

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
02 – Polsko – Gdaňsko – na výletě s průvodcem
Cestovka už má své zkušenosti a tak věděla, že hned další den po příjezdu je neděle a personál na Medical Center a SPA nebude a tak jsme jeli s průvodkyní a autobusem cestovky do Gaňska. Výlet nás stál 12 eur, placeno předem v autobuse při přesunu do Polska. To dávám na vědomí proto, že za stejnou cenu se nabízel i výlet do Gdyně, což se nám jevilo jako zbytečné, když by jsme náhodou věděli jak to udělat podle svých možností vlakem či místním autobusem. No čas ukáže co v tomto případě bude. Výlet historickou lodí jsme ale už neobjednávali, protože 65 PLN se nám jevil jako mírně drahý.
Vystoupilo se za vlakovým nádražím a šlo se na Dlouhou ulici, kde je typická zástavba pro starý Gdaňsk v německém prostředí, protože zde obchodovali především Němci.
Zlatá brána jako vstup do města
předvedl se nám i okrašlovací spolek
Dlouhá ulice začíná stavbou věznice, kde jsme obdrželi základní výklad o historii města, který ale lze dohledat na webu wikipedie. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Gda%C5%88sk ).
ale před sebou máme ještě kousek ke kanálu
ohlédnutí za tím co jsme prošli po Dlouhé ulici
Byla neděle a my se tady objevili právě v čase, kdy nějaký okrašlovací spolek měl procházku v dobových kostýmech, což hodně zpestřilo tento náš výlet. Bylo co fotit.
Došli jsme ke kanálu, kde stála ona historická loď, tedy její kopie s dieslovým motorem a většina nasedla a jela někam. My sledovali ten cvrkot na vodě i na nábřeží.
no máme co fotit
no máme co fotit Čti více…
03 – Polsko – Gdaňsk odpoledne ve Starém městě
Byl všední den pátek a my se vydali na výlet vlakem. tady pozor, lístek na SKM se musí označit už v podchodu, což jsme zapomněli, protože na tabuli odjezdů byl odjezd našeho vlaku za 3 minuty. Až jsme seděli ve vlaku, označovače ve vozech už nebylo.
pozor musí se orazit lístek u ž v podchodu
pozor musí se orazit lístek u ž v podchodu
Tedy velký problém. Že chodí revizoři už víme, protože jsme vlakem už jeli a hned po nástupu nás prověřili, byli statní a řádně rozeznatelní. No naštěstí nepřišli a my vystoupili na stanici Gdaňsk Glowny.
Šli jsme podle „mapy.cz“ směr kostel sv.Brigity. Kolem nás se ´valily a hrčely kufry, jako by bylo stěhování národů. Vše se valilo jedním směrem, protože před výstupem z nádraží nebyl k dispozici podchod a tak vše jelo a šlo na vzdálený přechod.
No a nám se tak zadařilo vidět mnohem více a byli jsme s touto prohlídko unešeni. Válka to tu celé poničila, ale ono to povstalo z popela. Fotíli jsme a kochali se tou nádherou. Byli jsme v části zvané Staré město.
a pak jdeme ke kostelu sv. Kateřiny
stavby u náhonu
Kolem nás cihlové domy nezvyklých tvarů. Vstoupili jsme do kostela sv.Kateřiny, kde je něco opravené a něco jen holé zdi bez omítek, ale z červených pálených cihel. K tomu doplňky zachráněného inventáře. Dojem zcela nový a plný povznášející hodnoty.
interiér je částečně bez omítek, rekonstrukce stále probíhá
bylo to tu moc zajímavé Čti více…
04 – Polsko – Gdyně a lodní výlet i na Hel
Byla středa a téměř všichni ze zájezdu jeli na zaplacený výlet do Gdyně. Jen my dva s manželkou jsme měli plán a ten jsme realizovali. Byl založen na náhodě a protože andělíčci tu nade mnou už dlouho nebyli, asi se přišli podívat a pomoci.
