Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

05-Lanzarote – poznávání lokality kolem Puerto Carmen – prosinec 2017

Lanzarote 2017 – díl 5.

Tyto vzpomínky budou už jen o našem „flákání“ v okolí Puerto Carmen. Podle prvních poznatků jde o hodně dlouho pláž, tedy více pláží za sebou, jedna pěknější než druhá, každá s nějakou jinou zajímavostí a vše v naprosté čistotě s veřejnými záchody a sprchami k dispozici, promenáda s mnoha obchůdky a tavernami a casinem a luxusními hotýlky, třeba i přímo na skále nad oceánem, které jsme dosud neviděli. Hned druhý den to je ve čtvrtek 30.listopadu, jsme jeden takový objevili a bylo foceno jen na mobil. Poznámka, pozor fotoaparát vždy sebou. Dopoledne procházka i krátké koupání v oceánu, pak něco na mls k obědu, včetně kávičky, zmrzliny a směsek s různým alkoholem za účelem pití. A k tomu za slunečného odpoledne ležení u hotelového bazénu. Ale ležel jsem v mokrých plavkách a rýma a nachlazení se dostavilo téměř hned. Pak je večeře a na závěr si na pokoj odnášíme whisky se sodou. No a den jak jej poprvé prožíváme bez výrazné aktivity je u konce. Ještě večer obloha s hvězdami a měsíček roste do úplňku, ale ráno je zataženo. A i chladněji, a tak z krátkých kalhot děláme dlouhé a využíváme i svetříku. Na recepci se ptáme jak se jde do hlavního města Areciffe, tedy víme že autobusem, ale není nám známo v té spleti jednosměrek, kde je autobusová zastávka. Ale po zákresu do mapky víme, že to je jen kousek u hotelu Antonio na pobřežní silnici. Jedna jízda pro dva je za 3.40 eur a jedeme dosti dlouho, takových 15 km. Vystoupíme na konečné a snad hlavní autobusové zastávce a jdeme na obhlídku toho, co jsme tu už viděli v roce březnu roku 2013. No a ono to doznalo svého času, to co bylo jako nové už takový dojem nedělá, ale za to, povyrostla zeleň na plochách pod jediným vysokým hotelem, kde je 17 pater a ve vrcholu je kavárna s nádherným výhledem. No samozřejmě, že na zpáteční cestě si to vychutnáme i s capuccinem za 3 eura. To stojí za ten výhled. Jen je stále zataženo.

DSC_1052_72407 výhled ze 17 patra hotelu DSC_1059_72413 výhled ze 17 patra hotelu

I sprchlo a to ve chvíli, kdy se můžeme schovat v místním starém kostelíku se zajímavou výzdobou. Město nám chátrá, jsou tu obchody, ale je tu i místní chudina a pozor na zloděje. V uličce s bankomaty je takový „týpek“ s elektrokoloběžkou, brýle na očích, barevný, dobře maskovaný obličej a jen postává u bankomatu a rozhlíží se. To už známe, jen číhal na oběť co sy vybere hotovost a nebude umět klusat a z překvapení ani zahulákat, že jej okradli.
Ale podařilo se nám tady koupit v místní knize nejbarevnější a solidní publikaci o ostrově Lanzarote, kde je dokonce i to velké vlnobití v Hervideros. Tak mohu ukazovat, co jsme chtěli vidět ale neviděli. Ale vše je komentováno jen v Polském jazyce, protože pro Čechy tu nic nemají a těch Poláků to je asi víc.
No prostě tohle město nás zklamalo, ale my se autobusem zase vracíme a dáme něco na mls k obědu. Takové čerstvé plátky červeného masíčka z lososa dobře marinované, to je přeci pro nás nevšední pochoutka. Ale hned po vstupu do jídelny podávali šampaňské brutto a tak byli hned i tři ochutnávky za sebou. Odpoledne je pořád zataženo, jen se povalujeme. Zase ta večeře, asi večer někam v plné síle nahlédneme, jaký tu je noční život. Všude převládají Anglické jazyky, pak Německy, Italsky, Francouzky, Španělsky, Polsky, Čecha zatím žádného nepotkáváme.
A máme tady další den to je pátek 1.prosince. Vypadá to na pěkný den, na obloze se honí mraky přes světle modré pozadí. Plán na to co dělat přišel rychle u dobré snídaně. Sedáme na autobus a tentokráte jedeme do přístavu v Puerto del Carmen. Autobus zastavuje nad přístavem na kruhovém objezdu a když si řidič dokouřil svou cigaretku, nasedl a rozjel se směrem, který se nám už nehodil, protože se jakoby vracel, tak jsme vysedli a jen kousek popošli a byli jsme v místě, kde jsme svou prohlídku kolem přístavu končili ve středu, kdy jsme sem zavítali s půjčeným autem. No a jdeme po nábřeží a sledujeme vše pěkné kolem čeho procházíme. A je toho hodně co nás zajímalo. První nečekanou podívanou bylo místo zaplněné dodávkami typu transit, které sem dovezli zájemce o potápění a tak jsme sledovali hladinu oceánu při krásné plážičce a vypadalo to, že je tady rojení tvorů podobných tuleňům.

