který tuto náboženskou slavnost zachytil.
Současně jsem si uvědomil, že na tomto místě jsem nikdy nebyl, i když hřebenovku mám projetou na lyžích v době, kdy jsem na to jako mladík měl.

No a tak se stalo, že když zase nastala krize zaviněná pandemii coronaviru, museli jsme utéct od televizní obrazovky a když ještě k tomu byl na den 22.10. opět oznámen slunečný a krásný den, bylo rozhodnuto. Autem z Olomouce až do Koutů nad Desnou, pak výjezd na Červenohorské sedlo pravidelnou autobusovou linkou.
Řidič nám při zakoupení jízdenek oznámil, ať se ničeho nedotýkáme, protože včera mu na mobilu „e-rouška“ nahlásila 7 kontaktů. Takže jsme přes toto hororové oznámení postoupili do prázdného autobusu. Cestou pak na dvou zastávkách v Koutech přistoupilo 5 lidí a jeden krásný pes vlčák. I v zatáčkách jsme hrdinně udrželi rovnováhu a dotyk s konstrukcí autobusu byl zcela omezen.
My po výstupu vytáhli malou lahvičku desinfekce a vyrazili na pohodovou vycházku po červené značce.

20201022_110934_100440 na Červenohorském sedle 20201022_112512_100445 stoupáme po červené nad Červenohorské sedlo

Bylo krásné počasí a krásné výhledy. První naše zastavení bylo u kaple, která připomíná ty. kteří na horách Jeseníků zahynuli, či zemřeli vysílením

20201023_074545_100566 památník obětem hor 20201022_112915_100448 kaplička - památník obětem hor

Po hodině jsme dali svačinku, spočinuly u „bílého sloupu“.

20201022_123114_100459 jdeme po červené směr "bílý sloup" 20201022_124135_100462 zastávka u "bílého sloupu" poslední památka na značení cest těmito sloupy Čti více…