Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Praha den před smutným výročím 24.února 2016.

Praha den před smutným výročím 24.února 2016.

Průběh letošní zimy je pořád stejný, jednou i přes den pošmourno až tma, pak prší, alespoň v Olomouci, a najednou se objeví předpověď, že by mohlo být polojasno i slunečno. No a tak jsem jel do Prahy. Manželka stůně a já našel důvod proč tam jet. To proto, že bude potřeba přes jaro a léto valut a v Praze směním v tom nejvýhodnějším kurzu a ještě mohu uplatnit kupon na zákazníka VIP. A tak se jelo. Po deváté hodině je Praha u Masarykova nádraží, kde vystupuji, zalita sluncem, lidé letí do práce, turisté ještě posrkávají horkou kávu, a tak je tady nevšedně poloprázdno a mám co obdivovat hned na začátku svého účelového výletu.

dsc_9273_47756 Obecní dům, když zahraniční turisté ještě snídají, je 24.2.2016 dsc_9281_47763 když se chodí po Praze, stojí za to kouknout se nahoru, na fasády

Fotím vše pěkné, hlavně koukám nahoru po fasádách až dorazím ke kostelu sv.Jakuba, kde se mi zaraduje srdéčko lovce fotek, protože hlídač v kostele nekompromisně dává vymazat fotky přede mnou vycházejícímu cizinci, který fotil a fotil a tak si mě zřízenec asi nevšiml a já vypochodoval s fotkou interiéru. Malá radost, taky radost. Je to krásný kostel, mnohokrát jsem šel kolem, ale to bývalo pracovně a nebyl čas na návštěvu. Musím uznat je to tam moc pěkné.

dsc_9283_47765 před kostelem sv.Jakuba dsc_9286_47768 podařilo se mi po ránu udělat si radost, to je udělat fotku tam, kde to je zakázané, v kostele sv.Jakuba Čti více…

Výprava za krásným počasím přes Vracov, Bzenec a Osvětimany – únor 2016

Výprava za krásným počasím – únor 2016.

Už se mi to stalo osudným. Zejména proto, že počasí je poslední dobou jako na houpačce. Pořád přes týden škaredě a najednou se vyloupne slunce. Když to nečekáte, tak to nestihnete. Ale když podlehnete dané pravdě a ta je, že na webových stránkách www.yr.no je počasí tak přesně předpovídané, a to i pro malou vybranou lokalitu, že s přesností na hodiny, budete mít takové počasí, jaké se předvídá. Já už tomu začal věřit a v sobotu 20.únoru tomu bylo právě tak. Přesto že v pátek dokonce pod sv.Hostýnem a na něm sněžilo, předpověď byla, že kolem 10 hodiny v sobotu, bude okolo Bzence slunečno a tak jsme jeli do těchto končin a ono tam to slunce bylo a tak když jsme ráno museli shrnout 5 cm sněhu z auta, ve Vracově už jsem nafotil kvetoucí jehnědy a na pozadí modro oblohu. A bylo to podle předpovědi a v lokalitě hodně malé, ale krásné. Ve Vracově jsme prodali jedné sběratelce originál cibulového porcelánu a návdavkem jsme měli protekčně otevřeno v galerii, spíše ve Španělském domě nadace Chamartin ve Vracově. Jste překvapeni, že něco takového je ?

dsc_9219_47702 před nadací Chamartin ve Vracově dsc_9220_47703 modrá obloha a jarní jehnědy

Pak další informace najdete na webu www.oschamartin.org . A nás návštěva nejen potěšila, ale také jsme si museli udělat radost a trochu té krásné přírody z tohoto kraje jsme si dovezli domů, protože jsme si pořídili malý obrázek od Jan Hladkého (www.hladkyjan.cz) . Jeho motto zachycené na výstavě je něco navíc a zní : „Ve skutečnosti má každý obraz svého obdivovatele, jen se musejí oba setkat.“

dsc_9212_47695 ten jsem si chtěl koupit, ale už byl prodaný dsc_9216_47699 Jan Hladký na vernisáži hraje na akordelon (1931) Čti více…

Zimní obhlídka krajiny kolem Velkých Losin.

