

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
01 – den první – z Olomouce až do lázní Lúčky na Slovensku
Bylo to v pondělí 5.září a my se před polednem rozjeli směrem na Slovensko s cílem navštívit kraj Polonin až úplně na východě Slovenska, kde se v obci Pčoliné narodila maminka mé ženy a kde v obci Nižné Jablonky žil její děda a v obci Pčoliné pak její babička. Jeli jsme přes Rožnov a počasí nic moc. na pozdní oběd jsme se zastavili na prostřední Bečvě v hospůdce Staré časy, kde jsme si pochutnali na výborném obědě.
Prostřední Bečva
Prostřední Bečva restaurace Staré časy
Pak ustal déšť a naše další zastavení bylo až po průjezdu složitých mostních komunikací ve města Žiliny a jeho okolí a to pod hradem Strečno. Na hrad jsme se nedostali, bylo pondělí.
pod Strečnem za Žilinou
pod Strečnem za Žilinou Čti více…
03 – cesta pod Tatrami přes Kežmarok až do Bardějovských kúpelí
Bylo úterý a my se vydali na další putování na Poloniny. Protože jsme byli často v Liptovském Mikuláši, byli jsme zvědavi jak to tam asi dnes vypadá, když už tímto městem musíme projet. Jedeme totiž bez dálniční známky a musíme tedy po staré původní silnici.
Po ránu se nám pak poprvé objevilo místo, známe s folklorních festivalů ve Východné. Vždy jsme to projížděli vlakem a tak jak to tady vypadá ve skutečnosti bylo pro nás milým překvapením. Nad dědinou je oplocený areál v jehož středu je i dřevěná rozhledna. Byla otevřena vstupní brána a tak jsme si jej celý prošli.
Místo žacího stroje tu byl bača s ovečkami tak to bylo stylově obhospodařované. Podle bači jsme prošvihli sobotní volbu krásky v lidových krojích a festival brambor. Podle reklamy se tu pořád něco děje.
amfiteátr ve Východné
amfiteátr ve Východné Čti více…
04 – Prohlídka Bardějova a cesta na Dukelský průsmyk
s postupnou návštěvou dřevěných kostelíků a musea Andyho Warhola
v Medzilaborcích
Máme před sebou třetí den našeho putování Slovenskem. Město Bardějov jsme vynechali a nechali si jej na ráno. Nikdy jsme tady nebyli a tak nás zde překvapilo několik věcí najednou. město je zapsáno na seznamu UNESCO.
na prohlídce města Bardějova
na prohlídce města Bardějova
V ranním slunci a bez lidí to byl překrásný první dojem. Velké překvapení jak je to tady krásné. Bazilika byla ještě zavřená a tak jsme si postupně prohlíželi jeden krásnější dům za druhým kolem celého náměstí. V horní části jsme zabočili do postranní uličky a z kostela jsme slyšeli hudbu. když jsme dorazili před vstup do kostela už jsme se tam nemohli dostat, protože z kostela šli davy školáků. nedalo nám to, zeptat se co to znamenalo. Bylo nám sděleno, že v kostele františkánů se každou středu ráno koná školní mše. Tak tohle jsme u nás ještě nezažili. Blížil se čas kdy otevřou basiliku. Konečně je 9.30 a my můžeme vstoupit. Koupil jsme si i povolenku na focení, protože to stálo za to. Za seniora to tu je 1.50 a za focení 2 eura. Krásné to místo a bez focení bych si to neužil.
zaplacené focení v katedrále v Bardějově
zaplacené focení v katedrále v Bardějově Čti více…
05 – Zastavení v Pčoliném, výprava na Morské oko a ještě i návštěva
dřevěných kostelíků
Probouzíme se na parkovišti pod kostelíkem v Papíně. Bude překrásný den a já se pokouším nafotit východ slunce nad krajinou Polonin.
mlhavé ráno pod kostelíkem v Papíně
sleduji východ slunce nad obcí Papín
Prostě tu nádheru jak se postupně mění osvětlení a barevnost okolí, tu jen tak ve městě a mezi paneláky nezažijete.
sleduji východ slunce nad obcí Papín
sleduji východ slunce nad obcí Papín Čti více…
06 – návštěva dřevěných kostelíků cestou do Uliče
a pak termály na Zemplínské přehradě.
Je tu náš pátý den putování a pátek 9.září k tomu. Nad námi modrá obloha a sypaná hráz přehrady Starina. takže po snídani si to tu musíme taky trochu obhlédnout. Mají tady vyhlídku odkud se dá celá přehrada pěkně obhlédnout z jednoho místa. Takže po hodince už jedeme na konec světa do městečka na hranici s Ukarajinou do Uliče.
výhled na přehradu Starina
výhled na přehradu Starina
No a samozřejmostí je, že taky ještě bude nějaké to odbočení k prohlídce dřevěného kostelíku.
