Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Sobota 22.černa.

Dnes jsme měli poslední den půjčené auto na celý den. Po ránu jsem nafotil konečně to, co se děje při východu slunce. Z naší lodžie není vidět, ale podle obarvení letících mraků se pozná, že vychází někdy po 6 hodině.

_DSC1989_89042 tak tohle jsme viděli 22.června při východu slunce _DSC1999_89051 tak tohle jsme viděli 22.června při východu slunce

No pak je snídaně a po 9 hodině vyrážíme. Naše první zastavení je v obci Agua de Pau. Trvalo to jen 20 minut a ujeli jsme 16 km. Posledně jsme tu byli navečer a i tentokrát jsem vystoupali kolem „křížové cesty“ z modrých azulejos. Jako obvykle nic není jako dříve.

_DSC2006_89056 jsme v Aqua Pau a půjde se ke kostelíku po křížové cestě _DSC2022_89072 jsme na začátku křížové cesty, kterou vybudoval rodák žijící v Kanadě Čti více…

Neděle 23.červen.

Tak dnes byl den !D! Musím vrátit ve 12 hodin půjčené auto. Ve hře je blokace částky 1.150eur, tedy něco kolem 32000 Kč. Ještě před snídaní jsem na parkovišti a s kýblem vody, štětkou na WC, smetáčkem a hadrou na nádobí a houbičkou abych zase auto znacka Opel uvedl do původního čistého stavu. Po snídani už v 8.35 vyrážíme směr Mosterios. Snad nám to časově vyjde. Znám cestu a vím co chceme ještě vidět. Nejkratší cestou to je přes Cite Cidades, kde jsme už sice byli, ale je to tam nádherné a vypadá to na to, že mraky nebudou a snad to bude i lépe osvětlené. Jestli ano nebo ne lze posoudit. V každém případě tam bylo i tentokráte krásně. Byli jsme tam mezi prvními a ještě tam ani nebyl regulátor na parkovišti, aby hlídal 20 minut přidělených na podívání a nafocení.

_DSC2237_89284 jsme po druhé nad jezera v Cite Cidades _DSC2251_89298 jeden s obdivovatelů byl nafocen

Ale zájem i tak brzy po ránu byl velký a v kopci se udělala kolona. Ale viděli jsme, já nafotil a použil nové WC a jelo se dál, tentokráte ale jen k mostu mezi jezery, foto a jede se dál. Vyjeli jsme na hranu kaldery, která toto nádherné místo snad nejčastěji navštěvované na ostrově obepíná. A odbočujeme na Mosteiros. Tady je jedno z nejpěknějších a nejromantičtějších koupání. Tentokráte jsme to vzali důkladně a zastavili na všech fotogenických místech, z nichž to první jsme vlastně nově objevili a mohli tak nafotit skaliska v oceánu, která toto místo prezentují na všech prospektech.

_DSC2264_89311 a k tomu úžasné skalní útesy _DSC2263_89310 a k tomu úžasné skalní útesy Čti více…

Pondělí 24.června, úterý 25.června a středa 26.června

Dnes mám pro změnu zase svátek já osobně, ale také slavíme výročí společného soužití. Ale také jsme na ostrově Sao Miguel poprvé bez půjčeného auta a bude tomu tak až do konce pobytu 27 června, kdy odlétáme. Den začal pěkně tím, že cinkla SMS, kde mi turistická kancelář oznamuje upravená odlet z Lisabonu. Není to ale tak strašné, tedy zatím. Po snídani si chvíli odpočíváme, protože co by jsme kde na plovárně tak brzy dělali. No ale když jsme se zabalili a šli před aparthotel, tak vidíme zastavovat autobus ve směru na Lagoa. Před 3 roky tady nikdy nezastavoval, nyní ano. Byli jsme tehdy zvyklí zajít pod kostel v Sao Roque na zastávku, s tím, že autobus těsně před aparthotelem odbočí na Livremento. No a tak se stalo, že jsme došli na zastávku a čekali a čekali. No prostě tady to je tak, že se ví, kdy autobus vyjede z centrály a zastaví někde na další centrále. Ale kdy zastaví tam kde čekáte se neví. Nějaké foto z jízdního řádu jsem pořídil, ale jestli to bude příště platit, to se neví. Už v roce 2016 měli jízdní řády na webu a dokonce s interaktivní mapou a když se odkleplo, že chcete vidět foto zastávky, tak tam byla. Ale už tam nebylo to, že ta co byla u aparthotelu, je mimo provoz, i když foto tu bylo k nahlédnutí. No a nyní už webové stránky nefungují.
Náš autobus jel až po hodně dlouhém čekání. Pak přijel a jízdné stálo jen 0,94 centů za osobu a jeli jsme asi 30 minut , takovou vyhlídkovou trasou přes Livremento. Autobus dojel do Lagoa, my vystoupili tam, kde ostatní s vybavením na pláž a šli za nimi na místní nádherné koupaliště. Jen jsme se odlišili tím, že jsme nafotili zase jeden kostel a jeho interiér a vše pěkné a zajímavé, co bylo cestou k vidění.

