Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

04_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – jen tak podél pláže Maronti.

Na velký pátek před Velikonocemi jsme měli za cíl poznat náladu ve města Forio, kde bylo připraveno velké divadlo o poslední večeři páně a jeho ukřižování. Bylo to velkolepé a ale jen v jazyce italském, a tak jsme to vzali jen jako seznámí s atmosférou velkého pátku. Takové množství lidí na jednom místě už zase tak dlouho neuvidíme. Snad tam byli všichni místní z ostrova a ještě zvědaví cizinci k tomu. Podařilo se nám na místo dojet autobusem a pak zase i odjet. Jak by to dopadlo, kdyby jsem dočkali konce představení si ani neumíme představit.
Velikonoční pondělí jsme našim drahým polovičkám dokázali, že víme jak to má při pomlázce vypadat. Jen italská a bodrá paní uklízečka byla trochu překvapena, ale měla radost, že poznala náš Český zvyk.

dsc_0170_48321 vyhlídka od něj je až k Sant Angelu dsc_0177_48326 a jsem dole na pláži Maronti

No a pak po snídani jsme zajeli do Barana a odtud se vydali na pláž Maronti. Odtud po pláži do rokle s hotelem Olmitello kolem zahradního posezení až k prameni teplé vody na konci rokle. Po dešti občas i cestou v korytě dobře vymletého potoka. Ochutnali z pramene teplé vyvěrající vody.

dsc_0189_48333 v hotelu Olmitello je ještě mrtvo dsc_0197_48340 na konci jsou horké prameny co "omlazují" Čti více…

03_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě cestou po vinné stezce.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výstup na Epomeo a ještě
cestou po vinné stezce.

Nadešel čas, kdy všechny předpovědi počasí oznámili slunečné dny a tak plán byl daný během chvilky a během dvou dnů byl taky na sto procent dodržen.
Po snídani jsme vyjeli do obce Fontana, abychom odtud vystoupali trasu dlouhou pouhé 3 km na vrchol ostrova Ischia. Bylo tu zcela nové značení a tak nemusím nic do detailu popisovat. Cestou k vrcholu jsou upravená zastavení a rozšířená nabídka parkování pro auta či možnost dojet k vrcholu na koni.

dsc_0019_48245 když na Epomeo, tak z městečka Fontana dsc_0020_48246 odtud je to jako nic, k cíli jen 3 km

Ale my šli po svých, kochali se cestou pohledy směrem k hradu Aragonese. Dosáhnout vrcholu není problém, byl problém se na něj umístit a vyfotit. ten krásný den se takto rozhodlo více lidí a tak malá plošinka byla zaplněna, ale šlo to, docházelo k postupné výměně těch co museli vše nafotit a pokochat se alespoň chvíli pohledem dolů k moři, kde se rozléhají obce Lacco Ameno a Casamiciola.

dsc_0057_48263 pohled na Forio vlevo a na Lacco Ameno vpravo dsc_0059_48265 pohled na Casamiciolu Čti více…

02_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výprava za přírodou a do historie.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – výprava za přírodou a do historie.

Naši přátelé dorazili, ale sluníčko se pro další dva dny rozhodlo schovat a místo něj se dostavil deštíček. Ale i tak se tady na ostrově dá něco dělat a tak ze znalosti věci jsem navrhl trasu za poznáním místa, kde přímo do moře vtéká horký pramen a v moři se dá i vykoupat. Byli jsme tu už vícekrát, pořád se to tady mění k lepšímu a tak jsme i my byli zvědaví jak se to změnilo. Sem tam sprchlo, bylo pod mrakem a tak jsme cestou objevovali pěkné místa jako zázemí s bazénem u hotelu Melisa cestou na pláž Sorgeto.

dsc_9794_48130 tak to je hotel co by se nám taky líbil dsc_9784_48124 cestou na pláž Sorgeto se vloudíme do zahrady hotelu Miralisa

Tady se polepšili, záhony mají krásnější kaktury, krásnější výhledy, no prostě místo, kdy bych doporučil pobýt. Vše upravené, čisté a připravené pro hosty na velikonční svátky. Jen bazén byl naplněn minerální a ne termální teplou vodou.
Zato kousek níže v hotelu Castiglione už jsme se nedostali k bazénu, protože branka k němu byla zavřená, tak jsme jen nakoukli, abychom ukázali kde jsem už taky jednou, hodně dávno, to je poprvé v roce 2001 pobývali. Ale za to v dalším hotelu bylo plno řemeslníků, kteří pokud si spočnou mají nádherný výhled na lokalitu Sant Angelo a na výběžek s hotelovým komplexem na výběžku zvaném Punta Ciarito, který je přímo na pláží Sorgeto.

dsc_9802_48135 v dáli vidíme Sant Angelo dsc_9800_48134 a jde se dál směrem k pláži Čti více…

01_Velikonoce prožité na ostrově Ischia – místa dosud nepoznaná – rok 2016.

Velikonoce prožité na ostrově Ischia – místa dosud nepoznaná – rok 2016.

