Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Den třetí – štědrý den roku 2016.

Jsme na horách a den je jako vymalovaný na ranní obloze překrásné červánky. Tak to je parádní situace. Hned víme kam si vyrazíme. Prostě půjdeme tam po té lesní cestě kam už nemůže nic jezdit, protože tam je stopka a je tam turistickým značením, červenobílá značka s číslicí 8. To směřuje k hotelu, či chatě s restaurací která se podle mapy jmenuje Pfannspitzhutte. Cesta jde ledem a mírně stoupá a kopíruje vrstevnic a je z ní krásný výhled na místo kde je náš hotel a stanice lanovky.

DSC_5464_63310 raní červánky na Skihutte DSC_5487_63315 ohlédnutí na Skihutte

Pak je nakonec konec lesa s borovicemi a je před námi úžasný prostor s pastvinami širokým údolím a ty skalní panoramata jsou najednou odkryté a o to krásnější. Sedneme si u jedné zamčené chaty a kocháme se a vyhříváme se na sluníčku. V dáli je ten náš cíl chata či hotel či jen restaurace. Ale když jsem pak už nad tímto seskupením domečků a budov, zjistíme, že to je překrásné místo na dovolenou. Okna pokojů v suterénu jsou bez rámů jen obrovské prosklení a přímo s postelí výhledy na ty skaliska. Nahoře pak posezení a krásné prostředí útulné chaty a okolo několik bungalovů se štítovou stěnou, která je zase prosklená a dá se pozorovat to překrásné okolí.

DSC_5516_63324 pastviny kolem hotelu a restaurace Pfannspitzhutte DSC_5538_63330 pastviny kolem hotelu a restaurace Pfannspitzhutte Čti více…

04_Dolomity-prosinec 2016- poslední 4 a 5 den pobytu

Byl boží hod vánoční a pak den návratu – roku 2016.

Ráno se probouzíme a zase to vypadá na krásný den i když předpovědi nebyl nijak optimistické. Po třech slunných dnech jsme s tím prostě už počítali. ranní pohled na skály před námi už měl mraky a tmavé mraky, ale když jsme vystoupili z auta v obci Plancios, už to bylo úplně jinak, byl zase ten slunný den a před námi bylo poznávání vesnic, které jsme cestou z Brixenu na Skihutte vždy míjeli. Vesnička jako nová s krásným kostelíkem. Když jsme k němu sešli zněla hudba sváteční zpívané mše. Jen jsem tedy nahlédli a zjistili že kostel byl tak plný, že tam pro nás téměř nebylo místa na stání.

DSC_5806_63425 raní výhledy z balkonu na hotelu ve Skihutte DSC_5816_63430 jsme v obci sv.Eores

A tak jsme se jen kochali výhledy z této vesnice do hlubokého údolí a kopečky kolem. V hospodě už chystali nápoje a pochutiny pro ty co vyjdou z kostela. A z této obce jsme se vydali po svých do další vesnice, abychom cestou mohli vnímat to údolí před a pod námi.

DSC_5834_63437 na pochodu do obce sv.Jacob DSC_5848_63442 na pochodu do obce sv.Jacob Čti více…

GC 06 – Dva dny výletů do horské krajiny ostrova Gran Canaria

Jsme na ostrově Gran Canaria po druhé, a proto hledáme ta místa co jsme ještě neviděli a nebo tehdy bylo špatné počasí. No a tak se do našich plánů dostala trasa co tehdy byla písečná bouře nad Saharou a bylo podivné světlo a výhledy byly zamžené jakoby ve žlutém oparu. No a tento den 6 prosince bylo jasné počasí, obloha po ránu nad oceánem zatažená, ale než se posnídá je to už jinak a nad námi jen modrá obloha. No a my jedeme směrem na Maspalomas a tady někde odbočujeme na silici GC503, která nás dovede k místní ZOO, pak se mírně vrátíme a jedeme po hřebeni, kde stojí luxusní sídla s výhledy na Maspalomas a na dva kaňony, kdy v jednom pak vede silnice zpět k oceánu a má číslo GC 504. Na mapě to je v rovině, je to vyhlášené místo pro cyklistiku a všude jsou značky, aby se dávalo pozor na cyklisty.