DSC_1074_72426 jiní tam budou skákat ze břehu DSC_1073_72425 někteří už si bahní ve vodě Čti více…

Výlet na Bunč – pohoří Chřiby – řijen 2017.

Výlet na Bunč – pohoří Chřiby – řijen 2017.

Zase tu je den, kdy má být krásné slunné počasí babího léta. Takže kde jsme ještě nebyli a je to jen kousek od Olomouce, tedy jízda autem netrvá déle jak hodinu. A protože jsme nebyli na nejvyšší hoře, tedy kopic z pohoří Chřib, jelo se směrem na Kroměříž a pak do Kostelan přes Novou Dědinu a Tabarky.
Silnice pak má přirozené křížení na Bunči v pohoří Chřiby. Celá ta jízda toho dne byla hodně zajímavá, protože v Olomouci po ránu byla hustá mlha a nevlídné počasí. V Kroměříži už bylo teplo, ale mlha přes kterou prosvítávalo slunce. Ale pak to začalo být zajímavé při stoupání do Nové Dědiny.

DSC_9301_72263 cestou od Tlumačova do obce Nová Dědina DSC_9303_72265 cestou od Tlumačova do obce Nová Dědina

Mlha řidla a slunce se vyhouplo na modré obloze a všude kolem byly krásné barvy podzimu. Pak se vjelo do lesa a silnici nebylo téměř vidět, protože byla zapadaná zlatým listím. Při krajnicích spousta aut houbařů.
Za Tabarkou se pak po cestě lesem objeví obec Kostelany, kde rodiny s dětmi či vyznavači parkurového skákání či rodea si dokáží pořádně provětrat peněženku. je tu totiž westernové městečko a i když jsme tady byli ve středu, bylo se na co podívat. V ohradách se pásli koníčci i koně, kozeny, ovečky. Kolem dřevěné stavby ala divoký západ. No a na kopci ohrazený plácek s pískem pro rodeo a nad tím i s malou rozhlednou, s vyhlídkou do okolí.

DSC_9307_72269 Westernové městečko v Kostelanech DSC_9318_72280 Westernové městečko v Kostelanech

Na křížení lesních cest na Bunči, kde je krásný pension, kde hned poznáte, že to tady kdysi i nyní patří rodině Jelínků. Tedy té rodině, která proslavila slivovici Jelínek.

DSC_9333_72295 pension na Bunči DSC_9351_72313 v restauraci na Bunči Čti více…

Babí léto na Pálavě – 14. až 15.října roku 2017.

Babí léto na Pálavě – 14. až 15.října roku 2017.

Vývoj letošního počasí umí překvapit. Připraveným pak ale připraví krásné zážitky z nádherné přírody. Proto, když se ohlásilo teplé babí léto, měli jsme možnost splnit si plánovanou cestu do Pavlova, kde je od září 2017 otevřen zcela nový Archeopark. Stavba co získala mnohá ocenění za architektonické řešení. Tak to je náš cíl a pak se uvidí.
Jeli jsme od Olomouce na Vranovic, do Strachotína, pak přes hráz napříč Novomlýnské nádrže a pak do Pavlova přes obec Pernou.
A když jsme tam dorazili, tak jsme koukali, co za překvapení tady na nás čekalo. Mohu jen doporučit k prohlídce a to nejen interiéru musea a jeho sbírek z dávné historie. Krásně a moderně zrealizovaná expozice. No a potom ta obec Pavlov. Ta tedy prošla změnami. To jsme koukali.

