![dsc_0099_48284 dsc_0099_48284](https://www.cestotipy.cz/wp-content/gallery/03_ischia-epomeo-a-za-vinem/thumbs/thumbs_dsc_0099_48284.jpg)
![dsc_4631_30199 dsc_4631_30199](https://www.cestotipy.cz/wp-content/gallery/hrady-nad-dyji-rakousko/thumbs/thumbs_dsc_4631_30199.jpg)
![dsc_1700_49714 dsc_1700_49714](https://www.cestotipy.cz/wp-content/gallery/02_spanelsko-dil-1/thumbs/thumbs_dsc_1700_49714.jpg)
Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Vzpomínka na Chorvatské Vrsi mulo, – červen 2023.
Už v listopadu jsme si zajistili u cestovní kanceláře MLK – tour z Frýdku Místku pobyt v červnu u moře v Chorvatsku. Rezervovali jsme si termín od 17.června do 26.června.
Odjezdy byl s Ostravy Svinova, takže jsme museli z Olomouce autem, které jsme tam pak nechali v ulici stát.
Autobus nebyl s pomalováním kanceláře MLK, jak jsme zvyklí a tak jsme čekali a čekali, až bylo 5 minut před odjezdem, tak jsem si šel ověřit co se to děje. No a on úplně jiný autobus měl jen za oknem málo viditelnou cedulku, že pojede pro MLK. Byli jsme poslední co ve 20:00 hodin nastoupili a vyjelo se na Chorvatsko s tím, že se nastupovali další lidé ve Frýdku Místku, Českém Těšíně a Třinci.
No a pak se celou noc jelo a jelo. Maďarsko jsme zaspal, v Chorvatsku jsem byli po 4:00 hodině. Zastavili jsme v motorestu, kde měli vycpané i medvědy jako zvěř, která tady v lesích kolem žije.
nástup byl v Ostravě Svinově ve 20:00 hod.
zajímavý interiér Motelu na tomto zastavení
zajímavý interiér Motelu na tomto zastavení
na druhou stranu jen po mostě
No a potom už bylo něco po 10:00 hodině a my stojíme u hotelu Beni v obci Vrsi v části zvané Vrsi mulo. Čti více…
Vzpomínka na výlet do městečka Nin – červen 2023.
Když se jelo autobusem, tak vedoucí zájezdu nechala kolovat přehled účastníků a v něm bylo možné se přihlásit na výlet do Zadaru a do Nin. Dál už nic neřekla a formulář koloval autobusem. Když jsme zjistili, že městečko je jen 5 km od našeho ubytování, to nám řekli ti co seděli za námi, tak jsme věděli hned, že to dáme po svých, či něčím co tam jezdí, tedy nějakou autobusovou linkou. Výlet měl stát 20 eur na osobu.
No a pak 20.června jsem to realizovali po průzkumu jak to s tou městkou dopravou tady je.
Autobusová zastávka je postavena, je viditelná i cedule, že tady něco jako autobus zastavuje. Jízdní řád ale chybí.
No a protože jedna zastávka byla asi 250 m od hotelu Beni, hned vedle tržiště, jali jsme se doptávat a bylo nám řečeno, že časy odjezdů, pokud jsou uvedeny, tak jsou z místa kde autobus svou jízdu začíná. A protože najednou před 10:00, den před naším výletem se k zastávce dostavovali i jiní cestující, čekali jsme co se bude dít, a kdy to skutečně pojede. No čekali jsme dosti dlouho, už jsme si říkali pojedeme hned, ale neměli jsme léky, neměli jsme nic na případné koupání, takže bylo rozhodnuto, že to dáme den po té.
Informaci jsme si pak na recepci dali potvrdit, ono to je totiž k dispozici na stránkách obce Vrsi. Paní recepční nám odjezdy tam a i zpět vytiskla.
No a autobus touhle dobou jel i toho 20.června. Jízda tam nás stále jen 1,85 eura. Autobus jel až do Zadaru, a to za 3,19 eura. Projel s námi kraj světa, tedy celé Vrsi a pak teprve vyrazil do Nin. Vysadil nás na kruháči, kde sice stojí přístřešek, ale on zastavil hned za kruhovým objezdem ve směru na Zadar. Zpět bude zastavovat na opačné straně, tedy těsně před kruhovým objezdem, u nás podle předpisů nemožné.