No a první je do obce Topola.
dřevěný kostelík v obci Topola Čti více…
07 – Od přehrady Domaša přes Prešov a Levoču
s odpočinkem v termálních lázních Vrbov.
Krásné ráno, klid a pohoda na břehu přehrady Domaša, mlha nad hladinou mizí a bude zase horký den sobota 10.září. V plánu máme navštívit město Prešov a pak Levoču, víc si na tento den neplánujeme. Přesun po téměř prázdné silnici je proto, že dálnice tady již převzala nadvládu a tak původní silnice je opravená a je funkční téměř jako cyklostezka. No prostě je to hodně zajímavé. V Prešově odstavíme autíčko do stínu a jdeme do centra. To je tady podobné jako v Košicích. Hlavní ulice mírně rozšířená aby pak uprostřed stála katedrála. Ano je to podobné jako v Košicích, ale je to jiné a rovněž hodně poopravované. Máme to ale i barevně vylepšené protože se tu koná festival piva jídla, vyhrává hudba stánky se připravují na pozdější nával.
při procházce hlavní třídou Prešova
při procházce hlavní třídou Prešova
při procházce hlavní třídou Prešova
při procházce hlavní třídou Prešova
Je horko a tak taky zkusíme místní zmrzlinu a nebyla špatná, tedy šizená vodou. Ale putování městem je i po ránu úmorné a tak po hodině a půl nasedáme abychom popojeli. Vjíždíme do zalesněné krajiny a najednou se v zatáčce objeví silueta špišského hradu. Ale jak naschvál se v tomto místě nejkrásnějšího výhledu nesmí zastavit a vyhlídka tu zřízená nebyla. Takže siluetu hradu fotím až později.
cestou z Prešova pod Spišským hradem
na náměstí ve Spišském podhradí Čti více…
08 – Raní procházka kolem Štrbského plesa a cesta domů
Ne vždy se zadaří aby to hned po ránu vyšlo na 100 %. To ráno bylo nedělní a my se probouzeli pod rozestavěným hotelem ve Štrbě. A protože máme režijní průkazy a jedem na slovenských železnicích také zadarmo, jako i každý kdo má 70 let a vyřízený průkaz s fotkou, tak jsme jen autíčko postavili u nádraží a šli na ozubnicovou električku co jede na Štrbské pleso. A to co se zadařilo bylo, že jsme zaparkovali v 6.58 a vláček vyjížděl v 6.59 a na nás posečkal minutku a jel. takže na Štrbském plese jsme byli za 15 minut. Tady pohoda a klídek a nás jako první napadlo to co většinou děláme, vyjet si do horních pater hotelu, odkud je krásný výhled. A tak jsme hned od nádraží zamířili do hotelu Panoráma a tady vyjeli do 11 patra a z balkonu se pokochali výhledem na panoráma Vysokých Tater. Kopce ozářené ranním sluncem a ani mráčku na obloze. No prostě to bylo něco co se dál nedá popisovat, to se musí vidět.
cestou k hotelu Panorama na Štrbském plese
výhledy z hotelu Panorama na balkoně v 11.patře
Ale ještě jsme nesnídali a tak jsme v domě, co dříve bývala obchodní dům, našli od 7.00 otevřenou prodejnu potravin. Mimochodem zbývající patra obchoďáku jsou předělená na hotel.
Kousek jsme popošli až k domu s turistickou ubytovnou a tady na prázdných stolcích u bufetu posnídali. Kolem prošlo v neděli po ránu jen pár lidí. No a pak jsme se dali na procházku po chodníčku kolem Štrbského plesa. A to co jsme viděli to nebralo na duši jen nás, ale i těch pár dalších co měli ten nápad vyrazit tak brzy po ránu.
Hladina jezera jako zrcadlo, ani vlnka a tak jsme vše viděli dvakrát a vše bylo tak nádherné, že jsme se tentokrát skutečně pořádně kochali tou krásou před námi.
procházkou kolem jezera Štrbské pleso
procházkou kolem jezera Štrbské pleso Čti více…
Na kole přes Hostýnské vrchy –
z Rusavy na Loukov a do Holešova – srpen 2016.
