Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01 – Červnový zájezd do Itálie – prohlídka města Parmy
Zájezd jsme absolvovali napotřetí, protože naše první přihlášení v roce 2020 zrušil nešťastný Covid-19 a zájezd se nekonal, Itálie zavřela hranice. Druhé přihlášení s přijatým rizikem a tedy i pojištěním na Covid se zase nekonalo, protože i když už se mohlo za přísných opatření na straně Itálie, nenašlo se dost přihlášených účastníků. Za ty dva roky naše zdravotní síly odcházely a tak jsme se přihlásili potřetí. No a už se to povedlo. Dokonce od 1.června roku 2022 i Itálie zrušila přísná opatření proti Covidu. Ale jak jsme na místě zjistili, někde se po vstupu do památky muselo jen s rouškou.
Za tu dobu nám ale také zájezd podražil a tak jsme nic neodkládali a překonali se a vyplatilo se. Odjezd z nástupních míst byl večer v 19:50 z Olomouce. Jelo se přes Rakousko do Itálie do města Parmy. Tady jsme vystupovali z autobusu něco po 10:00 hodině po probdělé noci.
Město Parma bylo poprvé osídleno už v době bronzové a patrně ji založili záhadní Etruskové. Je to město, které je známé svými románskými památkami, univerzitou, ale hlavně slavnou parmskou šunkou a parmezánským sýrem. Část historického centra s kostely, bazilikami, katedrálami, paláci, věžemi, hrádkem, majákem i městskou branou je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na břehu řeky Torrente Parma jsme zahájili prohlídku těch největších památek v centru města.

20220621_104350_110712 Parma - řeka Torrente, kde jsme vystoupili a nastoupili 20220621_104847_110716 museum archeologie

Palazzo Pilotta, s museem, pak několik nahlédnutí do kostelů při cestě až k tomu nej, a to byl dóm a baptisterium a náměstí Garibaldiho s palácem Guvernátora.

20220621_105022_110719 okolí musea v Parmě 20220621_105230_110724 okolí musea v Parmě

20220621_111712_110755 na náměstí Garibaldiho 20220621_112110_110759 na náměstí Garibaldiho

20220621_114254_110780 opět jeden z interiérů kostela 20220621_114158_110778 opět jeden z interiérů kostela

Výhodou tohoto zájezdu bylo to, že paní vedoucí dávala odborný a zajímavý výklad, ale také věděla kde zajít a koupit vstupenky. Jedna vstupenka byla na tři návazné vstupy. Takže jsme mohli nejdříve vstoupit do objektu nazývaného babtistérium.

20220621_122256_110829 stavba babtisteria 20220621_120535_110811 interiér babtisteria v Parmě

Až do této chvíle jsme si neuměli přestavit o čem je řeč. Nečteme detaily z historie a tak mohu nyní klidně sdělit, že šlo o místo, kde se v době románské provádělo pokřtění. Pokřtění bývalo velkolepé, spojené se vstupem do bazénu, který stál uprostřed této mohutné stavby, která z pohledu z náměstí měla vícero pater, ale uvnitř to byl jediný, úchvatný prostor, který v této době je upravený k prohlídkám, kdy detaily jsou umístěny blízko očím turistů, jsou nasvícené a s popiskami. Už není třeba vědět, to se dá načíst, ale viděli jsme a jsme uchváceni. Byl to typ stavby, který jsme až dosud nepoznali.
Z Babtistéria jsme šli do katedrály a za přemlouvání vedoucí zájezdu jsme se dostali do krypty katedrály, kam je vstup povolen jen na bohoslužbu. No a my tam byli.