_DSC2440_89479 kostel v Lagoa _DSC2443_89482 ulice v Lagoa

No prostě parádní provedení a za ty 3 roky pořád čisté, pořád krásné a k tomu byl den jako vyšitý. Sluníčko si dalo jen na chvíli pauzu za mraky, ale pak jsem já hledal stín. Voda v bazénech 21 st.C, v oceánu pak 20 st.C a odpoledne teplota i stoupla na 21 a stoupla i hladina, takže přišel příliv a já měl co fotit. Mají tady totiž takové místečko, kde se tvoří gejzír vody.

DSC_2508_89567 loučíme se s koupalištěm v Lagoa _DSC2464_89503 na koupališti v Lagoa, lze se koupat v bazénech

DSC_2498_89557 na koupališti v Lagoa - místní školáci se předvádí _DSC2461_89500 na koupališti v Lagoa Čti více…

01 – Červnová výprava do Roudnice nad Labem.

Jízda z Olomouce do Roudnice nad Labem po dálnici by byla nuda a nervy z čekání v kolonách. Protože cílem této jízdy bylo setkání s obrovským životním optimismem, jak si ho dovoluji tímto pojmenovat, tak rovněž šlo o výpravu spojenou s poznáváním krajiny a architektury, tam někde v Čechách. Abychom mohli dodržet přesný čas setkání, to je 9.00 hod ve středu dne 5.června v Roudnici nad Labem v pensionu „U Kapra“, vyrazili jsme den předem. Naše první zastavení bylo na golfovém hřišti v lázních Bohdaneč u Pardubic. Prohlédli jsme si místo, kde se i dopoledne pohybují „darmošlapové“, kteří sem dojedou ve svých velkých bourácích typu SUV. Jen to naše „autíčko“ muselo závistí zchladnout, aby naskočil motor a zase to popojelo o kousek dál.
Byly to lázně Poděbrady. Po přejetí mostu přes Labe jsme zaparkovali na velkém parkovišti pod stromy, kde bylo i možné dojít k jezeru a pak se i vykoupat.
Od parkoviště jsem se pak vrátili do města k zámku, ochutnali vody z pramene pod zámkem, který tu vyl objeven v roce 1904 a který od té doby léčí srdeční choroby v lázních, které jsou situovány snad v centru měst při krásném zeleném parku na jejich začátku jsou květinové hodiny, kde každý den zahradník mění datum.

_DSC9723_86889 při vstupu na zámek v Poděbradech - první nalezený minerální pramen _DSC9750_86915 areál lázní Poděbrady - květinové hodiny

Tady uprostřed rozlehlého parku jsem se věnovali opět dobré přírodní minerálce, kterou si naberete u kolonády a pak se můžete koukat na zajímavý vodotrysk.

_DSC9773_86938 areál lázní Poděbrady _DSC9760_86925 areál lázní Poděbrady

Ještě pohledy na Labe se zámkem v pozadí.

_DSC9741_86906 na cestě do lázeňského parku v Poděbradech _DSC9777_86942 cestou přes Labe k parkovišti Čti více…

02 – Cestou z Roudnice nad Labem po hradech a zámcích.

Ráno po teplé noci je opět na obloze sluníčko a my se po snídani vydáváme na zpáteční cestu.
Našim prvním zastavením je zámek nabízený k prodeji v obci Liběšice.