Ráno po snídani jsme v 8:44 hodin vyjeli autobusem číslo 143 na nádraží PKP v Sopotech. Za 10 minut nám jel vlak do Gdyně. Bylo 10:00 hodin a my stáli na místě, které dělá Gdyni městem, co stojí za to i uvidět. Samotné město za války lehlo popelem a vše je tu jen nové a žádná historie tu není k vidění.
stojíme před nádražím PKP i SKM
auta stojí na červenou u tržnice v Gdyni
To co stojí za vidění je totiž obrovské molo, kde stojí tři musejní lodě, které lze prohlédnout.
a pak už jsme v přístavu a můžeme jít na prohlídku zajímavých lodí
a pak už jsme v přístavu a můžeme jít na prohlídku zajímavých lodí
Ale jezdí tu i vyhlídková loď, která Vás povozí kolem jednotlivých doků z tohoto obrovského přístavu, kde jsou mola na paliva, pro osobní dopravu, vojenská mola, mola na kontejnery pak zase suché doky, kde se opravují lodě na suchu podle patentu, který vymyslel Polák. Jedete kolem brány do světa, což je místo 150 m široké, kterým vyplouvají velké lodní náklady skutečně do celého světa.
bylo to zajímavé a po celou dobu jízdy s výkladem
jen taková malá lodička přistavená na úklid Čti více…
Výlet na Dolní Moravu – 11.srpna 2022
Jsou prázdniny a tak jsme s vnuky vyjeli do města Králíky s tím, že oni se s otcem projdou po novém mostě na Dolní Moravě. Vybral se všední den, aby jsme tam neměli davy turistů. Přes internet si mladí koupili vstupy na SKY Bridge 721 a Stezku v oblacích. S ohledem na plánované cíle si objednali vše na 15:00 hodin. Vstupy přes E-shop jsou o něco levnější než jejich zakoupení na místě. Ceny jsou to závratné pro seniory, ale co naplat, abych já mohl nafotit ten nový most, spíše lávku přes údolí dlouhý 721 m musel jsem si na místě zakoupit zpáteční jízdenku a ta stála rovných 500 Kč. Řeknu vám byl to pro mě nadlidský výkon.
Ale vrátím se k průběhu našeho výletu. Jeli jsme do Králíků přes Hanušovice. Cestou na dotaz, chtějí-li se vnuci podívat do vojenského musea jsme si dali první cíl pro naše zastavení. Podle směrovek jsme dojeli na parkoviště Vojenského musea u srubu Cihelna nad městem Králíky.
Vojenské museum Králíky
na prohlídce musea s vojenskou technikou
Za rodinné vstupné 340 Kč í a jeden seniorský lístek 100 Kč jsme si prohlédli toto vojenské museum a musím konstatovat, že exponáty a jejich uspořádání bylo na úrovni a připomnělo mi to místy dobu mé vojenské služby, kdy jsme i velel při zprovoznění pojízdné pily a při stavbě pontonů u ženijního vojska. A vzpomínalo tu více těch postarších, pro které byla vojenská služba povinná. Dokonce se žena zmínila, že to bylo zajímavé. Takže doporučuji. Ale úplného uspokojení jsme nedosáhli. Na prospektech před museem byly i fotky z interiéru vojenského srubu Cihelna Ten se však veřejnosti otevírá jen o sobotách a nedělích po dobu prázdnin. A vstupné je na stejných hodnotách.
u pěchotního srubu - Cihelna
to je náš cíl - řopíky
Bylo poledne a jeli jsme do Králík na oběd, protože jsme správně tušili, že na Dolní Moravě to bude vždy o něco dražší. A taky skutečně bylo.
projdeme se po městě Králíky
projdeme se po městě Králíky Čti více…
Gran Canaria – putování za skalním bydlením na ostrově – vzpomínka na rok 2016.
Kanárské ostrovy jsme navštívili 6x. Dvakrát jsme byli na Gran Canarii, 2x na Lanzarote a 2x na Tenetrife. Poprvé každý ostrov jen poznáváme a po druhé už hledáme jen zajímavá místa.
Na ostrov jsme jeli vždy s cestovní kanceláří a tak jsme po dvou výpravách už získali trvalý bonus 10% na vše, co jsme potom s touto cestovní kanceláří realizovali. Vždy jsme si objednávali pobyt na 14 dnů a snažili jsme se o to, abychom bydleli ve dvou hotelích na různých místech. Takže jsme měli různě chutnou stravu a různé okolí hotelů a dobrou dostupnost k zajímavým místům na daném ostrově. Vždy jsme tak šetřili jeden let, protože většinou se nabízí pobyt na 8 dnů. Vždy jsme vybrali období k pobytu na ostrovech od listopadu do března a tak jsme si prodloužili teplé dny daného roku. V únoru a březnu je teplo, ale v oceánu jsou velké vlny a ke koupání se musí najít chráněná zátoka před větry a vlnami, voda má jen 20 až 21 st.C. V listopadu a prosinci to je jako v létě u nás doma.
