Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Cesta do pohádky – k hotelu Abama – listopad 2015

Cesta do pohádky – k hotelu Abama.

Když jsme tu byli naposledy, byl to zážitek ošizený o pohledy na golfové hřiště a o pobyt na pláži pod tímto hotelem. Takže tento den po těžkých zkouškách v soutěsce Masca jsme zajeli k hotelu Abama. Je to na hlavní trase mezi Puerto Santiago a Adeje, na linkách 473 a 474, co snad pořád jezdí tam i zpět. Hotel vyčnívá z typické krajiny hned za městem Puerto San Juan a to je asi 17 km od hotelu, kde letos bydlíme. Jakmile se projede kolem malebné pláže v San Juan vyjede se z městečka a objeví se po obou stranách silnice ploty a plachty co ukrývají banánové plantáže. A pak najednou v dálce uvidíte narůžovělou až okrovou barvu čehosi, co připomíná shluk afrických staveb z hlíny. No a když se nad silnicí objeví v té nedefinovatelné barvě, snad i připomínající barvu cihel i přejezd se čtyřmi věžemi, autobus zastaví v zářezu mezi květy a palmami, které pak jsou v celém okolí hotelu.
Ano jsme po půl hodince v cíli a jde se objevovat ta nádherná architektura zdejšího resortu, která patří společnosti RETZ.
Cestou ke golfovému hřišti je strážnice a v ní sedí hlídač. Nebáli jsme se, měli jsme připravenu řeč spojenou s mazáním medu kolem huby, jak se říká, ale nakonec to nebylo třeba. On tam neseděl hlídač, ale jen zavěšená košile hlídače, a z dálky to krásně maskovalo nepřítomnost osobní stráže. Takže na golfové trávníky jsme vstoupili zcela v poklidu a ještě k tomu tam, kde se to nesmí, ale kde to prostě šlo.

dsc_7829_46078 zajímavá mostní stavba s věžičkami - přes ni hurá na golf dsc_7846_46089 a tohle už je nepovolený vstup na hřiště

Protože od silnice to je vše odděleno palmami mezi balvany a květinami a oficiální přistup by byl až někde hodně vysoko na svahu. Tak daleko a nadarmo jsme šlapat nechtěli. To ponecháváme vždy jen místním darmošlapům, jak golfisty velmi výstižně a vtipně pojmenoval náš známý.
Ale úpravy terénu, travička nádherně střižená a kolem palmy a jezírka a v pozadí nejvyšší hora Španělska – Teide, to za focení stojí, to u nás doma určitě nemáme.
Po této obhlídce a hlavně zjištění, že asi i na druhé vrátnici před hotelem samotným nikdo hlídat nebude jsme se začali obezřetně přibližovat ke vstupu do hotelu.

dsc_7853_46092 a jsem před recepční vstupní halou dsc_7858_46096 už se věnujeme prohlídce a focení Čti více…

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Hodně článků jsem pročetl, ale ani jeden z nich nebyl o tom reálném dění, které mě na tomto výletě soutěskou Masca čeká. Hned úvodem raději sdělím, že jsme ročník 47 a 48 aby bylo jasné, že mládí takové problémy jako u nás asi nebudou očekávat. Ale jsem rád, že jsem vyzkoušel co naše těla ještě snesou, když není až tak moc trénované. Boty botasky byly postačující dobré, v žádném případě by neměli klouzat, voda pro tuto cestu byla v dostatečném množství, baterie nabité, telefon funkční. Lístek na zpáteční cestu lodí byl na dohodnutou dobu a den v peněžence. A pozor bez holí se tam při vyšším ročníku ani nepouštějte. Ano to vše je potřebné překontrolovat. Naplánovali jsem to ne ten nejkrásnější a nejslunnější den a vyšlo to. Příprava spočívala v nalezení autobusového spoje přes webové stránky ww.titsa.com. Naprosto skvělé, když umíte španělsky a když máte strpení a pochopíte a dohledáte vše potřebné a ono to i je funkční. Na hotelu v Puerte Santiago jsme večer objednali balíček na svačinu, na cestě k přístavu koupili lodní lístek jen ve směru z mola na konci soutěsky Masca na ten nejposlednější možný spoj abychom se cestou nenervovaly a vzali si sebou něco na ležení a plavky a boty do vody. Lodě jezdí po hodině, vše najdete na webu www.mascaexpress.com . Koupíte si lístek na daný čas za 10 eur na osobu a daný čas. My jej tedy dali naštěstí na poslední jízdu toho dme v 17.30 hodin.