Zimní obhlídka krajiny kolem Velkých Losin.

Rok 2016 nezačal moc dobře. Pořád zataženo a potřebné sluníčko nikde, sníh v Olomouci napadl jen jakoby pocukroval bábovku. A tak když 21.ledna 2016 ve zprávách o počasí byla předpověď počasí o tom, že bude po tak dlouhé době jen slunečno, bylo rozhodnuto a jelo se v pátek 22.ledna do Velkých Losin do termálního bazénu. Možná bude pěkně, možná se tam zase něco vylepšilo a hlavně asi tam nebude plno.

dsc_8785_46850 na cestě do Velkých Losin - pořízeno za Vikýřovicemi dsc_8788_46853 na cestě do Velkých Losin - pořízeno za Vikýřovicemi

Odhad byl přesný a k tomu ještě překvapení. Na bazénu mají termíny pro hlavní sezonu a mimosezonu. To pro nás znamenalo, že v mimosezoně je vstupné na 3 hodiny jen za 220 Kč pro důchodce. Kdo chce znát jiné ceny pak to je vše na webu http://www.termaly-losiny.cz/ .
No a tak jsme s radostí vstupovali do areálu, zcela znalí toho jak to tady chodí. Ale musím dát informaci, že když jsme procházeli od zaparkovaného auta, měli jsme smíšené pocity. Parkoviště bylo plné jako vždy, kdy tady jsme. Nad námi modrá obloha zalitá sluncem a okolní kopečky už cestou dělali při pohledu na ně jen radost. Tak to jsme tedy vyhmátli.

dsc_8807_46872 před areálem termálů ve Velkých Losinách dsc_8808_46873 před areálem termálů ve Velkých Losinách Čti více…

Vánoce 2015 v Harrachově byly spojeny s výlety.

Vánoce 2015 v Harrachově byly spojeny s výlety.

Harrachov je už pro mne poznaná lokalita, ale vždy se najde něco nového k objevení. A protože letošní doba vánoc byla mimořádně nepříznivá, nedalo se odolat malým chvilkám, kdy se mělo objevit alespoň to sluníčko, když už ne sníh. Ten tady letos prostě nebyl.
První den šlo jen o procházku spojenou s dýcháním horského vzduchu, což vedlo k nachlazení a tak čas vánoc byl proležen v posteli a s podáváním nějakého toho léku proti chřipce.

dsc_8367_46594 na lesním zátiší je ticho a klid dsc_8374_46601 a už ho vidíme, to je první sníh v Harrachově ?

dsc_8388_46615 i na vrcholu je vidět cosi jako sníh dsc_8385_46612 to je vánoční Harrachov v roce 2015 Čti více…

Cesta do pohádky – k hotelu Abama – listopad 2015

Cesta do pohádky – k hotelu Abama.

Když jsme tu byli naposledy, byl to zážitek ošizený o pohledy na golfové hřiště a o pobyt na pláži pod tímto hotelem. Takže tento den po těžkých zkouškách v soutěsce Masca jsme zajeli k hotelu Abama. Je to na hlavní trase mezi Puerto Santiago a Adeje, na linkách 473 a 474, co snad pořád jezdí tam i zpět. Hotel vyčnívá z typické krajiny hned za městem Puerto San Juan a to je asi 17 km od hotelu, kde letos bydlíme. Jakmile se projede kolem malebné pláže v San Juan vyjede se z městečka a objeví se po obou stranách silnice ploty a plachty co ukrývají banánové plantáže. A pak najednou v dálce uvidíte narůžovělou až okrovou barvu čehosi, co připomíná shluk afrických staveb z hlíny. No a když se nad silnicí objeví v té nedefinovatelné barvě, snad i připomínající barvu cihel i přejezd se čtyřmi věžemi, autobus zastaví v zářezu mezi květy a palmami, které pak jsou v celém okolí hotelu.
Ano jsme po půl hodince v cíli a jde se objevovat ta nádherná architektura zdejšího resortu, která patří společnosti RETZ.
Cestou ke golfovému hřišti je strážnice a v ní sedí hlídač. Nebáli jsme se, měli jsme připravenu řeč spojenou s mazáním medu kolem huby, jak se říká, ale nakonec to nebylo třeba. On tam neseděl hlídač, ale jen zavěšená košile hlídače, a z dálky to krásně maskovalo nepřítomnost osobní stráže. Takže na golfové trávníky jsme vstoupili zcela v poklidu a ještě k tomu tam, kde se to nesmí, ale kde to prostě šlo.