No a my tedy vystoupili a šli z kopce k dalšímu kruhovému objezdu a už z něj jsme viděli náš cíl. Historické centrum městečka Nin, které je vybudováno jako pevnost na ostrově. Dá se do něj dostat jen dvěma kamennými mosty.
a je tu most jako hlavní vstup do historického centra města Nin
i my jsme vstoupili do města Nin
Při vstupu na most jsme jen koukali na to krásné kolem. Úžasné parkové úpravy, pod hradbami a pak nejčastěji používanou bránou jsme vstoupili do města. U každé památky je jednotící cedulka o jakou památku se jedná.
je co obdivovat
ucelený pohled na druhou bránu Čti více…
Vzpomínka na společný výlet do Zadaru – červen 2023.
Neznaje, jak to s paní vedoucí chodí, jsme si výlet rezervovali za 24 eur na osobu, aby jsme se něco dozvěděli a doufali, že bude v ceně i zážitek.
Bylo to jinak, vstupy jsme si museli zaplatit, v ceně žádný zážitek nebyl, jen nás vodila po místech, kam asi vodí každý výlet cestovní kanceláře. Něco k historii řekla, ale to bylo vše.
Nicméně jsme zastavili pod hradbami a autobus musel hned odjet aby neplatil za parkování v místě zastavení.
My se hrnuly za paní vedoucí. První zastavení bylo u nejstaršího kostela, kde se platilo vstupné.
a jsme v historickém centru Zadaru
celkový pohled na interiér
Když sdělila, že na ty co vejdou se počká, šel jsme, ale jen já sám, protože vstupné bylo 3 eura. No a nečekali, protože manželka na mě musela čekat sama, abychom se výpravě neztratili. Já prohlídku tedy stihl, ale v poklusu fotky jedna za druhou. Pak se vstoupilo do dalšího kostela a tam každý kdo šetřil utratil za svíčku, kterou si mohl zapálit.
pak jsme byli i v dalším, ale už ne tak významném kostele
pak jsme byli i v dalším, ale už ne tak významném kostele
Nakonec jsme se objevili na krásně upravené promenádě, kde bylo několik atrakcí.
První z nich byla skleněná plocha, která v noci dělá světelné efekty Energii získává jako sluneční baterie přes den. Druhou atrakcí jsou hrající varhany. Pod promenádou jsou zabudovány trubky do kterých naráží vlny a ty prostor ozvučí, takže to vypadá, jako by někdo preludoval na varhany. Nad otvory se pak posedává a vychutnává se zvuk moře.
tady jen všichni koukají a nic
pak je tu atrakce varhany, které "zvučí" podle vln, které naráží na zabudované trubky Čti více…
Vzpomínka na den ve Vrsi, kdy jsme objevili další zajímavé pláže.
Ležet stále v klubku dalších seniorů, kteří se opékali okolo pěti plážových deštníků na 25 lehátkách nás moc nebavilo, protože jsme aktivní a je snaha vždy objevit něco nového.
Na recepci jsme viděli prospekt, kde jsou nafoceny pláže, které lze v okolí hotelu Beni ve Vrsi mulo navštívit. Není tam už ale žádná další informace jak to udělat. Mohl nás tam třeba i organizovaně zavést autobus cestovky, nebo jsme si mohli objednat taxi, či půjčit auto, ale tyto možnosti nám vedoucí zájezdu neodhalila a dokonce nás od návštěvy pláží varovala, nám neznámo z jakých důvodů.
Ale nakonec to tak bylo i dobré, protože jsme si to v cíli vychutnávali jen sami dva a bylo nám tam bezvadně. No ale dojít tam po svých, bez kapičky stínu, byla opravdová morda.
Síť ulic, tu je v okolí obce rozsáhlá, a pořad se staví nové domy, apartmánové domy, jsou vykopány díry na bazén, či je už i hotová betonová podoba bazénů.
Tak tohle poznání bylo na místní silnici vedoucí do kopečku a z kopečku v délce tak 1 km, možná i více. Na konci silnice pak byla křižovatka a my odbočili do leva. První co jsme cestou viděli a bylo asi i staré hospodářství, které nás vítalo z kopečku na skále.
po snídani vyrážíme po svých na vzdálené pláže pod Vrisi
následují směrovky k jednotlivým romantickým plážím
Pak už jsme procházeli mezi poli, či neobdělávanými pozemky, kde byla i sytá zelená barva rozmanitého rostlinstva.