20220621_115350_110801 katedrála v Parmě 20220621_123742_110852 na placené prohlídce katedrály v Parmě

Ale na vyvýšeném místě katedrály v rovině hlavního oltáře jsem dostali podrobný výklad o historii a o té nádheře, kde se poprvé podařilo malovat v perspektivním vidění. Byl to pan Antonia da Correggia.
Další detaily už najdete na webu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Parma)
Bylo horké poledne, zvony vyzvánějí a my vstupujeme ještě do musea, kde jsou k vidění sbírky originálů z katedrály a babtisteria. Pak je to už jen cesta k autobusu, který byl přistaven na předem dohodnutou dobu v místě, kde jsme vystupovali. Nastoupili jsme do vychlazeného autobusu a jelo se nějaký ten kilometr za město Parma do obce Langhirano, kde na nás čekala prohlídka výrobny parmské šunky spojená s ochutnávkou.

20220621_143027_110877 placená prohlídka s ochutnávkou parmské šunky 20220621_150309_110893 placená prohlídka s ochutnávkou parmské šunky

Viděli jsme druh práce, která je nezbytná, ale dělat to každý den, to bych tedy nechtěl. Nejdříve jsme měli přednášku o tom, že jen tak si udělat z vepříka šunkovou kýtu to zase nejde. Porazit se smí až když má 120 kg ne méně a ne více. Kýta se musí nasolit solí, která vysuší a solí která zvlhčuje. No je toho mnohem více, ale to nejdůležitější je vykostit tu kýtu s co nejmenším odpadem a připravit ji k vyuzení tak aby se pak dala otestovat revizorem, osobou v této profesi nejvýše postavenou a neúplatnou, která kýtu ocejchuje a povolí její prodej. Padla i další čísla o denním počtu připravených kýt, padla informace o tom, že opracování se řeší družstevním způsobem v rámci jakéhosi společenství.

20220621_145125_110881 placená prohlídka s ochutnávkou parmské šunky 20220621_145128_110882 placená prohlídka s ochutnávkou parmské šunky

No ale pak byl konec prohlídky a na všechny čekalo pohoštění. Tedy ochutnávka té jemně nakrájené parmské šunky, k tomu drisinky a desertní vínečko lambruško. Ne ještě to nebyla večeře, jen ochutnávka. No a kdo zatoužil mít ty pochoutky na cestu domů, mohl si je v krámku zakoupit. A protože z Parmy není jen šunečka a je odtud i známý sýr parmezán, asi každý si něco málo koupil. Cena za kilo šunečky či sýra byla 18 eur. Pak už tedy byl čas odjezdu na ubytování. Zavezli nás do Massa, rekreační lokality pojmenované Forte dei Marmi, kde se po usilovném hledání vhodné přístupové cesty pro dlouhý autobus našel hotel Kyrton.

20220621_185527_110910 posezení u bazénu na hotelu Kyrton 20220621_185342_110904 společenské místnosti hotelu Kyrton

Součástí noclehů byla polopenze. Hotel byl situovaný 650 metrů od pláže. Na pláži jsme byli jen dvakrát. Jednou hned ten večer po večeři a potom něco před 18:00 hodinou, kdy jsme zjistili, že poležet na této pláži není jen tak.

Nicméně ten první večer jsme si to kousek i prošli a nebýt té ceny za poležení pod slunečníkem v krásném prostorném místečku, za které se platí 35 eur tak se nám to tady moc líbilo.

20220621_203022_110924 vybavení placené pláže v okolí hotelu Kyrton 20220621_202914_110922 vybavení placené pláže v okolí hotelu Kyrton

20220621_205519_110937 vybavení placené pláže v okolí hotelu Kyrton 20220621_204618_110928 vybavení placené pláže v okolí hotelu Kyrton

Do vody na osvěžení po výletě by se dalo jít i do bazénu na hotelu, ale byl mimo provoz po ty tři noci naší přítomnosti. A tak bylo vše před večeří nafoceno a konstatováno, že je to krásné místo na dovolenku, ale až nezvládneme to chození po památkách a krásách, které nás čekali další tři dny a až náš důchod bude na stejné úrovni jako mají Italové s vyšším postavením ve společnosti.

