Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

07_TF – Poznávání národního parku Teide, pod horou Teide na ostrově Tenerife.

Poznávání národního parku Teide, pod horou Teide na ostrově Tenerife.

Už těch mraků bylo dosti a tak jsem si ve čtvrtek 6.března vyjeli nad mraky, abychom spatřili to co je nejcenější na ostrově Tenerife, a to je hora Teide a kolem ní se rozprostírající národní park El Teide v nadmořské výšce nad 2000 m n.m.. Hora Pico de Teide pak je i nejvyšší horou celého Španělska. A protože je březen, objeví se nám poprvé tato špička směřující k nebi jako skoro zasněžená homole se svojí výškou 3.712 m n.m. Zvolili jsme silnici TF – 21, která vyjíždí z Puerto de La Cruz, jede přes La Orotavu a pak si to šněruje stále směrem vzhůru přes obec Aguamnsa.

dsc_0079_24545 První zhlédnutí zasněžené hory Pico del Teide 3.712 m n.m. dsc_0083_24547 zastavení na vyhlídce Piedra la Rosa jsme asi v 1.000 m n.m.

Dovede Vás až k místu, kde získáte základní informace o tomto národním parku El Portilo ve výšce 2.020 m n.m. Je zde výstavka o botanice a živočišstvu v tomto parku, ale taky tu imitují tekoucí lávu. No a jsou zde veřejné bezplatné záchodky.

dsc_0104_24556 vstup do centrály NP dsc_0101_24555 když hadinec kvete, to lze nyní jen vidět v informacích Čti více…

Hrad Sovinec ve vzpomínkách na rok 2004 a 2012.

Hrad Sovinec ve vzpomínkách na rok 2004 a 2012.

Když už jsem se dal na obchůzky hradů, které nabízí návštěva Moravy, tak nesmím zapomět i na to, že v blízkosti Olomouce je i hrad Sovinec, který po změně režimu začal znovu žít. Dokládá to i rozsáhlá aktivita na webových stránkách http://www.hradsovinec.cz/ , kde se dozvíte všechny podrobnosti a najdete tady i další fota, a to i z doby minulé i z doby, kdy se hrad rekonstruoval. Na rok 2014 už zde i najdete připravované akce, takže nepojede jen tak na prohlídku hradu. Na hrad a k nejlepším fotkám hradu jako celku se dostanete na silnici mezi obcemi Paseka – Sanatorium a Jiříkov ve směru na Rýmařov od Uničova.
Kromě hradu můžete tedy navštívit město Uničov, kde u kostela spatříte sochu sv.Jana Sarkandra, který zde měl sloužit. Když by jste pak zajeli do Jiříkova, najdete zde sochařské zázemí a museum dřevěné sochy. O tom si pak můžete i přečíst v mých poznámkách na tomto webu. Takže tímto záznamem dávám typ na výlety k hradu Sovinec, zejména když si na jeho webových stránkách najdete nějakou tu zajímavou akci. Přiložené foto je jen na ochutnávku.

dsc_0191_23633 Sovinec v zimním - foceno v roce 2012 dsc_0200_23642 Sovinec jen záběry z okolí kolem hradu

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Sovinec po výstupu na opravenou věž hradu OLYMPUS DIGITAL CAMERA Sovinec . akce naplněná historickými ukázkami

Nyní jen skromná fotogalerie z roku 2004 z podzimní historické akce a z roku 2012 ze zimy, kdy je hrad uzavřený.

Povídání o cyklostezce kolem řeky Bečvy a o hradu Helfštýn

Povídání o cyklostezce kolem řeky Bečvy a o hradě Helfštýn.

