Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

02 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018. Poznáváme v dalších dvou dnech výrobnu šperků a Whisky v městečku Pitlochry, jezero Loch Ness, Fort Viliam a horu Ben Nevis a pak ještě zámek Glamis, hrad Dunottar a město st. Andrews.

02 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018.
Poznáváme v dalších dvou dnech výrobnu šperků a Whisky v městečku
Pitlochry, jezero Loch Ness, Fort Viliam a horu Ben Nevis a pak ještě
zámek Glamis, hrad Dunottar a město st. Andrews.

No a přišel další třetí den a my jedeme za poznáním kraje, kde se skrývá známa jezerní příšera na jezeře Loch Ness. První naše zastavení bylo ovlivněno časem, který dává nezbytně předem objednaná prohlídka ve fabrice na pravou skotskou whisky. Dojeli jsme podle plánu a s časovou rezervou do městečka Pitlochry. Tady jsme zastavili u jediné manufaktury v tomto oboru na prohlídku výroby, kterou tady umí udělat z lisované dřeviny vřesu, který v tomto kraji roste téměř všude, nádherné šperky.

DSC_0406_80013 jde z toho pak vyrobit krásné šperky DSC_0394_80001 jde z toho pak vyrobit krásné šperky

Přes sklo nahlížíme, jak se to vlastně dělá a pak se otevřou dveře prodejny, kde oči přecházejí po vystavené kráse. Z počátku český turista jen zírá, až se začíná rozhodovat, co že si to musí na památku koupit. No a nakonec koupil asi každý, někdo to co bylo ve slevě a umožní to vzpomínku na krásný šperk, někdo to delegoval na pěkný dárek pro rodinu, co zůstala doma. A pak už se popojede, aby jsme byli na daný čas v hale, kde se prodává jen zde vyrobená a uležená whisky. Pak si nás vyzvedne průvodce, musíme vypnout telefony, aby nenastal výbuch, nesmíme fotit, aby nenastal výbuch a jde se na prohlídku. Něco tu voní, něco tu smrdí, podle toho, kde se nacházíme. Dozvídáme se, že se vypije ve světě tolik whisky, že tady ve Skotsku ji musí vyrábět na mnoha místech, a pak se to musí 12 let skladovat. A jsou toho miliony litrů za rok. Daň z alkoholu se prý ale platí teprve tehdy, když se to stáčí do expedovaných flašek. Pak se koštuje slza zakrývající dno kalíšku a pak s milým úsměvem získáváme informaci, že můžeme mít slevu 5 liber na vše, co si tady koupíme. A sejde se do přízemí, kde se vystavuje to lahodné whisky v cenách od 3,95 liber do 2.400 liber.

DSC_0437_80044 potom jsme na objednané prohlídce ve výrobně whisky DSC_0446_80052 potom jsme na objednané prohlídce ve výrobně whisky

Nikdo my ale nesdělil, jakou slevu dostanu na lahvičku za těch 3,95 liber a tak jsem odešel bez vzpomínky, kterou bych si doma vychutnal, ale vím, že když budou mít v Makru whisky značky Bell, tak si ji koupím. I ta ochutnávaná slza byla totiž dobrá, ale „smrděla málem“, když už to vstupné bylo tak vysoké. Tak ale vážně střední hodnota za 0,5 litru byla 45 liber, asi to je dost drahé i na naše a jejich poměry.
No bylo to zajímavé, ale my jedeme dále. Dlouhá jízda a jsme na silnici, která vede po břehu slavného jezera Loch Ness. Ze silnice a za jízdy, jsme zahlédli zříceninu hradu Urquhart. Příšeru z jezera jsme viděli až na místě, které leží v té severnější části jezera a kde to tou příšerou příšerně žije.

DSC_0523_80128 ano je to právě tady DSC_0550_80151 jedeme kolem zříceniny hradu Urquhart Čti více…

03 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018. Jeden den v Edinburgu a jeden den v Londýně.

03 – Na poznávacím výletě po Skotsku – srpen 2018.
Jeden den v Edinburgu a jeden den v Londýně.