dsc_7829_46078 zajímavá mostní stavba s věžičkami - přes ni hurá na golf dsc_7846_46089 a tohle už je nepovolený vstup na hřiště

Protože od silnice to je vše odděleno palmami mezi balvany a květinami a oficiální přistup by byl až někde hodně vysoko na svahu. Tak daleko a nadarmo jsme šlapat nechtěli. To ponecháváme vždy jen místním darmošlapům, jak golfisty velmi výstižně a vtipně pojmenoval náš známý.
Ale úpravy terénu, travička nádherně střižená a kolem palmy a jezírka a v pozadí nejvyšší hora Španělska – Teide, to za focení stojí, to u nás doma určitě nemáme.
Po této obhlídce a hlavně zjištění, že asi i na druhé vrátnici před hotelem samotným nikdo hlídat nebude jsme se začali obezřetně přibližovat ke vstupu do hotelu.

dsc_7853_46092 a jsem před recepční vstupní halou dsc_7858_46096 už se věnujeme prohlídce a focení Čti více…

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Hodně článků jsem pročetl, ale ani jeden z nich nebyl o tom reálném dění, které mě na tomto výletě soutěskou Masca čeká. Hned úvodem raději sdělím, že jsme ročník 47 a 48 aby bylo jasné, že mládí takové problémy jako u nás asi nebudou očekávat. Ale jsem rád, že jsem vyzkoušel co naše těla ještě snesou, když není až tak moc trénované. Boty botasky byly postačující dobré, v žádném případě by neměli klouzat, voda pro tuto cestu byla v dostatečném množství, baterie nabité, telefon funkční. Lístek na zpáteční cestu lodí byl na dohodnutou dobu a den v peněžence. A pozor bez holí se tam při vyšším ročníku ani nepouštějte. Ano to vše je potřebné překontrolovat. Naplánovali jsem to ne ten nejkrásnější a nejslunnější den a vyšlo to. Příprava spočívala v nalezení autobusového spoje přes webové stránky ww.titsa.com. Naprosto skvělé, když umíte španělsky a když máte strpení a pochopíte a dohledáte vše potřebné a ono to i je funkční. Na hotelu v Puerte Santiago jsme večer objednali balíček na svačinu, na cestě k přístavu koupili lodní lístek jen ve směru z mola na konci soutěsky Masca na ten nejposlednější možný spoj abychom se cestou nenervovaly a vzali si sebou něco na ležení a plavky a boty do vody. Lodě jezdí po hodině, vše najdete na webu www.mascaexpress.com . Koupíte si lístek na daný čas za 10 eur na osobu a daný čas. My jej tedy dali naštěstí na poslední jízdu toho dme v 17.30 hodin.

dsc_7399_45835 kostelík na náměstí v Santiago Teide - tady je přestup na autobusy či Taxi nutný dsc_7413_45843 na farmě v hotelové úpravě v Santiago Teide

No a ráno ve čtvrtek 12.11. jsme začali realizovat náš výlet. Autobus kousek od hotelu ale na kopci odjížděl v 8.20 hodin, a proto jsme oželeli jak snídani tak i balíček na cestu, protože by jsme nestíhali. Vše probíhalo podle jízdního řádu, jelo se linkou číslo 325. Na BONO lístku, který se dá pořídit na poště či někde, kde prodávají noviny a časopisy (musíte se ptát) to stálo do prvního přestupu jen 1.15 eura na osobu do Santiaga Teide, což je asi kolem 20 km. Tam ale byl hodně dlouhý čas na přestup, protože spoj číslo 355 jedoucí přes vesnici Masca odjížděl až v 10.50 a my do městečka dojeli v 9.15 hodin., Ale za to jsem si koupili v krámku pečivo a sýr a pojedli to v parčíku, kde mají i kamenné grily na pickniky. Jak jsem po prohlídce blízkého hotelu ve stylu farmy s historickými stavbami a lisy na víno a s krásným okolím rozbalili prostou to svačinku, už kolem nás poskakoval krkavec, krásný černý i se nechal vyfotit. Dostal to po čem prahl, drobinky z bílého chleba.

dsc_7410_45841 jsou tu plody mandarinek dsc_7434_45849 hladový krkavec Čti více…

Vzpomínky na Puerto Santiago na ostrově Tenerife listopad 2015.

