Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

09 Azory – konečně k jezeru Lagoa do Pogo.

Azory – díl 9 – konečně k jezeru Lagoa do Pogo.

Bylo 26.června, neděle, předpověď dávala tušit na slunečný den. Ale když jsme nasedali do
auta, na vrcholku kopce, tam někde kde je to jezero byla čepice mraků, jinak pěkně
teploučko. Bylo jen 9.30 a tak tu byl nápad, co tak se podívat do Ponta Delgada, kde je
krásný kostel, který jsme již viděli, a kam jsme i včera dojeli, ale už zavírali kvůli fotbalu Portugalsko – Chorvatsko, mimochodem vyhráli Portugalci v prodloužení na penalty. No a pro
dobrý nápad vše. Když jsme vstoupili a přistoupili k pokladně, protože tohle je kostel jako
koncertní sál a sakrální museum, tak nám bylo s úsměvem sděleno, že v neděli je vstup free.
Jo a ještě moment, dali mi na to i lístek sjetý na pokladně.
dsc_7902_54314 podíváme se do kostela . musea Igraja do Colegio dsc_7908_54320 v prostorách Igreja do Colegio se pořádají koncerty Čti více…

10 Azory – Naposledy s autem do Ponta Delgady a v okolí aparthotelu.

Azory díl 10 – Naposledy s autem do Ponta Delgady a v okolí aparthotelu.

Bylo 27.června, pondělí a já jel dopoledne vrátit auto. Nebylo v tu dobu v kanceláři človíčka, bylo 9.30 . Úředník dohledal předem připravené papíry a šel se mnou převzít auto. Napětí jak to dopadne. Vzhledově bylo vše bez škrábanců a promáčknutí, takže šlo o informaci „OK“, což znělo dobře mému uchu . Ještě ověřil, jestli je plná nádrž. Cosi zmáčkl a z mého vizuálního vnímání ukazatele – že je plná, byl hned příkaz úředníka doplnit. A protože k předání podle papíru v 11 hodin, byl ještě čas, jel jsem na nejbližší stanici ten benzin doplnit. Bylo toho za 5,70 eur, a asi 4,26 litru za 1,28 eur na litr.
Takže pozor, žádná tolerance, jsou hodně přísní. Ale na podruhé už byla kancelář plná lidi. Ale úředník se právě vracel od jiného předání vozu, kterému našel škrábance od větví a někam toho řidiče poslal.
Já mu ukázal, že jsem doplnil, on znovu v autě zmáčkl jakýsi knoflík, zjistil, že je fakt plná nádrž a šel se mnou do kanceláře, požádal mě o platební kartu, naťukal cosi do přístroje a dal mi potvrzeni, že kauce 890,19 eur je uvolněna. Takže resume pro naše ježdění autem je : při předání na tachometru byl stav 1805 km a my tak najeli celkem 1805 – 993 = 812 km za 7 dnů zápůjčky. Za benzin jsme zaplatil celkem 38 a 39 a 5.70 = 82,70 Eur. Za vypůjčení auta přes cestovní kancelář se platilo na 7 dnů 9000 Kč. Takže cestování po ostrově vyšlo denně 1285 Kč a 11,81 eur za benzin a to vše na dvě osoby. Na jednoho by to pak v přepočtu dalo 29,50 eur na den. Placený výlet na den tu stojí kolem 55 eur a na půlden pak kolem 35 eur. Efekt je zřejmý a mohu jej doporučit. Vše se vylepší pomyšlením, že při placeném výletě děláte jen to co je vám dovoleno a my si to užívali jak se nám to hodilo a jeli tam, kde chtěli a kdy chtěli a ještě to přizpůsobili nejistému vývoji počasí. Půjčoven je tu více, ale musíte vědět kde je najít, musíte si umět přečíst podmínky zápůjčky a musíte počítat i s tím, že vám vozidlo nedají v okamžiku, kdy navštívíte kancelář. Jen tak mimochodem v Ponta Delgádě na promenádě se půjčují i kola a to za 2 eura na hodinu, či 4 eura na dvě hodiny. Možná to bude pak i levnější. Já objevil čtyři jména kanceláří. Ale raději jsem byl spokojen s tím, že jsem měl vše předem a přesně na čas zajištěné.
No a my po vypořádání formalit při vypůjčení auta šli na obhlídku Ponta Delgády, a to tak, aby jsme viděli to co jsme ještě nestihli zhlédnout. A bylo ještě co vidět. Kostel Santo Cristo na náměstí S.Francisko.
dsc_8132_54347 kostel Igreja de Santo Cristo dsc_8140_54355 kostel Igreja de Santo Cristo
Byl otevřeny, byl úžasný svou atmosférou a uspořádáním. Pak další místo našich opomenutých prohlídek byla tržnice. Tady bylo v pondělí poloprázdno. Koupili jsme na pozdější vychutnávání zážitků místní malý bochník sýra a šli na nábřeží. Tady jsme konečně objevili i veřejnou plovárnu pro Ponta Delgadu.
dsc_8184_54398 veřejné koupaliště v Ponta Delgada dsc_8195_54409 luxusní jachta v přístavu Ponta Delgady Čti více…