Byla sobota a my se vypravili za poznáním Hostýnských vrchů. Tentokrát pojedeme z Bystřice pod Hostýnem na Brusné a Rusavu a pak někudy zpět. Za přehradou se dáváme stále do vrchu a na hřebenu tentokráte odbočíme doprava. Po mírném stoupání to najednou začne pořádně stoupat a nabídnou se nádherné výhledy do údolí kolem přehrady na Rusavě. No a pak už to je jen sjezd krásnou lesní krajinou, kde se občas objeví retenční vodní nádrž kde kvetou i lekníny.
lesní cyklostezka z Rusavy do Vlčkové
lesní cyklostezka z Rusavy do Vlčkové
Neměli jsme sebou žádnou mapu a tak jsme jeli jen tak, prostě někam na druhé straně kopce. No a tak se stalo, že jsme vyjeli z lesa a proti nám hlučela práce, když místní v sobotu pracují, zejména řežou dřevo na zimu, či staví nové domy „na konci světa“. A my ani nevěděli kde to jsme. Našim původním plánem bylo dojet někam, kde pojede vlak, který by nás odvezl zpět do Bystřice pod Hostýnem.
To že jsme se objevili v obci Vlčková, jsme zjistili až v místě, kde byla šipka k místnímu přírodnímu koupališti. Bylo to kousek od naši příjezdové silničky a tak jsme se tam jeli podívat.
koupaliště na vlastní nebezpečí ve Vlčkové
stanový tábor ve Vlčkové Čti více…
Na cyklostezce kolem rožnovské Bečvy – srpen 2016.
Tak se podařilo realizovat nápad podívat se do Rožnova pod Radhoštěm a pak se projet kolem Bečvy do Valašského Meziříčí a ještě i o kousek dál. Jak jinak než se na místo výjezdu přesunout vlakem. On totiž nově jezdí přímý spoj z Kroměříže přes Bystřici pod Hostýnem až na konečnou do Rožnova pod Radhoštěm. Vyjeli jsme v 8.35 z Bystřice pod Hostýnem, aby jsme se tam někdy odpoledne zase vrátili. Ve Valašském Meziříčí se nemusí přestupovat, ale vlaky na sebe z různých směrů čekají a tak jsme čekali na zpožděný osobní vlak od Hranic na Moravě. ČD se předvedla ve svém normálním podání. No oželeli jsme jen 20 minut co měl vlak své zpoždění a z nádraží v Rožnově jsme se hned vydali na centrální náměstí, kde se stále tvoří fronta u stánku s výbornou zmrzlinou. Asi je to ta nejlepší, co lze v Česku ochutnat, pěkně vláčná, smetanová s mnoha příchutěmi. Vychutnáváte ji na lavičkách pod už hodně vzrostlými stromy v parčíku na náměstí v Rožnově.
na náměstí v Rožnově pod Radhoštěm
v parku v Rožnově
Kolem je to už jako v Rakousku, všechny fasády v novém a čistém provedení. No prostě jako bych vyjel do zahraničí. Protože jsme věděli o tom, že kousek za Rožnovem mají také menší golfové hřiště dali jsme si takový malý cíl, a to že se tam nejdříve podíváme, a pak se teprve vydáme po toku řeky Bečvy.
No a tak jsme projeli kolem dřevěné vesnice, kde přesunuly vchod a nainstalovaly zde nový turniket a umístili ho poblíž parkoviště. No prostě změny k lepšímu. Skansen jsme vynechali a dojeli na cyklostezku, co nás vedla na Horní Bečvu. Po přejezdu lávky nad řekou Bečvou jsme se najednou ocitli za plotem areálu koupaliště, kde bylo tak akorát lidí a jevilo se to jako pěkné místo k relaxaci po cyklo výletě.
koupaliště v Rožnově
na golfovém hřišti za Rožnovem Čti více…
Nečekané putování krajem Vysočiny – srpen 2016 – druhá část .
Ale skutečně jako na houpačce se k nám zachovalo počasí a tak přišel den, kdy hned po ránu mrholilo. No tak c s tím udělat. Pojedeme „autíčkem“ jen tak a navštívíme místa, kde jsme nebyli a která nás nějak osloví. No a stalo se. Za Škrdlovicemi je městys Krucemburk a tady byl pochován Jan Zrzavý.
Takže jsme se šli projít na místní hřbitov, abychom viděli jak je tady malířský mistr mistrů uctíván. Bez komentáře, jen fotky a tichá vzpomínka na jeho osobnost a jeho čepičku, kterou má i na své pamětní desce na obecním úřadě.
v obci Krucemburk - Křížov, cestou ke hřbitovu
pamětní deska Jana Zrzavého
Pak jsme popojeli do Hlinska. Jen tak, prostě proto, že jsme tady nikdy nebyli. přestalo mrholit a dokonce začalo být i příjemně podmračené počasí, akorát na prohlídku místní rarity Betlému. Jde o soubor lidových staveb uprostřed města, které byli rekonstruované a nyní jsou hojně navštěvované.
jsme v Betlémě v Hlinsku
jsme v Betlémě v Hlinsku Čti více…