

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Babí léto na Pálavě – 14. až 15.října roku 2017.
Vývoj letošního počasí umí překvapit. Připraveným pak ale připraví krásné zážitky z nádherné přírody. Proto, když se ohlásilo teplé babí léto, měli jsme možnost splnit si plánovanou cestu do Pavlova, kde je od září 2017 otevřen zcela nový Archeopark. Stavba co získala mnohá ocenění za architektonické řešení. Tak to je náš cíl a pak se uvidí.
Jeli jsme od Olomouce na Vranovic, do Strachotína, pak přes hráz napříč Novomlýnské nádrže a pak do Pavlova přes obec Pernou.
A když jsme tam dorazili, tak jsme koukali, co za překvapení tady na nás čekalo. Mohu jen doporučit k prohlídce a to nejen interiéru musea a jeho sbírek z dávné historie. Krásně a moderně zrealizovaná expozice. No a potom ta obec Pavlov. Ta tedy prošla změnami. To jsme koukali.
na návsi v Pavlově
u archeoparku v Pavlově
Když jsme tu byli naposledy v roce 2005, tak to teprve začínalo ožívat. Nyní tady byli davy turistů a bydlení se nepodařilo sehnat ani paní recepční na informacích. vše bylo obsazené.
Po prohlídce musea a posezení u vody při jachtklubu jsme popojeli do obce Klentnice. Tady jsme vystoupali k Sirotčímu hrádku.
pod Sirotčím hrádkem
pohled na obec Klentnice pod Sirotčím hrádkem a Novomlýnské nádrže Čti více…
01 – Podzimní výlet po západních Čechách
– první dva dny 27.září a 28.září roku 2017
Jako obvykle jsme reagovali na předpovědi počasí, a tak když ohlásili delší a snad poslední čas Babího léta, bylo jasné, že někam pojedeme. A jelo se tam, kde jsme ještě nebyli a cestou jsme si také zavzpomínali, že jsme tam už i někdy byli.
Směr Západní Čechy a Krušné hory. No a protože naše dálniční síť nestojí za to, abychom platili za pomalou jízdu, vzali jsme to z Olomouce na Pardubice s tím, že cestou se podíváme na Kunětickou horu a hrad , který zde nad Polabskou rovinou vyčnívá.
bylo krásné počasi a pěkné výhledy
na hradním nádvoří Kunětické Hory
Krásné výhledy, a tak krátký výstup od parkoviště pod hradem a bylo vystaráno. Viděli jsme skutečně něco kde jsme ještě nebyli a stálo nám to za to. Jen nás zaskočila výprava taky důchodců co se za námi hnali jako splašení a tak tu pohodu a klid jsme stačil ještě nafotit a pak se to tam hemžilo a pokřikovalo jak v mateřské školce. Kozenky co se vyhřívali na sluníčku museli utéci jinam, už to nebylo to pohodové lenošení a vyhřívání na podzimním slunéčku.
vše co se dá uvidět na Kunětické hoře a v okolí
vše co se dá uvidět na Kunětické hoře a v okolí Čti více…
02 – Podzimní výlet po západních Čechách
– další den 29.září roku 2017
Ráno v chatové obci Nové město je na pořadu focení východu sluníčka a focení všeho krásného kolem v této končině světa.
ranní východ slunce v osadě Nové Město
ranní východ slunce v osadě Nové Město
Po snídani jedeme směr přehrada Flaje, která slouží jako nádrž pitné vody.
u přehrady Flaje s pitnou vodou
u přehrady Flaje s pitnou vodou
Cílem putování dne 29.září je zámek v Jezeří. Nejdříve sjíždíme do Českého Jiřetína a k hranici s Německem v Mníšku. Tady překročíme hranici a kousek se projedeme po území Německa abychom se zastavili v obci Neuhausen s krásnou žlutou hospodou a krásným okolím. Cestou vidíme na koci mohutnou stavbu chaty a se tam i podíváme. Jmenuje se to tu Schwartenberg s výškou 787 m n.m.
na vrcholu hory Schwartenberg
rozhledna nad obci Hora sv.Kateřiny Čti více…
03 – Podzimní výlet po západních Čechách
– další dny od 30.září do 1.října roku 2017
Ráno dne 30.září na vrchu Klínovce posnídáme a pokračujeme v našem putování. Sjíždíme do Jachymova.
