

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Dne 5.září se probouzíme na již zmíněném parkovišti u sanatoria v Bad Leonhardu. Využíváme služeb rakouských drah, neboť hned u parkoviště je železniční stanice a nezamčené WC, zářící čistotu, plně vybavené papírovými ubrousky, toaletním papírem a nikdo jej neponičil a nezasvinil, jak to bývá skoro všude na našich nádražích v Česku. No a pak už jen jedeme po dálnici a asi 150 km před Vídní se objeví směrovka do lázní Bad Blumau, kde jsem již jednou byli v roce 2004 a já na ně už taky ve svém povídání vzpomenul. Takže odbočíme a po 20 km zastavujeme na poloprázdném parkovišti. Vypadá to, jako by bylo zavřeno, ale když nám bere zavazadlo, tedy tašku s ručníky a přezuvkami k vodě řidič elektrovozíku a jede s námi neznámo kam, necháváme vše na osudu co se bude dít, protože tehdy před 9 lety jsme cupkali po svých. No změn tu bylo několik.
Vše začalo tím, že jsme zatoužili vykoupat se v moři, když už v tom Rakousku jsme jen 173 km od Terstu. No a když jsme se pak přesunuli tam, naše cesta zpět musela jít zákonitě místy dosud nepoznanými a tak se to vlastně i stalo. Začalo to v Koperu, největším námořním přístavem ve Slovinsku.
k polednímu jsem v Koperu
k polednímu jsem v Koperu
k polednímu jsem v Koperu - největší přístav ve Slovinsku
k polednímu jsem v Koperu
No ale on je taky přístavem jediným. Tam se nám podařilo na informačním středisku získat mapu, kde byl přehled o silnicích ve Slovinsku a tak se dalo i vyrazit na cestu. Samozřejmě, že jsme nevybrali dálniční komunikaci, ale jeli jsme po vedlejších velmi kvalitních silnicích. Málo aut, široká silnice, plno zatáček stoupání a klesání. Líbilo se to hlavně motorkářům, ti se tady vyžívali. A bylo to asi jediné naše nebezpečí. Po cestě jsem odbočili do Lipice a prohlédli si pastviny s těmito ušlechtilými koni.
jednoznačná reklama na chov lipicánů
a kocháme se pohledem na stáda lipicánů Čti více…
Bylo 1.září 2013 a my budeme sjíždět do Itálie přes město Pontebba směr Udine až do Terstu. Rozhodnutí nebylo plánované a my tedy jedem bez mapy jen se snažíme držet směr na město Udine s očekáváním, že směrovka na Terst se pak sama najednou ukáže. Ale to byl velký omyl a tak až do Udine to bylo hodně zajímavé putování.
Počáteční sjezd je po silnici, kam nesmí autobusy či nákladní auta, takže šlo o mistrovské zvládnutí brždění motorem i ruční brzdou. naštěstí byla neděle, a k tomu nám taky mrholilo, takže brzdy se přirozenou cestou chladily.
za mrholení sjíždíme do Pontebby v Itálii
za mrholení sjíždíme do Pontebby v Itálii
V městě Pontebba pak už byla řádně označená a široká a hlaďoučká silnice podél dálnice, a to se jen frčelo. Ale pak jsme si to chtěli zkrátit a odbočili s tím, že velkoměsto objedeme, ale bohužel v městě Musí jsme zabloudili a museli se vrátit na hlavní.
při bloudění v městečku Musi
při bloudění v městečku Musi Čti více…
Dne 30.srpna jsme jeli k jezeru Weisensee, abychom poznali jak to tu chodí v létě. Ze zimy už nějaká ta informace tady je k dispozici.
ranní kouzla v lokalitě jezera Presseggersee
ranní kouzla v lokalitě jezera Presseggersee
Po ránu u jezera Pressggersee, kdy chladná mlha u jezera tak trochu kouzlila na přilehlé louce, se velmi brzy zbavilo oparu a tak výlet k dalšímu jezeru Weisensee zase stál za to. Musím hned na začátku sdělit důležitý typ pro toto jezero Weisensee. I v létě tu jezdí ekobusy a když vypadáte jako místní turista, to je s holemi, jede kolem jezera zdarma, protože se nekontroluje, zdali máte „card“ co dávají ubytovaným v této lokalitě. Ona karta stojí 25 eur, ale když bydlíte ve svém, tak není, jak máme zjištěno ani potřeba. No máte slevy na jízdu lodí, či lanovkou, ale jen slevu, takže zase to něco stojí. No a dalším typem je, že jen jedno místo na zaparkování je bez placení a to je hned na začátku jezera v obci Partitz, pak jen poplatek a to na hodinu 2 EUR. No a tak když jsme na to přišli bylo nám hej.
a jsme na procházce u jezera Weisensee
a jsme na procházce u jezera Weisensee Čti více…
Rakouskem jsme se vydali 28.srpna a plánovaný směr byl Klagenfurt, Weisensee a Nassfeld. Místa kde to známe ze zimních lyžovaček. Naše první zastavení bylo v městečku Bad Leonhard, protože po cestě jsme museli někde zaparkovat a přenocovat.
lázně z průčelí od vchodu
vstupujeme do zříceniny hradu
Nejlepší to je na velkém parkovišti, tak proč ne v tomto lázeňském městečku. Stalo se a bylo to velmi rozumné rozhodnutí. Kousek od vlakového nádraží s otevřenými a čistými záchody, které po ránu přišli vhod. Procházka navečer ke zřícenině hradu na sanatoriem, no prostě bylo to pěkné zastavení. Druhý den 29.srpna jsme zahlédli upoutávku na klášter v Sankt Paulu a tak jsme sjeli z dálnice a klášter si prošli. Můžeme doporučit, bylo tam moc pěkně, hlavně bylinková a růžová klášterní zahrada.
v bylinkové zahradě
v růžové zahradě pod klášterem Čti více…
Na začátku září 2013 jsme byli na cestách po Rakousku a Slovinsku. jedním z našich cílů bylo podívat se k hodně známým jezerům kousek od hranic Rakouska pod Villachem. Nebylo to tak daleko a tak jsme se tam jeli podívat. Cestou tam jsme to ale vzali přes Udine a pak Terst v Itálii. Povídání o putování přes Slovinsko bude mít vlastní článek. Jezera Bled i Bohinj jsou nádherná, zejména když vyjde počasí. A to nám vyšlo na 100%. Takže žádné velké povídání. Máte možnost se na ně a jejich okolí podívat nyní také.