Bylo to proto, že zde bylo údolíčko, kde na jeho konci byla krásná kamenem obložená studna s pramenitou a výbornou vodou, která se nám na cestě hodila. Pak silnice kličkovala na délce 1,5 km až k poutnímu kostelíku, kde bylo i parkoviště s otočkou i pro autobus.
jsme u kostelíka
ohlédnutí od kostelíku na obhospodařovanou krajinu
Kousek dál pak byl vrchol a když jsme na něj vystoupali, měli jsem pod sebou obrovský lom na kamennou vápencovou drť. No všude kolem dokola byla jen modrá hladina moře.
hned u ní lom na kámen
něco z tohoto pohledu o vzdálené krajině Čti více…
Poznání ostrova Vis v Chorvatsku – září 2019.
Vis (řecky Issa, italsky Lissa) je chorvatský ostrov v Jaderském moři. Náleží k Splitsko-dalmatské župě a nachází se asi 17 km na jihozápad od ostrova Brač a 44 km jižně od pevninského pobřeží Chorvatska.
Na ostrově jsou dvě města a podle průvodkyně tu trvale žije kolem 6000 obyvatel a mají jen jednu základní školu, protože ostrov se vylidňuje.
My bydleli v hotelu Issa v městečku Vis. Bylo to pro nás zadostiučinění po tom, co se nám stalo ke konci června. Jeli jsme si tedy i konečně odpočinout.
vjíždíme do zátoky na ostrově Vis na molo městečka Vis
vjíždíme do zátoky na ostrově Vis na molo městečka Vis
Ale my a odpočívat, to asi neumíme a tak když nám delegátka cestovky nabídla výlet lodí kolem ostrova a pak výlet centrální částí s tím, že konec výletu bude spojen s degustací vín ve sklepě taxikáře, nedalo se odolat a hned druhý den jsme šli vyměnit na poštu kuny za eura. Za 100 eur jsem dostal 721 Kun. Jeden výlet lodí stál 190 Kun, výlet do Komiže přes centrální část ostrova s degustací byl taky za 190 Kun. No a vše ostatní šlo na nákup místního oleje a desertního vína známé značky Prošek. No a na pití pro západy slunce jsme si koupili prostřednictvím delegátky „petku“ bílého a „petku“ červeného celkem za 65 Kun. Obé ta vína dobré chuti a tak jsme si ten pobyt hodnotně vychutnali a ještě bude u čeho i vzpomínat.
V jiných dnech se nám podařilo kus městečka projít s delegátkou, která vše doplnila zajímavými informacemi o ostrově. tak nyní víme, že ostrov byl po válce zapovězen turistům a byl vojenskou zónou Jugoslavie. Teprve až po roce 1995 se otevřel turistice. Náš hotel byl dokončen v roce 1978 a nyní se má rekonstruovat, ale jídlo při snídani i večeři bylo dobré, chutné a pestré jako jinde ve světě. Na trajekt jsme dostali lístek v ceně 54 Kun od delegátky. Autobus nás dovezl kolem 9 hodiny do Splitu a pak odjel aby odpoledne nabral ty co z ostrova odjížděli.
Prvním ze zaplacených výletů bylo lodí kolem ostrova. Na výlete lodí kolem ostrova to bylo prima. Malá lodička pro asi 30 lidí byla téměř plná a my to měli i s naší delegátkou a tedy výkladem. První zastávka byla u bunkru pro ponorky.
skoro to nebylo vidět, uměly to i zatáhnout plachtou
zastavujeme a vjíždíme do hangárů pro ponorky z doby Jugoslávie
Druhé ze zastavení bylo na malé pláži, kde se točil film Mama Mia II.
vjedeme do zátoky, kde se filmoval film Mama Mia II
máme procházku s krásnými výhledy po okolí Čti více…
01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017
Je konec srpna a my jedeme do Chorvatska někam pod Makarskou. Bylo to něco přes 1000 km a jelo se tam přes 14 hodin. V sobotu 26.8. se vyjelo v 1.00 hodin a v cíli v obci Podaca jsme byli po 15.00 hodině. Jeli jsme pře Rakousko po dálnici až pod Graz, kde jsme před Slovinskou hranicí odbočili na městečko Mureck. Tady je hlídaný přechod do Slovinska a krásná krajina kolem řeky Mur. Jel i jsme směrem na Ptuj a pak k místu, kde se dokončuje slovinská dálnice a hned se najíždí na chorvatskou dálnici číslo „A 2“ Tímto řešením jsme ušetřili za dálniční poplatky za Slovinskou dálnici. Úsek k Zágrebu byl placený na mýtnici a stálo to při výjezdu nad Zagrebem 48 kun. Pak se kus jede bez placení na objezdu Zagrebu a najede se na dálnici „A1“ a po ní jsme jeli až na sjezd číslo 28 na Brelu. Tady se platilo 220 Kun. Při tomto sjezdu do Breli je krásná vyhlídka u obce Zaduarje na údolí Biakovo.
