

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Putování po západním pobřeží Sicílie jsme realizovali v červnu roku 2007. Stalo se tak proto, že jsme na jih Itálie zavítali již tehdy po sedmé, a to do Neapole a odtud a oblíbený ostrov Ischia. A když už jsme tím vlakem jako režisti jeli, tak jsme si tehdy i vyzkoušeli jak bude funkční zajištění místenek a lehátek, zakoupených v českých korunách na pokladně ČD.
A musím konstatovat, že tehdy vše fungovalo bez závad a tak se stalo, že jsme měli předem zajištěny dle časového plánu vše potřebné. Byla to cestou tam místenka na noční vlak Vídeň – Řím, a o týden později pak místenka na noční spoj Neapol – Cefalu a na cestu zpět pak o další týden později lehátko na vlak Cefalu – Řím a místenka na noční vlak Řím – Vídeň. No a tak se stalo, že plán podívat se na západní pobřeží Sicílie se zrealizoval a i dnes je na co vzpomínat.
Švýcarsko – Zermatt s výletem na Gornergrat
Kdo si přivstane, ten na tom vydělá. To je ten nejdůležitější typ pro ty, kdo by chtěli následovat. Do Zermattu se nedá dojet autem. Musí se auto ponechat na zadatném parkovišti a pak dojet vlakovým spojem. Na konečné se přestupuje na elektrický vláček. Každý je narvaný lidmi a tak kdo přijde brzy má na vrcholové stanici lepší pocit a oce klidu, který se pak mění v pořádný nával a hluk způsobovaný turisty.
Do výšky 3.085 m n.m. stanice Gornergrat nás vyvezli za plného slunce, hned pod deváté hodině ranní. Pak jsme si vyšlápli je o kousek výš na hvězdárnu s prodejnou suvenýrů a cestou jsme se kochali pohledem na údolí s ledovcovým splazem.
Švýcarsko – denní výjezdy do okolí Arolly.
Abychom poznali i okolní údolí Švýcarských Alp, která vždy míjí město Sion, byl realizován výjezd do Saas-Fee, kde se plánoval výjezd lanovkou a pak podzemní dráhou pod vrchol Alalinhorn do výšky 3500 m .n.m. Plán toho dne nebylo možné uskutečnit pro špatné počasí a velký vítr. Takže zůstali u procházky po místním středisku, kde byla mimo jiné patrná koncentrace ortodoxních židů s jejich tvrďáky a copy. Městečko čisté a velmi zajímavé.
Nedalo se nic vytknout a po návratu jsme mohli jen konstatovat, že nám ten den nepršelo, ale ti co zůstali nemohli ani hlavu vystrčit pro velký déšť.
Další den ale slunce zase vyšlo a plán dne se naplnil na 100%. Jelo se přes údolí kolem města Sion do Crans Montany. Je to půvabné středisko pro turistiku, golf, sportovní vyžití a horské tůry. Lanovkou jsme vyjeli na Bellalui do výšky 2.600 m n.m.. Tady se pak při hřebenové lehké tůře kochali pohledy na vrcholky Alp, které se nám přes den ukazovali za polojasného počasí na druhé straně údolí.
Švýcarsko – Arolla na přelomu července a srpna roku 2007.
Je ještě zimní čas, měsíc únor roku 2012, kdy se dá vzpomínat, ale i plánovat, kam v létě vyrazit. Proto je zde typ na nádhernou dovolenou, kterou jsme mohli prožít ve Švýcarsku v údolí Arolla v nadmořské výšce 2000 m, odkud jsme dělali výšlapy do okolí, ale také jsme vyráželi na denní výlety do okolních údolí nad městem Sion.
Přesun do Švýcarska byl přes Rozvadov, Norimberk, Karlsruhe, Štrasburk, Basilej a Bern. Většinou se jelo po dálnici. První zastavení pak bylo u Ženevského jezera v městě Montreux, kde kromě procházky po rozkvetlém nábřeží bylo i koupání v čisté a osvěžující vodě na konci července.
Odpoledne jsme měli povinnou zastávku ve vesnici Evoléne, která se chlubila starými dřevěnými stavbami a zastavení zde bylo opodstatněné a bylo dobře že tak bylo učiněno.
Závěr ledna 2012 přinesl mrazivé dny s jasnou oblohou. A protože máme možnost pobývat v teple domova v Bystřici pod Hostýnem, bylo by na škodu nepodívat se na hřebeny Hostýnských vrchů. Je to lokalita, kde si to na běžkách můžete projet od Rusavy přes sv.Hostýn na Tesák, Troják a pak sjezdem do Hošťálkové či do malebných Rajnochovic. Letos tam toho sněhu moc ale nebylo, a tak jsme si vyjeli autem ke sjezdovce na Trojáku a odtud po hřebenu na Marušku a Bludný, když na té Marušce je nadmořská výška 664 m a je zde meteostanice uváděná na webu www.chmu.cz.
Sjezdovka se líbila i tomuto krásnému hafanovi
Upravovaná sjezdovka na Trojáku
chaloupka při cestě na Bludný
zákoutí u chaloupky při cestě na Bludný Čti více…
Počasí se tento leden v Olomouci dosud nepředvedlo se sněhovou pokrývkou, a tak když na konci ledna byla v předpovědích počasí nahlášena inverze a jasno na horách, bylo rozhodnuto a vyrazili jsme na Pustevny. Běžky a teplé oblečení s velkým očekáváním krásy a stalo se. Na Pustevny se dalo bez obtíží vyjet a zaparkovat. Ale pozor takové dobré podmínky jsou jen uprostřed týdne. Jinak tu bývá plno. Ale i tak se právě konaly zimní olympijské hry mládeže a tak nádherná běžecká trať byla pro veřejnost uzavřena a na nás zbylo jen koukání se po okolí. Ale to v daný den stálo opravdu za to. Absolutní viditelnost a dostatek sněhové pokrývky.
sjedzovka na Frenštát pod Radhoštěm
výhled směr na Frenštát pod Radhoštěm
Už jistě víte, že velmi častým cílem mých výletů jsou termální lázně v Maďarsku. A tak když už tam jste vícekrát, pak hledáte i místa, která mohou být zajímavá a dají na celodenní výlet. Bylo to v září roku 2004 a dnes již při tak hnusném počasí mohu jen zavzpomínat.
