Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Na hotelu Atlantis Rozdrojovice – využito jako dárkový poukaz.

V týdnu od 25. do 29.července nám byla potvrzena rezervace na čerpání jedno nočního poukazu. A tak jsme se na hotelu Atlantis v obci Rozdrojovice nad brněnskou přehradou ocitli jako nejstarší nocležníci – senioři. Ale pozor jen na jednu noc s volným vstupem do nového a atraktivního wellnes centra se snídaní. Nástup až v 15:00 hodin, odjezd v 11:00 hodin. Takže s tím welnes to bylo jen na 5 hodin celkem.

20220727_174625_111916 prohlédli jsme si okolí hotelu 20220727_145638_111877 a jsme na hotelu Atlantis

Prostředí bylo krásné, terapie byla dobrá, zejména pak něco co se hned tak nevidí. Bylo to posezení ve dvou suchých saunách s velkou výkladní skříní, kterou se dalo kochat pohledem na venkovní zelenou vodní plochu a výsadbu pestrých druhů travin a květin.

20220727_151755_111885 toto je venkovní zóna bez plavek a to okno po levé straně snímku je okno do finské sauny, paráda pak se tady potit 20220727_151852_111888 chladící bazének

Nebyli bychom to my, aby jsme si to nevylepšili. Takže jsme do kufru auta dali padllebord a cestou jsme naplánovali zastavení u rybníka Olšovec v Jedovnici, kde je při rybníku pěkný camp Olšovec a nemusíte se starat o to, jestli v sezoně bude místo na zaparkování. Je to místo, které nabízí pobyt v době před změnou režimu.

20220727_095616_111860 zastavili jsme u rybníka v Jedovnici 20220727_101409_111864 podívali jsme se do campu ATC Olšovec u tohoto rybníku

Jeli jsme z Olomouce mimo Prostějov směrem na Plumlov a na Drahany. V obci Otínovec jsme nahlédli do podnikové prodejny Mlékárny Otínoves. Koupili jsme na zkoušku místní výrobek Nivu.

20220727_092444_111850 před prodejnou - zajímavé místo i k focení 20220727_091837_111842 nahlédli jsme do podnikové prodejny v Otinovsi Čti více…

Navštívili jsme Moravskou Třebovou – 17.července 2022.

Byla neděle a my se rozhodli zajet tam, kam nás navedl pořad Toulavé kamery : https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/214562221500028/
No prostě byl to typ na výlet a my neodolali. No a stálo to za to. Silnice byl v neděli bez nákladních aut a tak jsme byli v Moravské Třebové za 70 minut. Když jsem dohledali parkovisět u zámku a zavítali do pokladny, stihli jsme v 11:00 prohlídku na zámku. V pořadu na který odkazuji se dozvíte více detailů a informací. Co tam ale zase chybí je to, že zde ve věži mají zcela novou a velmi poučnou interaktivní prezentaci dějin Moravy a moravských panství tak jak šli dějiny. Nejdříve Žerotínové a pak Lichtenštejnové. Bylo hodně poučné a asi bych se takovýmto způsobem i rád učil dějiny.

20220717_105255_111738 jsme na nádvoří zámku v Moravské Třebové 20220717_114200_111760 fotky z expozice na zámku

Na zámku, jehož sluncem ozářená fasáda s arkádami působila velmi nezvykle a hned po vstupu do nádvoří, jsme se tak dostali někde za hranice naší vlasti. Na zámku je expozice nábytku uspořádaná podle jednotlivých slohů, přesně tak jak šla doba a historie.

20220717_114956_111772 fotky z expozice na zámku 20220717_115829_111777 fotky z expozice na zámku

To co zbylo z hradu, už lze rozpoznat jen podle půdorysně stylizované dlažby.
Po prohlídce expozice na zámku jsme se vypravili za poznáním města. V uličkách bylo hodně označených domů které jsou evidovány jako kulturní památka. Škoda jen, že nebylo možné nahlédnout do jejich interiérů. To vám ale usnadní televizní pořad na který odkazuji. Čti více…

Návštěva levandulových polí v Bezděkově – červenec 2022.