DSC_9006_72021 na návsi v Pavlově DSC_9015_72029 u archeoparku v Pavlově

Když jsme tu byli naposledy v roce 2005, tak to teprve začínalo ožívat. Nyní tady byli davy turistů a bydlení se nepodařilo sehnat ani paní recepční na informacích. vše bylo obsazené.
Po prohlídce musea a posezení u vody při jachtklubu jsme popojeli do obce Klentnice. Tady jsme vystoupali k Sirotčímu hrádku.

DSC_9053_72060 pod Sirotčím hrádkem DSC_9080_72085 pohled na obec Klentnice pod Sirotčím hrádkem a Novomlýnské nádrže Čti více…

01 – Podzimní výlet po západních Čechách – první dva dny 27.září a 28.září roku 2017

01 – Podzimní výlet po západních Čechách
– první dva dny 27.září a 28.září roku 2017

Jako obvykle jsme reagovali na předpovědi počasí, a tak když ohlásili delší a snad poslední čas Babího léta, bylo jasné, že někam pojedeme. A jelo se tam, kde jsme ještě nebyli a cestou jsme si také zavzpomínali, že jsme tam už i někdy byli.
Směr Západní Čechy a Krušné hory. No a protože naše dálniční síť nestojí za to, abychom platili za pomalou jízdu, vzali jsme to z Olomouce na Pardubice s tím, že cestou se podíváme na Kunětickou horu a hrad , který zde nad Polabskou rovinou vyčnívá.

DSC_7818_71157 bylo krásné počasi a pěkné výhledy DSC_7811_71150 na hradním nádvoří Kunětické Hory

Krásné výhledy, a tak krátký výstup od parkoviště pod hradem a bylo vystaráno. Viděli jsme skutečně něco kde jsme ještě nebyli a stálo nám to za to. Jen nás zaskočila výprava taky důchodců co se za námi hnali jako splašení a tak tu pohodu a klid jsme stačil ještě nafotit a pak se to tam hemžilo a pokřikovalo jak v mateřské školce. Kozenky co se vyhřívali na sluníčku museli utéci jinam, už to nebylo to pohodové lenošení a vyhřívání na podzimním slunéčku.

DSC_7797_71136 vše co se dá uvidět na Kunětické hoře a v okolí DSC_7803_71142 vše co se dá uvidět na Kunětické hoře a v okolí Čti více…

02 – Podzimní výlet po západních Čechách – další den 29.září roku 2017

02 – Podzimní výlet po západních Čechách
– další den 29.září roku 2017

Ráno v chatové obci Nové město je na pořadu focení východu sluníčka a focení všeho krásného kolem v této končině světa.

DSC_8158_71486 ranní východ slunce v osadě Nové Město DSC_8172_71500 ranní východ slunce v osadě Nové Město

Po snídani jedeme směr přehrada Flaje, která slouží jako nádrž pitné vody.

DSC_8186_71514 u přehrady Flaje s pitnou vodou DSC_8188_71516 u přehrady Flaje s pitnou vodou

Cílem putování dne 29.září je zámek v Jezeří. Nejdříve sjíždíme do Českého Jiřetína a k hranici s Německem v Mníšku. Tady překročíme hranici a kousek se projedeme po území Německa abychom se zastavili v obci Neuhausen s krásnou žlutou hospodou a krásným okolím. Cestou vidíme na koci mohutnou stavbu chaty a se tam i podíváme. Jmenuje se to tu Schwartenberg s výškou 787 m n.m.

DSC_8211_71538 na vrcholu hory Schwartenberg DSC_8231_71558 rozhledna nad obci Hora sv.Kateřiny Čti více…

03 – Podzimní výlet po západních Čechách – další dva dny od 30.září do 1.října roku 2017

03 – Podzimní výlet po západních Čechách
– další dny od 30.září do 1.října roku 2017

Ráno dne 30.září na vrchu Klínovce posnídáme a pokračujeme v našem putování. Sjíždíme do Jachymova.