Každý z navštívených ostrovů má svou atmosféru, své zajímavosti, ale na Gran Canarii, jsme v roce 2016, ve svých plánech na druhou návštěvu, objevili zajímavost, kterou ani průvodci či delegáti v té době, ale i nyní, nenabízeli. A to jsou obydlí původních obyvatel Guančů ve skalách.
Na tomto ostrově jsme se ubytovali v hotelu, který má blízko na pláž, blízko k autobusovému nádraží. A dokonce se dá projít po pobřeží kolem písečných dun či přes ně, do lokality Maspalomas a zpět se vrátit taxikem či autobusem. Tehdy na přelomu měsíců listopadu a prosince v roce 2016 jsme si objednali půjčení auta jen na 7 dnů. Auto nám pak také posloužilo i k převozu zavazadel do jiného hotelu. Dny kdy jsme neměli k dispozici auto, jsme chodili, či využili veřejné autobusové dopravy či taxiku. O jednotlivých pobytech na Kanárských ostrovech se můžete dočíst na mých webových stránkách www.cestotipy.cz .
Autobusová doprava na ostrově Gran Canaria je výborně organizovaná a když si nafotíte aktuální jízdní řády na autobusovém nádraží nedaleko od hotelu, nebude co řešit, stačí jedna podvečerní procházka z hotelu, kde jsme bydleli, a to byl hotel Beverly Park, v lokalitě na jihu ostrova, na mapce označeno písmenem „C“ nyní 3.
Je to, či bylo to, značeno v katalogu cestovní kanceláře Canaria travel. Je to lokalita Playa del Inglés.
mapka míst, kde lze najít skalní obydlí
příklad jízdního řádu na autobusovém nádraží
V autobuse se platí u řidiče, měli by jste mít drobné. Některé autobusy jedou do cíle přímo, jiné objíždí každou vesnici, či předměstí hlavního města.
My jsme si také půjčili na 7 dní auto. Na hotel došel agent, kterého objednal český delegát kanceláře, se kterým jsme vyjednali podmínky pronájmu. Platí zde to, že podepíšete smlouvu, nesmíte zapomenout na pojištění po dobu zápůjčky. Cena nepřesáhla tehdy 32 eur na den. Autem se pak dostanete všude kam vede silnice. Vše je výborně značené. V půjčovnách, tedy i u agentů dostanete mapku, kde jsou číslované silnice. Na nich je značena hlavní silnice dvoumístným číslem, místní silnice pak číslem trojmístným. Zapůjčeným autem dokážete všude dojet, nemusí to být tedy terénní vůz. Při půjčení vozu si dávejte pozor na způsob, jak vozidlo vracíte. Pokud společnost bude vyžadovat složení kauce, najděte si jinou společnost. Pokud můžete ukončit zápůjčku tím, že klíče předáte na recepci a kauci neskládáte, pak máte vše dobře zajištěno. Na silnicích není žádného nebezpečí, jen v ostrých zatáčkách raději dejte o sobě vědět troubením. Místní silničky jsou úzké. Pozor i když vidíte v dálce, že proti vám nic nejede, může někde za rohem být řidič- fotograf, který se objeví a vy jej nečekáte. Nikam prostě nespěchejte. Když jsme byli na ostrově podruhé, vybrali jsem si jeden či dva dny, že objedeme všechna místa, kde jsou skalní obydlí. Jeli jsme směrem na Las Palmas, hlavní město ostrova a pak podle směrovek na Galdár a pak odbočit na Cenobie de Vallerón. Je to krásně značené a jak jste poblíž objeví, se i hnědá směrovka, takže na prvním z nesčetných kruhových objezdů se objevila šipka a odbočilo správným směrem do kopečků. Jen kousek a objevilo se značení, že je zde mirador a odpočivadlo a pak už jen parkoviště, kde jsme jako jiní odstavili auto a šlo se po schodečkách vzhůru k pokladně.
naše první zastavení u Cenobie de Vallerón
naše první zastavení u Cenobie de Vallerón Čti více…
Na hotelu Atlantis Rozdrojovice – využito jako dárkový poukaz.