Když už se stalo, že jsem poprvé za 66 let spatřil v té naší krásné zemi hrad Lukov, malý kousek od mého rodného města Přerova, nedalo mi to, abych se nepustil i do často opakované návštěvy na hradě Helfštýně, kde se koná pravidelně mezinárodní setkání kovářů a to vždy poslední sobotu a neděli v měsíci srpnu. Hrad leží nad obcí Týn nad Bečvou, kousek od města Lipníka.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA hrad Hlefštýn v době Hefaistonu SAMSUNG DIGITAL CAMERA hrad Helfštýn od silnice na Teplice u Hranic

A pak už to je hnedle i dobrý typ na výlet či i dovolenou na více dnů, když se to spojí s cestou po krásné cyklostezce kolem řeky Bečvy od Hranic až po Přerov.
Tato místa a tuto trasu jsme jel už vícekrát a v různém čase, takže přiložená fotogalerie je jaksi neuspořádaná, ale to jen proto, že jsem fotil na různé fotoaparáty a program mi zatím nepovolil to nějak seřadit chronologicky za sebou.
Zcela ideální je naplánovat to na dny kdy se pořádá Hefaiston – setkání kovářů na hradě Helfštýn. To proto, že se zde dá i v sadu pod hradem campovat a dělat z této pozice výlety po okolí.

SAMSUNG DIGITAL CAMERA hrad Helfštýn v době Hefaistonu SAMSUNG DIGITAL CAMERA hrad Hlefštýn v době Hefaistonu Čti více…

Návštěva Hostýnských kopečků únor 2014.

Návštěva Hostýnských kopečků únor 2014.

Stav sněhové pokrývky v letošní zimě je zoufalý. Snad někde je k dispozici sníh umělý. Na kopcích kolem svatého Hostýna nebylo nikde nic, jen na sjezdovce na Trojáku se lyžovalo. Krize ve sněhu se promítla i do krize v hospodách a je asi patrná i krize z nedostatku peněz mezi lidmi.
V sobotu jsme se vydali na Troják, abychom si zašli po hřebenové cestě na Marušku ( něco víc jak 600 m n.m.), což je vrcholek na hřebenové cestě nad obcí Hošťálková, kde je místní meteorologická stanice. Na navštěvujeme ji skoro pravidelně, a to pěšmo, či na kole, ale už jsme si sem zajeli i autíčkem, protože to jde, a protože se odtud dá pozorovat jak západ tak východ slunce. V roce 2006 tu bylo 146 cm sněhu a největší mráz -25 st.C a největší teplo 33 st.C. v srpnu 2008. Odtud to pak je kousek na Hlubný s krásným košatým stromem ve výšce 659 m n.m a je už odtud vidět i pohoří Beskyd. Je to nenáročná asfaltová komunikace pro místní chataře napojená na obec Hošťálkovou.

dsc_0257_23241 odpočinutí na dotykovém bodě u Marušky, kámen z roku 2012 dsc_0264_23248 krásný strom na Bludném ve výšce 659 m n.m.

Od košatého stromu jsme se vrátili a kochali se modrou oblohou a vůní s jarního vysychání okolních pastvin. Ještě jsme se zakoukali na nové velmi mladé lyžaře jak suverénně sjíždí lyžařskou školičku a pak jsme sjeli do údolí s protáhlou obcí Rajnochovice. Tady jsme zcela záměrně navštívili místo, které jsme před 3 lety obdivovali jako místo pro rybolov v kanadském stylu, protože jej začal budovat čechokanaďan jako nový krajinný prvek v inundačním území za potokem, ale místní zkorumpovaní úředníci mu až do dnešní doby hází klacky pod nohy, takže když nám po zhlédnutí toho, co vše vybudoval, ale nesmí to provozovat ani jako občerstvovací stanici, protože mu tady nepovolily stavbu sociálního zázemí bude opouštět a vrátí to se zpět do Kanady, protože bojovat s místní korupcí státních úředníků vzdal.

dsc_0278_23262 tak tohle akvanada, místo kde jste si mohli i chytit pstruha dsc_0284_23268 dokázal by někdo pomoci a zlomit tu užasnou českou závist úředníků na stavebním úřadě ? Čti více…

Zima na vodní ploše Poděbrady u Olomouce – únor 2014.

Zima na vodní ploše Poděbrady u Olomouce – únor 2014.

