Tehdy v červenci roku 2006 bylo na Irsko nezvykle teplé a slunečné počasí. Ale vedoucí cestovky, zvyklý na to, co nás cestou k Mohérovým útesům může potkat, nám dal pokyn abychom se dobře oblékli, vzali si pláštěny a větrovky, protože na útesech bude hodně větrno a může i pršet. Proto patřičně vybaveni a připraveni na nejhorší se vyrazilo na výlet. Naše první zastavení cestou bylo u nádherných doškových domečků v městečku Adare. Slunce svítilo a bylo nádherně.
ve vesnici Adare
ve vesnici Adare
Pak jsme opět nasedli do autobusu a jelo se k oněm Moherovým útesům. Tehdy se zastavovalo na parkovišti pod staveništěm a muselo se do kopce, aby jsme spatřili nádherné skalní útesy. Ale bundy byly k ničemu, pláštěny zůstaly v autobuse, protože ten den bylo slunečno a větr se zapoměl udělat, a to i na takovém větrném místě nad útesy. Toto zastavení bylo malým zázrakem jak přírodní scenérie , tak i zklidněných přírodních živlů.
Moherové útesy
Moherové útesy
Vedoucí zájezdu měl tak dobrou náladu, že jsme sjeli do míst v oblasti Burren, kde se dá zajistit prohlídka útesů i z lodi. Ale na jízdu nebyl čas, ale našel se čas ke koupání a povalování se na skalnatém pobřeží. Pak jsme popojeli, abychom se mohli v krajině skalnatého pobřeží pokochat místní, lokální přírodou.
a toto je kamenná země v oblasti Burren
a toto je kamenná země v oblasti Burren
Když jsme se opět přesunuli na další místo, byli jsme v místě, kde se chodí na prohlídku dolmenu. Toto byl dolmen v Corofinu. Když jsme toto místo opouštěli, minuli jsme poblíž stojící zříceninu šlechtického sídla, tak typického pro tato místa.
dolmen v Corofinu
jeden z hradních domů při cestě z krajiny Burren
První město, které jsme ten den pak ještě navštívili, bylo město Limerick, kde je takzvaně památník lživého kamene, místo, kde byl dán Angličany slib Irům, ale ten nebyl dodržen, a proto pak byla historie irského národa taková, jak ji známe a vnímáme doposud.
jsme ve městě Limerck
jsme ve městě Limerck u lživého kamene kde Angličané nesplnili slib Irům
Pak už byl jen návrat do hostelu. Druhý den jsme se pak již vydali na zpáteční cestu do Česka s tím, že budeme ještě cestou poznávat zajímavá místa v jižní části Irska.
Navštívili jsme město Cork, moderní město s rozvinutým průmyslem a moderní výstavbou.
u máselné burzy v Corku
ve městě Cork
Ale také jsme se následně přesunuli do města Cobh, kde je velký přístav pro zámořní plavby. Stály tu tak velké zaoceánské parníky, že to byly až pojízdné vesnice, či malá města. Ale toto město má svou zcela specifickou historii. Od zdejšího mola vyrazil i zaoceánský parník Titanic, který do svého cíle ale nedorazil. Na svahu při moři, nad pobřežní kolonádou s parkem, je mohutná katedrála a velmi zajímavá výstavba domečků.
výstavba na svahu ve městě Cobh
na břehu ve městě Cobh
A protože i tento den bylo nádherné počasí, jako po celou dobu našeho putování, bylo připraveno poslední zastavení spojené s prohlídkou městečka Admore. Na kopci nad pláží byla prohlídka klášterní zříceniny a pak poslední koupání v Irsku. Ne každý si šel zaplavat, ale kdo tak učinil, byl navýsost spokojen. Slunce nad námi, voda tak 20 st.C. Prostě krásný, ale poslední zážitek z Irska. No a pak se jelo do přístavu k místu našeho nalodění na cestu přes Anglii domů.
kulatá věž v Ardmore
poslední koupání v Irsku na pláži Ardmore, teplota 19 st.C
Takže jak to ty dva dny výletů bylo a co vše jsme si mohli prohlédnout najdete v následující fotogalerii.