DSC_4160_61549 na silnici GC 503 nad Maspalomas pohled do ZOO parku DSC_4143_61534 na silnici GC 503 nad Maspalomas

A oni tu fakt byli. Ale obdivujeme všechny kdo to dotáhnou až na hřebenovou vyhlídkovou trasu, protože počet zatáček se nedá ani odhadnout. Prostě vystoupat to , to je fuška. Na konečné silnice GC503 pak je městečko či vesnice Ayagures, kde ti co dojedou až sem, mají odpočinek pod košatými stromy ve stínu a před barem s občerstvením. Mluvili Španělsky a Německy, a jedna ta cyklistka holka jako lusk 42 let, měla uvítací píseň Hapy Brithday.

DSC_4172_61558 v obci Ayauges na konci GC 503 a GC 504 DSC_4174_61560 v obci Ayauges na konci GC 503 a GC 504 Čti více…

GC 05 – Prohlídky skalních obydlí na ostrově Gran Canaria

První den s vypůjčeným autem jsme objevili podle rady delegátky cestovní kanceláře čtyři místa, kde se bydlelo či dosud bydlí v domech vybudovaných ve skalách. Poprvé to bylo 4.prosince a k tomu byla neděle. V 8.17 přijel objednaný vůz renolt Clio a byla sepsána smlouva na jeho zapůjčení, které skončí ve středu večer. Budeme tedy poznávat krásy nepoznaných míst na ostrově Gran Canaria. To poznávání tady je pohodové, protože směrovky mají být přesné a nemají způsobovat zmatek, jestli se správně odbočí. Každý směr má ještě číslo silnice po které se jede a to samé číslo je i v mapě. Takže vždy se zjistí pokud se spatně odbočí.
Po sepsání smlouvy a zaplacení 128 eur na čtyři dny, tedy 32 eur na den jsme vyrazili hned po snídani směr Las Palmas po dálnici, kde to můžete dát na 120 km v hodině. Tři proudy a pořád informace kde jste. Měli jsme namířeno do San Mateo, kde je v neděli trh se živými zvířaty, ale do mapy jsme se podívali až když jsme byli za Las Palmas a už se to nevyplatilo se vracet. Velmi rychle jsme změnili první cíl naší cesty, kterým bylo jet stále na Galdár a pak odbočit na Cenobie de Vallerón. A ono to je taky krásně značené na hnědé směrovce, takže na prvním z nesčetných kruhových objezdů se objevila šipka a odbočilo správným směrem do kopečků. Jen kousek a objevilo se značení je zde mirador a odpočivadlo a pak už jen parkoviště, kde jsme jako jiní odstavili auto a šlo se po schodečkách vzhůru k pokladně.

DSC_3678_61061 lokalita Cenobio de Valerón DSC_3689_61072 lokalita Cenobio de Valerón

Tady za 2eura na seniora, dospělý 5 eur, jsme obdrželi prospekt a vstupenku.A tak se stalo, že jsme objevili překrásné místo, kde ve skalách jsou komory, které hodně, hodně dávno sloužili jako sýpky a pohřebiště původních obyvatel Guančů. Nádherné místo, krásně upravené a s výhledy k oceánu.
Následovala cesta zpět, protože na mapě jsme našli značku Faro – tedy maják za obcí Sardina. Je to skoro nejsevernější bod ostrova. No a to tedy byla podívaná.

