Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Na výletě po okolí Bruntálu – duben 2017.

Ten den bylo Velikonoční pondělí a předpovědi počasí příšerné. Ale i tak jsme se rozhodli, a tentokráte velmi dobře, a vyrazili jsme z Olomouce směrem na Bruntál. Co by jsme asi doma dělali, když je venku zataženo a mrholí, a je zima. Až nad Šternberk to bylo pořád stejné, pak najednou byla silnice úplně suchá a když jsme se šli podívat za Tylovem do vyhlášené prodejny ryb, tedy tam kde se podávají pečené pstruží pochoutky, které si lze i ulovit na zapůjčené nádobíčko, tak už se na nás mezi mraky poohlíželo sluníčko.

DSC_8617_65222 rybník se pstruhy v Tylově u Bruntálu DSC_8620_65225 areál rybárny za Tylovem

Další zastavení bylo jen o kousek dál pod Uhlířským vrchem, kde se jde k sopečnému vrchu na němž stojí bílý kostelík, který nám zdevastovala sovětská vojska a který se klube do jednoduché krásy i s nočním osvětlením. A to je to místo, kam jsme jeli cíleně, protože se v televizi objevil pořad o velmi zajímavé křížové cestě, která tu byl v posledních letech zřízena. Kostel by zavřený, ale malou vyvrtanou dírkou jsme viděli, že už je téměř celý v interiéru opravený. No a když se tady objevíte z místa, kde bylo zataženo a mrholilo a tady na vás svítí sluníčko, tak zima nevadila, zejména když jsem s ní počítali. A ty naše deštníky a pláštěnka pak mohly zůstat v autě.

DSC_8661_65266 zastavení na křížové cestě DSC_8626_65231 zastavení na křížové cestě Čti více…

Tři týdny v lázních Třeboň – březen 2017.

Až když končím léčebný pobyt mohu rekapitulovat vše co se za ty tři týdny dělo a hlavně v okolí Třeboně a Třeboni samotné vidělo. Nebyla to nuda. V březnu proběhla pozorovaná přeměna zimy na jaro a poslední týden to vypadalo také jako v létě. Do lázeňského areálu jsem chodil na jídlo a procedury a tak jsem si všiml jak tady hnízdily vrány a najednou byly pryč a ozývalo se cvrlikání zpěvných ptáčků. Mohl jsem pozorovat veverky jak si dávají pochoutky nasypané do budek ptáčků, hlavně tedy sýkorek, ale taky jak si schovávají v koruně stromu nedojezená jablka. Ale taky jsem sledoval jak se tu koncetrují marodi po operacích kloubů, zad a jiných neduhů, které jsou na první pohled patrné strnulou chůzí, berlemi a hůlkami. V samotném areálu pak bylo k vidění jaký že to lázeňství je průmysl. Setra co masíruje tak denně zvládá 22 pacientů po 15 minutách. je tu 12 van s perličkovou a vonnou lázní a je tu také 6 van se slatinnou lázní, což bylo právě to co mě sem zaválo, co mě přilákalo.

DSC_7432_64367 DSC_8105_64987 Třeboň - konečně jsem se k soše dostal přes okno v areálu

Přijel jsem vlakem a vzal sebou skládací kolečko, takže soboty a neděle jsem se toulal touto jihočeskou krajinou plnou rybníků. První víkend byl deštivý, takže to byla jen procházka po Českých Velenicích do rakouského Gmundu. Poznal jsem jak dokáží v Rakousku zavřít v neděli všechny obchodní centra i ta, kde se prodávají potraviny. Ale v českých Velenicích, lze-li to ještě českými nazývat je otevřeno vše, aby ti z Rakouska měli co nakoupit a to i vše z Outletu, vše od trpaslíků a králičků na předzahrádky a podobně. taky mají kam zajít na čínské pochoutky, českého jídla jsem si jaksi nevšiml. Jen pach z vietnamských obchodů mě doprovázel i ve vlaku, kde se mnou jela na České Budějovice Veitnamská omladina.

