Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

07_Lisabon – Portugalsko

07 – Portugalsko – Lisabon hlavní město

V tomto městě jsme byli tentokrát již po třetí. Poprvé to bylo, když jsme jeli vlakem a bydleli na pensionu, kousek od hlavního náměstí. tehdy se tu vše rekonstruovalo, protože to bylo v době příprav na Expo 1998. Potom jsme tu byli na výletě při pobytu v Algarve. Nyní jsme tak mohli pozorovat velké změny. Nejdříve jsme ale měli zastávku u Belému. Potom se popojelo k pomníku objevitelů a následně přes cestu ke kostelu sv.Jeronýma.
Byla neděle a kolem jen davy těch, co to vše kolem vzali útokem a vnímali to jako procházku po parcích a památkách.
V městě jsme pak dostali volno na samostatnou prohlídku, pokud tady byl někdo poprvé šel s původkyní na vyhlídky z hradeb. my šli tam, kde jsme mohli porovnávat změny. Například výtah nad ulicemi, tak typický pro Lisabon je nyní jako nový a cena za svezení k vyhlídce už není maličkostí, ale stojí 5 eur, ale taky zde stojí pořádná fronta, takže jsme s ohledem na volnou prohlídku to ani nezkoušeli. Šli jsme tam, kde jsme viděli velké změny, tedy dvě náměstí s opravenou dlažbou, fontánami. Spousta opravených domů.

dsc_3522_51499 na jednom z náměstí Lisabonu, kde jsme opouštěli autobus dsc_3591_51564 poslední foto, bude se zase nasedat do autobusu s kloboukem

Pak jsme zašli kousek od náměstí na vlakové nádraží, kde to bylo tehdy rozkopané. tady byl najednou tak nezvyklý klid, že to bylo až podivné. Ale rozhodli jsme si toho klidu užít a poseděli v místě odkud byl pěkný výhled na hrad na protějším kopci. pak jsme proklouzli čtvrtí, kde se hromadí domorodci z kolonií – černoši a kde je to tak typické. Přesně v určenou hodinu se na lavečkách kolem nás objevili ostatní členové zájezdu a jakmile byl přistaven autobus hned se zas odjíždělo na ubytování, které bylo ve městě Setubal. Čti více…

08 – cesta zpět přes Španělsko díl 3. – města Merida, Madrid a Zaragoza

08 – Španělsko díl 3 – cestou zpět přes Meridu, Madrid a Zaragozu

Toto putování mělo trvání dva dny. Ten první měl zastavení v Meridě a Madridu a ten druhý v Zaragoze a odpoledne jsme už byli v Andoře, tedy mimo Španělsko.
Pro Španělsko platí, že to co je v našich podmínkách 30 km, tady to je 300 km. Prostě Španělsko je hodně velká země a s hodně rozdílnou krajinou. Dalo by se koukat a fotit a fotit, ale brzké stávání znamenalo, že některé úseky to překonalo zdřímnutí, jindy fotku nešlo udělat, protože byl odraz ve skle. Proto nelze popsat tu krásnou zemi je to třeba vidět na vlastní oči. Co ale mohu zapsat je to, že jsme jeli po dálnici a někdy to vypadalo, že se někde stala havárka, protože nic kromě našeho autobusu po ní nejelo. Prostě je tu otázka co si Španělé udělali pro to, aby už měli vše vystavěné a u nás se o tom jen diskutuje a vysvětluje proč to nejde.
Město Merida je městem, kde sahala římská moc a je to znát i na stavbách, které jsme zde spatřili, ale také na vykopávkách, které jsme mohli vidět, ale neviděli protože v moderním interaktivním museu měli v pondělí zavřeno.

dsc_3841_51814 a jsme u první velké památky na dobu Římanů dsc_3851_51824 a pak je tu další

Ale také jsme se vraceli k autobusu po mostě přes řeku Guadiána, který zde postavili Římané a most je dlouhý více jak 700 m.

dsc_3859_51832 a jsme u musea, ale v pondělí je zavřeno dsc_3864_51837 ale co je za plotem to se mi podařilo nafotit Čti více…

06 – město Porto ve Španělsku

06 – město Porto

Město Porto jsme procházeli ve dvou etapách. Ta první byla spojena s prohlídkou vinných značkových sklepů s produkcí portského vína a nábřeží kolem řeky Douro.

dsc_2531_50527 město Porto na nábřeží u řeky Douro dsc_2536_50532 vinné sklepy, kde se ochutnává portské