Zde po 9 hodině navštívíme už v sobotu otevřené místní informační centrum na radnici a protože se dozvíme, že hornická štola č.1 ještě bude mít otevřeno jede se na prohlídku štoly, kde pracovali odsouzení političtí vězni.
ve starém centru Jáchymova
před štolou č.1 - na prohlídce
Pak sjedeme do části s radiovými lázněmi a obdivujeme čerstvě upravené lázně, park a palác Radium, kde se lečí i cizinci arabského původu a rusové.
hotelu Radium - Jáchymov
park v lázních Jáchymov Čti více…
Začátek září roku 2017 – za poznáním krás Beskyd.
V letošním roce se ve zprávách o počasí věnují tomu, jak bude v Čechách a zapomínají na to, že tu jsou i jiné regiony, kde může být i zcela opačný průběh počasí. A tak jsme se řídili vlastní intuicí a očekávali u nás na Moravě, že bude od pátku do neděle krásně a taky bylo a my si to pořádně užili.
No prostě po obědě v pátek jsme naskládali něco do „autíčka“ a jeli jsme směr Beskydy. No cestou jsme si řekli, že by jsme mohli po 45 letech se také podívat na to, jak se změnil vrchol Lysé hory. Také jsme ale přišli na to, že jsme tam byli ještě někdy na velikonce, tak asi před 25 lety, to taky ještě nestál vysílač, no určitě nestál. Barák či nocležna, kde jsme spali na Silvestra roku 1969 už asi taky nestojí.
Vzali jsme to z Olomouce na Rožnov pod Radhoštěm. Tam vždycky zastavíme na náměstí, protože tam mají snad tu nejlepší zmrzlinu co známe, ano v Olomouci ji mají také, ale v Rožňově, to je takový rituál. Mají ji v kelímku, my pak popojedeme na parkoviště a pěkně si ji vychutnáme. Tentokrát to bylo stejné, ale ouha, mlsání skončilo a „autíčko“ nešlo nahodit, takže musíme sečkat až nám vychládne. Co dělat ? No ještě jsme nebyly na Jurkovičově rozhledně, tak tam zajdeme a pak popojedeme někam, kde taky zase zavzpomínáme.
A jsme na místě pod Jurkovičovou rozhlednou
cestou si přečtete zajímavé povídání
Takže jsme se vydali na rozhlednu, a protože bylo krásné slunečné a jasné počasí, tak ten výstup stál za to a my uviděli něco, co je skutečně pěkné. Jde o repliku stavby, veškeré informace objevíte na zajímavých informačních cedulích při klikatící se cestě k rozhledně. Takže já detaily můžu vynechat a kdo bude chtít, tak se tam také podívá a vše se doví.
Vrátili jsme se k „autíčku“ to bez problému naskočilo a my jeli přes Horní Bečvu s odbočením na Ostravici. Tam kde odbočí silnice na Slovensko, tak je také lesní cesta, bez omezení pro silniční vozidla, a ta nám umožnila dojet až k chatě Sulov pod Bílým křížem.
Ale vše je vždy jinak. Chata Sulov už není hotelem, z ubytovací části jsou na prodej apartmány a vlastní restaurace je od 1.9.2017 zavřená a omluvné vývěsky říkají, že se na nás těší někdy v létě roku 2018. Tak jsme se přizpůsobili a udělali to, co v této lokalitě dělají všichni, co sem zamíří, šli jsme na houby. A musí jich tu být požehnaně, protože tolik aut odstavených při cestě, jsme ještě neviděli. Ale my našli jen dva kousky.
