Cestovatelské tipy a rady na cesty

Den pátý – museum sýra Camembert a Ruenn.

V Le Mans, na jeho předměstí jsme jen spali, ale do města na prohlídku památek se nešlo. Jelo se hned po dálnici směrem na Ruenn.
Do kraje vyhlášeného sýra Camembert se pak odbočilo a jelo po místních silničkách, kde se dva autobusy složitě vyhnou. Ale krajina kolem malebná, plná luk a listnatých lesů a rybníků. Taková šťavnatá krajina.
A pak přišla vesnička Camembert, kde jedna selka v roce 1981 přišla na to jak vyrobit sýr, který je od té doby vyhlášenou francouzkou pochoutkou a zdrojem obživy za I.světové války a za druhé světové války. To vše se totiž dozvíte v museu tohoto sýra. Povídání a filmy vám ukáží jak se měnila výroba. nejdříve jen na plotně a pak průmyslově. Ukáží vám jak za války si chudáci vojáci mohli pochutnat na tomto sýru, který měl pro ty účely i svou nálepku.

budova s museem jsme v museu - výroba dříve

My po projití musea taky dostali ochutnat a už taky víme, že se sýr zpracovává při třech různých teplotách. je to 70 st.C, 50 st.C a nakonec 30.st.C. Ten zpracovaný při 70 st.C má být ten nejlepší. Ale nám chutnali všechny tři druhy, zejména proto, že byly podávány na křupavé bagetě. Pohoda, všichni nakoupili, měli tu i vína z jablek, likéry z jablek a plno památečních zbytečností. My už nakoupeno měli a zjistili jsme že za ceny jen mírně nižší než měli tady.

ano byli jsme tady a jedeme krajinou Camembert Čti více…

Den čtvrtý – navštívíme oblast Carnacu.

Jako vždy odjezd v 8.30 hodin směr Carnac. Bude to dvouhodinový přesun směrem na jih Bretaně. Ale zhlédneme megality staré i 3000 let. Někdo by řekl že šutry nemusí, jeden jako druhý. Ale pozor tady měli na informačním centru povídání i v češtině a to už něco asi znamená. Dočetli jsme se mnohé. Místo abychom platili vstupné 5 eur, šli jsme kolem plotu jako velká většina návštěvníků. A na dvou místech je co obdivovat a zapojit se v myšlenkách do řad badatelů, kteří přemýšlí a bádají proč to vzniklo a jak to vzniklo.

pole s kameny v Carnacu pole s kameny v Carnacu

Kameny jsou totiž osázeny pěkně v řadách a jsou tak těžké, že první co vás napadne jak je sem vlastně dostali a proč to dělali. Nás napadlo, že to vzniklo odlivem moře a jeho sedimentů a těžké kameny zůstaly. Ale pozor každý z nich je z jiného složení, takže tato myšlenka je mimo a necháme to dalšímu bádání. V druhé části kam nás popovezl autobus už byly kameny větší tak kolem 4 metrů.

a jde se na prohlídku dalších dolmenů a zase ty kameny Čti více…

03 – Den třetí – Caen a pak už jen známá místa v Bretani.

Ráno focení v okolí hotelu, když je tady vše kolem bez aut. Je to tady jako někde v USA, samé levné pohoštění a to všeho druhu, až na to, že nabízená meníčka jsou od 14 eur a výše. No ale uklizeno hned po ránu. Slunce vyšlo v plné kráse a my v 8.30 vyrážíme do centra města pod hrad, který má být jako jeden z největších ve Francii.

hrad ve městě Caen na prohlídce města Caen

Podíváme se do dvou nádherných kostelů a pak už přejezd do Sant Michel, což je perla pro turisty, kteří navštíví Francii. Byli jsme tady někdy v 90 letech minulého století a nyní je kolem tohoto místa vše jinak. Daleko před skálou s klášterem je obrovské parkoviště a na něj jen placený vjezd. Za auto i 15 eur na den. Platí si při podle doby stání na odjezdu. No a pak se musí kus popojít a je tu zastávka pro autobus a nové informační centrum ze sociálním zázemím. Když přijede velký a prostorný autobus, je velký jako letištní maxiautobusy a má kabinu pro řidiče na obou stranách. A co je zajímavé on přijede, lidi vystoupí na jednu stranu a druzí nastoupí zase z opačné strany. Mezi tím řidič autobus obejde na zadní stranu, která se stává předkem a pak už jen servisní informátor docpe ještě pár dychtivých návštěvníků do dveří, dá pokyn k odjezdu a jede se. za autobus se neplatí. Pod skálou se najede na nový most. Na něm se vystupuje a opakuje se děj, kdy řidič přejde na konec a jede zpět. Kromě tohoto autobusu se dá jet za 5 eur koňmo s povozem. Na voze se veze najednou asi 15 lidí. No autobus je nacpán, ale jede se zadarmo.

a už nás autobus dovezl na konečnou na novém mostě ale jede se autobusem a zadarmo Čti více…

Den druhý – ještě v Normanidi – 7.června 2017.na předměstí

Po noci v poměrně prostorném pokoji hotelu řetězce Premiere Classse vyjíždíme z předměstí Le Havre přes dva zajímavé mosty do Honfleur, což je staré přímořské městečko, nyní součást velkého Le Havru. Jedeme se mproto abychom si jej prohlédli a obdivovali jeho dlouhou historii. A nejen to, tady se scházela parta impresionistů kolem Bodina, který se tu narodil. Dnes už to je místo hodně vzdálené od oceánu, ale nějaká ta voda pro jachty tu ještě zbyla.

a jsme v Honfleuru - staré části Le Havru procházkou po městečku Honfleur

Prošli jsme hodně staré a zajímavé uličky, nahlédli do dřevěného kostelíku a podívali se na zahájení tržního prodeje u tohoto kostelíku. Konstatujeme, že to tady bylo pěkné a zajímavé.

procházkou po městečku Honfleur procházkou po městečku Honfleur Čti více…