DSC_3706_61088 maják u Sardina DSC_3723_61092 pobřeží u obce Sardina Čti více…

GC 04 – výprava do wellnes hotelu v San Augustinu

Do San Augustinu jsme se vypravili dvakrát. Jednou ještě v době, kdy jsme neměli půjčené auto. To jsme se dopoledne váleli jen tak na písečné pláži u našeho hotelu Beverly Park a odpoledne jsme šli po promenádě do San Augustina aby jsme se podívali do hotelu Gloria Palace, kde jsme poleželi u bazénu, protože odpoledne se udělal taky pěkně, ale taky jsme sondovali jak se změnily podmínky pro pobyt ve wellnes. Podívali jsme se na střechu, jestli to tam je takové jak to bylo v roce 2013 a zjistili jsme, že jen ty výhledy jsou stejné a nádherné pořád, ale vše prošlo rekonstrukcí a podražilo nám i capuccino, které jsem si k tomu výhledu museli dát, jinak by to nebylo to pravé, pohodové.

DSC_3479_62270 pláže v San Augustinu hned po ránu DSC_2950_62242 pláže v San Augustinu, když je pod mrakem

No a po druhé jsme tam šli po té co jsme zase vrátili půjčené auto a byla potřeba se neválet jen tak na pláži.
Tento den byl také dnem mých narozenin a podle toho vypadal. Ráno vyšlo slunce hned na modrou oblohu. Já se kochal jeho východem. Pak přišla gratulace z Olomouce a taky informace, že tam je ledovka. No a tohle byl jeden s impulsů, proč jsme jeli na Kanárské ostrovy, abych totiž měl jednou také oslavy v teple, jako každý kdo se na jaře a v létě narodil.
Před námi den, kdy v plánu nebylo nic, jen se válet u vody.

DSC_3487_62278 hotel Gloria Palace a vedle je SPA DSC_3496_62285 areál hotelu Gloria Palace Čti více…

GC 03 – výlet kolem písečných dun do Maspalomas

Ráno 27.11. byla neděle a my po bohaté snídani vyrazili na obchůzku pláže směrem kolem písečných dun až do Maspalomas.
Voda v oceánu měla 21,6 st.C, na slunci to peklo a bylo kolem 33 st.C. Brali jsme to jako pohodovou vycházku, takže jsme i občas poleželi a sledovali cvrkot na pláži. Davy nedělních turistů mluvících Německy, Švédsky, Norsky, Dánsky, Rusky, Polsky, Anglicky a dva pozorující Češi.

DSC_2827_60712 hotel Beverly Park, kde jsme bydleli DSC_2828_60713 vstup na pláže pod hotelem Beverly Park

Možná tu prošli i ti co s námi přiletěli a bylo jich celé letadlo, ale byli mezi nimi i „darmošlapové“ co vlekli těžké golfové hole, a ti se určitě už věnovali plácání do míčků na některém krásném zeleném hřišti.
Jak jsme se dopracovali do míst vzdálených hotelům, začalo se to míchat s nudisty a nudistkami a bylo co pozorovat a obdivovat jak to ten pánbíček rozrůznil, takže co osoba to jiná vizáž a profilová stavba od hlavy až po paty, v plné své nahotě.

DSC_2842_60722 písečné pláže do Maspalomas DSC_2852_60725 písečné pláže do Maspalomas Čti více…

GC 02 – výlet autobusem a lodí do Mogánu

GC 02 – Výlet do Mogánu – 30. Listopad

V noci to na výlet nevypadalo, protože kolem třetí nad ránem pořádně lilo a bušilo to na sklo balkonových dveří. Pak se ale ráno ukázalo, jak rychle se to vše může změnit. Po 7.30 už byla modrá obloha a slunce se vyhouplo na oblohu a jen sem tam nějaký ten krásný mráček. Tentokrát poučeni ze zastávky na cestě, jsme zašli jen kousek po promenádě k marketu Tropikal, kde je autobusové nádraží odkud nás musí vždy nechat nastoupit. Došli jsme počkali jen 15 minut a autobus číslo 32 nás dovezl až do Mogánu. Zpočátku zastavuje na každé zastávce a kličkuje až do Maspalomas, ale pak to vezme jedním tahem po dálnici až na konečnou v Puerto Mogánu. Je 10 hodin a vedro a jen modrá obloha a sluníčko si to pořádně vypaluje. Manželka jako první zahlédla vyhlídku, že tam jsme posledně nebyli a tak jsme se vydali k vyhlídce. Je to dobře vyznačené jako Mirador a pak už se šlape schod za schodem až nad horní hranici domečků, které jsou tady naskládané jako vlaštovčí hnízda.

