Cestovatelské tipy a rady na cesty

Cesta do pohádky – k hotelu Abama.

Když jsme tu byli naposledy, byl to zážitek ošizený o pohledy na golfové hřiště a o pobyt na pláži pod tímto hotelem. Takže tento den po těžkých zkouškách v soutěsce Masca jsme zajeli k hotelu Abama. Je to na hlavní trase mezi Puerto Santiago a Adeje, na linkách 473 a 474, co snad pořád jezdí tam i zpět. Hotel vyčnívá z typické krajiny hned za městem Puerto San Juan a to je asi 17 km od hotelu, kde letos bydlíme. Jakmile se projede kolem malebné pláže v San Juan vyjede se z městečka a objeví se po obou stranách silnice ploty a plachty co ukrývají banánové plantáže. A pak najednou v dálce uvidíte narůžovělou až okrovou barvu čehosi, co připomíná shluk afrických staveb z hlíny. No a když se nad silnicí objeví v té nedefinovatelné barvě, snad i připomínající barvu cihel i přejezd se čtyřmi věžemi, autobus zastaví v zářezu mezi květy a palmami, které pak jsou v celém okolí hotelu.
Ano jsme po půl hodince v cíli a jde se objevovat ta nádherná architektura zdejšího resortu, která patří společnosti RETZ.
Cestou ke golfovému hřišti je strážnice a v ní sedí hlídač. Nebáli jsme se, měli jsme připravenu řeč spojenou s mazáním medu kolem huby, jak se říká, ale nakonec to nebylo třeba. On tam neseděl hlídač, ale jen zavěšená košile hlídače, a z dálky to krásně maskovalo nepřítomnost osobní stráže. Takže na golfové trávníky jsme vstoupili zcela v poklidu a ještě k tomu tam, kde se to nesmí, ale kde to prostě šlo.

Protože od silnice to je vše odděleno palmami mezi balvany a květinami a oficiální přistup by byl až někde hodně vysoko na svahu. Tak daleko a nadarmo jsme šlapat nechtěli. To ponecháváme vždy jen místním darmošlapům, jak golfisty velmi výstižně a vtipně pojmenoval náš známý.
Ale úpravy terénu, travička nádherně střižená a kolem palmy a jezírka a v pozadí nejvyšší hora Španělska – Teide, to za focení stojí, to u nás doma určitě nemáme.
Po této obhlídce a hlavně zjištění, že asi i na druhé vrátnici před hotelem samotným nikdo hlídat nebude jsme se začali obezřetně přibližovat ke vstupu do hotelu.

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Hodně článků jsem pročetl, ale ani jeden z nich nebyl o tom reálném dění, které mě na tomto výletě soutěskou Masca čeká. Hned úvodem raději sdělím, že jsme ročník 47 a 48 aby bylo jasné, že mládí takové problémy jako u nás asi nebudou očekávat. Ale jsem rád, že jsem vyzkoušel co naše těla ještě snesou, když není až tak moc trénované. Boty botasky byly postačující dobré, v žádném případě by neměli klouzat, voda pro tuto cestu byla v dostatečném množství, baterie nabité, telefon funkční. Lístek na zpáteční cestu lodí byl na dohodnutou dobu a den v peněžence. A pozor bez holí se tam při vyšším ročníku ani nepouštějte. Ano to vše je potřebné překontrolovat. Naplánovali jsem to ne ten nejkrásnější a nejslunnější den a vyšlo to. Příprava spočívala v nalezení autobusového spoje přes webové stránky ww.titsa.com. Naprosto skvělé, když umíte španělsky a když máte strpení a pochopíte a dohledáte vše potřebné a ono to i je funkční. Na hotelu v Puerte Santiago jsme večer objednali balíček na svačinu, na cestě k přístavu koupili lodní lístek jen ve směru z mola na konci soutěsky Masca na ten nejposlednější možný spoj abychom se cestou nenervovaly a vzali si sebou něco na ležení a plavky a boty do vody. Lodě jezdí po hodině, vše najdete na webu www.mascaexpress.com . Koupíte si lístek na daný čas za 10 eur na osobu a daný čas. My jej tedy dali naštěstí na poslední jízdu toho dme v 17.30 hodin.

No a ráno ve čtvrtek 12.11. jsme začali realizovat náš výlet. Autobus kousek od hotelu ale na kopci odjížděl v 8.20 hodin, a proto jsme oželeli jak snídani tak i balíček na cestu, protože by jsme nestíhali. Vše probíhalo podle jízdního řádu, jelo se linkou číslo 325. Na BONO lístku, který se dá pořídit na poště či někde, kde prodávají noviny a časopisy (musíte se ptát) to stálo do prvního přestupu jen 1.15 eura na osobu do Santiaga Teide, což je asi kolem 20 km. Tam ale byl hodně dlouhý čas na přestup, protože spoj číslo 355 jedoucí přes vesnici Masca odjížděl až v 10.50 a my do městečka dojeli v 9.15 hodin., Ale za to jsem si koupili v krámku pečivo a sýr a pojedli to v parčíku, kde mají i kamenné grily na pickniky. Jak jsem po prohlídce blízkého hotelu ve stylu farmy s historickými stavbami a lisy na víno a s krásným okolím rozbalili prostou to svačinku, už kolem nás poskakoval krkavec, krásný černý i se nechal vyfotit. Dostal to po čem prahl, drobinky z bílého chleba.