V týdnu od 25. do 29.července nám byla potvrzena rezervace na čerpání jedno nočního poukazu. A tak jsme se na hotelu Atlantis v obci Rozdrojovice nad brněnskou přehradou ocitli jako nejstarší nocležníci – senioři. Ale pozor jen na jednu noc s volným vstupem do nového a atraktivního wellnes centra se snídaní. Nástup až v 15:00 hodin, odjezd v 11:00 hodin. Takže s tím welnes to bylo jen na 5 hodin celkem.
prohlédli jsme si okolí hotelu
a jsme na hotelu Atlantis
Prostředí bylo krásné, terapie byla dobrá, zejména pak něco co se hned tak nevidí. Bylo to posezení ve dvou suchých saunách s velkou výkladní skříní, kterou se dalo kochat pohledem na venkovní zelenou vodní plochu a výsadbu pestrých druhů travin a květin.
toto je venkovní zóna bez plavek a to okno po levé straně snímku je okno do finské sauny, paráda pak se tady potit
chladící bazének
Nebyli bychom to my, aby jsme si to nevylepšili. Takže jsme do kufru auta dali padllebord a cestou jsme naplánovali zastavení u rybníka Olšovec v Jedovnici, kde je při rybníku pěkný camp Olšovec a nemusíte se starat o to, jestli v sezoně bude místo na zaparkování. Je to místo, které nabízí pobyt v době před změnou režimu.
zastavili jsme u rybníka v Jedovnici
podívali jsme se do campu ATC Olšovec u tohoto rybníku
Jeli jsme z Olomouce mimo Prostějov směrem na Plumlov a na Drahany. V obci Otínovec jsme nahlédli do podnikové prodejny Mlékárny Otínoves. Koupili jsme na zkoušku místní výrobek Nivu.
před prodejnou - zajímavé místo i k focení
nahlédli jsme do podnikové prodejny v Otinovsi Čti více…
Navštívili jsme Moravskou Třebovou – 17.července 2022.
Byla neděle a my se rozhodli zajet tam, kam nás navedl pořad Toulavé kamery : https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/214562221500028/
No prostě byl to typ na výlet a my neodolali. No a stálo to za to. Silnice byl v neděli bez nákladních aut a tak jsme byli v Moravské Třebové za 70 minut. Když jsem dohledali parkovisět u zámku a zavítali do pokladny, stihli jsme v 11:00 prohlídku na zámku. V pořadu na který odkazuji se dozvíte více detailů a informací. Co tam ale zase chybí je to, že zde ve věži mají zcela novou a velmi poučnou interaktivní prezentaci dějin Moravy a moravských panství tak jak šli dějiny. Nejdříve Žerotínové a pak Lichtenštejnové. Bylo hodně poučné a asi bych se takovýmto způsobem i rád učil dějiny.
jsme na nádvoří zámku v Moravské Třebové
fotky z expozice na zámku
Na zámku, jehož sluncem ozářená fasáda s arkádami působila velmi nezvykle a hned po vstupu do nádvoří, jsme se tak dostali někde za hranice naší vlasti. Na zámku je expozice nábytku uspořádaná podle jednotlivých slohů, přesně tak jak šla doba a historie.
fotky z expozice na zámku
fotky z expozice na zámku
To co zbylo z hradu, už lze rozpoznat jen podle půdorysně stylizované dlažby.
Po prohlídce expozice na zámku jsme se vypravili za poznáním města. V uličkách bylo hodně označených domů které jsou evidovány jako kulturní památka. Škoda jen, že nebylo možné nahlédnout do jejich interiérů. To vám ale usnadní televizní pořad na který odkazuji. Čti více…
Návštěva levandulových polí v Bezděkově – červenec 2022.
Už se stává tradicí Levandulový festival v Bezděkově. Bývá to 5. a 6.července, když jsou pole levandulí v plném květu. Ale nechtělo se nám jet právě na tento festival chutí, poznání a dobré muziky, protože začíná být zvykem, že na takových akcích nebývá k hnutí a jsou tu davy zvědavých. Davy proto, že toto místo nabízí nezvyklou, ale hodně krásnou podívanou. A tak se stalo, že jsme vyrazili podívat se do Bezděkova až v neděli 10.července, kdy parkoviště bylo akorát tak plné, v řádcích nezavazeli při focení jiní turisté, tedy ne turisté, ale zvědavci, kteří dali levandulovou zmrzlinu, levandulovou kávičku a poseděli v romantickém prostředí.
levandulové pole v Bezděkově
levandulové pole v Bezděkově
My si něco z nabídky také dali, ale až po procházce levandulovou stezkou, která nás zavedla do lomu Skalka s výhledy do okolí, takže jsme poznali novou, nám dosud neznámou krajinu a to byl taky účel našeho výletu.