Pojede se dlouho a tak už v 6.00 nakládáme, loučíme se s domácím, pořizujeme foto na památku a jede se na jih, do hlavního města Skotka, do Edinburgu. Autobus nás vyložil na kopci a my sejdeme na ulici nazvanou Dlouhá míle a po ní valíme do hradu, než tam budou davy lidí. Tady jsme nasměrováni do místa, kde je k prohlédnutí skotská královská koruna, jablko a meč. Rada jít co nejrychleji ke klenotům byla nad zlato, protože my stáli jen v krátké frontě, když jsme tu nádheru zahlédli, protože se valí hordy dalších, konec fronty před domem už nebyl vidět. No a pak jsme se v poklidu procházeli po budovách hradu, aby jsme viděli, co k vidění bylo. Fotit se mohlo a tak to byla jedna fotka za druhou.

DSC_1008_80591 v ulicích Edimburgu DSC_1033_80615 jsme na hradě v Edimburgu

Hodně a často to tu směřovalo ke vzpomínkám na hrdinné skotské vojáky. Hodně toho bylo ve sbírkách zbraní a kanonů.

DSC_1044_80626 jdeme na prohlídku korunovačních klenotů DSC_1056_80638 na prohlídce hradu v Edinburgu Čti více…

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Podrobnější seznámení s přehradou Slezská Harta – červenec 2018.

Nejbližší město které se dá dohledat na mapě je Bruntál. Když jsem si plánoval, že objedu tuto přehradu, tak jsem zjistil že to dá celkem 58 km, což by se za jeden den dalo stihnout na kole jako nic. Ale cesty nejsou pokaždé ideální a tak se musí jak jsem později zjistil i po svých a jít vedle kola a tlačit jej do kopce i z kopce. Tedy pokud hodláte stále dohlédnout na hladinu této přehrady. No a protože to tam je kousek i z města Opavy, dal jsem si tam sraz se spolužákem ze školy a tak se stalo, že jeden den si tam na břehu zátoky zavzpomínali dva dědkové na to jak v mládí jezdili na windsurfingu a na gumovém člunu a vyzkoušeli jsme si jízdu na paddlleboardu. No a druhý den jsem pak já sám jel na elektrokole po levém břehu s tím, že si to projedu po té „těžší „ straně kde to je více do kopce a z kopce a nejsou tady klasické cyklostezky vedené po vrstevnici jako tomu je na druhém břehu.
Auto jsem v den prvního setkání zaparkoval v obci Leskovec nad Moravicí. parkovné hned po ránu stálo 50 Kč a byl jsme na něm téměř sám. Můj spolužák se objevil později a hned mě odvedl na skryté místečko mezi Leskovcem a obcí Rázová. Tady je na skryté silničce parkoviště pro pár aut a pod ním volná posečená louka u poklidné zátoky. Tady jsme se pak pořádně vyblbli, tady vyzkoušeli jsme si ,jestli ještě umíme a nemuseli jsme nikoho ani rušit.

DSCN5493_78979 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí DSCN5506_78991 naše stařecké radování a vzpomínání na své mládí

Voda čistá a chladná jako křen, takže nádherně v tom horkém dni osvěžila. Když spolužák odjel, já ještě využil denního parkovacího poplatku a zajel do obce, abych poznal jak to tu vlastně vypadá. No a měl jsem se čemu divit.

DSC_8830_79094 přístavní molo v Leskovci pro vyhlídkové jízdy na lodi DSC_8828_79092 pohled na zátoku od hřbitova v Leskovci

Druhý den jsem přijel z Olomouce, je to jen 59 km, dojel na parkoviště hned nad hrází a hned jsme vyrazil podél břehu po asfaltovém chodníku. Ten ale skončil pod hladinou asi tak po 1 km jízdy, někde v místech naproti zátoky, kde jsem včera kousek od Leskovce dováděli.

DSC_8842_79005 na břehu proti zátoce v Leskovci DSC_8847_79010 po delším bloudění lesem zase vyhlídka Čti více…

Bojkovice a Luhačovice v červenci 2018.