Dál už jen fotky z této zajímavé dovolené v Itálii, kraj pod Janovem – Emilia Romagna:

02 – Červnový zájezd do Itálie – výlet vlakem do skupiny městeček v oblasti Cinque Terre

Cinque Terre je chráněný pás pobřeží pod Janovem, na Rivieře di Levante, je to pět sugestivních vesnic bohatých na historii, tradice, vůně, barevné domy a křišťálová voda. Kouzelná městečka, vypínající se na skalnatých útesech, jsou oblíbeným cílem turistů i milovníků trekkingu.
Autobus nás toho dne, 22.června, zavezl do města La Spezia. Pak nám naše průvodkyně šla zakoupit denní jízdenku a kartu na vstup do trekové trasy mezi městečky. A tak jsme potom s jizdenkou za 18.20 eur ( senioři za 14,90 eur ) na celý den jezdili sem tam, jak bylo vhodné s ohledem na čas, na davy turistů a na možnosti fotografického světla. Už jen tato služba byla k nezaplacení, protože v tom davu lidí se zorientovat a mít tu znalost jak na to, to fakt přišlo vhod každému z nás, kteří čekali na nástupišti a pak na rozdání lístků. Každé to malé městečko je chráněno zápisem v UNESCO.
První jízda vlakem byla do městečka Corniglia, odkud je možnost pěší procházky cca 3 km, nejkrásnější stezkou Sentiero Azzuro do nejbarevnějšího městečka Vernazza.

20220622_094650_110957 na naší první zastávce hned u moře v městečku Corniglia 20220622_095356_110961 před nádražím je "busek" a platí koupená karta na daný den

Po informaci, co na takové cestě nás může čekat, ( do centra od nádraží mělo být 320 schodů) rozhodli jsme se pro variantu, že jen vystoupíme s výpravou a pak se uvidí. A bylo co vidět. Z vlakové zastávky jel minibus a bylo to v ceně. Ale busek byl skutečně mini a tak jsme šli po svých, ale po silnici s mírným stoupáním a myšlenkou, že jen nafotíme tu drsnou stoupačku po nestejnoměrných schodech, kudy už šli davy nahoru i dolů. Ale náš výstup po silnici nebyl tak hrozný a tak se stalo, že busek jsme potkali cestou jen třikrát a byli jsme v centru.

20220622_100159_110967 naše focení ze silničky do městečka Corniglia 20220622_102854_110984 v městečku Corniglia

Pak na super vyhlídku, kterou nám doporučila vedoucí výpravy, když jsme ji potkali v centru této nám, i jako první navštívené vesnice Corniglia.

20220622_103347_110993 v městečku Corniglia tady do schodů ke krásné vyhlídce 20220622_103818_111001 a už se kocháme na vyhlídce Čti více…

03 – Červnový zájezd do Itálie – výjezd autobusem do městečka Porto Venere.

Toto městečko tu existovalo už v 1. stol. př. n. l. a v době Římské říše bylo malou rybářskou komunitou. Nyní patří k nejromantičtějším místům na ligurské riviéře. Autobus nás vysadil na horní části, kde je parkoviště a odjel, protože parkování tu je na den za 50 eur.
Naše celá skupina sešla chodníčkem k nábřeží, protože veřejná autobusová linka ještě neměla svůj čas.

20220623_093203_111227 sestupujeme do Porto Venera 20220623_093235_111228 sestupujeme do Porto Venera

Na náměstíčku jsme byli seznámeni s historií a pak se šlo krásnou uličkou s velkým množství lokálních suvenýrů na prohlídku kostela San Pietro ze 13. stol.

20220623_100034_111250 detail vstupní brány do městečka 20220623_100118_111252 vzorná polici ve městě

Potom někteří to dotáhli po schodech až do pevnosti nad městečkem. Sešli jsme ke kostelíku St. Lorenzo ze 12. stol., kde jsme opět nahlédli do kostelíka postaveného z bílých a šedých cihel na skalním výběžku, který stál také poblíž jeskyně Lorda Byrona.

