Květnové svátky v Beskydech 2017.
Rezervovaný pobyt byl zajištěn a potvrzen v dubnu, a tak se vracíme tam, kde už jsme byli, ale bylo tentokrát o poznání lepší počasí. Kromě oslavy životního výročí jsme stihli nahlédnout do jarní krajiny v okolí Soláně.
I když jsme tu byli vícekrát, teprve nyní jsme dosáhli vrcholu Soláně s jeho výškou 860 m n.m. On je ten vrchol téměř nad hotelem. A to proto, že jsme hledali minulost a dobu, kdy se se jezdilo lyžovat, a tak jsme pátrali, kde je vlastně ta sjezdovka, kterou jsme znali z období let 1983 až 1985. No a našli jsme i symboliku pro kopec Soláň v jeho novém obelisku.
S vnuky jsme dali výlet na Kohutku, kde nám opět přálo slunečné počasí a i když jsme byli v nadmořské výšce 913 m n.m. tak tam byla spousta výletníků odpočívajících po nějakém tom výletu pěšky či na kolech. Ta krajina kolem, když svítí sluníčko je v tomto čase se zelenými loukami rozzářenými bohatě kvetoucí pampeliškou a mezi tím vícero odstínů zelené či rozkvetlé plané stromy třešní, hrušní či i jabloní, tak to je balzám na oči.
Nevynechali jsme malou výpravu na chatu Portáš aby jsme zase ochutnali borůvkové knedlíky.
Našli jsme poslední den i čas na to podívat se na konec údolí ve Velkých Karlovicích, abychom mohli rozpoznat změny v budování areálu hotelu Horal.
Pak jsme se prošli k prameni Vsetínské Bečvy a k rozhledně Čarták na horským hotelem Sukenice.
Dokonce jsme se od parkoviště na Bumbálce vydali k Masarykově chatě a to proto, že ze škaredého a podmračeného dopoledne se vyloupla modrá obloha a byly krásné výhledy ve směru k Lysé hoře a hřeben Gruň až k Lomné. To byla podívaná zejména pak z „okna“, které tu někdo nápaditě vyřezal do stromů a orámoval a místo parapetu osadil popisnou panoramatickou mapou s pojmenováním kopečků před námi. A tak jsme také mohli poznat i to, že z doby našeho mládí se mnohé změnilo k lepšímu a Masarykova chata i hotel Sukenice dostali nového hospodáře a s ním i nový kabát.
Ale poznali jsme, že i kdybychom nevyráželi do vzdálenějších konči tohoto krásného kraje, je mnohé k vidění a mnohé se stále mění a je snad i krásnější.
A i kdyby bylo hodně špatné počasí, tak je kam zajít, třeba do musea ve Velkých Karlovicích.
Tentokrát jsme tam šli se zvědavosti, protože si tam dali dostaveníčko amatérští malíři z Olomouce a my je prostě chtěli vidět.
A také platí, že na procházce můžete stále objevovat nové dřevěné sochy, jedna zajímavější než druhá.
Tak ať se daří tomuto kraji a je ještě krásnější.
A kdo chce vědět a vidět o tomto místě více tak se může podívat i na tento článek z dubna 2017 :
více o hotelu Soláň a okolí
Tady jsou fotky z procházek a výletů za pobytu na hotelu Soláň v Beskydech:
Similar Posts:
- Návštěva hotelu Soláň v Beskydech – bílá sobota 2017. – 19.4.2017
- Krásné údolí Velké Karlovice v roce 2014 a vzpomínky na doby dřívější – 5.9.2014
- Utekli jsme do krajiny kolem Velkých Karlovic. – 16.11.2020
- 03 – prohlídka královského paláce ve Visegrádu. – 17.4.2025
- 01 – Byli jsme si v Mariánských lázních zavzpomínat – září 2020. – 28.9.2020
Both comments and pings are currently closed.
Uloženo v :
Kvě.11,2017
Tags :