DSC_3174_61896 cestou na vyhlídku nad městem Mogán DSC_3183_61905 pohled z vyhlídky nad Puerto Mogán

Na vrcholu musíme konstatovat, že to stálo za to i když jsme se vydali ze svých sil. Stínu bylo jen pramálo, ale za to ta domácí pohoda, až do kuchyně se uvidí a třeba i můžete odstavit připalující se pánev nebo tak něco. Staré místní babky jsou zdravé, protože každého, kdo jde kolem, pozdraví a on odpoví. Na jednom domečku klece s kanárky i papouškem, vše to prozpěvuje a volá „ola“. Pak ještě takové lidové azulejos a jste na vrcholu odkud vidíte celý přístav a v něm spousty jachet. Kocháme se a doplňujeme tekutinu a jde se dolů do uliček, kterým někdo dává přirovnání, že jde o Benátky na ostrově Gran Canaria. Jsou tu nějaké ty kanály, ale to co je tu tak úchvatné, to je barevnost domečků, které jsou vlastně jako jeden apartmánový hotel o dvou podlažích. Nad ulicemi oblouky a na nich barevné ambrozie .

DSC_3198_61919 barevnost květů v uličkách Puerto Mogán DSC_3214_61934 barevnost květů v uličkách Puerto Mogán Čti více…

GC 01 – výlet do Las Palmas 29.11.2016

Protože tentokrát jsme se rozhodli poznávat okolí i linkovými autobusy, tak jsme tento den realizovali přesně tak. Našli jsme si kde autobusy zastavují, a je to přímo pod hotelem Beverly Park a do cíle jede linka 01, 30 a i další. Čekali jsme a na ostrůvku a přibývalo lidí. Projela linka 30 a nezastavila. Přijela linka 01 a nevzala nás, jen řidič něco vysvětloval a že jede další. No a když jsme už čekali víc jak 30 minut a pořád nás nikdo nebral, tak jsme už museli zvýšit i hlas na řidiče, co jel s linkou 01, že už chceme jet a nehodláme zase čekat. Kolem totiž už projeli další linky číslo 30. Tak nás vzal a tak se stalo, že jsme projeli několika městy po cestě, viděli jsme hlavně odvrácenou tvář předměstí, devastované farmy, kdysi zakryté plachtami a snad plné pěstované zeleně. Nyní jen nepěkná krajina s kamením a keři, čehosi nevzhledného. Městské ulice plné aut a autobus pomalu jedoucí a kličkující mezi těmi co si zastavili, kde bylo libo. No po 90 minutách jsme konečně dojeli do našeho cíle pod San Telmo, místní a asi největší katedrálu v historickém centru města Las Palmas.
Tento den nebyl na koupání, bylo zataženo a dokonce pršelo, ale naše černé pláštěnky to vše zahnali, ale svetřík se hodil, bylo jen 19 st.C. Když jsme přešli hlavní třídu, co vede z kopců na pobřeží, která je osázená parky, naše první zastavení bylo v tržnici.

DSC_3006_62101 městská tržnice v Las Palmas DSC_3000_62095 na městské tržnici v Las Palmas

Obdivovali jsme cizokrajné ovoce nespočet druhů banánů, levné ořechy i drahé loupané ořechy, parádní kousky na pultech s rybími pochutinami. Prostě parádní příležitost k focení.
Z tržnice jsme pak šli ulicí advokátů a balkonů mírně do vrchu ke katedrále. Těsně u katedrály stojí museum Kryštofa Kolumba nazvané Casa de Colón.