Bojkovice a Luhačovice v červenci 2018.

Tak jsem měl v pojmenování zámků Bojkovice, Buchlovice či Bučovice pěkný zmatek a pak jsem při nahlédnutí do digitální mapy zjistil, že zámek v Bojkovicích byl dosud bez naší návštěvy. No a protože naši dobří kamarádi tam šli na svatební obřad, hostinu a zábavu, napadlo nás, že by nebylo marné se zajet podívat na tento zámek nad městem Bojkovice a pak nedělní výlet ukončit v nedalekých lázních Luhačovice. No a tak se stalo, že jsme v Olomouci sedli na vlak, vystoupili jsme až v Uherském Brodě, v rámci čekání na přípoj obhlédli dopravní, jedinečný terminál u vlakového nádraží v Uherském Brodě a pak lokálkou dojeli do Bojkovic.
Terminál v Brodě je úžasně řešený a pokud vím, tak znám jen terminál v Břeclavi, který se tomu podobá. Prostě neznám místo, kde z jednoho peronu vlakového nádraží přestoupíte do přistaveného autobusu.

DSC_8687_78882 přednádražní prostor v Uherském brodě DSC_8685_78881 dopravní terminál v Uherském Brodě

V Bojkovicích jsme vysedli, naštěstí jsme nejeli až do Bojkovic – města, takže velmi rychle jsme našli zelenou značku směřující k zámku, který stojí na kopci v části zvané Světlov.
Zámek byl honosnou stavbou, kterou do roku 1948 vlastnilo postupně mnoho bohatých průmyslníků, naposledy do roku 1948 i pan Rolný, známý pro ty, co jsou z Prostějova.
No a pak zámek chátral až do období restitucí, kdy jej získal zpět potomek Rolných. Ale neměl na to zámek rekonstruovat. Až od roku 2003 se to začíná měnit a současný majitel pan Novotný, rodák z tohoto kraje, zámek přivedl do tohoto úžasného stavu. Od roku 2011 zámek slouží ke kulturním akcím a hodně pak svatebním obřadům.

DSC_8700_78895 zámek Světlov nad Bojokovicemi DSC_8721_78916 pohled do prostor, kde se konají obřady a kulturní akce Čti více…

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Výlet na Žermanickou a Těrlickou přehradu, co skončil na Visalajích.

Červencové dny svátků nemůžeme zůstat doma, zejména když může být i slunečné počasí. Takže balíme ve středu 4.července padlleboard, balíme i nějaké to jídlo na cestu a vyrážíme s autíčkem směrem na Frýdek-Místek s cílem dojet k žermanické přehradě a tam v campu pobýt a užít si stojatých vod na žermanické přehradě s tím, že by jsme si omrkli i tu druhou přehradu Těrlickou.
Na Frýdek-Místek jsem jezdil služebně a tak mohu konstatovat, že se to tam od Příboru až do Frýdku pořádně změnilo. Jedete dokonce i po dálniční stavbě, všude upravené jízdní pruhy, kolem masivní zemní práce, a až to bude hotové, bude to paráda. Ve Frýdku-Místku pak klasická odpolední zácpa a tak se snažím projet na Dobrou, ale jaksi se to nezdařilo, jen jsem objel světelné křižovatky a jsme na dálnici na Český Těšín a bez dálniční známky, ale v podvědomí je, že je tady jakási ta úleva od zpoplatněného úseku. Ale zadařilo se a my jsme najednou v obci Lučina, kde je podle postarší automapy zakreslen camp. Našli jsme, všude jsou směrovky ke campu, ale to bychom nebyli v Česku. Teprve u zavřené brány a campu bez lidí s vysokou trávou a rezavějícími konstrukcemi pochopíme, že je to tu asi delší dobu mimo provoz. Ale nikde žádné zákazy a tak jsme sjeli až pod camp a pod námi posečená louka a barevné deky a lidi co se přišli rekreovat. Kolem zaparkovaná auta a pro to naše autíčko i krásný rovný plácek s výhledem na hladinu přehrady pod námi. Bylo pozdní odpoledne a tak jsme se šli jen osvěžit a tak jsme dosáhli cíle, koupeme se v přehradě Žermanické.