pohled na levandulové pole od konce levandulové stezky
romantika ve fialovém provedení Čti více…
01 – Červnový zájezd do Itálie – prohlídka města Parmy
Zájezd jsme absolvovali napotřetí, protože naše první přihlášení v roce 2020 zrušil nešťastný Covid-19 a zájezd se nekonal, Itálie zavřela hranice. Druhé přihlášení s přijatým rizikem a tedy i pojištěním na Covid se zase nekonalo, protože i když už se mohlo za přísných opatření na straně Itálie, nenašlo se dost přihlášených účastníků. Za ty dva roky naše zdravotní síly odcházely a tak jsme se přihlásili potřetí. No a už se to povedlo. Dokonce od 1.června roku 2022 i Itálie zrušila přísná opatření proti Covidu. Ale jak jsme na místě zjistili, někde se po vstupu do památky muselo jen s rouškou.
Za tu dobu nám ale také zájezd podražil a tak jsme nic neodkládali a překonali se a vyplatilo se. Odjezd z nástupních míst byl večer v 19:50 z Olomouce. Jelo se přes Rakousko do Itálie do města Parmy. Tady jsme vystupovali z autobusu něco po 10:00 hodině po probdělé noci.
Město Parma bylo poprvé osídleno už v době bronzové a patrně ji založili záhadní Etruskové. Je to město, které je známé svými románskými památkami, univerzitou, ale hlavně slavnou parmskou šunkou a parmezánským sýrem. Část historického centra s kostely, bazilikami, katedrálami, paláci, věžemi, hrádkem, majákem i městskou branou je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na břehu řeky Torrente Parma jsme zahájili prohlídku těch největších památek v centru města.
Parma - řeka Torrente, kde jsme vystoupili a nastoupili
museum archeologie
Palazzo Pilotta, s museem, pak několik nahlédnutí do kostelů při cestě až k tomu nej, a to byl dóm a baptisterium a náměstí Garibaldiho s palácem Guvernátora.
okolí musea v Parmě
okolí musea v Parmě
na náměstí Garibaldiho
na náměstí Garibaldiho
opět jeden z interiérů kostela
opět jeden z interiérů kostela Čti více…
02 – Červnový zájezd do Itálie – výlet vlakem do skupiny městeček v oblasti Cinque Terre
Cinque Terre je chráněný pás pobřeží pod Janovem, na Rivieře di Levante, je to pět sugestivních vesnic bohatých na historii, tradice, vůně, barevné domy a křišťálová voda. Kouzelná městečka, vypínající se na skalnatých útesech, jsou oblíbeným cílem turistů i milovníků trekkingu.
Autobus nás toho dne, 22.června, zavezl do města La Spezia. Pak nám naše průvodkyně šla zakoupit denní jízdenku a kartu na vstup do trekové trasy mezi městečky. A tak jsme potom s jizdenkou za 18.20 eur ( senioři za 14,90 eur ) na celý den jezdili sem tam, jak bylo vhodné s ohledem na čas, na davy turistů a na možnosti fotografického světla. Už jen tato služba byla k nezaplacení, protože v tom davu lidí se zorientovat a mít tu znalost jak na to, to fakt přišlo vhod každému z nás, kteří čekali na nástupišti a pak na rozdání lístků. Každé to malé městečko je chráněno zápisem v UNESCO.
První jízda vlakem byla do městečka Corniglia, odkud je možnost pěší procházky cca 3 km, nejkrásnější stezkou Sentiero Azzuro do nejbarevnějšího městečka Vernazza.
na naší první zastávce hned u moře v městečku Corniglia
před nádražím je "busek" a platí koupená karta na daný den
Po informaci, co na takové cestě nás může čekat, ( do centra od nádraží mělo být 320 schodů) rozhodli jsme se pro variantu, že jen vystoupíme s výpravou a pak se uvidí. A bylo co vidět. Z vlakové zastávky jel minibus a bylo to v ceně. Ale busek byl skutečně mini a tak jsme šli po svých, ale po silnici s mírným stoupáním a myšlenkou, že jen nafotíme tu drsnou stoupačku po nestejnoměrných schodech, kudy už šli davy nahoru i dolů. Ale náš výstup po silnici nebyl tak hrozný a tak se stalo, že busek jsme potkali cestou jen třikrát a byli jsme v centru.
naše focení ze silničky do městečka Corniglia
v městečku Corniglia
Pak na super vyhlídku, kterou nám doporučila vedoucí výpravy, když jsme ji potkali v centru této nám, i jako první navštívené vesnice Corniglia.
v městečku Corniglia tady do schodů ke krásné vyhlídce
a už se kocháme na vyhlídce Čti více…