No a tak jsme nahlíželi a taky si nějakou tu dobře pitnou památku koupili a taky zjistili, že se prodávalo Ruby a Tawny. Ruby bylo červené s chutí po lesním ovoci. Podle prodávající 5 let staré a po otevření vydrží 4 měsíce bez změny chutí. Tawny je barvy červenohnědé s vyšším obsahem alkoholu, podle prodavačky 7 let staré a po otevření vydrží déle a to až 12 měsíců bez změny na chuti. Tento nákup se nám podařil v klidu a pohodě, byli jsme v krámku totiž je my sami a krásnou černovlasou Portugalkou. Ochutnat nám dal jen když jsme přislíbili že něco vybereme a koupíme. Jinak dávají ochutnat jen skupině větší jak 5 lidí. a tak jsme pak i vstupovali do dalších sklepních vzorkových prodejen s těmi našemi lahvemi a bylo to pocitech z daného prostředí. A to bylo o mnoho lepší než jsou naše vinné sklepy, či vinotéky.
Portské jsme viděli s cenovkami od 9 eur po 14 eur, ale pak i od 50 do 150 no a někde jsme viděli i láhev za 5000 eur. No a víno portské je výborné jen tehdy má-li více jak 19 % alkoholu, jinak to prý ani nekupujte. Takže první etapa prohlídky při nábřeží s vinnými sklepy se vydařila a šlo se přes krásný ocelový a příhradový most na břeh, kde stojí vlastní město Porto.
Někdo jej označil za hrozné místo, nám se líbil pro svou barevnost a rozmanitost, taky proto, že je už hodně fasád opravených a v nových barvách keramických obkladů, což v tomto městě má asi každý dům.

dsc_2633_50625 v ulicích Porta dsc_2715_50704 a to je ono, taková krása všude kolem Čti více…

09 – Překrásné město Toledo

09 – Toledo

Před odjezdem směr Toledo jsme si já osobně musel dát ranní rozcvičku, protože až po výjezdu autobuse na hlavní ulici za hotelem, jsem si vzpomněl, že jsme ve skříni nechal svou bundu. Takže jsem se po 5 minutách vrátil, ale byl jsme tak schvácen, že si ostatní mysleli že pro mě pojede doktor. Bunda byla a mohlo se vyjet. Cesta byla dlouhá a proto se muselo zase brzy po ráno nakládat, snídat a odjet.
Když jsem dojeli do Toleda projeli jsme kolem plného parkoviště autobusů a jelo se na vyhlídku, tedy na druhou stranu řeky Tajo, odkud je Toledo překrásné město na kopci.

dsc_3941_51911 zastavení na vyhlídce na Toledo dsc_3942_51912 zastavení na vyhlídce na Toledo

V danou chvíli nádherně fotogenické. Jen ty davy z dalších autobusů. Po nafocení té nádhery nás autobus odvezl k parkovišti a odtud se jelo po eskalátorech do města na jedno z náměstí. i pro průvodkyni malé překvapení. Prostě zase něco nového a zcela perfektního. S malými přestupy z eskalátoru na jiný eskalátor dojedete skutečně až na vrchol a tak si ušetříte své už opuchlé nožičky z tak dlouhého putování.
Pak se šlo a šlo a mezi tím výklad o daném místě a jeho historii až jsme dospěli ke katedrále. je to pětilodní chrám s úžasnými detaily pro focení.

dsc_3989_51955 ulice Toleda dsc_3962_51929 Toledo roku 2016 Čti více…

10 – Projíždíme územím Andorry

10 – Přejezd Andorrou

Do Andorry (ministát v Pyrenejích s možností levných nákupů) přijíždíme v době, kdy svítí slunce a je polojasno. Zastavujeme na nákupy jídla na naši dlouhou cestu domů přes Francii, Itálii a Rakousko. Protože je pěkné počasí můžeme a taky jedeme přes průsmyk Passo Envalira (2.407 m n. m.). Slunce nám přálo a svítilo na cestu a to i v samotném průsmyku. Kolem sníh a je zřejmé, že zima tady v této výšce ještě nekončila.
Fotíme jak za jízdy v autobuse, tak potom při výstupu v průsmyku. Je krásně, nefouká a kolem mimo silnici je ještě dost mokrého sněhu.

dsc_4448_52410 při zastavení v městě Andorra dsc_4469_52431 a už zase jedeme až do průsmyku Passo Envalira

Až každý napráskal co nejvíc záběrů, sjelo se na území Francie.

dsc_4501_52463 sněhu dostatek, ale je těžký a už se ani nejezdilo dsc_4505_52467 sněhu dostatek, ale je těžký a už se ani nejezdilo Čti více…

