Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

06 – město Porto ve Španělsku

06 – město Porto

Město Porto jsme procházeli ve dvou etapách. Ta první byla spojena s prohlídkou vinných značkových sklepů s produkcí portského vína a nábřeží kolem řeky Douro.

dsc_2531_50527 město Porto na nábřeží u řeky Douro dsc_2536_50532 vinné sklepy, kde se ochutnává portské

No a tak jsme nahlíželi a taky si nějakou tu dobře pitnou památku koupili a taky zjistili, že se prodávalo Ruby a Tawny. Ruby bylo červené s chutí po lesním ovoci. Podle prodávající 5 let staré a po otevření vydrží 4 měsíce bez změny chutí. Tawny je barvy červenohnědé s vyšším obsahem alkoholu, podle prodavačky 7 let staré a po otevření vydrží déle a to až 12 měsíců bez změny na chuti. Tento nákup se nám podařil v klidu a pohodě, byli jsme v krámku totiž je my sami a krásnou černovlasou Portugalkou. Ochutnat nám dal jen když jsme přislíbili že něco vybereme a koupíme. Jinak dávají ochutnat jen skupině větší jak 5 lidí. a tak jsme pak i vstupovali do dalších sklepních vzorkových prodejen s těmi našemi lahvemi a bylo to pocitech z daného prostředí. A to bylo o mnoho lepší než jsou naše vinné sklepy, či vinotéky.
Portské jsme viděli s cenovkami od 9 eur po 14 eur, ale pak i od 50 do 150 no a někde jsme viděli i láhev za 5000 eur. No a víno portské je výborné jen tehdy má-li více jak 19 % alkoholu, jinak to prý ani nekupujte. Takže první etapa prohlídky při nábřeží s vinnými sklepy se vydařila a šlo se přes krásný ocelový a příhradový most na břeh, kde stojí vlastní město Porto.
Někdo jej označil za hrozné místo, nám se líbil pro svou barevnost a rozmanitost, taky proto, že je už hodně fasád opravených a v nových barvách keramických obkladů, což v tomto městě má asi každý dům.

dsc_2633_50625 v ulicích Porta dsc_2715_50704 a to je ono, taková krása všude kolem Čti více…

09 – Překrásné město Toledo

09 – Toledo

Před odjezdem směr Toledo jsme si já osobně musel dát ranní rozcvičku, protože až po výjezdu autobuse na hlavní ulici za hotelem, jsem si vzpomněl, že jsme ve skříni nechal svou bundu. Takže jsem se po 5 minutách vrátil, ale byl jsme tak schvácen, že si ostatní mysleli že pro mě pojede doktor. Bunda byla a mohlo se vyjet. Cesta byla dlouhá a proto se muselo zase brzy po ráno nakládat, snídat a odjet.
Když jsem dojeli do Toleda projeli jsme kolem plného parkoviště autobusů a jelo se na vyhlídku, tedy na druhou stranu řeky Tajo, odkud je Toledo překrásné město na kopci.

dsc_3941_51911 zastavení na vyhlídce na Toledo dsc_3942_51912 zastavení na vyhlídce na Toledo

V danou chvíli nádherně fotogenické. Jen ty davy z dalších autobusů. Po nafocení té nádhery nás autobus odvezl k parkovišti a odtud se jelo po eskalátorech do města na jedno z náměstí. i pro průvodkyni malé překvapení. Prostě zase něco nového a zcela perfektního. S malými přestupy z eskalátoru na jiný eskalátor dojedete skutečně až na vrchol a tak si ušetříte své už opuchlé nožičky z tak dlouhého putování.
Pak se šlo a šlo a mezi tím výklad o daném místě a jeho historii až jsme dospěli ke katedrále. je to pětilodní chrám s úžasnými detaily pro focení.

dsc_3989_51955 ulice Toleda dsc_3962_51929 Toledo roku 2016 Čti více…

10 – Projíždíme územím Andorry

10 – Přejezd Andorrou

Do Andorry (ministát v Pyrenejích s možností levných nákupů) přijíždíme v době, kdy svítí slunce a je polojasno. Zastavujeme na nákupy jídla na naši dlouhou cestu domů přes Francii, Itálii a Rakousko. Protože je pěkné počasí můžeme a taky jedeme přes průsmyk Passo Envalira (2.407 m n. m.). Slunce nám přálo a svítilo na cestu a to i v samotném průsmyku. Kolem sníh a je zřejmé, že zima tady v této výšce ještě nekončila.
Fotíme jak za jízdy v autobuse, tak potom při výstupu v průsmyku. Je krásně, nefouká a kolem mimo silnici je ještě dost mokrého sněhu.