20220623_102117_111275 na výběžku stojí kostel z 12.století 20220623_131154_111422 okružní jízda lodí je u konce

20220623_102300_111279 pěkný výhled a na pořád 20220623_105511_111319 výhled od kostela Čti více…

04 – Červnový zájezd do Itálie – terénními vozy v lomech na bílý mramor na městem Carrara.
Doly na bílý mramor, dá se mu říkat bílé zlato, leží v Apuánských Alpách.
Po snídani je opuštění pokojů, nakládání zavazadel a jede se do města Carrary. Město jen projíždíme. V místě, kde se musí povinně odstavit autobus mají na informacích ještě zavřeno a tak se projíždí kolem dopravní značky kde je zákaz vjezdu autobusů delších jak 10,5 m. Ten náš měl 12 metrů. Cílem bylo dopravit se na plánovaný čas k museu, kde se prezentuje těžba bílého mramoru, ze kterého i Michelangelo, Canova, Bernini tesali své nádherné sochy.

20220624_092534_111489 na kruháči cestou do Carrary 20220624_094420_111491 cestou do lomů nad Cararrou

Až v obci Codena či Miseglia dostávají řidiči našeho delšího autobusu zabrat. Ve vesnici nám každý radí jak na to, jak se vyhnout v zatáčce nesprávně odstavenému autíčku. Dospělo to až do okamžiku, kdy jeden z řidičů „klestil“ cestu vzhůru, jen červený praporek mu v ruce chyběl. Zpět to pak bylo další divadlo, protože se z překladišť vracely mohutné nákladní vozy do provozovaných lomů. Dokonce i jeden z potulných pejsků se rozhodl, že nám bude velet a půjde v čele kolony autobusu a osobních aut řadících se postupně za námi.

20220624_100342_111498 přestupujeme na jeepy 20220624_101639_111503 prodejna upomínkových předmětů z bílého mramoru Čti více…

Dovolená v Sozopolu – Bulharsko – červen 2022.

Letos v červnu to bude 50 let od naší svatební cesty do Sozopolu. A to byl důvod proč jsme vyrazili tentokrát za nějakými těmi vzpomínkami. Pamatovali jsme si jen velmi málo z toho jak se to tenkrát řešilo. Víme, že jsme tehdy neletěli letadlem, ale jeli vlakem. Ve vzpomínkách se objevuje čekání na autobus u vlakového nádraží v Burgasu a pak po příjezdu do Sozopolu, že jsme našli kancelář, kde nám dali vybrat z pobytů v soukromí. Pak už to je hodně vymazané, ale je tam ve vzpomínce zapadlý důrazný zákaz házet toaletní papír do klosetu a pak jak sousední pokoj obsadila rodinka z Československa a první co bylo, že začala vařit knedlíky. No a víc tam toho v těch vzpomínkách na rok 1972 není.
Tentokrát to už tak nebylo, je nová doba, nové režimy a jelo se s cestovní kanceláří. A samozřejmě letadlem.

20220603_050347_110091 před ranním odletem do Burgasu 20220603_051845_110093 před ranním odletem do Burgasu

Na tom ale bylo příjemné to, že do Brna jsme dojeli za 70 minut autem a pak odbavení a už po letu, který trval čistého času 97 minut, jsme byli prověřeni celní kontrolou na letišti v Burgasu. Pak už jen ubytování a hned do moře. Přijeli jsem v pátek 3.června, ale moře už bylo teplé, tedy mělo 22,2 st.C. Vzduch měl 23,5 st.C, takže to už bylo na koupání a toho jsme si tedy s opalováním užívali, tedy když svítilo sluníčko. To se nám i občas schovávalo, až z nebíčka pršelo a to třeba jen mírnou sprškou a nebo pravým přímořským lijákem. Ale to že budeme hledat naše vzpomínky nebylo vůbec na překážku.
Byli jsme v hotelu asi 3 km od starého centra Sozopolu, takže jeho poznání znamenalo nějak se tam dopravit.