Zde po 9 hodině navštívíme už v sobotu otevřené místní informační centrum na radnici a protože se dozvíme, že hornická štola č.1 ještě bude mít otevřeno jede se na prohlídku štoly, kde pracovali odsouzení političtí vězni.

DSC_8437_71759 ve starém centru Jáchymova DSC_8440_71762 před štolou č.1 - na prohlídce

Pak sjedeme do části s radiovými lázněmi a obdivujeme čerstvě upravené lázně, park a palác Radium, kde se lečí i cizinci arabského původu a rusové.

DSC_8517_71832 hotelu Radium - Jáchymov DSC_8520_71835 park v lázních Jáchymov Čti více…

Začátek září roku 2017 – za poznáním krás Beskyd – Lysá Hora – Čeladná

Začátek září roku 2017 – za poznáním krás Beskyd.

V letošním roce se ve zprávách o počasí věnují tomu, jak bude v Čechách a zapomínají na to, že tu jsou i jiné regiony, kde může být i zcela opačný průběh počasí. A tak jsme se řídili vlastní intuicí a očekávali u nás na Moravě, že bude od pátku do neděle krásně a taky bylo a my si to pořádně užili.
No prostě po obědě v pátek jsme naskládali něco do „autíčka“ a jeli jsme směr Beskydy. No cestou jsme si řekli, že by jsme mohli po 45 letech se také podívat na to, jak se změnil vrchol Lysé hory. Také jsme ale přišli na to, že jsme tam byli ještě někdy na velikonce, tak asi před 25 lety, to taky ještě nestál vysílač, no určitě nestál. Barák či nocležna, kde jsme spali na Silvestra roku 1969 už asi taky nestojí.
Vzali jsme to z Olomouce na Rožnov pod Radhoštěm. Tam vždycky zastavíme na náměstí, protože tam mají snad tu nejlepší zmrzlinu co známe, ano v Olomouci ji mají také, ale v Rožňově, to je takový rituál. Mají ji v kelímku, my pak popojedeme na parkoviště a pěkně si ji vychutnáme. Tentokrát to bylo stejné, ale ouha, mlsání skončilo a „autíčko“ nešlo nahodit, takže musíme sečkat až nám vychládne. Co dělat ? No ještě jsme nebyly na Jurkovičově rozhledně, tak tam zajdeme a pak popojedeme někam, kde taky zase zavzpomínáme.

DSC_7431_70814 A jsme na místě pod Jurkovičovou rozhlednou DSC_7432_70815 cestou si přečtete zajímavé povídání

Takže jsme se vydali na rozhlednu, a protože bylo krásné slunečné a jasné počasí, tak ten výstup stál za to a my uviděli něco, co je skutečně pěkné. Jde o repliku stavby, veškeré informace objevíte na zajímavých informačních cedulích při klikatící se cestě k rozhledně. Takže já detaily můžu vynechat a kdo bude chtít, tak se tam také podívá a vše se doví.

Vrátili jsme se k „autíčku“ to bez problému naskočilo a my jeli přes Horní Bečvu s odbočením na Ostravici. Tam kde odbočí silnice na Slovensko, tak je také lesní cesta, bez omezení pro silniční vozidla, a ta nám umožnila dojet až k chatě Sulov pod Bílým křížem.
Ale vše je vždy jinak. Chata Sulov už není hotelem, z ubytovací části jsou na prodej apartmány a vlastní restaurace je od 1.9.2017 zavřená a omluvné vývěsky říkají, že se na nás těší někdy v létě roku 2018. Tak jsme se přizpůsobili a udělali to, co v této lokalitě dělají všichni, co sem zamíří, šli jsme na houby. A musí jich tu být požehnaně, protože tolik aut odstavených při cestě, jsme ještě neviděli. Ale my našli jen dva kousky.
Ale západ sluníčka jsme si nenechali ujít. A našli jsme si klidné místečko a dobře se nám spalo pod čistou hvězdnou oblohou, tma která se dala krájet, to je vzácnost.