DSC_8040_78648 Žermanická přehrada - výhled od obce Lučina DSC_8043_78651 Žermanická přehrada - pohledy z hráze

Navečer, když odešli lidi a významně ubylo aut, zajeli jsem si obhlédnou protější břeh, kde je vidět funkční camp a je tam živo. To že si dáme i teplou večeři se pak proměnilo v popojíždění a zjištění, že v campu není místečka, kde by se naše autíčko mohlo v rovném terénu uvelebit k nocování. Kolem převládají rybáři s pozicemi těsně nad hladinou a pak na šikmých travnatých plochách stany. K tomu hluk neposedných dítek, popíjejících motorkářů a drahota za něco čemu se možná i dá říkat teplé jídlo, jako hranolky, kuřecí či rybí prsty. No popojeli jsme dvakrát a pořád žádná dobrá a stylová hospůdka. Až pak se objevila odbočka k hotelu YC Maják, tety Yacht club Maják.

DSC_8059_78667 na večeři v hotelu YC Maják DSC_8069_78676 na večeři v hotelu YC Maják Čti více…

01-výlet za poznáním českých řek – sobota 16.června 2018

01-výlet za poznáním českých řek sobota 16.června 2018

Letos se můžeme opět setkat s našimi přáteli, co žijí od roku 1968 v Kanadě a co jsme s nimi každý rok projížděli Česko a poznávali krásy naší země. Loni pro nemoci nemohli dojet a tak jsme museli pro letošek plánovat termín a tomu vše další přizpůsobit. Našim společným přáním bylo projet se po Labi z Roudnice nad Labem až do Ústí nad Labem. A protože to se dá realizovat, až začne sezona, to je po 8.červnu, a vždy jen od pátku do neděle, bylo dohodnuto jediné řešení a tím byla neděle 17.června. A vybrali jsme dobře, počasí nám přádlo a návštěvy městských památek přes sobotu a neděli nekomplikovalo placené parkování. Takže tady jsou naše zapsané a nafocené vzpomínky.
Vyrážíme po sobotním ránu z Olomouce směrem na Vysoké Mýto, abychom se cestou podívali tam, kde jsme ještě nebyli. Kamiony na silnici nebyli a tak to bylo velmi příjemné cestování. Vysoké Mýto jsem vždycky na služebních cestách jen projel, nyní jsem viděl krásně upravené centrum města a musím tak uznat, že za tu dobu po změně režimu, se toho hodně změnilo k lepšímu.

DSC_6318_77406 Vysoké Mýto DSC_6320_77408 Vysoké Mýto

Jezdit po dálnici a stát v kolonách nás nebaví, a ještě za to platit, to niky, a tak jedem trasu, která nám umožní zastavit a koukat se na krajinu a taky můžeme vzpomínat. V roce 1972 jsem dělal v Záboří nad Labem a tak jsme dál zastavili až ve Slatiňanech, kde stále stojí železniční most, kde je i mých pár ocelových nýtů. Také jsme tehdy navštívili Kladruby nad Labem, které jsou nedaleko a tak jsme se tam museli zastavit a pokochat se vzpomínkami a pohledem i na koně, který se stal svatebním darem pro královskou svatbu.

DSC_6451_77529 nepřijatý dar pro královskou svatbu DSC_6362_77449 pohledy z vyhlídky

A protože minulost vymazala rozsáhlá a nádherná rekonstrukce zámku, stájí a celého okolí, bylo se čím kochat.

DSC_6370_77457 před zámkem v Kladrubech nad Labem DSC_6386_77473 z prohlídky zámku v Kladrubech nad Labem Čti více…

02- výlet za poznáním českých řek – neděle 17.června 2018

02- výlet za poznáním českých řek neděle 17.června 2018

Protože jsme parkovali na parkovišti u obchodu Penny, nebyl problém se snídaní. Najezeni, jsme nastudovali plán naší cesty do Roudnice a objevili jsme i něco mimo plán našeho putování.