dsc_7399_45835 kostelík na náměstí v Santiago Teide - tady je přestup na autobusy či Taxi nutný dsc_7413_45843 na farmě v hotelové úpravě v Santiago Teide

No a ráno ve čtvrtek 12.11. jsme začali realizovat náš výlet. Autobus kousek od hotelu ale na kopci odjížděl v 8.20 hodin, a proto jsme oželeli jak snídani tak i balíček na cestu, protože by jsme nestíhali. Vše probíhalo podle jízdního řádu, jelo se linkou číslo 325. Na BONO lístku, který se dá pořídit na poště či někde, kde prodávají noviny a časopisy (musíte se ptát) to stálo do prvního přestupu jen 1.15 eura na osobu do Santiaga Teide, což je asi kolem 20 km. Tam ale byl hodně dlouhý čas na přestup, protože spoj číslo 355 jedoucí přes vesnici Masca odjížděl až v 10.50 a my do městečka dojeli v 9.15 hodin., Ale za to jsem si koupili v krámku pečivo a sýr a pojedli to v parčíku, kde mají i kamenné grily na pickniky. Jak jsem po prohlídce blízkého hotelu ve stylu farmy s historickými stavbami a lisy na víno a s krásným okolím rozbalili prostou to svačinku, už kolem nás poskakoval krkavec, krásný černý i se nechal vyfotit. Dostal to po čem prahl, drobinky z bílého chleba.

dsc_7410_45841 jsou tu plody mandarinek dsc_7434_45849 hladový krkavec Čti více…

Vzpomínky na Puerto Santiago na ostrově Tenerife listopad 2015.

Vzpomínky na Puerto Santiago na ostrově Tenerife.

Ano byli jsme tady už v březnu roku 2O14. To se nám tu moc líbilo a taky jsme se přiklonili k myšlence trochu to tady více poznat. Tentokrát v listopadu roku 2015 nám to vyšlo za cenu velkého morálního ústupku.

dsc_6729_45578 bazény na hotelu Globales Tamaimo Tropical dsc_7061_45690 nahlédneme do hotelu vedle Barcelo Santiago 4*

Zcela náhodou se taky stalo, že jsem objednával hotel s polopenzí, ale stal se z toho hotel Todo Includo, tedy pohoštění po celý den. Pro náš úmysl poznávat a jezdit to moc nevyhovovalo, ale nakonec když jsem objevil, že tady mají perfektní servis pro autobusovou dopravu společnosti TITSA, byl plá hotov a taky v plném rozsahu realizován. Na webu www.titsa.com totiž objevíte jízdní řády, kudy jezdí jednotlivé linky a jak vypadá na fotce ta která zastávka.

dsc_6788_45588 konečná stanice pro autobusy společnosti TITSA dsc_6855_45617 a to jsou výhledy z té nejvýše položené ulice nad Los Gogantos Čti více…

Podzim pod rozhlednami Maruška a sv. Hostýn – říjen 2015.

Podzim pod rozhlednami Maruška a sv. Hostýn – říjen 2015.

Byl státní svátek 28.října roku 2015 a bylo krásné sluneční poledne a podvečer. Nebylo jiné možnosti než vyjet do oblasti hostýnských vrchů, které sice dobře známe, ale když podzim začne tvořit barvami, je to pokaždé jiné. A je to překrásné, když vám vyjde i možnost sledovat zapadající slunce.
Na povolenku jsme vyjeli na svatý Hostýn. Tam vyšli k rozhledně a zjistili, že ji konečně taky budeme moci navštívit. Měly otevřeno protože byl státní svátek a byla i dobrá viditelnost. Vstupné je 15 Kč a za to máte možnost na vrcholu být ve vyhřívaném prostoru.

dsc_6486_45298 jen tak výhled ke kostelu na sv.Hostýně dsc_6488_45300 louka na sv.Hostýně

Je to snad jediná takto komfortní rozhledna, ale je to vykoupeno tím, že zde v krásném výhledu brání stožár větrné elektrárny, kterou tu vybudoval „podnikatel“, který už dávno zkrachoval a tak je nyní v majetku Matice Svatohostýnské a šetří na provozních nákladech. Výhledy krásné a tak jsme se mohli přesvědčit i o tom jak vypadá rozhledna na Kelčském Javorníku, kterou jsme nedávno navštívili.

dsc_6506_45317 rozhledna na sv.Hostýně dsc_6504_45315 výhledy z rozhledny na sv.Hostýně Čti více…

Krása barvících se lesů, cestou do Lednice přes Janův hrad – říjen 2015.

Krása barvících se lesů cestou do Lednice přes Janův hrad – říjen 2015.