Ale západ sluníčka jsme si nenechali ujít. A našli jsme si klidné místečko a dobře se nám spalo pod čistou hvězdnou oblohou, tma která se dala krájet, to je vzácnost.
až to bude opravené bude prý léto 2018
západ slunce na Bílém Kříži - Beskydy
Ráno jsme posnídali a sjeli přes Staré Hamry a Ostravici do Sepetné. Ale s nastalou situací jsme nepočítali. Na nám známém parkovišti v Sepetné už nebylo kde zaparkovat, protože tam byl organizován závod horských kol a později jsme rozpoznali i to, že se pořádal „Výplaz na Lysou“. Takže davy a davy lidí. Ale to počasí, tak to byla paráda. Žádný opar, teplo, takže cestou se to dalo svlékat. Na výstup jsem se připravil přes vyhledávač www.mapy.cz a zjistil, že tohle je nejkratší, jen něco přes 6 km dlouhé stoupání, ale pěšmo to bude trvat 3,20 hodiny. Zpět to samé, takže den nám na to stačit bude. Vyšli jsme po složitém zaparkování v 10.10 hodin a na vrcholu jsme byli ve 13.30 hodin. Cestou jsme si plánovali zasloužený oběd s vyhlídkou.
motáme se kolem vrcholu Lysé hory
motáme se kolem vrcholu Lysé hory Čti více…
01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017
Je konec srpna a my jedeme do Chorvatska někam pod Makarskou. Bylo to něco přes 1000 km a jelo se tam přes 14 hodin. V sobotu 26.8. se vyjelo v 1.00 hodin a v cíli v obci Podaca jsme byli po 15.00 hodině. Jeli jsme pře Rakousko po dálnici až pod Graz, kde jsme před Slovinskou hranicí odbočili na městečko Mureck. Tady je hlídaný přechod do Slovinska a krásná krajina kolem řeky Mur. Jel i jsme směrem na Ptuj a pak k místu, kde se dokončuje slovinská dálnice a hned se najíždí na chorvatskou dálnici číslo „A 2“ Tímto řešením jsme ušetřili za dálniční poplatky za Slovinskou dálnici. Úsek k Zágrebu byl placený na mýtnici a stálo to při výjezdu nad Zagrebem 48 kun. Pak se kus jede bez placení na objezdu Zagrebu a najede se na dálnici „A1“ a po ní jsme jeli až na sjezd číslo 28 na Brelu. Tady se platilo 220 Kun. Při tomto sjezdu do Breli je krásná vyhlídka u obce Zaduarje na údolí Biakovo.
v obci Zaduarje - cestou na Makarskou rivieru
krajina Biokovo - vyhlídka z obce Zaduarje cestou na Makarskou rivieru
Od Brely to pak bylo do Podace asi kolem 80 km. V Podaci jsme bydleli v nově rekonstruovaném apartmánu, kde se za noc pro čtyři osoby platilo 50 eur, tedy 12,50 eur za osobu a noc.
Apartmán je v ulici, kde na jejím konci jsou schody k plácku u moře, kde si dokonale vážíte pohody s výhledem na krásu kolem vás a když pak jezdíte na paddleboardu kolem skal a malých jeskyní, tak u ž nic lepšího ani asi být nemůže.
apartmán v Podaci - cíl na týden dovolené
a jsme na krásném místě jen pro pár ubytovaných v ulici
Byli jsme i na pláži mezi davem, tedy až na konci, kde bylo i místo pro natažené nohy ale to už bylo jen o tom poslouchat žvásty hejkujícíh Čechů, kterých tady je požehnaně. Protože jsme byli autem, tak jsme dali na dobrou radu jiných co tu byli před námi. V neděli si vytipujte cestou místa, kde je odstaveno hodně aut při silnici. To je určitě pak pod silnicí krásná pláž a v týdnu tam těch aut už bude méně a tedy pláž bude jen Vaše.