Vzpomínky na Puerto Santiago na ostrově Tenerife.

Ano byli jsme tady už v březnu roku 2O14. To se nám tu moc líbilo a taky jsme se přiklonili k myšlence trochu to tady více poznat. Tentokrát v listopadu roku 2015 nám to vyšlo za cenu velkého morálního ústupku.

dsc_6729_45578 bazény na hotelu Globales Tamaimo Tropical dsc_7061_45690 nahlédneme do hotelu vedle Barcelo Santiago 4*

Zcela náhodou se taky stalo, že jsem objednával hotel s polopenzí, ale stal se z toho hotel Todo Includo, tedy pohoštění po celý den. Pro náš úmysl poznávat a jezdit to moc nevyhovovalo, ale nakonec když jsem objevil, že tady mají perfektní servis pro autobusovou dopravu společnosti TITSA, byl plá hotov a taky v plném rozsahu realizován. Na webu www.titsa.com totiž objevíte jízdní řády, kudy jezdí jednotlivé linky a jak vypadá na fotce ta která zastávka.

dsc_6788_45588 konečná stanice pro autobusy společnosti TITSA dsc_6855_45617 a to jsou výhledy z té nejvýše položené ulice nad Los Gogantos Čti více…

Podzim pod rozhlednami Maruška a sv. Hostýn – říjen 2015.

Podzim pod rozhlednami Maruška a sv. Hostýn – říjen 2015.

Byl státní svátek 28.října roku 2015 a bylo krásné sluneční poledne a podvečer. Nebylo jiné možnosti než vyjet do oblasti hostýnských vrchů, které sice dobře známe, ale když podzim začne tvořit barvami, je to pokaždé jiné. A je to překrásné, když vám vyjde i možnost sledovat zapadající slunce.
Na povolenku jsme vyjeli na svatý Hostýn. Tam vyšli k rozhledně a zjistili, že ji konečně taky budeme moci navštívit. Měly otevřeno protože byl státní svátek a byla i dobrá viditelnost. Vstupné je 15 Kč a za to máte možnost na vrcholu být ve vyhřívaném prostoru.

dsc_6486_45298 jen tak výhled ke kostelu na sv.Hostýně dsc_6488_45300 louka na sv.Hostýně

Je to snad jediná takto komfortní rozhledna, ale je to vykoupeno tím, že zde v krásném výhledu brání stožár větrné elektrárny, kterou tu vybudoval „podnikatel“, který už dávno zkrachoval a tak je nyní v majetku Matice Svatohostýnské a šetří na provozních nákladech. Výhledy krásné a tak jsme se mohli přesvědčit i o tom jak vypadá rozhledna na Kelčském Javorníku, kterou jsme nedávno navštívili.

dsc_6506_45317 rozhledna na sv.Hostýně dsc_6504_45315 výhledy z rozhledny na sv.Hostýně Čti více…

Krása barvících se lesů, cestou do Lednice přes Janův hrad – říjen 2015.

Krása barvících se lesů cestou do Lednice přes Janův hrad – říjen 2015.