I přes všechny table si musím vyrazit do přírody. A protože okolí Lednice na Jižní Moravě je pro ty co jezdí vlakem na „režijku“ je jen náročné na čas trávený ve vlaku, jel jsem toho zamlženého rána jen já sám do Břeclavi. Vlak z Olomouce musel vyjet se zpožděním, protože jak jinak. Je to ale vlak, který jsem si oblíbil, protože má nové vagony a pohodově se do něj nastupuje s kolem. Ale ta kritika služeb je nepodstatná, protože od 9 hodin až do 10.30, kdy vlak už konečně dojel až do Hodonína bylo vše v klesající ranní mlze. Teprve za Hodonínem se ukázala krásná budoucnost této říjnové soboty. Jen modrá obloha a za oknem vlaku v teple vozu to bylo zcela ideální.
Protože jsem v Břeclavi trávil své mládí na prázdninách u babičky a dědy na Tyršově ulci, která dnes už má jiné jméno a stala se hlavní rušnou silnicí, musel jsem nejprve prozkoumat ta místa, kde jsem se toulal po polích, kolem domu. No musím říci že o poli už nikdo ani neví, samá výstavba rodinných domků. Jen tu zůstal při Dyji nad jezem vodácký klub a tenis klub. Vše v novém, ale na stejném místě. tady nad jezem jsem se chodil koupat. Jen na břehu od staré Břeclavi to je původní zástavba, na tom mém vzpomínkovém místě vše jako nové. Tam kde Dyje uhýbá do odvodňovacího kanálu to takhle nikdy nevypadalo, ale tady jsem musel začít fotit, abych měl nějakou tu vzpomínku na doby minulé.

dsc_6382_45207 Břeclav - tam kde Dyje napájí protipovodňové rameno dsc_6383_45208 Břeclav - protipovodňové rameno

Tady v těchto místech můj švagr chytil i prvního velkého sumce.
Podél ramene jsem se po protipovodňovém valu dostal zpět, blíže k městu v místě, kde je dnes nový most a taky vodárna, která tu dříve nebývala. No a pak se jelo po vyasfaltované cyklostezce až k Janovu hradu. Ale ta příroda lužního lesa kolem, v této době, kdy je úplně plná paleta barev podzimu, to je nádhera. A do toho samostatné a mohutné kmeny mohutných stromů, jako sochy tady stojící.
No a pak nová lávka přes rameno Dyje, které je už součástí zámeckého areálu v Lednici.

dsc_6386_45211 nová lávka k Janovu hradu dsc_6396_45221 okolí Janova hradu Čti více…

Výjezd na Kelčský Javorník – říjen 2015.

Výjezd na Kelčský Javorník – říjen 2015.

Tak za všechno může to, že na mých odkazech na webu www.cestotipy.cz byla v odkazu
na web „Toulky“ krásná vzpomínka na výlet na Kelčský Javorník a taky zmínka o tom, že se to tu má ke dni 16.září otevřít pro širokou veřejnost. No a tady ten odkaz je www.alena.ilcik.cz/1509-kelcsky-javornik.php
Tak se stalo, že se podařilo najít hlídání pro naši tetičku a vyrazili jsme „autíčkemů a s elektrokoly do Rajnochovic. Od hospody „Ve dvoře“ na místě zvaném Rosošné, se jede po cyklostezce číslo 5120 směrem k Tesáku v Hostýnských horách. Jede se asi takových 1500 m k místu, kde stojí po pravé straně kamenný domek a za ním je odbočka doprava a tou se začne pořádně stoupat a stoupat. Zatím tam není žádná směrovka, proto ty detaily.

dsc_6217_44526 místo, kde se musí odbočit, ještě tam není směrovka na rozhlednu dsc_6159_44471 poslední úsek strmě a ve šterkopísku kousek pod vrcholem

Silnice je viditelná na cyklomapách. Odtud se to totiž dá vyjet na kolech velmi dobrou cestou. Jede se stále po starší lesní asfaltce a asi 800 m pod vrcholem to je po pak šterkopískovou cestou strmě do vrchu. No vyjeli jsme to a máme za sebou už třetí pokusnou jízdu do vrchu na elektrokole. Už nám na stará kolena pomohly ty upravené kola na hrad Helfštýn, na sv.Hostýn a nyní až do výšky 865 m až pod rozhlednu na Kelčském Javorníku.
Ten den bylo slunečno a v údolí prostě krásně. Ale když jsme dojeli na vrchol pod rozhlednu tak tam ale strašně foukalo.

dsc_6166_44478 davy pod věží dsc_6197_44506 plácek v nástupním místě na vrcholu Kelčského Javorníku Čti více…

Focení leknínů na jezeře Poděbrady u Olomouce – září 2015.