DSC_6525_77600 v Brandýse nad Labem DSC_6541_77616 mlýn a zámek v Brandýse

Ale nejdříve jsme zaparkovali pod zámkem v Brandýse nad Labem na břehu Labe. Prošli se po praku a okolí zámku. Samozřejmě že jsme narazili na směrovku do lázní Toušeň. Bylo to jen 4 km od Brandýsa a tak jsme se tam podívali abychom byli v obraze.

DSC_6559_77634 v lázních Toušeň DSC_6560_77635 v lázních Toušeň

Protože byla neděle mohli jsme počítat s tím, že se nám podaří nahlédnout do kostelů ve Staré Boleslavi, která je vlastně součástí jednoho města s názvem Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, což je nejdelší oficiální název města v Česku. Ten kostel, kde zavraždili sv.Václava byl ale pro rekonstrukce uzavřen, ale v další kostele jsme měli splněno nahlédnutí. Byla právě mše.

DSC_6594_77669 ve Staré Boleslavi DSC_6591_77666 ve Staré Boleslavi Čti více…

03- výlet za poznáním českých řek – pondělí 18.června 2018

03- výlet za poznáním českých řek pondělí 18.června 2018

Ráno se budíme pod modrou oblohou, je teplo a tak posnídáme, využijeme zázemí campu a hlavně prohlédneme si okolí. Je tu parádní stavba pro vodní kanoistiku a hlavně největší překvapení pro nás z Olomouce.

DSC_6691_77766 Roudnice po ránu - vodní slalomová dráha DSC_6699_77774 překvapení pro ty z Olomouce, kde Nicek žil

Ve stínu stromů je nově umístěná pamětní deska nestora a zakladatele zimního plavání pana Nicka, rodáka z Roudnice nad Labem, kterého jsme v Olomouci běžně potkávali už v uctyhodném věku a nikdy jsme netušili, že on je rodákem z Roudnice.

DSC_6697_77772 most v Roudnici nad Labem DSC_6694_77769 Roudnice po ránu - vodní slalomová dráha

Opouštíme Roudnici a jedeme za poznáním další velké řeky – Vltavy, když už Labe máme zmapovánu víc než dokonale.
Ale to by jsme nebyli my, kdyby jsme ten plán cesty neměli upravitelný. Cestou je totiž město Budyně nad Ohří a je tu i nějaký ten vodní hrad. No a tak jsme zastavili a šli se podívat a jen jsme koukali, jak to tu mají pěkně upravené. Je pondělí a na hradech bývá zavírací den, takže na posečené trávě v prostorách hradu nikdo ani živáček a kolem nás prosluněná stavba hradu a božský klid.

DSC_6720_77795 Budyně nad Ohří - vodní hrad DSC_6711_77786 Budyně nad Ohří - vodní hrad Čti více…

04-výlet za poznáním českých řek – úterý 19.června 2018

04-výlet za poznáním českých řek úterý 19.června 2018

Ráno se autíčko ještě v pohodě rozjelo. Máme to jen kousek do Sedlčan, tady jen nafotíme něco z náměstí a nakoupíme pečivo a jedeme směr Kamýk nad Vltavou. Z mostu v Kamýku je vidět přehradní hráz vodní elektrárny Kamýk.

DSC_6894_77966 vyhlídka nad kamýkem DSC_6892_77964 vodní dílo Kamýk nad Vltavou

Ale my se musíme dostat k přehradě Orlík. Což se nám po průjezdu obcí Solenice podařilo. Vyjedeme si až k hotelu Solenice odkud je krásný výhled na přehradu.

DSC_6901_77973 u Vltavy v Solenici pod přehradou Orlík DSC_6921_77993 fotky z přehrady Orlík

Autíčko se ještě pokaždé rozjede, ale červená kontrolka stále svítí a zjistil jsem, že se netočí otáčkoměr. Prohlédneme si i dílo, které je na této přehradě a u nás jediné a to je lodní výtah. Asi jej ale nikdo ani nepoužívá. Dojedeme až ke Žďákovskému mostu. Ten je konečně opraven a září novotou. Zaparkoval jsme na jedné straně při silnici.

