Cestovatelské tipy a rady na cesty

03 – cesta pod Tatrami přes Kežmarok až do Bardějovských kúpelí

Bylo úterý a my se vydali na další putování na Poloniny. Protože jsme byli často v Liptovském Mikuláši, byli jsme zvědavi jak to tam asi dnes vypadá, když už tímto městem musíme projet. Jedeme totiž bez dálniční známky a musíme tedy po staré původní silnici.

Po ránu se nám pak poprvé objevilo místo, známe s folklorních festivalů ve Východné. Vždy jsme to projížděli vlakem a tak jak to tady vypadá ve skutečnosti bylo pro nás milým překvapením. Nad dědinou je oplocený areál v jehož středu je i dřevěná rozhledna. Byla otevřena vstupní brána a tak jsme si jej celý prošli.
Místo žacího stroje tu byl bača s ovečkami tak to bylo stylově obhospodařované. Podle bači jsme prošvihli sobotní volbu krásky v lidových krojích a festival brambor. Podle reklamy se tu pořád něco děje.

Čti více…

04 – Prohlídka Bardějova a cesta na Dukelský průsmyk
s postupnou návštěvou dřevěných kostelíků a musea Andyho Warhola
v Medzilaborcích

Máme před sebou třetí den našeho putování Slovenskem. Město Bardějov jsme vynechali a nechali si jej na ráno. Nikdy jsme tady nebyli a tak nás zde překvapilo několik věcí najednou. město je zapsáno na seznamu UNESCO.

V ranním slunci a bez lidí to byl překrásný první dojem. Velké překvapení jak je to tady krásné. Bazilika byla ještě zavřená a tak jsme si postupně prohlíželi jeden krásnější dům za druhým kolem celého náměstí. V horní části jsme zabočili do postranní uličky a z kostela jsme slyšeli hudbu. když jsme dorazili před vstup do kostela už jsme se tam nemohli dostat, protože z kostela šli davy školáků. nedalo nám to, zeptat se co to znamenalo. Bylo nám sděleno, že v kostele františkánů se každou středu ráno koná školní mše. Tak tohle jsme u nás ještě nezažili. Blížil se čas kdy otevřou basiliku. Konečně je 9.30 a my můžeme vstoupit. Koupil jsme si i povolenku na focení, protože to stálo za to. Za seniora to tu je 1.50 a za focení 2 eura. Krásné to místo a bez focení bych si to neužil.

Čti více…

05 – Zastavení v Pčoliném, výprava na Morské oko a ještě i návštěva
dřevěných kostelíků

Probouzíme se na parkovišti pod kostelíkem v Papíně. Bude překrásný den a já se pokouším nafotit východ slunce nad krajinou Polonin.

Prostě tu nádheru jak se postupně mění osvětlení a barevnost okolí, tu jen tak ve městě a mezi paneláky nezažijete.

Čti více…

06 – návštěva dřevěných kostelíků cestou do Uliče
a pak termály na Zemplínské přehradě.

Je tu náš pátý den putování a pátek 9.září k tomu. Nad námi modrá obloha a sypaná hráz přehrady Starina. takže po snídani si to tu musíme taky trochu obhlédnout. Mají tady vyhlídku odkud se dá celá přehrada pěkně obhlédnout z jednoho místa. Takže po hodince už jedeme na konec světa do městečka na hranici s Ukarajinou do Uliče.

No a samozřejmostí je, že taky ještě bude nějaké to odbočení k prohlídce dřevěného kostelíku.
No a první je do obce Topola.

Čti více…

07 – Od přehrady Domaša přes Prešov a Levoču
s odpočinkem v termálních lázních Vrbov.

Krásné ráno, klid a pohoda na břehu přehrady Domaša, mlha nad hladinou mizí a bude zase horký den sobota 10.září. V plánu máme navštívit město Prešov a pak Levoču, víc si na tento den neplánujeme. Přesun po téměř prázdné silnici je proto, že dálnice tady již převzala nadvládu a tak původní silnice je opravená a je funkční téměř jako cyklostezka. No prostě je to hodně zajímavé. V Prešově odstavíme autíčko do stínu a jdeme do centra. To je tady podobné jako v Košicích. Hlavní ulice mírně rozšířená aby pak uprostřed stála katedrála. Ano je to podobné jako v Košicích, ale je to jiné a rovněž hodně poopravované. Máme to ale i barevně vylepšené protože se tu koná festival piva jídla, vyhrává hudba stánky se připravují na pozdější nával.

Je horko a tak taky zkusíme místní zmrzlinu a nebyla špatná, tedy šizená vodou. Ale putování městem je i po ránu úmorné a tak po hodině a půl nasedáme abychom popojeli. Vjíždíme do zalesněné krajiny a najednou se v zatáčce objeví silueta špišského hradu. Ale jak naschvál se v tomto místě nejkrásnějšího výhledu nesmí zastavit a vyhlídka tu zřízená nebyla. Takže siluetu hradu fotím až později.

Čti více…