Rozárium v Olomouci je otevřené pro veřejnost – červen 2016.

Rozárium v Olomouci je otevřené pro veřejnost – červen 2016.

Zastupitelům města Olomouce se zase podařilo udělat něco dobrého pro olomoucké obyvatele i návštěvníky města. Na začátku června roku 2016 byla veřejnosti představena nová investice do olomouckého rozária. Byla hotová již dříve, ale až rozkvetlé růže v červnu tomuto místu, této nové investici, dávají cílovou krásu, pohodu a skvělou relaxaci. V neděli jsem tam byl poprvé a brouzdaliště – naprojektované vodní plochy, byla plná děcek. Růže byly v plném květu a já neměl fotoaparát sebou. Takže až nyní, kdy je v týdnu volno pro pozorování a focení bez velkého počtu lidí, jsem toto místo navštívil a fotil.

dsc_5883_53763 Olomouc - botanická zahrada dsc_5904_53784 Olomouc - rozárium - pohled na kostel sv.Michala

A nechodil jsme jenom po tomto rozáriu. Ono je totiž přístupné už z Bezručových sadů přes lávku pod Michalským výpadem, který je hned za rohem vily Primavesi. A právě odtud jsou krásné pohledy na chrám sv.Michala s jeho typickými třemi kopulemi. To vstupujete do botanické zahrady, která byla otevřena bezplatně pro veřejnost. Na vstupech z obou stran jsou pokladny, ale neprodávají vstupenky, ale nabízí turistické informace, občerstvení a suvenýry.

dsc_5948_53828 Olomouc - rozárium - vstup do rozária dsc_5906_53786 Olomouc - rozárium Čti více…

Výprava do okolí Ivančic u Brna – květen 2016.

Výprava do okolí Ivančic u Brna – květen 2016.

Zase po dlouhé době bylo pěkné počasí. A bylo inzerováno mnoho akcí a jedna z nich nás zlákala a my se na ni zajeli podívat. Ne že by právě tato akce měla své priority, ale v kraji kolem Invančic u Brna jsme ještě nebyli a tak jsme se jeli do Ivančici dne 21.května podívat.
No prostě v Ivančicích se narodil herec Menšík a malíř Mucha a tu sobotu a neděli tam pořádají festival chřestu.
Naše výprava „autíčkem“ ale byla také za poznáním více krásných míst v okolí.
Cestou jsme se zastavili na mohyle míru nad obcí Prace.

dsc_5498_53369 pomník padlým u bitvy tří císařů dsc_5495_53366 u mohyly v lesním stínu

Následovali davy lidí a ucpané náměstí v Ivančicích, a proto nás mile překvapil hotel na náměstí, kde jsme si pochutnali na dvou chřestových specialitách a samozřejmě na chřestové polévce. Pak už jen prohlídka musea, kde se vzpomíná na slavné rodáky Muchu a Menšíka.

dsc_5523_53392 slavnosti chřestu v Ivančicích dsc_5521_53390 museum A.Muchy v Ivančicích

Protože jsme měli sebou kola, zajeli jsme si do Dolních Kaunic. Cestou podjeli Ivančický viadukt a pak si prošli zbytky kláštera Rosa coeli

dsc_5574_53443 Dolní Kaunice - Rosa coeli - klášter dsc_5585_53454 zámek Dolní Kaunice Čti více…

Po cyklotrase Bečva ze Vsetína do Hranic na Moravě – květen 2016.