DSC_7464_70843 až to bude opravené bude prý léto 2018 DSC_7458_70838 západ slunce na Bílém Kříži - Beskydy

Ráno jsme posnídali a sjeli přes Staré Hamry a Ostravici do Sepetné. Ale s nastalou situací jsme nepočítali. Na nám známém parkovišti v Sepetné už nebylo kde zaparkovat, protože tam byl organizován závod horských kol a později jsme rozpoznali i to, že se pořádal „Výplaz na Lysou“. Takže davy a davy lidí. Ale to počasí, tak to byla paráda. Žádný opar, teplo, takže cestou se to dalo svlékat. Na výstup jsem se připravil přes vyhledávač www.mapy.cz a zjistil, že tohle je nejkratší, jen něco přes 6 km dlouhé stoupání, ale pěšmo to bude trvat 3,20 hodiny. Zpět to samé, takže den nám na to stačit bude. Vyšli jsme po složitém zaparkování v 10.10 hodin a na vrcholu jsme byli ve 13.30 hodin. Cestou jsme si plánovali zasloužený oběd s vyhlídkou.

DSC_7535_70883 motáme se kolem vrcholu Lysé hory DSC_7532_70880 motáme se kolem vrcholu Lysé hory Čti více…

01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017

01 – Chorvatsko – Podaca – konec srpna roku 2017

Je konec srpna a my jedeme do Chorvatska někam pod Makarskou. Bylo to něco přes 1000 km a jelo se tam přes 14 hodin. V sobotu 26.8. se vyjelo v 1.00 hodin a v cíli v obci Podaca jsme byli po 15.00 hodině. Jeli jsme pře Rakousko po dálnici až pod Graz, kde jsme před Slovinskou hranicí odbočili na městečko Mureck. Tady je hlídaný přechod do Slovinska a krásná krajina kolem řeky Mur. Jel i jsme směrem na Ptuj a pak k místu, kde se dokončuje slovinská dálnice a hned se najíždí na chorvatskou dálnici číslo „A 2“ Tímto řešením jsme ušetřili za dálniční poplatky za Slovinskou dálnici. Úsek k Zágrebu byl placený na mýtnici a stálo to při výjezdu nad Zagrebem 48 kun. Pak se kus jede bez placení na objezdu Zagrebu a najede se na dálnici „A1“ a po ní jsme jeli až na sjezd číslo 28 na Brelu. Tady se platilo 220 Kun. Při tomto sjezdu do Breli je krásná vyhlídka u obce Zaduarje na údolí Biakovo.

DSC_6525_70167 v obci Zaduarje - cestou na Makarskou rivieru DSC_6518_70163 krajina Biokovo - vyhlídka z obce Zaduarje cestou na Makarskou rivieru

Od Brely to pak bylo do Podace asi kolem 80 km. V Podaci jsme bydleli v nově rekonstruovaném apartmánu, kde se za noc pro čtyři osoby platilo 50 eur, tedy 12,50 eur za osobu a noc.
Apartmán je v ulici, kde na jejím konci jsou schody k plácku u moře, kde si dokonale vážíte pohody s výhledem na krásu kolem vás a když pak jezdíte na paddleboardu kolem skal a malých jeskyní, tak u ž nic lepšího ani asi být nemůže.

DSC_6542_70182 apartmán v Podaci - cíl na týden dovolené DSC_6552_70190 a jsme na krásném místě jen pro pár ubytovaných v ulici

Byli jsme i na pláži mezi davem, tedy až na konci, kde bylo i místo pro natažené nohy ale to už bylo jen o tom poslouchat žvásty hejkujícíh Čechů, kterých tady je požehnaně. Protože jsme byli autem, tak jsme dali na dobrou radu jiných co tu byli před námi. V neděli si vytipujte cestou místa, kde je odstaveno hodně aut při silnici. To je určitě pak pod silnicí krásná pláž a v týdnu tam těch aut už bude méně a tedy pláž bude jen Vaše.

A tak jsme na to reagovali a jedno takové místo dvakrát navštívili.