DSC_7550_64476 nad hraniční řekou Lužnicí DSC_7570_64496 náměstí v Gmundu Čti více…

Lázně Jeseníky – jaro 2017

Podívali jsme se už pokolikáté do lázní Jeseník.

Byla sobota, předpovídalo se krásné jarní počasí na den kdy už bylo 4.3.2017. Takže následovalo jednoduché plánování pro majitele jízdenky FIP a v 7.56 hodin se vyjelo z Olomouce rychlíkem z Brna do Jeseníku. V 10.28 u krásně opraveného vlakového nádraží jsme nastoupili do místního autobusu a za 9 Kč nás odvezl až k hlavní lázeňské budově Priessnitz.
Podrobnosti o lázních, co vše lze tady uvidět a čeho si volně užít najdete na této webové stránce : www.jesenik.org
Ale my to dopředu neudělali a šli jsme se podívat, jestli nám v této hlavní budově mohou dát oběd, jak to už jednou tady provozovali. Ale probíhá tu rekonstrukce restauračního provozu, tak jsme se šli podívat na Lázeňskou promenádu.

DSC_7170_64139 jako nová budova lázní Priessnitz DSC_7174_64143 nové parkové úpravy jsou hotové

No a zjistili jsme, že rekonstrukce všeho v této lokalitě lázní je ukončena a dokonce je v provozu překrásná kavárna Wiener Kaffeehaus na jejím začátku. Cesty v aleji jsou vyasfaltované a sluneční paprsky ukázali jak je to tu na procházky příjemné. A slunce jen hřálo, takže po té zimě to byl balzám na tělo i na duši.

DSC_7184_64153 nová to krása lázní DSC_7250_64219 lázeňská promenáda Čti více…

Mrazivé čarování v Olomouci na nový rok 2017.

Mrazivé čarování 1.ledna roku 2017 v Olomouci bylo to, co mě dalo na vědomí, že musím po silvestrovské noci něco udělat s lenivým tělem, a proto jsem taky hned po ránu vyrazil do ulic města Olomouce, abych se pokusil zachytit tu krásu, kterou mráz přes noc vytvořil v parku ve Smetanových sadech a na arcibiskupském náměstí, či v parku na nábřeží Přemyslovců. Nádherné to pak bylo i na řece Moravě za Černovírem a u Klášterního Hradiska v Černovíře.

DSC_6509_63806 mráz v Olomouci Smetanových sadech DSC_6518_63815 mráz v Olomouci Smetanových sadech

DSC_6566_63861 na nábřeží Přemyslovců DSC_6576_63871 klášterní hradisko v Olomouci - Černovíře

Jen pár dní na to pak zamrzly vody jezera Poděbrady a bylo tam na parkovišti více aut než v létě, kdy se sem chodí koupat teplých letních dnech. Od té doby se to vše krásné vypařilo a město je pod trvalým smogem a není potřeba do ulici ani chodit. Jen přibylo posypového materiálu a tak tu bude zase spousta prachu a špíny, která svým prachem zahalí vše pěkně, barevné, co tu ještě zbylo.

Tak tady je jen něco co asi stálo za to zvěčnit :

Fotky z ulic a parků ve městě Olomouci na Nový rok 2017 :

Ve vinném sklípku v Terezíně u Mutěnic leden 2017.

Jen tak na košt a povídání o tom co nás za ten rok od posledního setkání potkalo, jak se kdo měl a co zažil. A mohu říci, že to bylo pěkné setkání, ale hlavně dobré koštování vína z Moravy, vína, které mívá i ocenění na veletrhu ve Valticích. No a pak i poznání toho, jak místní „malérečka“ už vyzdobila portály okolních sklípků a jak se to tam pořád mění k lepšímu a lepšímu. Pojedete-li někdy touto krajinou na kole, nahlédněte tam, kde auta nejezdí, kde je pohoda a krásné okolí, i když je třeba smogové počasí, jak se to letos tak pojmenovalo.