_DSC9917_87081 u zámku v Liběšicích - zámek je prodáván krajem Ústí nad Labem _DSC9921_87085 u zámku v Liběšicích

V tom ranním slunci nádhera, ale protože na zakoupení zámku nemáme je toto krásné místo jen nafoceno a jede se dál. Zastavujeme v Úšteku. Jen zase zíráme na to co jsme nového objevili. Městečko na kopci, krásné stavby na náměstí, krásné výhledy do údolí pod městem.

_DSC9948_87105 ve městě Úštěk - památné domy _DSC9957_87114 ve městě Úštěk

Z jednoho místa jsem zahlédli kopec a na něm kostelní stavby. Když jsem zjistili, že to je kalvárie nad obcí Ostré, jelo se na tam. Ještě spící obec, tedy bez lidí, protože tu už asi pobývají jen „lufťáci“, zaparkovali jsme „autíčko“ a po nenáročné cestě křížovou cestou jsme na místě s nádhernými výhledy a zajímavou kalvárií na jejím vrcholu.

_DSC9982_87139 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii _DSC9975_87132 výhled do krajiny a na Úštěk od schodů ke Kalvárii Čti více…

01 – Rekreace v Hevizu – květen 2019

Podíváme se do lázní v Hevizu, Zalakarose, cestou objevíme přístav v Petrově a Skalici a nahlédneme do hotelu Kapitany v Sumegu.

Tak tuhle rekreaci jsem obdržel jako dárkový poukaz od syna, když jsem slavil to kulaté výročí, prý abych si to užil a léčil své tělo i se svou ženou. No a tak se stalo, že jsem objednal na tenhle poukaz termín, kdy má zase má žena den svých narozenin, termín od 5.května do 12.května byl potvrzen, a protože jsme jeli zase po zimě tím našim zlobivým „autíčkem“, tak jsme si to tak trochu protáhli po svém a vůbec nám nevadilo, že až na místě jsme se dozvěděli, že poukaz je platný jen na 5 nocí se snídaní a ten zbytek bychom pak museli za noc připlácet. A tak jsme spali cestou do Hevizu někde u Balatonu, poblíž města Keszthely a zpět jsme si to naplánovali tak, že jsme přespali u přehrady Gabčíkovo.
Při pobytu jsme si platili vstupy do termálních lázní. Koupání v teplém jezeře, hlubokém od 2 m do 38 m jsme realizovali dvakrát. V pondělí 6.května bylo hnusné počasí a tak jsem si koupili celodenní vstup a trávili jsme čas pod střechou lázní. Podruhé to bylo 8.května a my se dopoledne věnovali poznávání okolí Hevízu a potom za slunečného odpoledne jsme šli do lázní už jen na 3 hodiny. To jsme pak i plavali v tom hlubokém a teplém jezeře, kde je pořád teplá voda a má 29 st.C.
No a protože stále něco musíme ověřovat či objevovat, tak jsem hned v den přesunu na začátku naší rekreace, a bohužel za chladného a mrholícího počasí, objevili přístav v Petrově a protože byla neděle mohli jsme nahlédnout do kostela ve Veselí nad Moravou.

_DSC8470_85998 a to je ten kostel, kolem kterého často jezdíme a bývá pořád zavřený _DSC8472_86000 jsme v přístavu v Petrově

Pojedli jsem u vinných sklepů Plže, kousek za Petrovem při cestě na Skalici.

_DSC8478_86006 z vinných sklepů v Petrově - Plžích _DSC8476_86004 celkový dojem z vinných sklepů v Petrově - Plžích

Objevili jsem nádherně upravené slovenské město Skalici a taky zajeli podle šipek do přístavu Skalice na Baťově kanále.

_DSC8489_86017 v centru města Skalice _DSC8495_86023 v centru města Skalice Čti více…

02 – Rekreace v Hevizu – květen 2019

Podíváme se odpoledne do prosluněných lázní v Hevizu, prohlédneme blízké okolí našeho ubytování s vinicemi. Podíváme se na přírodu u Malého Balatonu.
Navečer oslavíme výročí ve vinném sklípku na vinařské cestě. Za zhoršeného počasí ve čtvrtek se rochníme v lázních Kehida, takže pršení nám nevadilo.

Je středa a náš státní svátek k tomu. Modrá obloha nad námi a tak vyrážíme za poznáním okolí našeho ubytování. Jen kousek s jsme pod uličkou s vinnými sklepy. Nádherné výhledy do údolí s městem a lázněmi Heviz.