DSC_0238_62385 hlavní brána do museo Colón DSC_3048_62142 jsme v museu s památkami na dobu objevitele Colomba Čti více…

Výstupy na zříceniny hradů Hluboký a Obřany – říjen 2016.

Výstupy na zříceniny hradů Hluboký a Obřany – říjen 2016.

Konec října roku 2016 se to počasí vylepšilo a tak bylo možné vyrazit do krásně se zbarvující přírody a kochat tou barevnou paletou podzimu. Vnuci měli prázdniny a tak se podívali za dědou a babičkou do Olomouce. No a tak bylo potřeba mimo jiné najít pro ně program nějaké té aktivní zábavy.
Nedaleko od Olomouce je na trati Olomouc – Bruntál železniční stanice, která se pomalu ale jistě rozpadá, ale vlaky tady pořád ještě zastavují. Je to Hrubá voda. A v Hrubé vodě býval za totality a pak ještě nějaký ten rok hned u nádraží hotel, který zkrachoval a pomalu se rozpadal. Ale našel se podnikatel, kterému by snad i mohl president Zeman udělit nějakou tu medaili za zásluhy o znovuzrození života v zapomenutém kraji.

DSC_2411_60551 areál v Hrubé Vodě při hotelu Hluboký dvůr DSC_2444_60583 a takhle vypadá bobová dráha, kde za 200 Kč je 5 jízd pro dospělého a 150 Kč na dítě přes 10 let

To proto, že pod jeho vedením se do plné krásy rozvinul život v obci Branná, kde jsem již byl a navštívil relaxační centrum Kolštejn ( www.relaxkolstejn.cz ) a v té Hrubé Vodě si to pan podnikatel zopakoval a postupně tu nejdříve vznikl lyžařský vlek a bobová dráha, nedávno tu ožil hotel Hluboký dvůr se svými bungalovy a tenisovými kurty, minigolfem a relaxačním wellnes, které je podobné tomu v Branné. ( www.hlubokydvur.cz ) Kolem hotelu pak postupně opravuje vše co tu stávalo v době, kdy se tu v lomu těžila břidlice a kdy tu lišky dávali dobrou noc, či jen prošli umazaní ruští vojáci z vojenského prostoru Libavá.

DSC_2442_60581 pohled na vlakové nádraží, hotel a lyžařský areál s bobovou dráhou DSC_2452_60591 a na hradě samotném Čti více…

Podzim na Břeclavsku 23.10.2016 .

Podzim na Břeclavsku 23.10.2016 .

Letošní podzimní počasí se spíš podobá podmračenému, nevlídnému, ale když se zadaří, může člověk pookřát na troše slunečních paprsků. To se mi stalo v neděli 23.října, když po ránu v Olomouci bylo hnusně, tedy pološero, mlha a chladno. naložil jsme se do vlaku na Břeclav, který je dobrou vizitkou pro železniční přepravu v Česku. Nové a nízko plošinové vozy se spousty míst pro přepravu kol. Za hodinu a půl jsem vysedal v Břeclavi. Cestou kolem Hulína až po Hodonín svítilo na modré obloze slunce a pak se zase schovalo za mraky.
V mládí byla Břeclav místem mých prázdninových chvil a občas jsem s dědou zavítal na místní židovský hřbitov. Dnes je tento hřbitov obklopen výstavbou rodinných domků a konečně se mi podařilo najít cestu a na hřbitov se podívat.

dsc_2289_60327 kaple na židovském hřbitově v Břeclavi dsc_2292_60330 židovský hřbitov v Břeclavi

Pak už jsem to dal kolem Dyje směr zámek Pohansko. A najednou se škaredé počasí proměnilo a osvítilo mi postupně tu podzimní krásu místních palouků s osamocenými kmeny mohutných stromů a ukázala pravá tvář podzimu v této rovinaté lokalitě.

dsc_2336_60374 typický ráz krajiny u Pohanska dsc_2327_60365 památník k vykopávkám na Pohansku Čti více…