Už se stává tradicí Levandulový festival v Bezděkově. Bývá to 5. a 6.července, když jsou pole levandulí v plném květu. Ale nechtělo se nám jet právě na tento festival chutí, poznání a dobré muziky, protože začíná být zvykem, že na takových akcích nebývá k hnutí a jsou tu davy zvědavých. Davy proto, že toto místo nabízí nezvyklou, ale hodně krásnou podívanou. A tak se stalo, že jsme vyrazili podívat se do Bezděkova až v neděli 10.července, kdy parkoviště bylo akorát tak plné, v řádcích nezavazeli při focení jiní turisté, tedy ne turisté, ale zvědavci, kteří dali levandulovou zmrzlinu, levandulovou kávičku a poseděli v romantickém prostředí.

20220710_104725_111638 levandulové pole v Bezděkově 20220710_104834_111642 levandulové pole v Bezděkově

My si něco z nabídky také dali, ale až po procházce levandulovou stezkou, která nás zavedla do lomu Skalka s výhledy do okolí, takže jsme poznali novou, nám dosud neznámou krajinu a to byl taky účel našeho výletu.

20220710_110238_111672 pohled na levandulové pole od konce levandulové stezky 20220710_112159_111685 romantika ve fialovém provedení Čti více…

01 – Červnový zájezd do Itálie – prohlídka města Parmy
Zájezd jsme absolvovali napotřetí, protože naše první přihlášení v roce 2020 zrušil nešťastný Covid-19 a zájezd se nekonal, Itálie zavřela hranice. Druhé přihlášení s přijatým rizikem a tedy i pojištěním na Covid se zase nekonalo, protože i když už se mohlo za přísných opatření na straně Itálie, nenašlo se dost přihlášených účastníků. Za ty dva roky naše zdravotní síly odcházely a tak jsme se přihlásili potřetí. No a už se to povedlo. Dokonce od 1.června roku 2022 i Itálie zrušila přísná opatření proti Covidu. Ale jak jsme na místě zjistili, někde se po vstupu do památky muselo jen s rouškou.
Za tu dobu nám ale také zájezd podražil a tak jsme nic neodkládali a překonali se a vyplatilo se. Odjezd z nástupních míst byl večer v 19:50 z Olomouce. Jelo se přes Rakousko do Itálie do města Parmy. Tady jsme vystupovali z autobusu něco po 10:00 hodině po probdělé noci.
Město Parma bylo poprvé osídleno už v době bronzové a patrně ji založili záhadní Etruskové. Je to město, které je známé svými románskými památkami, univerzitou, ale hlavně slavnou parmskou šunkou a parmezánským sýrem. Část historického centra s kostely, bazilikami, katedrálami, paláci, věžemi, hrádkem, majákem i městskou branou je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na břehu řeky Torrente Parma jsme zahájili prohlídku těch největších památek v centru města.

20220621_104350_110712 Parma - řeka Torrente, kde jsme vystoupili a nastoupili 20220621_104847_110716 museum archeologie

Palazzo Pilotta, s museem, pak několik nahlédnutí do kostelů při cestě až k tomu nej, a to byl dóm a baptisterium a náměstí Garibaldiho s palácem Guvernátora.

20220621_105022_110719 okolí musea v Parmě 20220621_105230_110724 okolí musea v Parmě

20220621_111712_110755 na náměstí Garibaldiho 20220621_112110_110759 na náměstí Garibaldiho

20220621_114254_110780 opět jeden z interiérů kostela 20220621_114158_110778 opět jeden z interiérů kostela Čti více…

02 – Červnový zájezd do Itálie – výlet vlakem do skupiny městeček v oblasti Cinque Terre