Po cyklotrase Bečva ze Vsetína do Hranic na Moravě – květen 2016.

Byl čtvrtek, den kdy nemusím na rehabilitace a bylo slunečné nebe hned po ránu. ještě pohled na zprávy abych se ujistil kterým směrem by se dalo ten den ještě vyjet. když jsem získla informaci, že zatažená obloha bude až odpoledne a nejpozději se tak stane na východní a severní části Moravy, bylo rozhodnuto. Na nádraží jsme s kolem dorazil tak, že k odjezdu osobního vlaku na Vsetín zbývali jen 3 minuty, kdežto vlak na Bruntál jel později. Takže nastupuji na vlak do Vsetína. O půl deváté vystupuji z vlaku ve Vsetíně. Zajedu se podívat na to jak je v okolí vše upravené, zejména park u Bečvy a náměstí.

dsc_5310_53276 Vsetín - park pod zámkem, kousek od centra dsc_5317_53283 poslední ohlédnutí za Vsetínem

A není problém najít značku pro cyklotrasu kolem Bečvy. Je to číslo 501, které je v mapě jaksi uvedeno jen jako číslo 50 či 6121. Dojel jsem až do Pržna a tady si kupuji nějaké to pití na cestu. Trasa je vedena stále kolem řeky, jen sem tam se odbočí jako třeba v Mikulůvce či Jarcové. Kolem jen krásné kopce prosvícené žlutou a nad tím modrou oblohou s mráčky a sluníčkem.

dsc_5328_53294 za Jarcovou je i rozhledna dsc_5331_53297 pořád podél Bečvy Čti více…

Otevírání pramenů v lázních Luhačovice – květen 2016.

Otevírání pramenů v lázních Luhačovice – květen 2016.

Byla sobota 7.5.2016 a byl krásný slunný den. No a tak jsme se narychlo rozhodli a jeli z Olomouce přímým vlakem do lázní Luhačovice. Máme režijní výhody, tak proč toho nevyužít. V 7.54 vyjíždí vlak z Olomouce a bez přestupu je v Luhačovicích v 8.37 hodin. když vjíždíme do města Luhačovice vidíme na záchytném parkovišti nějak moc zájezdových autobusů, z vlaku vystoupilo nějak nezvykle moc lidí. A už tušíme, že jsme se rozhodli v pravou chvíli, tady se něco bude dít. A na plakátech už víme co to má dnes v sobotu být. Budou koncerty, bude slavnostní jízda historických kol a výstava automobilových veteránů. Až v neděli bude slavnostní svěcení pramenů. To znamená, že prameny jsou již ověnčené zelenými věnci.
Když se blížíme lázeňskému centru objevují se davy lidí, protože pod kostelem je jarmark a davy touží po tom něco určitě zakoupit. Z tohoto jsme vyléčeni a tak zadní cestou se dostáváme k Ottovu pramenu a bereme si zásobu na den trávený v lázních. Na pormenádě je živo, hraje jakási pochybná kapela. Navštívíme jako vždy galerii na kolonádě a zjišťujeme, ze ceny stále stoupají a vždy by se tu dalo něco vybrat. Jsme tu na skládacích kolech a tak když projdeme zakázanou zónou pro kola, nasedáme na ně a hodláme vyrazit až do Pozlovic. než tak učiníme, jdeme se ale podívat na starodávné koupaliště.

dsc_5013_53090 na promenádě v Luhačovicích dsc_5038_53115 hotel Jestřabí

Včera v pátek totiž dávali díl z četníků a byl právě z Luhačovic a z místního, tehdy krásného koupaliště. Ale je zavřeno a ani kavárna není otevřena, jak tomu bylo loni. Bohužel, tato krása tady chátrá.
Zato Pozlovice, kam jsme jezdili pravidelně na sběr vzácně rostoucích bylinek, málem nepoznáváme, jak dospěl do krásy a čistoty. V kostelíku byla svatba, takže jsme konečně mohli nahlédnout i do interiéru.

dsc_5044_53121 hotel v Pozlovicích dsc_5053_53130 svatba v kostelíku v Pozlovicích Čti více…

Čtrnáctidenní autobusový poznávací zájezd Španělsko – Portugalsko.