A tak jsme na to reagovali a jedno takové místo dvakrát navštívili.
na jedné odlehlé plážičce za Drvenikem
tady šnorchujeme a jezdíme na paddleboardu Čti více…
02 – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí
Byl nám doporučen výlet lodí s okružní jízdou za poznáním Trpanje na poloostrově Pelješac, pak do obce Duba, kde „lišky dávají dobrou noc“ a vy jste v naprostém osamocení, pokud tady trávíte dovolenou. Pak se jelo na začátek ostrova Hvar do obce Sučurej a pak zpět přes Drvenik a Zaostrog do Podaci.
Než jsme vyjeli přes moře na poloostrov byly zastávky, aby se nabrali další výletníci, co jsou ochotni za výlet zaplatit 140 Kun.
Po přistání v Trpanji bylo 1,5 hodin na procházku po okolí či na koupání v krásných zátokách se skalisky, kde je krásné šnorchování.
podél pobřeží pak je upravená cesta a na ní několik míst upravených ke koupání
podél pobřeží pak je upravená cesta a na ní několik míst upravených ke koupání
My dali jen tu procházku, protože jsme tady byli někdy v roce 1995 a chtěli jsme poznat, jak se to tady změnilo. A musíme uznat změnilo a to podstatně. Je to tady moc pěkné místo na dovolenou v poklidu a krásným a rozmanitým koupáním, kde nejsou davy turistů. Je tu taková pohoda.
příjemné posezení v taverně
v uličkách Trpanje Čti více…
03 – Večeře ve mlýně Košuca – Bosna Hercegovina srpen 2017
Náhodou jsme se dostali k pozvání na autobusový výlet z Podace do Kočuši, což je malá víska v Bosně a Hercegovině, několik kilometrů od obce Vitina, když se jede podle směrovek nejdříve na město Ljibušky a pak na tu Vitinu a za ní se odbočí do leva směrem k toku řeky, zatím to není nijak označeno směrovkami. Kdo by tam jel poprvé, musí se ptát. Mlýn leží nad řekou Tihalina.
Kdyby nebylo těch problémů při překročení hranice mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, tak by to bylo zcela ideální vzpomínání. Tak se tam do mých vzpomínek zapíše informace, že tato hranice je pořád hranicí dvou znepřátelených regionů a lidí. Cestou tam to vypadalo na to, že budou všichni kontrolováni, ale pak jeden vyšší úředník rozhodl a mohli jsme popojet z Chorvatské stanice na tu Bosenskou. To jen proto, že dvě chlazená piva to rozhodla v tom horkém podvečeru.
foceno z autobusu cestou do Bosny - dálniční most do Ploče v Chorvatsku
celniční stavba na území Chorvatska pak se jede směr Ljibušky
Cestou zpět už jiní úředníci a tak když řidič zašel s knihou jízdy, zelenou kartou a pasy řidičů na celnici na bosenské straně, byl jednoznačně řečeno, že má do pasu dát eura. Nedal, protože neměl a protože ani nechtěl. A tak se musel vrátit a od všech vybrat pasy a občanky, ale na ty se do Bosny vyjet nedá. takže na celnici šel jen s pasy. Dlouho to celník zapisoval a kontroloval. Na to, že mu podle knihy řidiče nesedí počet cestujících ale nepřišel, a tak neověřil ty lidi co měli jen občanky. Takže jen vydírání a pak kapric úředníka všemocného. Na celnici chorvatské už šel řidič se dvěma chlazenými pivy. Ale taky se musel vrátit. Prý v noci slouží tři, takže ještě to jedno pivo. No a tak se dalo třetí pivo a mohlo se jet do Podaci. Nikdo tou dobou ve 22,30 hodin nejel, ale přesto celní kontrola r´trvala celou hodinu.
Takže problémy už stranou a nyní k té večeři. Ti co nás tam přibrali na výlet se znají s těmi co jim patří apartmány v Podaci. Oni jsou Bosňáci a bydlí ve Vitině v Bosně a tak to před lety doporučili. Tehdy neznámé místo.