DSC_6695_70298 na jedné odlehlé plážičce za Drvenikem DSC_6720_70303 tady šnorchujeme a jezdíme na paddleboardu Čti více…

02 – Chorvatsko – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí

02 – výlet lodí do Trpanje a výlety po okolí

Byl nám doporučen výlet lodí s okružní jízdou za poznáním Trpanje na poloostrově Pelješac, pak do obce Duba, kde „lišky dávají dobrou noc“ a vy jste v naprostém osamocení, pokud tady trávíte dovolenou. Pak se jelo na začátek ostrova Hvar do obce Sučurej a pak zpět přes Drvenik a Zaostrog do Podaci.
Než jsme vyjeli přes moře na poloostrov byly zastávky, aby se nabrali další výletníci, co jsou ochotni za výlet zaplatit 140 Kun.
Po přistání v Trpanji bylo 1,5 hodin na procházku po okolí či na koupání v krásných zátokách se skalisky, kde je krásné šnorchování.

DSC_6857_70387 podél pobřeží pak je upravená cesta a na ní několik míst upravených ke koupání DSC_6867_70397 podél pobřeží pak je upravená cesta a na ní několik míst upravených ke koupání

My dali jen tu procházku, protože jsme tady byli někdy v roce 1995 a chtěli jsme poznat, jak se to tady změnilo. A musíme uznat změnilo a to podstatně. Je to tady moc pěkné místo na dovolenou v poklidu a krásným a rozmanitým koupáním, kde nejsou davy turistů. Je tu taková pohoda.

DSC_6849_70379 příjemné posezení v taverně DSC_6883_70408 v uličkách Trpanje Čti více…

03 – Chorvatsko – Večeře ve mlýně Košuca – Bosna Hercegovina srpen 2017

03 – Večeře ve mlýně Košuca – Bosna Hercegovina srpen 2017

Náhodou jsme se dostali k pozvání na autobusový výlet z Podace do Kočuši, což je malá víska v Bosně a Hercegovině, několik kilometrů od obce Vitina, když se jede podle směrovek nejdříve na město Ljibušky a pak na tu Vitinu a za ní se odbočí do leva směrem k toku řeky, zatím to není nijak označeno směrovkami. Kdo by tam jel poprvé, musí se ptát. Mlýn leží nad řekou Tihalina.
Kdyby nebylo těch problémů při překročení hranice mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, tak by to bylo zcela ideální vzpomínání. Tak se tam do mých vzpomínek zapíše informace, že tato hranice je pořád hranicí dvou znepřátelených regionů a lidí. Cestou tam to vypadalo na to, že budou všichni kontrolováni, ale pak jeden vyšší úředník rozhodl a mohli jsme popojet z Chorvatské stanice na tu Bosenskou. To jen proto, že dvě chlazená piva to rozhodla v tom horkém podvečeru.

DSC_7025_70529 foceno z autobusu cestou do Bosny - dálniční most do Ploče v Chorvatsku DSC_7034_70537 celniční stavba na území Chorvatska pak se jede směr Ljibušky

Cestou zpět už jiní úředníci a tak když řidič zašel s knihou jízdy, zelenou kartou a pasy řidičů na celnici na bosenské straně, byl jednoznačně řečeno, že má do pasu dát eura. Nedal, protože neměl a protože ani nechtěl. A tak se musel vrátit a od všech vybrat pasy a občanky, ale na ty se do Bosny vyjet nedá. takže na celnici šel jen s pasy. Dlouho to celník zapisoval a kontroloval. Na to, že mu podle knihy řidiče nesedí počet cestujících ale nepřišel, a tak neověřil ty lidi co měli jen občanky. Takže jen vydírání a pak kapric úředníka všemocného. Na celnici chorvatské už šel řidič se dvěma chlazenými pivy. Ale taky se musel vrátit. Prý v noci slouží tři, takže ještě to jedno pivo. No a tak se dalo třetí pivo a mohlo se jet do Podaci. Nikdo tou dobou ve 22,30 hodin nejel, ale přesto celní kontrola r´trvala celou hodinu.
Takže problémy už stranou a nyní k té večeři. Ti co nás tam přibrali na výlet se znají s těmi co jim patří apartmány v Podaci. Oni jsou Bosňáci a bydlí ve Vitině v Bosně a tak to před lety doporučili. Tehdy neznámé místo.
Nyní jsme tam dojeli a nebylo málem kde zaparkovat. K večeři již bylo pro celý autobus prostřeno.

DSC_7037_70539 budeme večeřet na mlýně na řece Tihalina DSC_7058_70559 ještě před večeří na mlýně v Kocuši Čti více…