A bylo úterý, na obloze jen modrá barva, vítr minimální a po obědě to na slunci krásně hřálo. Tak by se dalo pospat to obyčejné odpoledne v úterý 4.února roku 2014. jako důchodci se držíme hesla vždy připraven, když slunce svítí a tak jsme si dali inspekční výlet po blízkém okolí Olomouce.
Jeli jsme se podívat na Poděbrady, kde je v létě pěkné přírodní a bezplatné koupání a na tuto zimu už se objevila na webu www.olomouc.cz/fotogalerie zpráva o tom, že se tu bruslí. Tak proč se nepodívat jak to tu skutečně vypadá.
A byl to dobrý nápad. Plocha zamrzlá, čtyři odvážlivci hrající hokej, když branky na ledě tvořili jen ty přezuté zimní boty. Slunce svítilo na plno, až led při krajích praskal, jak se uvolňovalo pnutí na zamrzlé hladině.

dsc_0130_23127 zima bez sněhu i to je pěkné, když slunce svítí dsc_0132_23129 zamrzlá idyla na Poděbradech

Jinak jen nějaké ty dvojice procházející se po břehu s vnoučaty, co mají právě jarní prázdniny, a které měli podobný nápad jako jsme měli my. Jen tak se projít a sluníčku si užít chladného čistého vzdoušku.
Ale pak tu byli k pozorování i dvě opuštěné labutě, které hledali volnou hladinu vody a nemohli ji najít, báli se přiblížit ke břehu, kde byl rozházený nějaký ten pamlsek určený právě jim. Byli opatrné a klouzalo jim to stejně jako nám.

dsc_0142_23139 bylo co pozorovat dsc_0165_23152 bylo co pozorovat Čti více…

Výstup na Kosíř 25.ledna v roce 2014.

Výstup na Kosíř v roce 2014.

Už je to mým zvykem, dát se na výlet ve chvíli, kdy se v předpovědích počasí nemohou zmýlit a určitě bude pěkné počasí. Letošní zima byla od nového roku stále pochmurná a nic moc. Teplo jako na jaře, sníh nikde a zprávy z lyžařských center k politování. Ale zázraky se dějí a tak když v pátek 24.1.2014 se objevilo na té naší zemičce a na Moravě zvláště místo, kde má být v sobotu jasno s modrou oblohou, nebylo co řešit a vyjelo se z Olomouce do Čech pod Kosířem. Bylo kolem poledne, slunce svítilo a krajina byla pocukrována sněhovým popraškem.

dsc_0103_23100 loučíme se s obcí Čechy pod Kosířem dsc_0011_23008 výhled do pocukrované krajiny Hané

Ve vesnic klid, nikde živáčka, jen na parkovišti u zámeckého parku bylo víc jak jedno auto. To naše pak bylo asi čtvrté v řadě. Po dobře vyznačené trase jsem se vydali přímo k rozhledně. U hospůdky jsem si vzpomněli na léto, kdy tady vyhrávala živá muzika, točili dobré pivečko a bylo tu pořádně živo, protože tehdy v tom krásném letním dnu se otevírala rozhledna na Kosíři. Tehdy nám to nevyšlo, protože jsme měli zadány vanové koupele ve Skalce u Prostějova.
Ale dnes byl den, kdy jsem se věnovali jen této procházce. Trasa má jen 2,3 km a stoupáte do výšky 442 m n.m. Rozdíl výšek jen kolem 200 m. Tedy nic moc a prostě akorát na odpolední procházku. Ale mráz kolem – 8 st. C, stoupáte na slunečné straně kopce, bezvětří a proto úžasná pohoda, před námi jen dvě další stopy člověka.

dsc_0025_23022 cestou na Kosíř dsc_0017_23014 cestou na Kosíř Čti více…

Zase jeden z vydařených výletů na Praděd – 2013.

Zase jeden z vydařených výletů na Praděd – 2013.