I přes všechny table si musím vyrazit do přírody. A protože okolí Lednice na Jižní Moravě je pro ty co jezdí vlakem na „režijku“ je jen náročné na čas trávený ve vlaku, jel jsem toho zamlženého rána jen já sám do Břeclavi. Vlak z Olomouce musel vyjet se zpožděním, protože jak jinak. Je to ale vlak, který jsem si oblíbil, protože má nové vagony a pohodově se do něj nastupuje s kolem. Ale ta kritika služeb je nepodstatná, protože od 9 hodin až do 10.30, kdy vlak už konečně dojel až do Hodonína bylo vše v klesající ranní mlze. Teprve za Hodonínem se ukázala krásná budoucnost této říjnové soboty. Jen modrá obloha a za oknem vlaku v teple vozu to bylo zcela ideální.
Protože jsem v Břeclavi trávil své mládí na prázdninách u babičky a dědy na Tyršově ulci, která dnes už má jiné jméno a stala se hlavní rušnou silnicí, musel jsem nejprve prozkoumat ta místa, kde jsem se toulal po polích, kolem domu. No musím říci že o poli už nikdo ani neví, samá výstavba rodinných domků. Jen tu zůstal při Dyji nad jezem vodácký klub a tenis klub. Vše v novém, ale na stejném místě. tady nad jezem jsem se chodil koupat. Jen na břehu od staré Břeclavi to je původní zástavba, na tom mém vzpomínkovém místě vše jako nové. Tam kde Dyje uhýbá do odvodňovacího kanálu to takhle nikdy nevypadalo, ale tady jsem musel začít fotit, abych měl nějakou tu vzpomínku na doby minulé.

dsc_6382_45207 Břeclav - tam kde Dyje napájí protipovodňové rameno dsc_6383_45208 Břeclav - protipovodňové rameno

Tady v těchto místech můj švagr chytil i prvního velkého sumce.
Podél ramene jsem se po protipovodňovém valu dostal zpět, blíže k městu v místě, kde je dnes nový most a taky vodárna, která tu dříve nebývala. No a pak se jelo po vyasfaltované cyklostezce až k Janovu hradu. Ale ta příroda lužního lesa kolem, v této době, kdy je úplně plná paleta barev podzimu, to je nádhera. A do toho samostatné a mohutné kmeny mohutných stromů, jako sochy tady stojící.
No a pak nová lávka přes rameno Dyje, které je už součástí zámeckého areálu v Lednici.

dsc_6386_45211 nová lávka k Janovu hradu dsc_6396_45221 okolí Janova hradu Čti více…

Výjezd na Kelčský Javorník – říjen 2015.

Výjezd na Kelčský Javorník – říjen 2015.

Tak za všechno může to, že na mých odkazech na webu www.cestotipy.cz byla v odkazu
na web „Toulky“ krásná vzpomínka na výlet na Kelčský Javorník a taky zmínka o tom, že se to tu má ke dni 16.září otevřít pro širokou veřejnost. No a tady ten odkaz je www.alena.ilcik.cz/1509-kelcsky-javornik.php
Tak se stalo, že se podařilo najít hlídání pro naši tetičku a vyrazili jsme „autíčkemů a s elektrokoly do Rajnochovic. Od hospody „Ve dvoře“ na místě zvaném Rosošné, se jede po cyklostezce číslo 5120 směrem k Tesáku v Hostýnských horách. Jede se asi takových 1500 m k místu, kde stojí po pravé straně kamenný domek a za ním je odbočka doprava a tou se začne pořádně stoupat a stoupat. Zatím tam není žádná směrovka, proto ty detaily.

dsc_6217_44526 místo, kde se musí odbočit, ještě tam není směrovka na rozhlednu dsc_6159_44471 poslední úsek strmě a ve šterkopísku kousek pod vrcholem

Silnice je viditelná na cyklomapách. Odtud se to totiž dá vyjet na kolech velmi dobrou cestou. Jede se stále po starší lesní asfaltce a asi 800 m pod vrcholem to je po pak šterkopískovou cestou strmě do vrchu. No vyjeli jsme to a máme za sebou už třetí pokusnou jízdu do vrchu na elektrokole. Už nám na stará kolena pomohly ty upravené kola na hrad Helfštýn, na sv.Hostýn a nyní až do výšky 865 m až pod rozhlednu na Kelčském Javorníku.
Ten den bylo slunečno a v údolí prostě krásně. Ale když jsme dojeli na vrchol pod rozhlednu tak tam ale strašně foukalo.

dsc_6166_44478 davy pod věží dsc_6197_44506 plácek v nástupním místě na vrcholu Kelčského Javorníku Čti více…