Cinque Terre je chráněný pás pobřeží pod Janovem, na Rivieře di Levante, je to pět sugestivních vesnic bohatých na historii, tradice, vůně, barevné domy a křišťálová voda. Kouzelná městečka, vypínající se na skalnatých útesech, jsou oblíbeným cílem turistů i milovníků trekkingu.
Autobus nás toho dne, 22.června, zavezl do města La Spezia. Pak nám naše průvodkyně šla zakoupit denní jízdenku a kartu na vstup do trekové trasy mezi městečky. A tak jsme potom s jizdenkou za 18.20 eur ( senioři za 14,90 eur ) na celý den jezdili sem tam, jak bylo vhodné s ohledem na čas, na davy turistů a na možnosti fotografického světla. Už jen tato služba byla k nezaplacení, protože v tom davu lidí se zorientovat a mít tu znalost jak na to, to fakt přišlo vhod každému z nás, kteří čekali na nástupišti a pak na rozdání lístků. Každé to malé městečko je chráněno zápisem v UNESCO.
První jízda vlakem byla do městečka Corniglia, odkud je možnost pěší procházky cca 3 km, nejkrásnější stezkou Sentiero Azzuro do nejbarevnějšího městečka Vernazza.

20220622_094650_110957 na naší první zastávce hned u moře v městečku Corniglia 20220622_095356_110961 před nádražím je "busek" a platí koupená karta na daný den

Po informaci, co na takové cestě nás může čekat, ( do centra od nádraží mělo být 320 schodů) rozhodli jsme se pro variantu, že jen vystoupíme s výpravou a pak se uvidí. A bylo co vidět. Z vlakové zastávky jel minibus a bylo to v ceně. Ale busek byl skutečně mini a tak jsme šli po svých, ale po silnici s mírným stoupáním a myšlenkou, že jen nafotíme tu drsnou stoupačku po nestejnoměrných schodech, kudy už šli davy nahoru i dolů. Ale náš výstup po silnici nebyl tak hrozný a tak se stalo, že busek jsme potkali cestou jen třikrát a byli jsme v centru.

20220622_100159_110967 naše focení ze silničky do městečka Corniglia 20220622_102854_110984 v městečku Corniglia

Pak na super vyhlídku, kterou nám doporučila vedoucí výpravy, když jsme ji potkali v centru této nám, i jako první navštívené vesnice Corniglia.

20220622_103347_110993 v městečku Corniglia tady do schodů ke krásné vyhlídce 20220622_103818_111001 a už se kocháme na vyhlídce Čti více…

03 – Červnový zájezd do Itálie – výjezd autobusem do městečka Porto Venere.

Toto městečko tu existovalo už v 1. stol. př. n. l. a v době Římské říše bylo malou rybářskou komunitou. Nyní patří k nejromantičtějším místům na ligurské riviéře. Autobus nás vysadil na horní části, kde je parkoviště a odjel, protože parkování tu je na den za 50 eur.
Naše celá skupina sešla chodníčkem k nábřeží, protože veřejná autobusová linka ještě neměla svůj čas.

20220623_093203_111227 sestupujeme do Porto Venera 20220623_093235_111228 sestupujeme do Porto Venera

Na náměstíčku jsme byli seznámeni s historií a pak se šlo krásnou uličkou s velkým množství lokálních suvenýrů na prohlídku kostela San Pietro ze 13. stol.

20220623_100034_111250 detail vstupní brány do městečka 20220623_100118_111252 vzorná polici ve městě

Potom někteří to dotáhli po schodech až do pevnosti nad městečkem. Sešli jsme ke kostelíku St. Lorenzo ze 12. stol., kde jsme opět nahlédli do kostelíka postaveného z bílých a šedých cihel na skalním výběžku, který stál také poblíž jeskyně Lorda Byrona.

20220623_102117_111275 na výběžku stojí kostel z 12.století 20220623_131154_111422 okružní jízda lodí je u konce

20220623_102300_111279 pěkný výhled a na pořád 20220623_105511_111319 výhled od kostela Čti více…

04 – Červnový zájezd do Itálie – terénními vozy v lomech na bílý mramor nad městem Carrara.
Doly na bílý mramor, dá se mu říkat bílé zlato, leží v Apuánských Alpách.
Po snídani je opuštění pokojů, nakládání zavazadel a jede se do města Carrary. Město jen projíždíme. V místě, kde se musí povinně odstavit autobus mají na informacích ještě zavřeno a tak se projíždí kolem dopravní značky kde je zákaz vjezdu autobusů delších jak 10,5 m. Ten náš měl 12 metrů. Cílem bylo dopravit se na plánovaný čas k museu, kde se prezentuje těžba bílého mramoru, ze kterého i Michelangelo, Canova, Bernini tesali své nádherné sochy.