DSC_6662_63915 vinný sklípek, kde jsme koštovali to nejlepší vínko DSC_6653_63906 Terezín u Mutěnic a u Čejče - vinné sklepy

DSC_6654_63907 Terezín u Mutěnic a u Čejče - vinné sklepy DSC_6656_63909 Terezín u Mutěnic a u Čejče - vinné sklepy

Fotky z uličky u vinných sklípků v Terezíně u Mutěnic :

Pulčinské ledopády – leden 2017.

Pulčinské ledopády – leden 2017.

Obec Pulčín si dohledáte kousek při silnici za Vsetínem a před Horní Lidčí a odbočuje se z této hlavní silnice před Lidečkem. Teď v zimě je to pak jen 3 km po špatně udržované silnici plné ledových a zákeřných míst, stále do vrchu, takže se musí jet opatrně. Nejedete ale na konec světa, i když to je slepá silnice jen do této obce, kde trvale žije pouze 85 lidí. To proto, že o ledopádech se objevil pořad v televizi, a tak tam jede každý z okolí, zejména, když bylo sluníčko na modré obloze. Před jednou zatáčkou na nás blikalo protijedoucí auto a udělalo dobře, protože tam tahali mladého blázna z příkopy.
No a když jsme dojeli do obce, stál tam „regulovčik“ v oranžové vestě, který nás nasměroval na zamrzlou louku bez sněhu, kde stálo takové množství aut, že jsme uvítali radu dobrosrdečných valachů, aby jsme jeli do téhle uličky až na konec, protože tam právě jedno auto odjelo. No a tak se stalo, že jsme se nemuseli vracet. No fakt tam bylo tolik lidí, že jsme pak měli dojem, že jdeme po „Václaváku“. Jak začal ten regulovčik řidičům vysvětlovat, že je plno a musí jet zpět, tak ho nikdo neposlechl a tak regulovčik raději utekl s poznámkou „ať si to starosta vyřeší, mě to už nebaví, dyť oni mě neposlouchají.
Zatavte se hned u hospody, mají tam zajímavou výzdobu uvnitř i okolo.

DSC_6676_63660 Soubor postav u hospody v Pulčíně DSC_6675_63659 Soubor postav u hospody v Pulčíně

Ale cesta k ledopádům byla pak dobře značená, hospoda u parkoviště plná k prasknutí a na cestě se nedalo odskočit, prostě šla tam i zpět jedna rodinka za druhou. Takže rada pro ty co by ty ledopády taky chtěli vidět. Jeďte v týdnu a nebo tak, aby jste tam dojeli tak hodinu před setměním.

DSC_6683_63667 cestou k ledopádům DSC_6687_63671 cestou k ledopádům Čti více…

01 – Dolomity – výlet za sněhem nad Skinhutte ( 2500 m n.m. )

Italské Dolomity – region Bressanone – Skihutte.

Stalo se, že jsem obdržel ke svým narozeninám také možnost dostat se do Itálie do regionu Brixen, kde bydlíme v parkhotelu Plose. Je to tam kde leží obce St..Andra a La Finestra no a pak je jen lesní silnice co vás serpentinami přivede do nadmořské výšky 1900 m n.m. A tady jsou tři hotely a zcela nová kabinková lanovka, která nás taky jeden den vyvezla do výšky 2500 m n.m. A my si to pořádně užívali.
hotel našeho pobytu
Mladí si pořídili pobyt včetně skipasu, ale my důchodci to už vzali jen jako možnost nadýchat se krásného vzduchu a možná že se budeme kochat panoramatama.
Když jsem ve středu 21.12.2016 vyjížděli z Olomouce, tak bylo hnusné zamlžené ráno a to vydrželo až za Innsbruck v Rakousku. Jeli jsme od 10.00 hodin do 17.30 hodin. Dojeli jsem za tmy a nad námi byli jen na tmavé obloze hvězdičky. Předpovídali počasí bez mráčku. Ráno jsem tedy byl připraven na východ slunce. Když jsem roztáhl závěsy viděl jsem něco, co se tam u nás na sídlišti nevidí. Proti našemu bydlení překrásné scenérie, které vyřezaly ostré skaliska nějaké té části Dolomit. Byly to podle mapy vrcholky Peitlerkofel ( 2875 ) , Kleiner Peitlerkofel ( 2813 ) a pak hřeben skalisek s názvy Ringspitz (2625) , Tullen ( 2665 ) a Weislabspitz ( 2494 ).