11_Monte Carlo zájezdová akce duben 2016

11 – Návrat domů se zastavením v Monte Carlu
Byl to 13.den našeho putování do Portugalska přes španělsko. Ten den nastal poprvé okamžik, kdy nás budou budit místo v 6 hodin až v 7 hodin, protože řidiči musí odpočívat v jednom kuse celých 11 hodin. Čekala nás cesta Francií z Narbone přes Montpellier do státu Monaco – město Monte Carlo (zde pak máme shlédnout knížecí palác, oceánografické muzeum, kasino, japonskou zahradu, procházku po trati Velké ceny Monaka Formule 1).

dsc_4584_52545 a je tu prosluněné Monte Carlo, voda v moři je ještě chladná dsc_4640_52599 a tohle je výhled od vlakového nádraží

A protože to tady známe, vydali jsme se tentokrát sami bez průvodce a objevili nové věci, jako to, že se všude stavěla podia pro chystané automobilové závody, že ve městě přímo mezi domy stojí a stále se točí 15 velkých stavebních jeřábů, že v parku nad kasinem se objevily nové butiky s drahým zbožím, že vše je opravené a hlavně jsme si dovolili přejít, či spíše podejít, město ve vlakovém tunelu, který má tři vstupy.

dsc_4765_52722 no a jdeme do chládku vlakového nádraží dsc_4769_52726 a jsme na peroně v Monte Carlu Čti více…

CD – Jarní přátelské setkání s našimi přáteli z Kanady na Petříně.

Jarní přátelské setkání s našimi přáteli z Kanady na Petříně.

Na 12.dubna bylo ohlášeno oteplení a zlepšené počasí než bylo v minulých dnech. Operativně jsme se dohodli a vyrazili do Prahy, kde jsme si dali rande s našimi přáteli z Kanady. Známe se už od roku 2001 a předchozí setkání jsem si zapisoval pod zkratkou CD před textem. Za ta léta už moc nohy neslouží, a tak přišla vhod zpráva o tom, že je už opravená lanovka na Petřínskou rozhlednu. No a bylo vystaráno, pokecáme o novinkách doma i v zahraničí, co nás někde na duši ničí, užijeme si krásného prostředí petřínských parků, snad se podíváme i z rozhledny na stověžatou Prahu, na oběd se zastavíme někde cestou kolem Strahovského kláštera a pak se zase rozjedeme do našich domovů, do Roudnice nad Labem a do Olomouce.
Vše vyšlo bez zaváhání. Jen zmatek na webu www.mapy.cz způsobil, že v rámci přípravy jsem naplánoval přestup z tramvaje číslo 9 na číslo 22. Ale pak jsme zjistili, že na místo pod lanovkovou stanici jede přímo od hlavního nádraží číslo 9, vystupuje se na Újezdu. Byli jsme na stanici lanovky v čase, kdy ještě cizí hosté vychutnávají snídani a tak jsme jeli v normálně nacpané lanovce.

dsc_0739_48944 lanovka zastavuje na zastávce Nebozízek dsc_0742_48947 záběry z jízdy na Petřín

A na horní stanici už na nás čekalo sluníčko, krásně upravené trávníky a vysázené záhony s růžemi.

dsc_0751_48956 socha Štefánika podle něhož je hvězdárna pojmenována dsc_0752_48957 magnolie v plném květu a nádherné vůni Čti více…

Výlet do Guntramovic a Budišova nad Budišovkou

Výlet do Guntramovic.

Jednou jsem tímto místem projel a zjistil jsem, že tu je pěkná lyžařská sjezdovka. Na další cestě směrem na Libavou jsme objevil kostel ve Staré Vodě. A najednou se o tomto zapomenutém kraji mluví i v televizi, když si tam výjezd za poznáním vyloučené lokality ve Vítkově plánuje cestu i ministr ČSSD Dienstbier. Ano je to zapomenutý kraj s vysokou nezaměstnaností a tak když jsem dostal pozvání od spolužáka, který bydlí v Opavě, abych se sním jel podívat na zapomenutý lom a sopečný sopouch nad Guntramovicemi, bral jsem tuto nabídku všemi deseti aniž bych tušil co vše objevím.
Na kole bych cestu z Olomouce asi stěží vydržel a tak jsem jel až do Moravského Berouna vlakem. No a odtud pak jedete směrem na Starou Libavou až na hřeben nad Guntramovicemi, kde jsem měli sraz kam spolužák dorazil na kole až z Opavy.
Vůbec jsme na sebe nečekali, jak to bylo krásně naplánované. Ale on si dal pořádně zabrat a tak první řádné spočinutí přivítal. Já po stálém stoupání od Moravské Berouna s posilou elektrobaterie, on po usilovném překonávání kopečků až kopců od Opavy.
Těsně pod hřebenem je opravená kaplička Česko – Německého přátelství. Až tady si člověk může uvědomit, jak kruté byly naše dějiny, zejména když dnes je to vše o co se přely národy mezi sebou spočívá pod jednou Evropskou Unií.