DSC_6933_78005 u žďákovského mostu DSC_6939_78011 fotky pořízené na žďákovském mostě Čti více…

05-výlet za poznáním českých řek – středa 20.června 2018

05-výlet za poznáním českých řek středa 20.června 2018

Je přesně 6.00 hodin, když nás probudí z hlubokého spánku houkající auto, co hodlá odbočit na tu polní cestu, kde právě my stojíme a nocovali. Ale houkal asi už jen ze závisti, protože to naše autíčko dokázal v pohodě objet. pak tou polní cestou mezi nedozrálou úrodou, akm by ještě nikdo nezajel jel na své rybářské místo a jen pro svou radost na nás tak násilně troubil. No prostě šílený rybář co určitě p oránu něco chytí. Ale než žena připravila snídani já zašel nafotil spící veřejné tábořiště. Už vím, že to je stejná krevní skupina ti rybáři. Celý den civějí na hladinu, pak dají pivko a něco k snědku, ryby se nedotknou. Pokud mají ženy, tak je nevnímají a já jednu takovou zachmuřenou potkal na procházce, protože na ni bylo vidět, že musí, prostě musí si odskočit, jinak se to s tím chlapem nedá vydržet. Už jsem takových potkal u Tovačovských rybníků několik. Došel jsem do tábořiště na nafotil tu atmosféru unaveného rána.

DSC_7076_78148 veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno DSC_7075_78147 veřejné tábořiště u Vltavy u obce Jehnědno

Kdo to večer nepřepískl už zase seděl u prutů, jiní měli ještě hluboký spánek. No prostě viděl jsme atmosféru 60 až 70 let, dokreslenou starými karavany s nánosem doby.
No my vyrazili s tím, že v Týně nad Vltavou to stočíme a budeme už směřovat k domovu.
Ale pozor, v autoatlasu jsem dohledal zmínku o malovaných kapličkách v Albrechticích a to máme při cestě. Jsme tu během chvilky, nakupujeme neslazené vody. když se dávají do autíčka aby jsme pak zašli na ten hřbitůvek je tu buch dveřmi od auta a klíče od něj koukají ze stoĺečku v autě. Tak to je tedy průser na druhou. Ale zase tu je ten andělíček strážný. Když naše dotazy u zedníků, co začali opravovat interiér krásně malované kostela vyslyšela jedna moc příjemná paní, co zaléval kytky na hrobě, sdělila nám, že pomůže, kouek od jejich je autoservis a on vám pán určitě pomůže. Paní dokončila své a já pak nasedl a jel s ní do autoservisu. Tady moc příjemný pán pochopil problém, ale nedal ještě jistotu, že to autíčko otevře. Pak vzal svařovací ohnuté dráty a jeli jsme zase jeho vozem k autíčku. začal žonglov at s drátem, ale bylo na něm vidět, že je nervozní a že to půjde ale che t osvůj čas. Toho jsmme využil a nabídl, že to v klidu zkusím, když už vím jak se to musí udělat. Napadlo mě to ve chvíli, když jsme si vzpomněl na toho, který mi autíčko prodával v roce 2011. Tehdy řekl že náhradní klíček je zalepen pod nápravou někde kolem rezervy. A když tedy servis odjel, skutečně jsme klíček objevil a autíčko otevřel. Naštěstí jsem za tuto vstřícnou pomoc nemusel nic platit, i když nabídka za tu ztrátu času ode mě tu byla.

No a tak když jsme vitězoslavně šel zpět na hřbitov, žena už stačila pokecat s místním, co byl zarostlý jak ti rybáři v tábořišti a měl triko člena obce Jehnědno a byl sousedem té paní na bufetu. No prostě to je život jak má být plný dobrých náhod.

DSC_7101_78173 kapličková stěna hřbitova v Albrechticích DSC_7099_78171 kapličková stěna hřbitova v Albrechticích Čti více…