20220624_092534_111489 na kruháči cestou do Carrary 20220624_094420_111491 cestou do lomů nad Cararrou

Až v obci Codena či Miseglia dostávají řidiči našeho delšího autobusu zabrat. Ve vesnici nám každý radí jak na to, jak se vyhnout v zatáčce nesprávně odstavenému autíčku. Dospělo to až do okamžiku, kdy jeden z řidičů „klestil“ cestu vzhůru, jen červený praporek mu v ruce chyběl. Zpět to pak bylo další divadlo, protože se z překladišť vracely mohutné nákladní vozy do provozovaných lomů. Dokonce i jeden z potulných pejsků se rozhodl, že nám bude velet a půjde v čele kolony autobusu a osobních aut řadících se postupně za námi.

20220624_100342_111498 přestupujeme na jeepy 20220624_101639_111503 prodejna upomínkových předmětů z bílého mramoru Čti více…

Dovolená v Sozopolu – Bulharsko – červen 2022.

Letos v červnu to bude 50 let od naší svatební cesty do Sozopolu. A to byl důvod proč jsme vyrazili tentokrát za nějakými těmi vzpomínkami. Pamatovali jsme si jen velmi málo z toho jak se to tenkrát řešilo. Víme, že jsme tehdy neletěli letadlem, ale jeli vlakem. Ve vzpomínkách se objevuje čekání na autobus u vlakového nádraží v Burgasu a pak po příjezdu do Sozopolu, že jsme našli kancelář, kde nám dali vybrat z pobytů v soukromí. Pak už to je hodně vymazané, ale je tam ve vzpomínce zapadlý důrazný zákaz házet toaletní papír do klosetu a pak jak sousední pokoj obsadila rodinka z Československa a první co bylo, že začala vařit knedlíky. No a víc tam toho v těch vzpomínkách na rok 1972 není.
Tentokrát to už tak nebylo, je nová doba, nové režimy a jelo se s cestovní kanceláří. A samozřejmě letadlem.

20220603_050347_110091 před ranním odletem do Burgasu 20220603_051845_110093 před ranním odletem do Burgasu

Na tom ale bylo příjemné to, že do Brna jsme dojeli za 70 minut autem a pak odbavení a už po letu, který trval čistého času 97 minut, jsme byli prověřeni celní kontrolou na letišti v Burgasu. Pak už jen ubytování a hned do moře. Přijeli jsem v pátek 3.června, ale moře už bylo teplé, tedy mělo 22,2 st.C. Vzduch měl 23,5 st.C, takže to už bylo na koupání a toho jsme si tedy s opalováním užívali, tedy když svítilo sluníčko. To se nám i občas schovávalo, až z nebíčka pršelo a to třeba jen mírnou sprškou a nebo pravým přímořským lijákem. Ale to že budeme hledat naše vzpomínky nebylo vůbec na překážku.
Byli jsme v hotelu asi 3 km od starého centra Sozopolu, takže jeho poznání znamenalo nějak se tam dopravit.

20220603_182249_110145 vstup na hotel Blue Orange 20220603_121952_110137 bazén na hotelu teplota vody 24 st.C

Museli jsme počkat na odbornou radu průvodce, který za námi dojel na hotel až v sobotu.

Takže do té doby jsme si prošmejdili hotel a jeho okolí, tedy pláž náležející k hotelu a prošli se po pláži jen tak pro radost a spojili jsme to s hledáním malých mušliček.

20220603_113440_110128 pláž při hotelu 20220603_113446_110129 pláž při hotelu Čti více…

Sobotní dopoledne v Čechách pod Kosířem – květen 2022.