Nyní jsme tam dojeli a nebylo málem kde zaparkovat. K večeři již bylo pro celý autobus prostřeno.
budeme večeřet na mlýně na řece Tihalina
ještě před večeří na mlýně v Kocuši Čti více…
04 – výlet k Bačinským jezerům u Ploče – srpen 2017
Jeden den jsme se vydali za vzpomínkami z roku 2008, kdy jsme tady byli hned dvakrát. (vzpomínka na Drvenik )
Byli jsme zvědaví jak se to tu za tu dobu změnilo. Již tehdy jsme objevili místo, kde dříve kvetl bohatý život dovolenkářů. Tehdy jsme tu objevili dokonce i vrátnici a v ní skřínky s trezory a v nich i klíčky, jako by tu před chvílí ještě někdo byl. Vstupy do vody tehdy žádné, vše zarostlo rákosem. Nyní byli malé objekty už zbořené.
při procházce kolem Bačinských jezer
při procházce kolem Bačinských jezer
Vstup do vody ještě zarostlý, ale jeden centrální objekt, který mohl být kdysi velkou jídelnou byl jedinou a poslední stavbou v níž si nyní hrály místní děcka s pejsky, co na nás hned vyběhli, ale byli zkroceny malou holčičkou. Já pak objevil cestou kolem vody jedno místo, kde se dříve asi nakládala loď, takové betonové molo mezi rákosem a tam nádherná čirá voda se žábami a užovkou. Prostě oprávněně přírodní rezervace. Jezera jsme částečně objeli či obcházeli a sledovali život při jezerech.
při procházce kolem Bačinských jezer
při procházce kolem Bačinských jezer Čti více…
01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.
Už jsem to měl v plánu delší dobu. Podívat se na něco co je spojeno s přírodní rezervací kolem řeky Dyje u Znojma. V srpnu se našel krátký čas, od pátku do neděle, že by se něco dalo stihnout. Podle předpovědí počasí by v této jižní části Moravy mohlo být i pěkné počasí vhodné minimálně k výletům.
A tak jsme v pátek 11.8. po obědě vyrazili po delší době s „autíčkem“ směr Znojmo. Nemaje dálniční známku jel jsem z Olomouce na Rousínov, Slavkov u Brna, Židlochovice, Pohořelice a Znojmo. Ve 14.00 jsme za Židlochovicemi jeli kolem prázného parkoviště při aquaprku u obce Žabcice. Tak se tam podíváme.
U bazénů jen pár lidí, voda má mít 25 st.C a nad námi v tu dobu téměř modrá obloha. A tak si jdeme užít léta a válíme se v bublinkách, zaplaveme a poležíme na měkoučkém trávníku. Jeden co bydlí jen kousek od areálu nám vysvětluje, že včera byla pořádná bouřka a tak lidi nikde. Jinak prý tu bývá plné parkoviště. No a tak jsme měli „kliku“ a víme, že to tu je parádní místo. Pak už jsme jeli přes Pohořelice do Znojma.
Já si po průjezdu městem odbočil ke klášteru Louka, kde jsme v roce 1970 pobýval na vojenském měsíčním cvičení. Tehdy to byli zážitky jaké se vodí ve filmu „Černí Baroni“. No když jsem dokončil vzpomínání, byl jsem s autíčkem na konci místní cestičky pod hrází přehrady na Dyji. Pršelo, přehnala se nad námi přeháňka a pak vylezlo sluníčko a to pak bylo něco k nadýchání, k rozjímání nad krásou té naší zemičky.
železniční most obnovené trati do Retzu
a tady pod hradem ve Znojmě objevujeme parádní věci
A když úplně přestalo pršet, přejeli jsme mostek nad řekou Dyjí a byli jsme u musea motorek a motorů.
i něco takového parádního
i něco takového parádního Čti více…