DSC_4877_63019 ta nádhera když se poprvé probouzíme a za okny ten pohled DSC_4918_63041 jsme na vrchní stanici jen kousek od výšky 2500 m n.m.

No a pak se někde mezi tím projasňovalo a projasňovlo, až vylezlo sluníčko. Hned před snídaní, kterou si na aprtmánovém bydlení připravujeme sami jsem vyběhl jen kousek nad hotel a podíval se na tu novou kabinkovou lanovku. No vše nové je krásné. Provozování začíná od 9.00 do 16.30 hodin. Jízda tam i zpět za 11 eur, jízda jen nahoru za 8 eur. Vrátil jsem se s nějakým tím prospektem a s vědomím, že tento den, kdy je pouze modrá obloha se jede na horní stanici, tam něco, nevím co, pochodíme a bude vystaráno co celý den bez lyží dělat. Původní plán pro nás důchodce byl, že budeme jezdit na běžkách, ale zatím jsme sníh nespatřili i když to bylo už ve výšce 1900 m n.m. A tak se i stalo a jeli jsme. Cena mírná ve srovnání s tím, co Vás to stojí třeba v Koutech nad Desnou, kde jedete jen lesem a pak není ani pořádný výhled. Ale tady jedete a pod vámi žádný sníh, jen hodně zajímavý druh borovicového lesa, pořádný sešup a na druhé straně údolí čím dál více těch ostrých a krásných vrcholků.

DSC_4936_63053 tohle je ale už ve výšce 2500 kde je konečná sedačkové lanovky DSC_4932_63049 ale je krásně upravené Čti více…

02 – Dolomity – návštěva Brixenu 23.prosince a procházky z Plose na Skinhutte

Dolomity druhý den 23.prosince 2016.

Nyní když zapisuji vzpomínky na to, co jsme přes den viděli a prožili, nechce se ani věřit, že vůbec mohlo být tak krásně. Celý den byla jen modrá obloha bez jediného mráčku, snad jen ty bílé čáry za letadly. Takže postupně co jsme stihli tento den.
Po snídani jsme společně sjeli autem do Brixenu. Ano sem na konečnou jezdí autobus linka číslo 321 a jezdí každou hodinu od 9.04 celý den, ale jen do 28.10. Takže jsme se tentokrát přesunuly společně autem. Je to cesta se samou zatáčkou a kličkou a jede po ní i hodně aut. Zpočátku do obce Plancios žádné, ale pak už je nutné dávat pozor, zejména na ty místní, kteří se snaží za každou cenu předjet aby mladíci ukázali jak jsou dobří.
Dojeli jsme do Brixenu a pak přes most nad řekou Rienza, a pak jsme chtěli někde zastavit, abychom mohli vystoupit a mladí pokračovat k nějaké té jiné sjezdovce na opačné straně údolí nad městem. Podařilo se ale zastavit až v místě kde davy seniorů ze tří autobusů najednou vystupovali a hned se valili přes přechod. Tak jsme správně vyhodnotili situaci a v pohodě taky opustili naše vozidlo a i potom tam stáli a čekali až přejde i ten poslední senior. Když je jich tolik v tom davu, tak se k nim přimícháme a dostaneme se někam s nějakou tou výhodou.
Ale ta se nekonala, když jsme prošli úzkou uličkou, zjistili jsme, že to vystupování mělo své opodstatnění. Totiž za tou uličkou byl parčík u hofburgu a tam se ty davy srotili do svých skupin a jejich průvodci jim dávali všeobecné informace, co se s nimi budu dít. Takže jsme je opustili a dali se do poznávání malebných a starobylých a vánočně vyzdobených uliček.