V této obci jsou místní zajímavosti, které stojí za to je uvidět, či navštívit. Je to museum kočárů, hasičské museum a zámek. Poprvé jsem zde byl v roce 2011 na otevírací jízdu kočárů. Vzpomínku lze najít na tomto webu. https://www.cestotipy.cz/2011/museum-kocaru-v-cechach-pod-kosirem/
Podruhé jsem zde byl v červenci roku 2017, když se otevřela stálá expozice pro filmy otce a syna Svěrákovi. Mezi tím jsme několikrát vystoupali na rozhlednu na Kosíři.
Pokaždé máme s výletu dobrý pocit, zejména když byl zakončen na dobrém jídle v Drahanovicích, kde u křižovatky silnice do Litovle, Prostějova a Olomouce stojí novější restaurace, kde výborně vaří. Protože internet je k nezaplacení podívejte se na tento web : https://www.hostinec-na-nove.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-13036178 a dohledáte i jídelníček.
Tentokráte jsme jeli jen tak se podívat do Čech pod Kosířem co je nového. No a zjistili jsme, že museum kočárů je po rekonstrukci a má nové exponáty a to ve větších prostorách než to bylo v roce 2011. Chcete-li vědět víc, pak to najdete na tomto webu:
https://www.historickekocary.cz/o-muzeu/

20220521_102402_110016 museum kočárů po rozsáhlé rekonstrukci v Čechách pod Kosířem 20220521_103108_110034 celkový pohled na museum kočárů v Čechách pod Kosířem

Do hasičského musea hned vedle musea kočárů stála už i malá fronta. V obci se dá zaparkovat jen na placených parkovištích.
Vstupné do musea na zámku bylo za 100 Kč na osobu bez slevy pro seniory, ale zámecký park má pořád stejný půvab, zejména v jarním měsíci květnu.
Protože jsme s vnuky už na prohlídce zámku byli, nemuseli jsme utrácet, ale nenechali jsme si ujít posezení na „dvorku“ abychom si nedali něco dobrého na tomto zámku.

20220521_104544_110044 na zámeckém "dvorku" 20220521_105034_110050 na prohlídce rozsáhlého zámeckého parku Čti více…

Na výletě kolem vojenského prostoru Libavá – květen 2022.

Byla slunečná neděle 15.května a my jsme se rozhodli zdolat další téměř novou rozhlednu poblíž Budišova nad Budišovkou. Tam se dá dojet z Olomouce vícero trasami. Tento krásný den jsem se rozhodli pro trasu, která nás povede po silnici kolem vojenského prostoru Libavá.
Už to není takový problém, protože jsou tam i silničky, které mají v sobotu a neděli povolen volný pohyb.
No a tak se stalo, že jsem to dal z Olomouce na Jívovou, pak už jsou směrovky na Domášov nad Bystřicí a Město Libavá. Všude v neděli vládl božský klid. Z Města Libavá vede dlážděná silnice kolem výcvikového velitelství pro vojenská vozidla a pak je sjezd, kde v dolní části této silnice je odbočka do Staré Vody.
Tady odbočíte a vidíte zázrak nové doby. Uvidíte něco, co dává smysl života pro dnešní mládež orientovanou na skauting.

20220515_110158_109877 kostel ve Staré Vodě 20220515_105601_109855 kostel ve Staré Vodě

Tady uvidíte co dokáže drobná práce, když ji vykonává hodně lidí a vidí před sebou cíl, velký cíl znovuzrození. Poprvé jsem tuto obec, ze které zůstal jen kostel, objekt poničený ruskou armádou. Kostel, kde na vlastní oči spatříte to co umí horda „osvoboditelů, která k nám dorazila v roce 1968.

20220515_105637_109857 kostel ve Staré Vodě 20220515_105653_109859 kostel ve Staré Vodě

Hned bych napsal Putinovi, aby se sem jel podívat a na vlastní oči viděl, co umí udělat jeho vrstevníci, jak si váží kulturních památek.
No a proti tomu pak mladí organizovaní lidé přes skauting, kteří pomalu, ale jistě dokázali a možná i dokážou, toto místo zvelebit jako památku na dobu po roce 1945, kdy dílo zkázy dosáhlo vrcholu.

20220515_110725_109886 na vyčištěném hřbitově ve Staré Vodě 20220515_110834_109890 litinový kříž na hřbitově - jeden ze dvou nalezených a opravený Čti více…