20220603_182249_110145 vstup na hotel Blue Orange 20220603_121952_110137 bazén na hotelu teplota vody 24 st.C

Museli jsme počkat na odbornou radu průvodce, který za námi dojel na hotel až v sobotu.

Takže do té doby jsme si prošmejdili hotel a jeho okolí, tedy pláž náležející k hotelu a prošli se po pláži jen tak pro radost a spojili jsme to s hledáním malých mušliček.

20220603_113440_110128 pláž při hotelu 20220603_113446_110129 pláž při hotelu Čti více…

Sobotní dopoledne v Čechách pod Kosířem – květen 2022.

V této obci jsou místní zajímavosti, které stojí za to je uvidět, či navštívit. Je to museum kočárů, hasičské museum a zámek. Poprvé jsem zde byl v roce 2011 na otevírací jízdu kočárů. Vzpomínku lze najít na tomto webu. https://www.cestotipy.cz/2011/museum-kocaru-v-cechach-pod-kosirem/
Podruhé jsem zde byl v červenci roku 2017, když se otevřela stálá expozice pro filmy otce a syna Svěrákovi. Mezi tím jsme několikrát vystoupali na rozhlednu na Kosíři.
Pokaždé máme s výletu dobrý pocit, zejména když byl zakončen na dobrém jídle v Drahanovicích, kde u křižovatky silnice do Litovle, Prostějova a Olomouce stojí novější restaurace, kde výborně vaří. Protože internet je k nezaplacení podívejte se na tento web : https://www.hostinec-na-nove.cz/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-13036178 a dohledáte i jídelníček.
Tentokráte jsme jeli jen tak se podívat do Čech pod Kosířem co je nového. No a zjistili jsme, že museum kočárů je po rekonstrukci a má nové exponáty a to ve větších prostorách než to bylo v roce 2011. Chcete-li vědět víc, pak to najdete na tomto webu:
https://www.historickekocary.cz/o-muzeu/

20220521_102402_110016 museum kočárů po rozsáhlé rekonstrukci v Čechách pod Kosířem 20220521_103108_110034 celkový pohled na museum kočárů v Čechách pod Kosířem

Do hasičského musea hned vedle musea kočárů stála už i malá fronta. V obci se dá zaparkovat jen na placených parkovištích.
Vstupné do musea na zámku bylo za 100 Kč na osobu bez slevy pro seniory, ale zámecký park má pořád stejný půvab, zejména v jarním měsíci květnu.
Protože jsme s vnuky už na prohlídce zámku byli, nemuseli jsme utrácet, ale nenechali jsme si ujít posezení na „dvorku“ abychom si nedali něco dobrého na tomto zámku.

20220521_104544_110044 na zámeckém "dvorku" 20220521_105034_110050 na prohlídce rozsáhlého zámeckého parku Čti více…

Na výletě kolem vojenského prostoru Libavá – květen 2022.

Byla slunečná neděle 15.května a my jsme se rozhodli zdolat další téměř novou rozhlednu poblíž Budišova nad Budišovkou. Tam se dá dojet z Olomouce vícero trasami. Tento krásný den jsem se rozhodli pro trasu, která nás povede po silnici kolem vojenského prostoru Libavá.
Už to není takový problém, protože jsou tam i silničky, které mají v sobotu a neděli povolen volný pohyb.
No a tak se stalo, že jsem to dal z Olomouce na Jívovou, pak už jsou směrovky na Domášov nad Bystřicí a Město Libavá. Všude v neděli vládl božský klid. Z Města Libavá vede dlážděná silnice kolem výcvikového velitelství pro vojenská vozidla a pak je sjezd, kde v dolní části této silnice je odbočka do Staré Vody.
Tady odbočíte a vidíte zázrak nové doby. Uvidíte něco, co dává smysl života pro dnešní mládež orientovanou na skauting.