14 denní autobusový poznávací zájezd Španělsko – Portugalsko.
Tak přesně tento název zájezdu mě zaujal už v roce 2015, ale kvůli rodinným záležitostem jsme si jej zajistili až na letošní duben roku 2016. Musím citovat náplň zájezdu z katalogu cestovní kanceláře Vsacantour se kterou jsem již několikrát jel. A když se podíváte na webové stránky této cestovky www.vsacantour.cz/kategorie/poznavaci-zajezd-portugalsko–spanelsko.aspx , objevíte tolik kladných recenzí, že se to bude zdát až podezřelé.
Poznávací zájezd nabízí návštěvu opomíjených oblastí severního Španělska – rázovité Asturie, Galicie a Kastilie s množstvím přírodních krás a historických památek. Nabízí, že navštívíte slavná poutní místa Lurdy, Fátimu a Santiago de Compostela, uvidíte skvosty španělské a portugalské architektury, ochutnáte pravé portské a budete stát na nejzápadnějším výběžku Evropy. Pokud se rozhodnete pro tento zájezd navštívíte celkem 12 lokalit, které jsou zapsány v listině světového dědictví lidstva UNESCO. Zájezd bude mít na zastávkách kvalitní ubytování v hotelech s polopenzí a bohatým programem. Krásně to zní a pro důchodce je to i za přijatelnou cenu, ale vydrží to naše zdraví, naše záda, kolena či kýčelní klouby ?
Obavy se totiž objevili hned po té, co jsme dostali potvrzení o zaplacení zálohy v prosinci 2015. Rehabilitační doktorka nalezla jen stářím opotřebené tělo, ale hned nabídla možnost objednat si rehabilitační cvičení na téměř celý květen po návratu ze zájezdu. Krásná jistota a tak jsem začal plánovat a připravovat podklady, co vlastně o těchto zemích víme. Už jsme tam někde byli, ale většina míst z katalogu námi nebyla zhlédnuta. A tak jsem k tištěnému programu přidal následující informace o délce denního přesunů a nyní po zdárném návratu i místa pobytů. No a co navíc, chvála v recenzích není přehnaná a mohu ji potvrdit. Jedno jediné si však vytýkám, že jsem se musel ráno budit po šesté a na snídaně chodit už v sem třicet. Na hotel jsme dojížděli po osmé večerní a k večeři usedali o půl deváté. Ale ještě svítilo slunce a už po tak brzkém ránu vycházelo. Prostě nádherné zážitky, ale velká šichta.
Ze statistiky mám pár informací. Nafotil jsme kolem 4500 fotek, protože pořád bylo co krásného a zajímavého fotit. Samozřejmé je to, že ne všechny si založím do těchto vzpomínek, ale mohu si je prohlédnout, a když někdo z rodiny vydrží, tak je i uvidí. Natočilo se i pár záběrů v pohybu, protože to stálo za to a trochu to vylepší mé amatérské filmečky podbarvené hudbou ze zakoupeného CD. S autobusem jsme ujeli podle záznamů řidičů z „Rohlenky po Rohlenku“ to je motorest na D 1 před Brnem, celkem 7 626 km.
A nyní už jen program doplněný typickými fotkami, a to jen pro úvodní souhrnnou vzpomínku.

1.den a pátek večer: Odjezd z Olomouce ve 20.30 hodin. Jelo se přes do Rakousko až do Villachu a pak do Itálie přes Benátky směr na Genove.
2. den: Cesta Itálií a Francií nad Azurovým pobřežím kolem Monte Carla, Nice a Cannes do Marseille na ubytování. Nocleh byl asi 30 km před Marseille v hotelovém řetězci „F 1“. Je to „automat“ na přespání. Dostanete papírek s číselným kódem od pokoje. Na WC a do sprch, které jsou na chodbě se vstoupí, vykonáte vše potřebné a když za sebou zavřete stále bude nad dveřmi svítit červené světlo. Zelené se objeví až ve chvíli, kdy se prostor, který jste právě použili vydesinfikuje. Snídaně ani večeře se nepodávají. Ale co je na tomto ubytování skvělé jsou kvalitní postele, tuhé a dobře se v nich spí. Takže první noc v posteli po 1.572 km bylo hodně dobrá.