_DSC8692_86219 na dopolední procházce po vinné stezce v Hevizu _DSC8690_86217 na dopolední procházce po vinné stezce v Hevizu

Jeden sklípek lepší než druhý a spousta jich v podvečer potom nabízí ochutnávku místního vína či je zde otevřena restaurace s výbornou maďarskou kuchyní. Na konci této viničné uličky je starý hřbitov a kapličkou.

_DSC8710_86237 na dopolední procházce po vinné stezce v Hevizu _DSC8718_86245 na dopolední procházce po vinné stezce v Hevizu

Vše je nafoceno a my sedáme do „autíčka“ a jedem se podívat na ostrov v malém Balatonu. Soused nám to večer popsal jako zajímavé místo tak proč se tam nepodívat. A výlet stál za to. Nejprve jsme našli odbočku z hlavní silnice na Zalakaros k místu nazvaném Kányavár, což je malý ostrůvek spojený s pevnou zemí dřevěným příhradovým mostem. Platilo se parkovné a nám po radě souseda stačila právě jen hodinka na procházku po ostrově.

_DSC8728_86255 objevili jsem přístup na ostrov v Kányaváru _DSC8762_86289 tak to byla ta rozhledna Čti více…

03 – Rekreace v Hevizu – květen 2019

Pátek je náš poslední den, kdy jsme zajeli na hrad Sziglegt a jsme součástí malého zázraku kousek od Bodacony. Sobota je den kdy končí naše rekreace a my cestou kolem Balatonu zastavíme v Siofoku, navštívíme Borgy Vár v Szekesfehervaru a kocháme se pěší zónou města. Navečer zastavujeme na Slovensku v Gabčíkovu, kde přespíme v „autíčku“ a po deštivé noci se jedeme podívat do termálních lázní v Dunajské Strede.

Teplých a léčivých vod bylo dosti a tak jedeme za poznáním přírody a historie v okolí Balatonu. Není plánu, je jen náhoda v odbočení z hlavní cesty. To první odbočení bylo k místu na kopci, kde byla ze silnice viditelná zajímavá stavba rozhledny. Nebylo to složitá, našli jsme, ale bylo oplocena a zavřeno z technických důvodů. Na rozhlednu v havarijním stavu se nesmí.
Tak to bereme přes kopec mimo město Keszthely a nevím ani jak už zase jedem do kopečka mezi domky. No a objevujeme místní střelnici na terče. Ale cesta vede ještě o kousek dál a tam to vše končí. Před námi je prostorný palouk, malé stavbičky sociálního zázemí, bufetu, ohniště, lavičky a první auto s rozdivočenými dítky. Pak se objevil mužíček v zeleném a ukazuje nám špičku rozhledny a vysvětluje jak se k ní dostat, pak tu máte WC a pak v mém krámku dostanete med či nějakou tu marmeládu, nebo si můžete dát kafe. A to vše s vysvětlujícími gesty v jazyce Maďarském, ale srozumitelném.

_DSC8899_86424 vystoupali jsme na rozhlednu _DSC8913_86438 výhledy z rozhledny

Za 15 minut jsme zdolali rozhlednu s výhledem do okolí až k městu Keszthely a Balatonu. Na opačnou stranu pak kopečky s hustou zelení a další rozhlednou. Příroda tu voní, sluníčko peče a jsme jako v ráji náhodně objeveném. Jen pod námi na palouku roste hluk skotačících dítek.

_DSC8924_86449 a pak setkání s rodiči a dovádivými dětmi _DSC8926_86451 a pak setkání s rodiči a dovádivými dětmi

Když se tam vrátíme je tu plno aut, stolečky přeplněné vším dobrým co rodiče na toto jakési setkání napekli a navařili a dítka kolem létají jako vosy či jako včelky. Odmítám s velkými díky tu marmeládu a kafé a jedeme směr silnice 71 co vede kolem Balatonu.
Odbočujeme k obci Szigleth nad níž stojí mohutný hrad. Vstupné je 800 ft a když zaplatíme samými 200 ft mincemi, uděláme radost pokladníkovi nevídanou, protože už má co vracet.

_DSC8939_86464 a jsem u vstupu na hrad _DSC8983_86506 na vrcholu hradu Čti více…

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Jarní výlet na hrad Hukvaldy.