20220515_110158_109877 kostel ve Staré Vodě 20220515_105601_109855 kostel ve Staré Vodě

Tady uvidíte co dokáže drobná práce, když ji vykonává hodně lidí a vidí před sebou cíl, velký cíl znovuzrození. Poprvé jsem tuto obec, ze které zůstal jen kostel, objekt poničený ruskou armádou. Kostel, kde na vlastní oči spatříte to co umí horda „osvoboditelů, která k nám dorazila v roce 1968.

20220515_105637_109857 kostel ve Staré Vodě 20220515_105653_109859 kostel ve Staré Vodě

Hned bych napsal Putinovi, aby se sem jel podívat a na vlastní oči viděl, co umí udělat jeho vrstevníci, jak si váží kulturních památek.
No a proti tomu pak mladí organizovaní lidé přes skauting, kteří pomalu, ale jistě dokázali a možná i dokážou, toto místo zvelebit jako památku na dobu po roce 1945, kdy dílo zkázy dosáhlo vrcholu.

20220515_110725_109886 na vyčištěném hřbitově ve Staré Vodě 20220515_110834_109890 litinový kříž na hřbitově - jeden ze dvou nalezených a opravený Čti více…

Jaro v maďarských lázních Zalakaros – duben 2022.

Zálohové platby máme doručeny, smlouva o zájezdu nám přidělila místa v autobuse, který nás odveze z Olomouce až ke dveřím hotelu, kde dostaneme v ceně pobytu na 6 nocí snídani a večeři a kdo bude mít hlad, může zajít přes poledne na polévku. No a protože to bude v hotelu se 4 hvězdičkami, je k dispozici saunový svět a bazény s léčivou a velmi účinnou vodou s teplotami od 28 do 39 st.C. Takže co více si senior může přát.

20220424_161602_109595 venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C 20220424_161533_109594 venkovní bazén jen pro plavání, teplota léčivé vody 30 st.C

Cestou tam i zpět byla jen dvě zastavení. Protože jedou v autobuse převážně senioři z ostravska je první zastavení na oběd v restauraci „U Husára“ kousek za Břeclaví na sjezdu z dálnice D1 u Hrušek. Druhé zastavení pak je až v Sarvaru u supermarketu TESCO, kde je možné zajít na WC. Pak už jen vyložení zavazadel na hotelu Karos SPA, který stojí hned naproti městských lázním Zalakaros Forde.

20220424_170926_109611 u vstupu do veřejných lázní v Zalakarosi 20220425_131855_109632 nová rozhledna u nového jezírka za lázněmi

A to je vše co bych mohl sdělit a doporučit, pokud bychom neplánovali něco navíc s vlastní iniciativy a snahy poznávat něco nového, něco navíc.

20220425_132405_109636 u nového biotopu za lázněmi 20220425_132308_109635 u nového biotopu za lázněmi

Byla tu sice možnost koupit si nabídnutý výlet, ale přihlásilo se málo seniorů a tak jsme sice ušetřili, ale přišli o podvečerní hudbu a pomlsání u vínečka ve vinném sklípku v Hevizu. Čti více…

Za léčivými vodami v Budapešti – březen 2022.

Stejně jako v roce 2018, se nám zachtělo zahájit cestovní sezonu v březnu právě Budapeští. Posledně jsme tu byli také v březnu a tentokrát jsme se více zaměřili na ty teplé vody, kterých je v Budapešti hodně na to, aby se to dalo stihnout v krátkém čase a ještě do toho namíchat návštěvy památek.
Tak se stalo, že termín určila náhoda při rezervaci noclehu. V místě kde jsme spali před 4 roky měli omezen vstup do hotelového bazénu, ale cena byla jako by jej měly v provozu. Snídani oželíme, či si ji uklohníme sami. A tak jsem hledal na webu www.mapy.cz v tom místě, kde byl hotel Lion Garden, poblíž vlakového nádraží Kellety polyudvar. No a náhodou jsem našel volné ubytování od 16.3. do 19.3. na dvě noci. Cena byla hodně přijatelná, jen 61 eur pro dvě osoby a na dvě noci.

