Cestovatelské tipy a rady na cesty

Den čtvrtý – navštívíme oblast Carnacu.

Jako vždy odjezd v 8.30 hodin směr Carnac. Bude to dvouhodinový přesun směrem na jih Bretaně. Ale zhlédneme megality staré i 3000 let. Někdo by řekl že šutry nemusí, jeden jako druhý. Ale pozor tady měli na informačním centru povídání i v češtině a to už něco asi znamená. Dočetli jsme se mnohé. Místo abychom platili vstupné 5 eur, šli jsme kolem plotu jako velká většina návštěvníků. A na dvou místech je co obdivovat a zapojit se v myšlenkách do řad badatelů, kteří přemýšlí a bádají proč to vzniklo a jak to vzniklo.

pole s kameny v Carnacu pole s kameny v Carnacu

Kameny jsou totiž osázeny pěkně v řadách a jsou tak těžké, že první co vás napadne jak je sem vlastně dostali a proč to dělali. Nás napadlo, že to vzniklo odlivem moře a jeho sedimentů a těžké kameny zůstaly. Ale pozor každý z nich je z jiného složení, takže tato myšlenka je mimo a necháme to dalšímu bádání. V druhé části kam nás popovezl autobus už byly kameny větší tak kolem 4 metrů.

a jde se na prohlídku dalších dolmenů a zase ty kameny

Slunce a modrá obloha a na ni mráčky a tak jsou pořízeny pěkné fotky.
Nasedáme a jedeme ještě víc na jih kde se nachází poloostrov na nějž se projíždí místem které má na šířku je asi 20 m a to je tu silnice a taky stará železnice. Mé srdce železničáře potěšilo alespoň to, že jsme museli stát na přejezdu a já stihl vytáhnout fotoaparát a pořídit snímek projíždějícího manipulačního – montážního vozu.

jede se na poloostrov Quiberon jezdí tady i železniční vlaky

No paráda, něco tady i jezdí. Nakonec na nádrží jsme vysazeni nebyli, ale na konci tohoto poloostrova je parkoviště téměř u pláží a okolí je krásně upravené náměstí a je osázené rostlinami co se vyskytují všude kolem na zarostlých dunách. Bylo to tu pěkně upravené. Aut na parkovišti ještě málo, ještě není ta pravá sezona na kterou je připravena stavební kapacita parkovišť a hotelů.

na promenádě v Quiberonu na promenádě v Quiberonu

Jmenuje se to tu Quiberon, městečko i lokalita tohoto poloostrova.
Pak jsme šli na promenádu a někteří až do vody, aby ověřili jak je teplé moře na odlivu. Příjemně se chodí po udusaném a vlhkém písku. Kromě prohlídky promenády jsme okusili jak chutná specialita Francie – palačinka. Dali jsme si jednu s čokoládou a jednu s banánem. Doma si umíme udělat lepší. Během chvíle byl vystěrkován, tedy vyprázdněn talíř zapatlaný čokoládou a bylo hned utraceno 7 eur, pěkná to drahota v té Francii. Ještě jsme proběhli na druhý konec promenády, viděli jak odtud vyjíždí trajekt na blízké ostrovy a pak zpět na autobus. Šli jsme i kolem obchodu se sardinkovými konzervami.

prodejna oněch sardinek a na opačné straně chodníku je namalována historie

Tady jsme se dočetli, že to je ono město, kde se poprvé objevila metoda jejich konzervace do plechovek. Ano plechovky se sardinkami La Quiberonnaise to je značka mezi prvními z nich.

upravené prostředí u parkoviště při pláži jedeme zase na pevninu

Den slunečný a zase více obličeje ztmavly. Jede se zpět, směrem na Le Mans. Ale po dvou hodinách zastavení v supermaketu a to tedy fakt supemarketu. Je pátek a k tomu podvečer a tak parkovací místa plná a v tom mega prostoru na každé pokladně fronta, a místní mají plné velké košíky, najednou je neumí vyskládat na půltík. Nejdeme tam, to nemá smysl. Šli jsme ale rozhodně jen na WC a to kolem papání typu Flunch co chodili ostatní po 3 večeře. Nikdo ze zájezdu už neměl předplaceno a tak jsme za asistence vedoucí objevili tajemství tohoto řetězce a nabouchali se do sytosti. Mají tady totiž menu na obrázku společně s cenou. Nám se zalíbila čtvrtka kuřete a hranolky za 6.95 eur. Než dojdete k pokladně můžete se předzásobit za placené předkrmy, pití či třeba i víno. Pak u pokladny ukážete na obrázek, dostanete lísteček ukáží vám kam máte popojít a samozřejmě zaplatíte. Za pokladnou pak je k dispozici, už zdarma, spousta příloh a voda a led k tomu. Mají tady i automat na kávu, hodíte minci a kávička je za 1,20 eur vaše. A tak jsme povečeřeli a ochutnali několik druhů příloh jako velmi dobrou zeleninu, krokety, hranolky, ochucené rýže, fazolky a jiné. K masu, tedy v našem případě čtvrtce kuřete si prostě přikládáte, kolik snesete.
Když jsme si tak povznesli náladu, jdeme kolem pokladen a že si koupíme nějaké to víno z Francie. Ale hned u vchodu mají kolečkové kabele pro důchodce, a dokonce co umí jezdit i do schodů, je s atraktivní potiskem a je slevněná z 89 eur na 29 eur. No a co myslíte že se stalo, vezli jsme ji sebou a to jsme nic nechtěli. A pak přišel i další nápad. Zítra totiž budeme v museu Camemberu a bude se ochutnávat a nakupovat.
Ale tady měli tytéž síry Camambert v dřevěných krabičkách, stylové a různé druhy po 2,50 eurech.
Tak jsme se předzásobili, zítra už nebudeme kupovat a hlavně sýr bude v tuhém kufru, nebude se linout vůně pochoutky a máme vystaráno. Totiž předem vzešel pokyn, že sýry musí do kufrů, v prostoru sezení nic takového řidiči nechtějí.

Je nakoupeno a jede se na poslední hotel Premire Cllase na předměstí Le Mans. Celý den modrá obloha, k večeru krásné mráčky, pokoj mírně větší a má dokonce tři postele, jedna je nad manželskou postelí napříč. WC mírně prostornější a tak končím tuto vzpomínku a jdu se osvěžit pod sprchu v plastovém prostoru, kde se dá i utřít.

náš hotel na ubytování - Premier Classe jeden z těch na recepci

Zítra se odjíždí v 8.00 hodin, aby se řidič dokázali cestou do Olomouce vypořádat s povinnou 9 hodinovou přestávkou.

Tady jsou fotky ze čtvrtého dne putování už jižní po Bretani v Carnacu a na poloostrově Quiberon:

[prohlížej jednotlivé fotky]

123456►

Similar Posts:

• 02 – Chorvatsko – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí – 5.9.2017
• 01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017 – 5.9.2017
• 03 – Den třetí – Caen, Saint Michel, Saint Malo, známá to místa v Bretani. – 13.6.2017
• 02 – Vzpomínka na výlet do městečka Nin – červen 2023. – 6.7.2023
• 04 – Polsko – Gdyně a lodní výlet i na Hel – 7.9.2022