DSC_5199_63166 Brixen - spithal ve městě DSC_5208_63174 hídal zahradnictví u hřbitova

První co jsme objevili byl špitál, kde asi moc dobře v dávných dobách neléčili, protože na ten špitál hned navazoval malebný hřbitůvek, a pak větší hřbitov a pak hřbitovní zahradnictví, které hlídal statný vlčák, něco jako REX. Opaloval se na slunci a nevšímal si nikoho z nás, měl svou pohodičku a náladu.
Odtud jsme se vrátili a začali se seznamovat s krásami města až jsme dorazili k souboru kostelů pod vysokou hranatou věž s hodinami a také na malé náměstí vyzdobené vánočními trhy. No a ty byli zalité sluncem a bylo tu tolik seniorů, že když si to dovolím srovnat s množstvím, které jsem nedávno potkávali na Kanárském ostrově, tak to byla „přesycená kyselina“.

DSC_5212_63177 vánoční nálada v Brixenu DSC_5228_63187 vánoční nálada v Brixenu Čti více…

Den třetí – štědrý den roku 2016.

Jsme na horách a den je jako vymalovaný na ranní obloze překrásné červánky. Tak to je parádní situace. Hned víme kam si vyrazíme. Prostě půjdeme tam po té lesní cestě kam už nemůže nic jezdit, protože tam je stopka a je tam turistickým značením, červenobílá značka s číslicí 8. To směřuje k hotelu, či chatě s restaurací která se podle mapy jmenuje Pfannspitzhutte. Cesta jde ledem a mírně stoupá a kopíruje vrstevnic a je z ní krásný výhled na místo kde je náš hotel a stanice lanovky.

DSC_5464_63310 raní červánky na Skihutte DSC_5487_63315 ohlédnutí na Skihutte

Pak je nakonec konec lesa s borovicemi a je před námi úžasný prostor s pastvinami širokým údolím a ty skalní panoramata jsou najednou odkryté a o to krásnější. Sedneme si u jedné zamčené chaty a kocháme se a vyhříváme se na sluníčku. V dáli je ten náš cíl chata či hotel či jen restaurace. Ale když jsem pak už nad tímto seskupením domečků a budov, zjistíme, že to je překrásné místo na dovolenou. Okna pokojů v suterénu jsou bez rámů jen obrovské prosklení a přímo s postelí výhledy na ty skaliska. Nahoře pak posezení a krásné prostředí útulné chaty a okolo několik bungalovů se štítovou stěnou, která je zase prosklená a dá se pozorovat to překrásné okolí.

DSC_5516_63324 pastviny kolem hotelu a restaurace Pfannspitzhutte DSC_5538_63330 pastviny kolem hotelu a restaurace Pfannspitzhutte Čti více…

04_Dolomity-prosinec 2016- poslední 4 a 5 den pobytu

Byl boží hod vánoční a pak den návratu – roku 2016.

Ráno se probouzíme a zase to vypadá na krásný den i když předpovědi nebyl nijak optimistické. Po třech slunných dnech jsme s tím prostě už počítali. ranní pohled na skály před námi už měl mraky a tmavé mraky, ale když jsme vystoupili z auta v obci Plancios, už to bylo úplně jinak, byl zase ten slunný den a před námi bylo poznávání vesnic, které jsme cestou z Brixenu na Skihutte vždy míjeli. Vesnička jako nová s krásným kostelíkem. Když jsme k němu sešli zněla hudba sváteční zpívané mše. Jen jsem tedy nahlédli a zjistili že kostel byl tak plný, že tam pro nás téměř nebylo místa na stání.

DSC_5806_63425 raní výhledy z balkonu na hotelu ve Skihutte DSC_5816_63430 jsme v obci sv.Eores

A tak jsme se jen kochali výhledy z této vesnice do hlubokého údolí a kopečky kolem. V hospodě už chystali nápoje a pochutiny pro ty co vyjdou z kostela. A z této obce jsme se vydali po svých do další vesnice, abychom cestou mohli vnímat to údolí před a pod námi.

DSC_5834_63437 na pochodu do obce sv.Jacob DSC_5848_63442 na pochodu do obce sv.Jacob Čti více…