dsc_4448_52410 při zastavení v městě Andorra dsc_4469_52431 a už zase jedeme až do průsmyku Passo Envalira

Až každý napráskal co nejvíc záběrů, sjelo se na území Francie.

dsc_4501_52463 sněhu dostatek, ale je těžký a už se ani nejezdilo dsc_4505_52467 sněhu dostatek, ale je těžký a už se ani nejezdilo Čti více…

11_Monte Carlo zájezdová akce duben 2016

11 – Návrat domů se zastavením v Monte Carlu
Byl to 13.den našeho putování do Portugalska přes španělsko. Ten den nastal poprvé okamžik, kdy nás budou budit místo v 6 hodin až v 7 hodin, protože řidiči musí odpočívat v jednom kuse celých 11 hodin. Čekala nás cesta Francií z Narbone přes Montpellier do státu Monaco – město Monte Carlo (zde pak máme shlédnout knížecí palác, oceánografické muzeum, kasino, japonskou zahradu, procházku po trati Velké ceny Monaka Formule 1).

dsc_4584_52545 a je tu prosluněné Monte Carlo, voda v moři je ještě chladná dsc_4640_52599 a tohle je výhled od vlakového nádraží

A protože to tady známe, vydali jsme se tentokrát sami bez průvodce a objevili nové věci, jako to, že se všude stavěla podia pro chystané automobilové závody, že ve městě přímo mezi domy stojí a stále se točí 15 velkých stavebních jeřábů, že v parku nad kasinem se objevily nové butiky s drahým zbožím, že vše je opravené a hlavně jsme si dovolili přejít, či spíše podejít, město ve vlakovém tunelu, který má tři vstupy.

dsc_4765_52722 no a jdeme do chládku vlakového nádraží dsc_4769_52726 a jsme na peroně v Monte Carlu Čti více…

CD – Jarní přátelské setkání s našimi přáteli z Kanady na Petříně.

Jarní přátelské setkání s našimi přáteli z Kanady na Petříně.

Na 12.dubna bylo ohlášeno oteplení a zlepšené počasí než bylo v minulých dnech. Operativně jsme se dohodli a vyrazili do Prahy, kde jsme si dali rande s našimi přáteli z Kanady. Známe se už od roku 2001 a předchozí setkání jsem si zapisoval pod zkratkou CD před textem. Za ta léta už moc nohy neslouží, a tak přišla vhod zpráva o tom, že je už opravená lanovka na Petřínskou rozhlednu. No a bylo vystaráno, pokecáme o novinkách doma i v zahraničí, co nás někde na duši ničí, užijeme si krásného prostředí petřínských parků, snad se podíváme i z rozhledny na stověžatou Prahu, na oběd se zastavíme někde cestou kolem Strahovského kláštera a pak se zase rozjedeme do našich domovů, do Roudnice nad Labem a do Olomouce.
Vše vyšlo bez zaváhání. Jen zmatek na webu www.mapy.cz způsobil, že v rámci přípravy jsem naplánoval přestup z tramvaje číslo 9 na číslo 22. Ale pak jsme zjistili, že na místo pod lanovkovou stanici jede přímo od hlavního nádraží číslo 9, vystupuje se na Újezdu. Byli jsme na stanici lanovky v čase, kdy ještě cizí hosté vychutnávají snídani a tak jsme jeli v normálně nacpané lanovce.

dsc_0739_48944 lanovka zastavuje na zastávce Nebozízek dsc_0742_48947 záběry z jízdy na Petřín

A na horní stanici už na nás čekalo sluníčko, krásně upravené trávníky a vysázené záhony s růžemi.

dsc_0751_48956 socha Štefánika podle něhož je hvězdárna pojmenována dsc_0752_48957 magnolie v plném květu a nádherné vůni Čti více…

Výlet do Guntramovic a Budišova nad Budišovkou

Výlet do Guntramovic.

Jednou jsem tímto místem projel a zjistil jsem, že tu je pěkná lyžařská sjezdovka. Na další cestě směrem na Libavou jsme objevil kostel ve Staré Vodě. A najednou se o tomto zapomenutém kraji mluví i v televizi, když si tam výjezd za poznáním vyloučené lokality ve Vítkově plánuje cestu i ministr ČSSD Dienstbier. Ano je to zapomenutý kraj s vysokou nezaměstnaností a tak když jsem dostal pozvání od spolužáka, který bydlí v Opavě, abych se sním jel podívat na zapomenutý lom a sopečný sopouch nad Guntramovicemi, bral jsem tuto nabídku všemi deseti aniž bych tušil co vše objevím.
Na kole bych cestu z Olomouce asi stěží vydržel a tak jsem jel až do Moravského Berouna vlakem. No a odtud pak jedete směrem na Starou Libavou až na hřeben nad Guntramovicemi, kde jsem měli sraz kam spolužák dorazil na kole až z Opavy.
Vůbec jsme na sebe nečekali, jak to bylo krásně naplánované. Ale on si dal pořádně zabrat a tak první řádné spočinutí přivítal. Já po stálém stoupání od Moravské Berouna s posilou elektrobaterie, on po usilovném překonávání kopečků až kopců od Opavy.
Těsně pod hřebenem je opravená kaplička Česko – Německého přátelství. Až tady si člověk může uvědomit, jak kruté byly naše dějiny, zejména když dnes je to vše o co se přely národy mezi sebou spočívá pod jednou Evropskou Unií.