Bydlet na Moravě a ještě k tomu v Olomouci, pak to je velká příležitost vyrazit na výlet jen tak bez přípravy tam, kde se dá očekávat krásný zážitek. V pátek 13.12.2013 byl hodně škaredý pátek, okolí bylo ponořeno do šera po celý den, dokonce v podvečer i mrholilo a bylo lepší jen tak den prožít a nemít z toho vůbec nic. Ale večerní zprávy byly o tom, že na vrcholech Jeseníků již ověřují možnost pádu laviny a když ukázaly jak se to měří a nad místem dolování sondy do hloubky 2 m byla jasná obloha, pak nastal okamžik zvratu a plán na sobotu 14.12.2013 byl hotov. Hned ráno se jelo na Praděd, protože mělo být zase tak krásně.
Tentokrát jsem to vzal vlakem do Bruntálu a odtud autobusem na Ovčárnu. Ještě v Bruntále v 9.10 hodin, kdy jsem nastoupil do autobusu směr Malá Morávka, se dalo pochybovat o správnosti mého rozhodnutí. Ale ve Starém Městě už se zjevila první modrá skvrna mezi mlhou nad námi. A ta mlha postupně vymizela a po ní zůstávaly ojíněné stromy a nádhera co bývá v krajině po nočních mrazech. Jen jsem litoval, že se nedá zastavit a fotit tu krásu „pocukrované“ krajiny.

dsc_0147_22658 Malá Morávka na Ovčárně dsc_0150_22667 pohled na Petrovi kameny Čti více…

05_vícedenní výlet k Niagaře přes Montreal a Toronto – červen 2003.

05_vícedenní výlet k Niagaře přes Montreal a Toronto – červen 2003.

Tehdy v červnu roku 2003 to byl pro nás připravený velký výlet a na více dnů a najeli jsme hodně kilometrů a poznali tři typická místa na východě Kanady. Cestou k Niagaře jsme tehdy navečer zastavili a přenocovali v Montrealu, když večer jsme měli možnost prožít svátky sjednocení, kdy na ulici v Montrealu to vřelo hudbou, a jeli tam tehdy alegorické vozy, prostě pro nás humbuk se vším všudy, ale něco co u nás tehdy vůbec nebylo, snad jen v televizi se to dalo zahlédnout. V Montrealu jsme se chtěl zastavit, protože jsme tady byl služebně v roce 1993 celé tři týdny.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA ve městě to zatím zhoustlo OLYMPUS DIGITAL CAMERA vnímáme atmosféru velkoměsta

Ale vše bylo jinak a nebyl ani čas na procházky spojené se vzpomínáním. Druhý den ráno jsme měl ale možnost se opakovaně podívat do olympijské vesnice a trochu si to znovu prožít, když žena a přátelé se šli podívat do jednoho zařízení, které je předěláno na biodóm, kde je vlastně takové ZOO.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA objekt v té době typický pro olympijské hry v Kanadě OLYMPUS DIGITAL CAMERA jeden ze stadionů se ale proměnil v ZOO pod střechou

OLYMPUS DIGITAL CAMERA okolí s olympijskou vesnicí, dne už sídliště OLYMPUS DIGITAL CAMERA plavecký olympijský stadion Čti více…

03 – vícedenní výlet do Qubecku a do Canyonu ste Anne – červen 2003.

03 – vícedenní výlet do Qubecku a do Canyonu ste Anne – červen 2003.