Tehdy jsme jeli přes Strážnici a navečer jsme mírně odbočili do Radějova, kde v krásném prostředí můžete povečeřet či i přespat. Dobré jídlo a k tomu procházka mezi záhony kvetoucích růží, kde to u nás ještě jinde najdete ?
Radějov a krásné prostředí restaurace a vinárny
zahrady růží a posezení u dobré veřeře, jen to v Radějově zkuste, je to při cestě do Maďarska
Kolem Šarvaru, kde je lokalita plná termálních lázní, toho je povíce na samotném Maďarském území, ale tentokrát ve svých vzpomínkách dám tip na to, zajet si také 100 km do Rakouska a uvidět termální lázně, které se dají nazvat „pohádkou“. Budete si tady určitě připadat jako hobitové, protože toto místo vidět, to se dostanete alespoň na chvíli přímo do pohádky.
Takže bylo to začátkem září, kdy také ještě kvetou neposečené louky, je teplo a příroda se připravuje na zimní spánek. Známou cestou přes Bratislavu, Rajku a Čornou v Maďarsku se dostanete do lokality, kde můžete navštívit Buck Forde, Šarvar, ale taky Kehyde Kustany. Ale když pak pojedete zase domů, můžete to vzít přes Rakousko a zavítat do Bad Blumau. Cetsa zpet pak vede přes Vídeň.
Takže tady je nahlédnutí do Buck Forde :
Koupání v Buck Forde, když jsou v provozu všechny bazény
Koupání v Buck Forde, když jsou v provozu všechny bazény
slunce nad golfovým hřiště vychází
Ranní mrazík na golfovém hřišti Čti více…
Bylo to koncem srpna roku 2010, kdy jsme měli možnost vyrazit se cestovkou a jejím zajímavým programem do vesnice Bach v údolí řeky Lech v Rakousku.
Místo najdete v automapě, když prstem pojedete přes Salzburg po německé dálnici na Mnichov a pak dohledáte známé alpské středisko v Německu Garmisch-Patenkirchen. Pak se odbočí přes Grinau do Rakouska a dále přes městečka Ehrwald a Reutte. Pak už to jsou jen malé obce Weisenbach, Forbach, Marinau, Elmen a cílová obec Bach, kde měla cestovka vlastní ubytování a odkud se konali denní výjezdy po okolí.
No a když jsme jeli do cíle týdenního pobytu, tak bylo zrovna tak slunečné počasí, že jsme u města Grinau v Německu operativně zaparkovali u dolní stanice lanovky na nejvyšší místo Německa s horou Zugspitze a s její výškou 2.962 m n.m. a tak jsme pohodově zvládli pobýt na tomto vrcholu s výhledy na okolní vrcholky rakouských Alp.
tímto údolím se to dá vyšlápnout až na vrchol
a v dáli jsou hřebeny rakouských Alp
takhle husto tady je když je krásné počasí
výhledy ve smeru k Garmish - Patenkirchenu
Toto údolí je ideální pro cykloturistiku, pohodové horské výšlapy, v zimě na běžky ale i to je ráj pro sjezdaře. Můžete se zapsat do školy paraglidingu, ale také se můžete válet na bazénu u obce Bach. Vše dobře propojeno cyklobusy či skibusy, a to až na konec údolí úchvatného údolí v obci Lech. Týdenní pobyt je jen na zběžné seznámení se s okolím. Vždy je to spojeno s výjezdem lanovkou na okolní vrcholy a pak s výšlapy po hřebenech, pokud je pěkné počasí, a to tehdy bylo skoro celý týden od 22.8. do 28.8.2010.
tak tady jsme v obci bach bydleli
a to jsme v cíli v obci Bach na jejím náměstíčku Čti více…
Do Irska jsem se dostal s cestovkou, která má velmi zajímavý program pro své poznávací zájezdy. Bylo to začátkem července roku 2006. Výlety za poznáním jsou vždy perfektně připravené a bylo možné uvidět vše, co je pro Irsko typické. Do Dublinu jsme přijeli trajektem z anglického Holyheadu, když před tím jsme projeli celou Anglií se zastavením na krásných místech Snowdonie, to je severního Welsu a pak samozřejmě bylo i zastavení v obci Lafair, která se může pochlubit i nejdelším názvem obce, který se běžně ale nepoužívá. V Dublinu jsme strávili dvě noci v hostelu s možností si sami něco uvařit. Co jsme uviděli, je pak možné sledovat na fotogalerii. Pro Dublin z mého pohledu bylo typické navštívení nočních barů a uliček mezi nimi, což má jakési, jen nepatrné srovnání se Stodolní ulicí v Ostravě. Tato část skutečně žila. Ale drahota byla dosti významným faktorem pro Českého turistu. Ale i tak to byl velmi zajímavý zážitek.
památná budova pošty, ke které se váže povstání Irů
a jsme na hlavní třídě v Dublinu s moderními sochami králíků
slavné irské bary při večerní procházce
slavné irské bary při večerní procházce