Focení leknínů na jezeře Poděbrady u Olomouce – září 2015.

Letošní léto bylo požehnané na dny spojené s koupáním. A tak jsem byl vícekrát si užít štěrkového jezera Poděbrady u Olomouce.
Základní informaci naleznete na :
www.tourism.olomouc.eu/leisure-time/sports-activities/bathing-pools/detail=86/cs
Bylo to spojeno nejen s podvečerním koupáním, ale také jsme to vícekrát spojili s ježděním na paddleboardu. Zjistili jsme, že je to tu zajímavější než na jezeře v Nákle. A to proto, že jízdou podél břehů, zejména pak v místech, kde již rákos znemožnil přístup pro koupání začíná volně zarůstat a že se tu objevily i krásné plochy porostlé lekníny. No a tak jsem objevil, že nejkrásnější focení bude, když v odpoledním slunci vidíte ze vzpřímeného postoje na prkně přes čistou vodu až na dno, odkud vyrůstá květ leknínu a vše je krásně prozářeno slunečním svitem.
Protože jsem si ještě netroufl vzít si na cestu fotoaparát na krk, tak jsem se domluvili s mladými na tom, že do míst s lekníny se připluje na prkně, pak ze břehu jim bude předán fotoaparát a kde to půjde budou přidržováni při focení detailů. Ale podzimní čas, a bylo to až nyní 20.září 2015 přinesl krásné ale větrné počasí, ale už ne zase tak velké vedro, i když voda se dala využít i k poslednímu letošnímu koupání.

sam_5955_44275 hlavní pomůcka při focení - byl to pddleboard sam_5858_44179 metoda focení ve dvou protože byl vítr a velké vlny

Den před tím jsem si udělal průzkum břehů a pak se šlo na to. Výsledek je povzbuzující a příště se nám to snad i podaří v lepším provedení a v jiných časech při jiném zajímavém osvětlení.

dsc_5924_44328 focení detailů na jezeře při ranním slunci dsc_5966_44369 focení detailů na jezeře při ranním slunci

dscn8147_44090 krása květů leknínů v průzračné vodě jezera Poděbrady dscn8160_44102 krása květů leknínů v průzračné vodě jezera Poděbrady, tady jsou růžové květy Čti více…

Pro mne objev mezi termály v Maďarsku – Lipot – září 2015.

Pro mne objev mezi termály v Maďarsku – září 2015.

Jen dva dny se objevili jako dny, kdy místo nás hlídá zdravotní personál v nemocnici. A tak jsem museli něco udělat pro naše zdraví a jeli do nejbližšího termálu do Massonmagyarvaru, kousek za Rusovci pod Bratislavou. Ale pozor první den při jízdě tam to bylo o nervy, protože to naše vládní vedení umí sice nařizovat, ale neumí kočírovat. Místo již proměřené nejkratší vzdálenosti, do cíle do Massonmagarvaru, to bylo 321 km místo 270 km. No a proč, protože jsme na čtyřech nenadálých objížďkách najeli navíc 51 km. Místo normální doby 3,5 hodiny mimo dálnice to bylo jen pouhých 6 hodin. Takže mě stát okradl o 135 Kč a o kolik okrade touto hurá metodou na opravách silnic, propustků a mostů všechny ostatní ? No sice to musí být, ale nedalo se to dělat metodicky postupně. To jsme tam na dopravě museli mít toho kreténa Bártu, co všemu rozuměl a chechtal se jako …
Ale všechno zlé k něčemu dobré. protože jsme dojeli až po 12 hodině, už jsem nenajeli do campingu, ale jen tak zaparkovali a dali jen denní vstupenku. Dnes to už stojí 10,50 Eur na osobu a den. Bylo málo lidí a tak jsem se masírovali a užívali si pohodu poloprázdného areálu, kdy ve středu už jsou dítka ve škole a důchodci téměř nikde. Jo a opravovali jeden z bazénů, na který jsem se těšil, protože v horké léčivé vodě mě vždy povolí bolest kloubů.
Večer jsme zašli na vynikající zmrzlinu na hlavní třídě a jeli jen tak okouknout jak mají otevřeno v obci Lipot téměř nový termál. Je to je 18 km. Dojeli jsme už za tmy a zjistili že i v září je otevřeno celý den. Úplně nový camping byl už zavřený a na recepci nikdo a tak jsem popojeli do tmy obrovského parkoviště a pohodově přespali. Foukal velmi teplý vítr a to celou noc, ráno bylo takových 22 st.C.