Bylo to na jaře roku 2003, kdy jsem s přáteli z Kanady zajel do Hukvald, abychom navštívili Štramberk a dům Leoše Janáčky, kde se na něj vždy v dobrém vzpomíná. Ale tehdy bylo pošmourné, až škaredé počasí a tak jsme pouze vnikli do musea a přítel, tehdy ještě zpěvák v kanadském sboru v Ottawě si koupil na památku CD a i noty s hudbou Leoše Janáčka.
Něco z těchto vzpomínek je na www.cestotipy.cz/2015/vzpominky-na-rok-2003/nggallery/page/4

No a když máme nyní tak krásně prosluněné a teplé velikonoční svátky, bez velkého plánování jsme vyjeli do Hukvald s tím, že tentokrát musíme vystoupit až na hrad.
Cestou jsme viděli siluetu hradu Helfštýn, pak hrad nad Starým Jičínem. Projeli jsme Jičínem do Kopřivnice a odbočili na Mišín do Hukvald. Všechny tyto hrady jsme už navštívil a já se o nich zmínil v těchto cestovních vzpomínkách.
Když jsem dojeli do Hukvald, měli jsme pocit, že se tu bude konat nějaká kulturní akce. Na parkovišti jsme vyškemrali poslední volné místečko pro naše malé autíčko. Na ulici k oboře a hradu na jejím vrcholu šli davy mladých turistů s velkými skupinami malých dítek.

_DSC8267_85949 jiné světlo na cestu k oboře _DSC8180_85863 malebné domečky při cestě k Janáčkovu domu

Vstoupili jsme do obory a po asfaltové cestě jsem začali stoupat až k hradu. Cestou jsme si šáhli pro štěstí na lišku Bystroušku jako snad každý, kdo kolem prochází.

_DSC8183_85865 poslední osvěžení, lístky na hrad se kupují až u hradu _DSC8189_85871 u sovy lišky Bystroušky

Pak jsem obdivovali krásné kořeny mohutných buků lesních, které tady byly vysazeny po roce 1730 na tehdy holé pláni.

_DSC8195_85877 pak objevíte při cestě nádherné kořeny _DSC8196_85878 pak objevíte při cestě nádherné kořeny Čti více…

Přivítali jsme jaro na jihu Moravy.

V rádiu byla podána informace, že v mandloňovém sadu v Hustopečích u Brna proběhnou slavnosti Mandlí. Protože jsem tuto lokalitu objevili poslední den v roce 2018, bylo samozřejmostí toto sdělení akceptovat. V sobotu na den slavnosti to nám přišlo sice zajímavé, ale zase ty davy lidí. No a tak jsem udělali zajímavý plán a objevovali jsem v sobotu kvetoucí koniklec v Strejčkově lomu u Krčmaně, při silnici Olomouc – Přerov, nebo při cyklostezce z Grygova do Majetína.

DSC_9489 _DSC7496_85483 koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně

_DSC7469_85457 koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně _DSC7495_85482 koniklec ve Strejčkově lomu u Krčmaně

Naposledy jsme tam byli až 5.dubna v roce 2015. Od té doby se tyto květy koniklece rozmnožily a je to dnes parádní podívaná. Ale bohužel tu paráda chce vidět stále více lidí.
Ale krásné slunečné odpoledne a ta nádhera kolem, to je krásné vítání prvních květů jara.
No a v neděli jsem se vydali do Hustopečí u Brna.
Vzali jsme to tou nejkratší možno cestou podle webu www.mapy.cz . Čas i kilometráž byla dodržena a tak jsme ještě cestou nakoukli do kostela v obci Kurdějov. Taky jsme to objevili toho 31.12.2018, ale tehdy jsme se nedostali do interiéru. No a protože jsme jeli kolem, když do kostela chodili lidé na mši, máme splněno a viděli jsme krásný nově rekonstruovaný interiér.

_DSC7533_85627 interiér opevněného kostela v Kurdějově _DSC7535_85629 interiér opevněného kostela v Kurdějově

Na parkovišti, odkud se vychází na mandloňovou stezku, bylo plno a živo. cestou nás do pořádného kopce předbíhalo mládí, ale slunce hřálo a my okukovali pupeny meruňěk. Když se vystoupá na hranu plošiny už je v dáli vidět to co bylo našim cílem.

_DSC7553_85647 mandloňový sad _DSC7554_85648 v mandloňovém sadu Čti více…