20220318_084648_109304 a už se jen pohledem loučíme 20220316_134008_109042 a už jsme na bytě rezervovaném přes Booking.com

Byt je pěšky jen kousek od nádraží a také pak pěšky i do lázní Szechenyi.
Předem bylo zaplaceno přes booking.com a zbývalo zajistit platby za dopravu. Nyní to je velký typ pro seniory. Jako senior nad 65 let to stálo 310 Kč za jednu jízdu dvěma na sebe navazujícími rychlíky. Ráno v 7:08 z Olomouce a ve 12:20 v Budapešti. Pak jen přesun na rezervovaný byt, předání klíčů a hned cesta do lázní Gellert. U vstupu do lázní jsme byli ve 14:30 hodin a měli obrovskou radost z informace, že od května budou tyto lázně v rekonstrukci.

20220316_145119_109065 pak před hotelem Gellert - už je uzavřen 20220316_145729_109073 ve vstupní hale lázní Gellert

Abych nezapomněl, v Budapešti senior nad 65 let jezdí zdarma. Takže postačilo vstoupit do metra na linku M4 a byli jsme tam za chvíli. Z lázní jsme se kochali pohledem na rozzářené mosty přes Dunaj, protože jsem se z nich nechali vyhodit až před zavírací dobou v 19:00 hodin.

20220316_155822_109074 venkovní bazén s minerální vodou je bez vody 20220316_160253_109089 sauna a bazén s termální vodou

20220316_181137_109113 v interiéru lázní Gellert 20220316_183415_109131 v interiéru lázní Gellert - nejstudenější voda jen 26 st.C Čti více…

Týdenní pobyt v Branné – konec února roku 2022.

Jako důchodci a tedy děda s babičkou jsme předurčeni i k tomu, abychom hlídali našeho posledního 3 letého vnuka na sněhových pláních a byli při tom, jak se naučí odvaze, téměř riskantní jízdy na bobech a sáních, či se zdokonaluje v jízdě na běžkách či sjezdovkách.
No a tak se taky stalo, že jsme si mohli užít zimního pobytu na chatě Sněženka při pensionu na Vršku v Branné.

20220221_141606_108778 pronajatá chata Sněženka a pohled na Brannou 20220222_152737_108853 mraky a osvětlení bylo po celý den hodně proměnlivé

Najdete podmínky ubytování na webu : www.penzionnavrsku.cz
No nejsme stvořeni pro to abychom se jen tak flákali, a tak jsme poznávali i dostupná místa, která rovněž nabízejí zimního vyžití. Proto jsme si zajeli běžkovat do Ramzové, podívali jsme se do Stříbrnic a nahlédli i za hranice do Polska do městečka Stronie, když jsme zjistili že nádrž dopravního prostředku se brzy začne dožadovat doplnění, což je v Polsku cenově fakt výhodnější než v Česku a hlavně bylo stejně daleko k pumpě jako doma ve Starém Městě.
Takže teplo chaty od krbových kamen s krásnými výhledy na měnící se osvětlení, na měnící se zasněžení bylo doplněno výpravami a hlídáním v okolí.
A protože režim vnuka ovlivnil i plány rodičů a měli jiný režim, mohli jsme mít i čas pro sebe.
Jedním z nich bylo běžkařské dopoledne v Ramzové, kde byl nový poprašek na zledovatělých plotnách okolních pastvin za železniční stanicí Ramzová.

20220223_100243_108867 bylo krásné slunečné dopoledne 20220223_132102_108888 pohled na sjezdovku na Šerák Čti více…