dsc_5791_43933 po nočním parkování u lázní v obci Lipot dsc_5805_43947 půvabné jezero v obci Lipot naproti lázním

Bylo nádherné počasí, po modré obloze letěli mráčky, žaby kuňkaly a ryby v nedalekém jezeře měli snídani.

dsc_5815_43957 a na proti zase taková krásná chata dsc_5818_43960 při ranní procházce kolem jezera za obcí Lipot

V devět hodin jsme byli vpuštěni mezi prvními za 2500 forintů na osobu, bankomat hned u vstupu to areálu. Za skříňku na cennosti jen záloha 1000 forintů. pak jsem už jen fotil tu nádheru, kdy na hladině bazénů žádný pohyb, jen květy kolem a zelené stromy dávající stín na zelené trávnikové plochy. Takže pro nás objev.

dsc_5825_43967 bazény s horkou vodou max. 34 a 38 st.C dsc_5836_43978 plavecký bazén s vodou 28 st.C

Z Bratislavy už jezdí jen výhradně sem, protože to tu je pěknější, barevnější, i když nevím jak to tu asi je v létě kdy tu řádí nevychované dítka bez dozoru rodičů. To prý je zase v Massonmagyarvaru lepší dohled od plavčíků, než prý tady. takže doporučení je jasné, sem zajeti jen když nejsou volna pro školou povinná dítka.

dsc_5858_43999 cesta od vstupu k šatnám a restauraci dsc_5842_43984 okolo sauny v lázních Čti více…

Jedna ze vzpomínek ( rok 2008) na výlet po okolí Lomnice u Tišnova.

Jedna ze vzpomínek ( rok 2008) na výlet po okolí Lomnice u Tišnova.

Až nyní jsem si uvědomil, že mám v archivu snímky z výletu po okolí Lomnice u Tišnova a proto si tak trochu zavzpomínám na ten rok 2008 a jarní květnový den.
To jsme tehdy spali v rekreačním zařízení v Prudké, kde dříve bylo rekreační zařízení Českých drah. I v té době v roce 2008 to bylo ještě pěkné a vyhovující zařízení s ubytováním v chatkách v oploceném areálu s obyčejným bazénem ke koupání. Krásné okolí a divoká příroda. odtud jsem vyráželi po okolí. ( www.prudka.cz )

SAMSUNG DIGITAL CAMERA rekreační zařízení v Prudké u Tišnova SAMSUNG DIGITAL CAMERA rekreační zařízení v Prudké u Tišnova

Navštívili jsme Lomnici u Tišnova, kde je moc pěkný a romantický židovský hřbitůvek. nad obcí Lomnice se tyčí zámek, který sloužil jako škola a internát. V Lomnici je také výchozí a vtipně značená trasa Jary Cimrmana. ( www.lomnice.cz/index.asp )

SAMSUNG DIGITAL CAMERA židovský hřbitov v Lomnici u Tišnova SAMSUNG DIGITAL CAMERA napříč Lomnicí u Tišnova Čti více…

Židovská Olomouc v souvislostech dnešní doby – září 2015.

Židovská Olomouc v souvislostech dnešní doby – září 2015.

Nedávno se mi dostal do rukou v informačním centru prospekt s tématem Židovská Olomouc, kde je stručný popis historie, ale i plánek, kde všude je možné vidět něco, co po významných židovských rodinách v městě Olomouci bylo zachováno a co lze na vlastní oči i vidět.
A tak jsem za slunečních dnů vyrazil a vše podle plánku z prospektu objel a nafotil, abych jen tak pro sebe a možná i pro ty, co by to mohlo zajímat, nafotil a doplnil odkazy na odborné informace. Na tomto webovém odkazu www.tourism.olomouc.eu/sights/jewish-monuments/cs najdete oficiální informace. Ale plánek a významné vily a stavby už tam neuvidíte a nedohledáte.

dsc_5526_43879 židovská brána ve dvoře Konviktu na Universitní ulici č.1-3 dsc_5541_43893 dům u Zlaté štiky ve Ztracené ulici, kde bydlel Gustav Mahler

O činnosti židovské obce se pak něco dá dovědět na webu www.kehila-olomouc.cz/rs/historie/synagoga/ . A právě tady jsem našel odkaz na velmi alespoň pro mne zajímavý odkaz kde je uvedena vizualizace bývalé olomoucké synagogy.

dsc_5561_43910 pamětní deska na Synagogu na nám.Jana Palacha 03_sm3 v prosinci roku 1989 je ale symbolicky odnesly nafouknuté balonky Čti více…