v obci Zaduarje - cestou na Makarskou rivieru
krajina Biokovo - vyhlídka z obce Zaduarje cestou na Makarskou rivieru
Od Brely to pak bylo do Podace asi kolem 80 km. V Podaci jsme bydleli v nově rekonstruovaném apartmánu, kde se za noc pro čtyři osoby platilo 50 eur, tedy 12,50 eur za osobu a noc.
Apartmán je v ulici, kde na jejím konci jsou schody k plácku u moře, kde si dokonale vážíte pohody s výhledem na krásu kolem vás a když pak jezdíte na paddleboardu kolem skal a malých jeskyní, tak u ž nic lepšího ani asi být nemůže.
apartmán v Podaci - cíl na týden dovolené
a jsme na krásném místě jen pro pár ubytovaných v ulici
Byli jsme i na pláži mezi davem, tedy až na konci, kde bylo i místo pro natažené nohy ale to už bylo jen o tom poslouchat žvásty hejkujícíh Čechů, kterých tady je požehnaně. Protože jsme byli autem, tak jsme dali na dobrou radu jiných co tu byli před námi. V neděli si vytipujte cestou místa, kde je odstaveno hodně aut při silnici. To je určitě pak pod silnicí krásná pláž a v týdnu tam těch aut už bude méně a tedy pláž bude jen Vaše.
A tak jsme na to reagovali a jedno takové místo dvakrát navštívili.
na jedné odlehlé plážičce za Drvenikem
tady šnorchujeme a jezdíme na paddleboardu Čti více…
02 – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí
Byl nám doporučen výlet lodí s okružní jízdou za poznáním Trpanje na poloostrově Pelješac, pak do obce Duba, kde „lišky dávají dobrou noc“ a vy jste v naprostém osamocení, pokud tady trávíte dovolenou. Pak se jelo na začátek ostrova Hvar do obce Sučurej a pak zpět přes Drvenik a Zaostrog do Podaci.
Než jsme vyjeli přes moře na poloostrov byly zastávky, aby se nabrali další výletníci, co jsou ochotni za výlet zaplatit 140 Kun.
Po přistání v Trpanji bylo 1,5 hodin na procházku po okolí či na koupání v krásných zátokách se skalisky, kde je krásné šnorchování.
podél pobřeží pak je upravená cesta a na ní několik míst upravených ke koupání
podél pobřeží pak je upravená cesta a na ní několik míst upravených ke koupání
My dali jen tu procházku, protože jsme tady byli někdy v roce 1995 a chtěli jsme poznat, jak se to tady změnilo. A musíme uznat změnilo a to podstatně. Je to tady moc pěkné místo na dovolenou v poklidu a krásným a rozmanitým koupáním, kde nejsou davy turistů. Je tu taková pohoda.
příjemné posezení v taverně
v uličkách Trpanje Čti více…
03 – Večeře ve mlýně Košuca – Bosna Hercegovina srpen 2017
Náhodou jsme se dostali k pozvání na autobusový výlet z Podace do Kočuši, což je malá víska v Bosně a Hercegovině, několik kilometrů od obce Vitina, když se jede podle směrovek nejdříve na město Ljibušky a pak na tu Vitinu a za ní se odbočí do leva směrem k toku řeky, zatím to není nijak označeno směrovkami. Kdo by tam jel poprvé, musí se ptát. Mlýn leží nad řekou Tihalina.