dsc_0640_48861 a ještě jednou kaplička dsc_0642_48863 spolužáci, co se sešli po 50 letech od maturity

Toto místo totiž má více symbolů. Připomíná to dobu, kdy tato lokalita byla obydlena převážně Němci, kteří o krajinu tehdy pečovali a zvelebovali ji. Připomíná to i dobu, kdy generál Laudon vybojoval za Rakousku strategickou bitvu proti Prusům a kdy tu dne 28.6.1758 padlo více jak 10.000 vojáků na obou stranách a následně tato bitva způsobila, že město Olomouc nepadlo do nadvlády Pruské armádě, protože při této bitvě se zrušila dodávka proviantu pro obléhající Prusy.
Takže kaple je krásná v krásné krajině. Nad kaplí se pak dá vyjet i na nejvyšší kopec v regionu Opavska na Červenou horu 749 m n.m. . Ale je zde cestou k vrcholu i památná „zlatá lípa“, která připomíná bitvu generála Laudona proti vojskům Bedřicha II.Pruského v roce 1758 ve dne 27.6. až 28.6.

dsc_0652_48873 Zlatá lípa dsc_0651_48872 krajina ve které je božský klid Čti více…

04_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.

Na velký pátek před Velikonocemi jsme měli za cíl poznat náladu ve města Forio, kde bylo připraveno velké divadlo o poslední večeři páně a jeho ukřižování. Bylo to velkolepé a ale jen v jazyce italském, a tak jsme to vzali jen jako seznámí s atmosférou velkého pátku. Takové množství lidí na jednom místě už zase tak dlouho neuvidíme. Snad tam byli všichni místní z ostrova a ještě zvědaví cizinci k tomu. Podařilo se nám na místo dojet autobusem a pak zase i odjet. Jak by to dopadlo, kdyby jsem dočkali konce představení si ani neumíme představit.
Velikonoční pondělí jsme našim drahým polovičkám dokázali, že víme jak to má při pomlázce vypadat. Jen italská a bodrá paní uklízečka byla trochu překvapena, ale měla radost, že poznala náš Český zvyk.

dsc_0170_48321 vyhlídka od něj je až k Sant Angelu dsc_0177_48326 a jsem dole na pláži Maronti

No a pak po snídani jsme zajeli do Barana a odtud se vydali na pláž Maronti. Odtud po pláži do rokle s hotelem Olmitello kolem zahradního posezení až k prameni teplé vody na konci rokle. Po dešti občas i cestou v korytě dobře vymletého potoka. Ochutnali z pramene teplé vyvěrající vody.

dsc_0189_48333 v hotelu Olmitello je ještě mrtvo dsc_0197_48340 na konci jsou horké prameny co "omlazují" Čti více…

03_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě cestou po vinné stezce.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě
cestou po vinné stezce.

Nadešel čas, kdy všechny předpovědi počasí oznámili slunečné dny a tak plán byl daný během chvilky a během dvou dnů byl taky na sto procent dodržen.
Po snídani jsme vyjeli do obce Fontana, abychom odtud vystoupali trasu dlouhou pouhé 3 km na vrchol ostrova Ischia. Bylo tu zcela nové značení a tak nemusím nic do detailu popisovat. Cestou k vrcholu jsou upravená zastavení a rozšířená nabídka parkování pro auta či možnost dojet k vrcholu na koni.

dsc_0019_48245 když na Epomeo, tak z městečka Fontana dsc_0020_48246 odtud je to jako nic, k cíli jen 3 km

Ale my šli po svých, kochali se cestou pohledy směrem k hradu Aragonese. Dosáhnout vrcholu není problém, byl problém se na něj umístit a vyfotit. ten krásný den se takto rozhodlo více lidí a tak malá plošinka byla zaplněna, ale šlo to, docházelo k postupné výměně těch co museli vše nafotit a pokochat se alespoň chvíli pohledem dolů k moři, kde se rozléhají obce Lacco Ameno a Casamiciola.

dsc_0057_48263 pohled na Forio vlevo a na Lacco Ameno vpravo dsc_0059_48265 pohled na Casamiciolu Čti více…

02_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výprava za přírodou a do historie.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výprava za přírodou a do historie.