3.den: MARSEILLE (prohlídka města s přístavem a katedrálou Notre Dame de la Garde s výhledem na město). Po bravurní jízdě úzkými uličkami jsme vystoupili pod katedrálou nad městem a pak popojeli na prohlídku města kolem přístavu. No a pak se jelo dál Francií a pak přišlo malé odbočení s trasy a první překvapení od naší průvodkyně. Jeli jsem kolem opevněného historického města Carcassonne a tak se tady zaparkovalo a šlo na prohlídku.

dsc_0940_49141 ano to je katedrála Norte Dame de la Garde dsc_0961_49161 no a pak se jen kocháme těmi nádhernými výhledy do okola ostrov d´If a Frioul

dsc_1022_49222 stále vidíme na katedrálu vysoko na kopci dsc_1028_49227 pak tu stojí radnice

Než jsme dojeli do Lurd zastavili jsme se na bonusové zastávce ve starém opevněném městě Carcasone. Už jsem tady jednou byli hned po ránu, kdy tu byl klid a město se teprve probouzelo do běžného života, ale v chladném ránu nás šokovaly temperované záchody volně přístupné a s teplou vodou. takže to se ví, byli jsme zvědaví. A navíc to bylo v době, kdy nebyly ještě digitální foťáky, že.

dsc_1072_49271 velký bonus od cestovky - zastavení v Carcasone dsc_1098_49296 tak to je onen zpoplatněný přístup Čti více…

01 – Putování přes Francii – Marseille, Carcasone a Lurdy

01_Putování Francií

Než jsme se přepravili autobusem cestovní kanceláře do Francie a na nocleh před Marseille, museli jsme ujet s povinným přestávkami asi 1.500 km. Jelo se okolo Vídně na Graz a pak na Villach. Odtud přes Itálii na Benátky a pak směrem na Genovu. tedy Janov. Ve Ventimiglia jsme překročili hranice. Byli zde ke kontrole připraveni vojáci a policie, ale bylo to jen s dotazem odkud a kam jedeme, a to bylo vše. Protože jsme zahájili putování až pozdě večer, z Rakouska až po Udine jsme nic neviděli, protože se spalo. Pak už byla nezáživná rovina přes Itálii a pořád jen po dálniční síti. Teprve u Genovi (Janova), to začalo být zajímavé, protože se jelo horskou dálnicí nad mořem. Navečer jsme se dostali na hotel „F 1“ poblíž Maresille, což jsou ty nejlevnější hotelové kapacity rozeseté po celé Francii. Je to bez jídla, jen přespání až ve třílůžkových pokojích, s minimálním prostorem k pohybu a pro zavazadla, ale s malým umyvadlem na pokoji. Ale postel jako taková je velmi dobrá, dobře se v ní spalo a po tom těžkém přesunu přišla jenom vhod. Ráno se jen kousek popojelo a byli jsme v ulicích města Marseille. Zásluhou skvělých řidičů jsme prokličkovali úzkými uličkami až pod katedrálu, která stojí na nejvyšším bodě Marseille.

dsc_0940_49141 ano to je katedrála Norte Dame de la Garde dsc_0961_49161 no a pak se jen kocháme těmi nádhernými výhledy do okola ostrov d´If a Frioul

dsc_0954_49154 a jsme v interiéru katedrály

Bylo krásné počasí, v noci tady pršelo a tak byl velmi malý, téměř žádný opar. Na focení skvělé. Takže jsme dostali po všeobecném výkladu historie rozchod a prošli si celou katedrálu. Je tu mnoho změn, ta nejlepší byl výtah od parkoviště, nové WC bez poplatků, museum, parkování zdarma. Potom nás autobus dovezl ke starému přístavu a zase byl výklad historie a volné procházení v okolí přístavu.

dsc_1022_49222 stále vidíme na katedrálu vysoko na kopci dsc_1052_49251 v pevnosti je zřízeno museum

Vše je tedy zachyceno na fotkách. Co se týče výkladu o historii tak jsem to snad i všechno zapomněl, a tak raději odkazuji na webové stránky www.wikipedie.cz kde se dozvíte následující : Čti více…

02 – Putování Španělskem – díl 1 – San Sebastian, Bilbao, Santillana de Mar, Covadonga, Congas, Oviedo

02- Putování Španělskem – díl 1, San Sebastian, Bilbao, Santillana del Mar, Covadonga, Congas de Onis, Oviedo.