dsc_0640_48861 a ještě jednou kaplička dsc_0642_48863 spolužáci, co se sešli po 50 letech od maturity

Toto místo totiž má více symbolů. Připomíná to dobu, kdy tato lokalita byla obydlena převážně Němci, kteří o krajinu tehdy pečovali a zvelebovali ji. Připomíná to i dobu, kdy generál Laudon vybojoval za Rakousku strategickou bitvu proti Prusům a kdy tu dne 28.6.1758 padlo více jak 10.000 vojáků na obou stranách a následně tato bitva způsobila, že město Olomouc nepadlo do nadvlády Pruské armádě, protože při této bitvě se zrušila dodávka proviantu pro obléhající Prusy.
Takže kaple je krásná v krásné krajině. Nad kaplí se pak dá vyjet i na nejvyšší kopec v regionu Opavska na Červenou horu 749 m n.m. . Ale je zde cestou k vrcholu i památná „zlatá lípa“, která připomíná bitvu generála Laudona proti vojskům Bedřicha II.Pruského v roce 1758 ve dne 27.6. až 28.6.

dsc_0652_48873 Zlatá lípa dsc_0651_48872 krajina ve které je božský klid Čti více…

04_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.

Na velký pátek před Velikonocemi jsme měli za cíl poznat náladu ve města Forio, kde bylo připraveno velké divadlo o poslední večeři páně a jeho ukřižování. Bylo to velkolepé a ale jen v jazyce italském, a tak jsme to vzali jen jako seznámí s atmosférou velkého pátku. Takové množství lidí na jednom místě už zase tak dlouho neuvidíme. Snad tam byli všichni místní z ostrova a ještě zvědaví cizinci k tomu. Podařilo se nám na místo dojet autobusem a pak zase i odjet. Jak by to dopadlo, kdyby jsem dočkali konce představení si ani neumíme představit.
Velikonoční pondělí jsme našim drahým polovičkám dokázali, že víme jak to má při pomlázce vypadat. Jen italská a bodrá paní uklízečka byla trochu překvapena, ale měla radost, že poznala náš Český zvyk.

dsc_0170_48321 vyhlídka od něj je až k Sant Angelu dsc_0177_48326 a jsem dole na pláži Maronti

No a pak po snídani jsme zajeli do Barana a odtud se vydali na pláž Maronti. Odtud po pláži do rokle s hotelem Olmitello kolem zahradního posezení až k prameni teplé vody na konci rokle. Po dešti občas i cestou v korytě dobře vymletého potoka. Ochutnali z pramene teplé vyvěrající vody.

dsc_0189_48333 v hotelu Olmitello je ještě mrtvo dsc_0197_48340 na konci jsou horké prameny co "omlazují" Čti více…

03_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě cestou po vinné stezce.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě
cestou po vinné stezce.

Nadešel čas, kdy všechny předpovědi počasí oznámili slunečné dny a tak plán byl daný během chvilky a během dvou dnů byl taky na sto procent dodržen.
Po snídani jsme vyjeli do obce Fontana, abychom odtud vystoupali trasu dlouhou pouhé 3 km na vrchol ostrova Ischia. Bylo tu zcela nové značení a tak nemusím nic do detailu popisovat. Cestou k vrcholu jsou upravená zastavení a rozšířená nabídka parkování pro auta či možnost dojet k vrcholu na koni.

dsc_0019_48245 když na Epomeo, tak z městečka Fontana dsc_0020_48246 odtud je to jako nic, k cíli jen 3 km

Ale my šli po svých, kochali se cestou pohledy směrem k hradu Aragonese. Dosáhnout vrcholu není problém, byl problém se na něj umístit a vyfotit. ten krásný den se takto rozhodlo více lidí a tak malá plošinka byla zaplněna, ale šlo to, docházelo k postupné výměně těch co museli vše nafotit a pokochat se alespoň chvíli pohledem dolů k moři, kde se rozléhají obce Lacco Ameno a Casamiciola.

dsc_0057_48263 pohled na Forio vlevo a na Lacco Ameno vpravo dsc_0059_48265 pohled na Casamiciolu Čti více…