Kdyby nebylo těch problémů při překročení hranice mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, tak by to bylo zcela ideální vzpomínání. Tak se tam do mých vzpomínek zapíše informace, že tato hranice je pořád hranicí dvou znepřátelených regionů a lidí. Cestou tam to vypadalo na to, že budou všichni kontrolováni, ale pak jeden vyšší úředník rozhodl a mohli jsme popojet z Chorvatské stanice na tu Bosenskou. To jen proto, že dvě chlazená piva to rozhodla v tom horkém podvečeru.
foceno z autobusu cestou do Bosny - dálniční most do Ploče v Chorvatsku
celniční stavba na území Chorvatska pak se jede směr Ljibušky
Cestou zpět už jiní úředníci a tak když řidič zašel s knihou jízdy, zelenou kartou a pasy řidičů na celnici na bosenské straně, byl jednoznačně řečeno, že má do pasu dát eura. Nedal, protože neměl a protože ani nechtěl. A tak se musel vrátit a od všech vybrat pasy a občanky, ale na ty se do Bosny vyjet nedá. takže na celnici šel jen s pasy. Dlouho to celník zapisoval a kontroloval. Na to, že mu podle knihy řidiče nesedí počet cestujících ale nepřišel, a tak neověřil ty lidi co měli jen občanky. Takže jen vydírání a pak kapric úředníka všemocného. Na celnici chorvatské už šel řidič se dvěma chlazenými pivy. Ale taky se musel vrátit. Prý v noci slouží tři, takže ještě to jedno pivo. No a tak se dalo třetí pivo a mohlo se jet do Podaci. Nikdo tou dobou ve 22,30 hodin nejel, ale přesto celní kontrola r´trvala celou hodinu.
Takže problémy už stranou a nyní k té večeři. Ti co nás tam přibrali na výlet se znají s těmi co jim patří apartmány v Podaci. Oni jsou Bosňáci a bydlí ve Vitině v Bosně a tak to před lety doporučili. Tehdy neznámé místo.
Nyní jsme tam dojeli a nebylo málem kde zaparkovat. K večeři již bylo pro celý autobus prostřeno.
budeme večeřet na mlýně na řece Tihalina
ještě před večeří na mlýně v Kocuši Čti více…
04 – výlet k Bačinským jezerům u Ploče – srpen 2017
Jeden den jsme se vydali za vzpomínkami z roku 2008, kdy jsme tady byli hned dvakrát. (vzpomínka na Drvenik )
Byli jsme zvědaví jak se to tu za tu dobu změnilo. Již tehdy jsme objevili místo, kde dříve kvetl bohatý život dovolenkářů. Tehdy jsme tu objevili dokonce i vrátnici a v ní skřínky s trezory a v nich i klíčky, jako by tu před chvílí ještě někdo byl. Vstupy do vody tehdy žádné, vše zarostlo rákosem. Nyní byli malé objekty už zbořené.
při procházce kolem Bačinských jezer
při procházce kolem Bačinských jezer
Vstup do vody ještě zarostlý, ale jeden centrální objekt, který mohl být kdysi velkou jídelnou byl jedinou a poslední stavbou v níž si nyní hrály místní děcka s pejsky, co na nás hned vyběhli, ale byli zkroceny malou holčičkou. Já pak objevil cestou kolem vody jedno místo, kde se dříve asi nakládala loď, takové betonové molo mezi rákosem a tam nádherná čirá voda se žábami a užovkou. Prostě oprávněně přírodní rezervace. Jezera jsme částečně objeli či obcházeli a sledovali život při jezerech.
při procházce kolem Bačinských jezer
při procházce kolem Bačinských jezer Čti více…
Dovolená v Chorvatském Drveniku v roce 2006 – vzpomínky.
Blíží se nám letos konečně zima, je 29. listopad roku 2012. Takže co v tom nečase dělat než si nad fotkami zavzpomínat na čas letní dovolené někde v Chorvatsku na Makarské rivieře. Byli jsme tam v rámci podnikové dovolené a bylo to fajn, zejména ty teplé večery s humorem kolegů a u soudku s čepovaným českým pivem a místním vínem. Pak koupání a lenošení u moře, které bylo jen přes místní silnici, ale pozor ne každý den, to by při naší povaze nemohlo dlouho vydržet, takže je tu několik typů, které byly v době naší dovolené realizovány.
rozhlédnutí než se vyrazí na druhou stranu
sledování západu slunce je vždy krásný okamžik
Jeden den byl s naloděním na trajekt, hned v nedalekém přístavu v Drveniku a jelo se na protější ostrov, kde jsme se toulali uličkami, mlsali místní zmrzlinu a koupali se v nádherném čistém moři. Ostrov se jmenoval Hvar a městečko kam jsme zavítali se jmenovalo Sučuraj
jsme v Sučuraji na Hvaru
ochutnávka místní doroučké zmrzliny po dni s koupáním a opalováním Čti více…