Čtvrtý den našeho putování začíná tím, že kousek od hotelu na vyvýšeném místě bylo vidět pocukrované, tedy zasněžené vrcholky Pyrenejí a k tomu modrá obloha. Jedeme stále kolem Pyrenejí a pozorujeme po pravé straně od autobusu překrásnou krajinu s Pyrenejemi v pozadí. Pak jsme vjeli do města San Sebastian, a zastavili na nábřeží v ústí řeky Urumea, která se zde vlévá do atlantiku. Hladina v řece je po ránu na odlivu a to je vše kolem velmi zajímavé. Po výkladu historie a zmínce o konání známých filmových festivalů v tomto městě se jde do parčíku před radnicí. No a pak je prohlídka starého centra a volno na vlastní procházku s možností ochutnat tapas, typickou místní pochoutku. Vysoká cena za „dvojhubku“ a málo času na to, si ji vychutnat, způsobili, že tapas si připravíme až doma v klidu a při rozjímání o tomto výletu. Na wikipedii jsem si dohledal vše co jsme z výkladu naší „velitelky“ pozapomněl.

dsc_1248_52940 první dojem z náměstí před radnicí dsc_1358_53047 a pohled pod promenádu Čti více…

03 – Putování Španělskem díl 2 – León, Astorga, Lugo, Santiago de Compostela

03_ Putování Španělskem díl 2. – León, Astorga, Lugo a Santiago de Compostela.

Ranní probuzení a odchod na snídani v 7.30 s tím, že se jde do města po naložení zavazadel v 8.10 hodin. Ještě mrholilo, když jsme stáli na jenom z náměstí a poslouchali výklad bohaté historie tohoto města. Pak další a další zastávky u významných kostelů a památek. Město jich má dostatek. Vstupujeme do jedné z nich, baziliky svaté Isidory s královským pohřebištěm. Tam se nesmělo fotit a taky tam byl údajný svatý grál, pohár z alabastru se zlaceným kováním a mnoha drahokamy, byl dobře hlídaný a viděli jej badatelé z celého světa, protože byli zvědavý, jestli to tak skutečně je. Když jsme vyšli z basiliky už nepršelo a bylo to na lepší polojasné počasí.

dsc_1998_50005 stojíme před katedrálou v městě León dsc_2069_50075 celkový pohled na baziliku sv.Isidory

León (v leónštině a asturštině Llión) je město na severozápadě Španělska, středisko provincie León, součásti autonomního společenství Kastilie a León.
Přestože león znamená ve španělštině lev (který je také dominantou městského znaku a vlajky), název pochází od latinského slova legio (legie). Město bylo založeno roku 79 př. n. l. jakožto ležení VI. římské legie a ve stálé sídlo se vyvinulo roku 68 s příchodem VII. legie vedené efemérním císařem Galbou. Ve středověku pak bylo hlavním městem království León, svého času nejdůležitějšího křesťanského státu na Iberském poloostrově.
V roce 2013 žilo v Leónu přes 130 000 obyvatel, v metropolitní oblasti kolem 205 000. León je známý především svou gotickou katedrálou a románskou bazilikou sv. Isidora.
León je také železničním uzlem, odkud vedou tratě do Palencie, Monforte de Lemos (Galicie) a Ovieda (Asturie) a úzkorozchodná trať do Bilbaa (Baskicko).

Přesunuly jsme se do města Astorga a hned za hradby původního římského opevnění abychom spatřili museum Gaudího a biskupský palác, vše jen obhlídka z vnější strany od hradeb kolem celého města. Po výkladu o historii a sdělení, že toto je město čokolády, šli jsme také nakoupit, jako dárky, tu pravou čokoládu. Měli tam skutečně výběr a byla to skutečně jen čokoláda, až z 90 % pravého základu.

dsc_2078_50084 když se vystoupí a jde do historického centra Astorgy dsc_2098_50104 jsme ve městě u katedrály - biskupského paláce Čti více…