Jen oddychový pobyt v Beskydech.
Ta horka se nedají vydržet, a proto na sobotu a neděli vyrážíme směr Beskydy do známých i nepoznaných míst, jen abychom byli v chládku a hlavně někde u vody. Na přehradě Morávka za Frýdkem Místkem jsme byli, když byl den vody a mohli jsme si prohlédnout i tajemství přehrady v sypané hrázi. Znali jsme místečko k nocování a tak už v pátek večer jedeme a ve 22.00 hodin zaléháme v autíčku v obci Morávka v místě, ke nás neruší velkorysé osvětlení obce, které je skoro na každé uzoučké silničce směřující do strání k chatám a chalupám.
raní sluníčko nad Morávkou u Frýdku Místku
pohled do údolí Morávky při ranním slunci a k tomu Lysá hora
Nákresné ráno a hluboké stíny nad námi s výhledem na Lysou Horu a pak za poznáním místa nad přehradou. Tady jen procházka kolem říčky Morávka, která se převaluje po zajímavém skalnatém, deskovitém podloží, aby zaplnila vlastní přehradu s pitnou vodou.
nad přehradou Morávka
hlavní přítok do přehrady Morávka Čti více…
Město Olomouc s kašnami a pohodou i u vodních ploch kolem města.
V radničních listech číslo 7 města Olomouce ročník 2013 (najdete také na webu www.olomoucko.eu ) jsem se dověděl o tom, že Olomouc se opět, již podruhé ocitla na seznamu profesionálních cestovatelů z prestižního vydavatelství Lonely Planet. Je tak mezi deseti horkými tipy Evropy, kam určitě stojí za to se vypravit.
Tak jsem se 1.srpna po 13 hodině vypravil na kolečku do města a něco pro vás nafotil. Je vyzdvižena atmosféra poklidu, pohody, tak jsem si ji také pokusil zachytit i pro Vás. Objel jsem olomoucké barokní kašny, či morové sloupy (jejich historie a pojmenování je na webu www.olomoucko.eu) ověřil si, že pokoj a pořádek ve městě je dobře hlídaný i městkou policií.
Olomouc - dolní náměstí po dokončené rekonstrukci a s pohyblivou jednotkou městské policie
Neptunova Kašna na Dolním náměstí
idylka polední pohody u Jazzového klubu na Sokolské ulici kousek od náměstí
pohled na Arcibiskupské muzeum Čti více…
Bytča – město, které nás překvapilo.
Cestou přes kopce Beskyd do cíle naší dovolené v Zubeni, jsme museli projet kolem města Bytča, o kterém jsme zcela nic nevěděli. Ale když jsme uviděli směrovku „sobášný palác“ vzbudilo to naší zvědavost, ze které se pak stalo obrovské překvapení. Už jen to, že někde mají k sezdávání sobášný palác, kdo jste to kde viděli či věděli ?
Zavedlo nás to až k místu, které zářilo novotou, s novým parkovištěm, novou fasádou a novou parkovou úpravou. Takže jdeme si to pořádně prohlédnout.
tohle je v Bytči, kde jsme jen měli projíždět, ale směrovka k sobášnej izbě nám nedal spát
postavil to majitel tohoto zámku jako svatební palác pro svých 7 dcer, které tu byly postupně oddávány Čti více…
Výlet za poznáním města Zakopaného v Polsku.
V hodně dávné minulosti jsem toužil uvidět Tatry i z polské strany. Až nyní, když jsme pobývali v Zubeni se nám podařilo uskutečnit denní výlet do tohoto polského města pod Tatrami. Už se dalo projet přes obec Suchá Hora, když před tím jsme jeli od Zuberce na Trstěnou. Jak jsme se pak blížili Zakopanému houstl silniční provoz a objevovali se oranžové vesty výběrčích parkovného, všude kde se dalo zastavit, se hned takovýto hoch či dědula objevil. Jakmile jsme vjeli do části Koscielisko, nebylo k hnutí, Začalo se projevovat to, co je pro Polsko téměř typické, a to je že Poláků je hodně a když je to někde pěkné zajímavé, nebo je tam nedej bože významný kostel či poutní místo, je jich tam pak až moc. Takže první místo za jízdy zajímavé, kostel Matki Božej Fatimskej, byly takové davy a na zaparkování žádné místečko, jsme jen projeli. Pak se nám zadařilo kdesi, poblíž centra, poznáno podle hustého davu lidí, odbočit a objevit velké a taky ještě volné parkoviště pod rozpadajícími se dálničními mosty. Platilo se až na odjezdu a byla to pořádná láce 11 eur za tři a půl hodiny.
No ale z parkoviště jsme se pěšky dostali hned k historickému dřevěnému kostelíku se zajímavým hřbitůvkem.
ze Zuberce jsme si zajeli do Zakopaného, parkování kousek od starého kostelíka v centru obce, hodně složitý úkol
a historický hřbitůvek s významnými osobnostmi kraje a Polska Čti více…