Naši přátelé dorazili, ale sluníčko se pro další dva dny rozhodlo schovat a místo něj se dostavil deštíček. Ale i tak se tady na ostrově dá něco dělat a tak ze znalosti věci jsem navrhl trasu za poznáním místa, kde přímo do moře vtéká horký pramen a v moři se dá i vykoupat. Byli jsme tu už vícekrát, pořád se to tady mění k lepšímu a tak jsme i my byli zvědaví jak se to změnilo. Sem tam sprchlo, bylo pod mrakem a tak jsme cestou objevovali pěkné místa jako zázemí s bazénem u hotelu Melisa cestou na pláž Sorgeto.

dsc_9794_48130 tak to je hotel co by se nám taky líbil dsc_9784_48124 cestou na pláž Sorgeto se vloudíme do zahrady hotelu Miralisa

Tady se polepšili, záhony mají krásnější kaktury, krásnější výhledy, no prostě místo, kdy bych doporučil pobýt. Vše upravené, čisté a připravené pro hosty na velikonční svátky. Jen bazén byl naplněn minerální a ne termální teplou vodou.
Zato kousek níže v hotelu Castiglione už jsme se nedostali k bazénu, protože branka k němu byla zavřená, tak jsme jen nakoukli, abychom ukázali kde jsem už taky jednou, hodně dávno, to je poprvé v roce 2001 pobývali. Ale za to v dalším hotelu bylo plno řemeslníků, kteří pokud si spočnou mají nádherný výhled na lokalitu Sant Angelo a na výběžek s hotelovým komplexem na výběžku zvaném Punta Ciarito, který je přímo na pláží Sorgeto.

dsc_9802_48135 v dáli vidíme Sant Angelo dsc_9800_48134 a jde se dál směrem k pláži Čti více…

01_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – místa dosud nepoznaná – rok 2016.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – místa dosud nepoznaná – rok 2016.

Letos jsme se na ostrov vypravili již po třinácté, a proto jsme se chtěli podívat tam, kam nám dosud nevyšel čas. Navíc jsme si zde dali plánované setkání ve stejném a krásném hotelu Mediterraneo na okraji Foria, v oblasti kde je nejvíce, touto jarní dobou, provozovaných hotelů s termálními bazény a kde to tak trochu známe z minulých našich pobytů. Je odtud vidět na jediný provozovaný maják ostrova a je odtud kousek do kaktusové zahrady Ravino.
A tak jsme měli plán na dva dny, po které na ostrově budeme sami a budeme čekat na naše známé, které jsme na tento nádherný ostrov pozvali za poznáním aktivní dovolené, i když stále nevím jak nazvat dovolenou trávenou jako aktivní důchodce.
Hned první den jsme se tedy vypravili směrem k majáku, který se nachází pod vyhlídkou Punta Imperatore. Je to místo ze kterého se dá vidět v dobrém světle záliv ve kterém se nachází termální park Poseidon, pláž Citara, Cava del Issola a celé město Forio i s typickým kostelíkem Chiesa del Soccorso.

dsc_9757_48109 cíl - uvidět jediný maják ostrova je splněn dsc_9775_48115 výhled na termální park Poseidon

Nad zálivem se pak tyčí nejvyšší hora ostrova Epomeo se svou výškou 738 m a skaliska Pietra dell Aqua, která jsme měli stále na očích i když jsme si odpočívali v teplé a léčivé vodě na bazénech hotelu Mediterraneo.
A opět se ukázalo, že tady je stále co obdivovat a vidět něco zajímavého a nového. Náš známý si pak našel v tomto směru dokonce zalíbení a fotil a fotil stále jinak odřená a pobouraná autíčka, která se od rána do večera projíždějí po úzkých silničkách ostrova. Cestou jsem totiž objevil místo, kde se pozná kdo je „pan řidič“ na tomto ostrově. I když to byla cesta stále vzhůru na „konec“, kde už prostě nemůže nikdo jet autem, tak pořád se někdo odkudsi vynořil. když jsem to viděl poprvé, tak jsem se smál, když jsem to chtěl nafotit, jak to bývá nikdo delší dobu nejel a když jsem to vydržel, jelo těch aut najednou víc a hned v obou směrech. No prostě už vím taky proč.

dsc_9744_48102 cestou na Punta Impertore - kdo projede je "pan řidič" dsc_9777_48117 výhled na Epomeo a skaliska Aqua Čti více…