V plánu naší tehdejší překrásné dovolené byl dohodnut vícedenní výlet do nejvzdálenějšího místa s městem Qubeck. Cestou jsme se zastavili u Niagary a v Montrealu, byli jsme na skok v Torontu.
Putování po kanadských dálnicích je pořádná nuda, pokud to srovnáme s tím jak se jezdí u nás domě či v Evropě. Na rozdíl od našeho systému tady jde o dvouproudovou komunikaci s krajnicemi pro jeden směr jízdy, když dělícím pásem je pozemek o šířce kolem 60 m, občas s pak i s lesním porostem. A přitom na této dálnic se nesmí jet více jak 100 km v hodině. Takže každé auto si to frčí stejně rychle, žádný kamion to nebrzdí a poučení pro nás, kdekoliv v lesíku může číhat policejní hlídka. Takže jediný problém je že lze i usnout za jízdy, protože to je vlastně nuda.
Motoresty jsou zásadně vybaveny nerezovým zařízením s vytápěním, tedy i v létě je tu teplá voda. Jsou takové malé zastavení jen se stoly k rozložení vlastní svačinky, ale pak jsou tu i větší informační centra. Ale něco jako u nás k přejídání a velkému utrácení jsme asi ani neviděli. Dá se to objevit až někde před městskou lokalitou na vjezdu či výjezdu z města.
Po asi 360 km jsme se dopracovali k motorestu kousek před velkým městem Quebeck, které leží na konci velké mořské zátoky vysoko nad hladinou.
V motorestu jsme se ubytovali za pouhých 40 dolarů v pokoji, kde jsou vždy dvě manželské postele, takže když se manželé pohodlně rozloží v jedné z postelí vyjde nocleh na 10 dolarů za osobu což tehdy bylo kolem 180 Kč/noc. No hned jak jsme se ubytovali dal jsme se na průzkum celého campu. Šlo o velký areál s vlastním rybníkem a bazénem, velkou jídelnou s bufetovým pultem, kde jsme pak po ránu dali klasický „hemenex“, tedy vejce se slaninou, k tomu juice. Bohatě to pak stačilo. Karavanové vozy tu byly tak velké, že u nás to v té době ani nejezdilo. Prostě autobus pro dva, který se zakotví, podloží a pak rozvine i do šířky. Takže jde o velký obytný prostor. No a kolem pak hned a rychle ohrádku, květiny, přenosný vodotrysk, uvázat pejska a začíná dovolená po kanadsku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA protože tu jsou vždy dvě dvoupostele OLYMPUS DIGITAL CAMERA prostředí campu

OLYMPUS DIGITAL CAMERA a ten autobus se dá i rozšířit do boků Čti více…

02- Denní výlety do přírody kolem Ottawy – červen 2003.

02- Denní výlety do přírody kolem Ottawy – červen 2003.

Spolu s našimi přáteli jsme vyráželi jejich autem do okolí, které bylo vždy tak daleko, abychom se ten daný den mohli zase vrátit domů do „paneláku“ v Ottawě, což byl po dobu naší třítýdenní dovolené vlastně hlavní stan.
Při těchto samostatných vzpomínkách půjde o návštěvy lesoparků v samém okolí města. Tady jsme si dovolil poznávat přírodu i po chuti, protože jsme si dovolili sbírat místní houby. Podotýkám, že jsme se dopouštěli velkého společenského přestupku, protože sbírání hub je zde přísně zakázáno. Ale co by jsme my Češi neudělali pro vylepšení vzpomínek na naši domovinu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA příroda v lesoparku hned za městem OLYMPUS DIGITAL CAMERA příroda v lesoparku hned za městem

Takové žampiony, ty rostly přímo mezi silničními průtahy do města na prostorných travnatých plochách. Horší pak bylo to, že tu často sečou tyto travnaté plochy a tak jsme se k žampionům dostali jen jednou. V lesoparku jsme něco nasbírali, ale to bylo jen pro radost, tehdy zas toho tolik nerostlo. Tak to bylo jen takové houbařské vzrušení. Co na těchto místech bylo zajímavého, pak to, že do lesoparků se vstupovalo vždy s upraveného parkoviště, kde byla důrazná upozornění co se nesmí a hlavně že pes musí být na vodítku a jeho výkaly nutno sbírat. Jinak 100 dolarů pokuta. A že tam chodí hlídači.
Jednou jsem si zajeli jen tak se vykoupat v přírodě na tok samotné řeky Ottawy.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA koupání na řece Ottawě kousek za městem OLYMPUS DIGITAL CAMERA koupání na řece Ottawě kousek za městem Čti více…