Letos jsme se na ostrov vypravili již po třinácté, a proto jsme se chtěli podívat tam, kam nám dosud nevyšel čas. Navíc jsme si zde dali plánované setkání ve stejném a krásném hotelu Mediterraneo na okraji Foria, v oblasti kde je nejvíce, touto jarní dobou, provozovaných hotelů s termálními bazény a kde to tak trochu známe z minulých našich pobytů. Je odtud vidět na jediný provozovaný maják ostrova a je odtud kousek do kaktusové zahrady Ravino.
A tak jsme měli plán na dva dny, po které na ostrově budeme sami a budeme čekat na naše známé, které jsme na tento nádherný ostrov pozvali za poznáním aktivní dovolené, i když stále nevím jak nazvat dovolenou trávenou jako aktivní důchodce.
Hned první den jsme se tedy vypravili směrem k majáku, který se nachází pod vyhlídkou Punta Imperatore. Je to místo ze kterého se dá vidět v dobrém světle záliv ve kterém se nachází termální park Poseidon, pláž Citara, Cava del Issola a celé město Forio i s typickým kostelíkem Chiesa del Soccorso.

dsc_9757_48109 cíl - uvidět jediný maják ostrova je splněn dsc_9775_48115 výhled na termální park Poseidon

Nad zálivem se pak tyčí nejvyšší hora ostrova Epomeo se svou výškou 738 m a skaliska Pietra dell Aqua, která jsme měli stále na očích i když jsme si odpočívali v teplé a léčivé vodě na bazénech hotelu Mediterraneo.
A opět se ukázalo, že tady je stále co obdivovat a vidět něco zajímavého a nového. Náš známý si pak našel v tomto směru dokonce zalíbení a fotil a fotil stále jinak odřená a pobouraná autíčka, která se od rána do večera projíždějí po úzkých silničkách ostrova. Cestou jsem totiž objevil místo, kde se pozná kdo je „pan řidič“ na tomto ostrově. I když to byla cesta stále vzhůru na „konec“, kde už prostě nemůže nikdo jet autem, tak pořád se někdo odkudsi vynořil. když jsem to viděl poprvé, tak jsem se smál, když jsem to chtěl nafotit, jak to bývá nikdo delší dobu nejel a když jsem to vydržel, jelo těch aut najednou víc a hned v obou směrech. No prostě už vím taky proč.

dsc_9744_48102 cestou na Punta Impertore - kdo projede je "pan řidič" dsc_9777_48117 výhled na Epomeo a skaliska Aqua Čti více…

Praha den před smutným výročím 24.února 2016.

Praha den před smutným výročím 24.února 2016.

Průběh letošní zimy je pořád stejný, jednou i přes den pošmourno až tma, pak prší, alespoň v Olomouci, a najednou se objeví předpověď, že by mohlo být polojasno i slunečno. No a tak jsem jel do Prahy. Manželka stůně a já našel důvod proč tam jet. To proto, že bude potřeba přes jaro a léto valut a v Praze směním v tom nejvýhodnějším kurzu a ještě mohu uplatnit kupon na zákazníka VIP. A tak se jelo. Po deváté hodině je Praha u Masarykova nádraží, kde vystupuji, zalita sluncem, lidé letí do práce, turisté ještě posrkávají horkou kávu, a tak je tady nevšedně poloprázdno a mám co obdivovat hned na začátku svého účelového výletu.

dsc_9273_47756 Obecní dům, když zahraniční turisté ještě snídají, je 24.2.2016 dsc_9281_47763 když se chodí po Praze, stojí za to kouknout se nahoru, na fasády

Fotím vše pěkné, hlavně koukám nahoru po fasádách až dorazím ke kostelu sv.Jakuba, kde se mi zaraduje srdéčko lovce fotek, protože hlídač v kostele nekompromisně dává vymazat fotky přede mnou vycházejícímu cizinci, který fotil a fotil a tak si mě zřízenec asi nevšiml a já vypochodoval s fotkou interiéru. Malá radost, taky radost. Je to krásný kostel, mnohokrát jsem šel kolem, ale to bývalo pracovně a nebyl čas na návštěvu. Musím uznat je to tam moc pěkné.

dsc_9283_47765 před kostelem sv.Jakuba dsc_9286_47768 podařilo se mi po ránu udělat si radost, to je udělat fotku tam, kde to je zakázané, v kostele sv.Jakuba Čti více…

Výprava za krásným počasím přes Vracov, Bzenec a Osvětimany – únor 2016

Výprava za krásným počasím – únor 2016.

Už se mi to stalo osudným. Zejména proto, že počasí je poslední dobou jako na houpačce. Pořád přes týden škaredě a najednou se vyloupne slunce. Když to nečekáte, tak to nestihnete. Ale když podlehnete dané pravdě a ta je, že na webových stránkách www.yr.no je počasí tak přesně předpovídané, a to i pro malou vybranou lokalitu, že s přesností na hodiny, budete mít takové počasí, jaké se předvídá. Já už tomu začal věřit a v sobotu 20.únoru tomu bylo právě tak. Přesto že v pátek dokonce pod sv.Hostýnem a na něm sněžilo, předpověď byla, že kolem 10 hodiny v sobotu, bude okolo Bzence slunečno a tak jsme jeli do těchto končin a ono tam to slunce bylo a tak když jsme ráno museli shrnout 5 cm sněhu z auta, ve Vracově už jsem nafotil kvetoucí jehnědy a na pozadí modro oblohu. A bylo to podle předpovědi a v lokalitě hodně malé, ale krásné. Ve Vracově jsme prodali jedné sběratelce originál cibulového porcelánu a návdavkem jsme měli protekčně otevřeno v galerii, spíše ve Španělském domě nadace Chamartin ve Vracově. Jste překvapeni, že něco takového je ?

dsc_9219_47702 před nadací Chamartin ve Vracově dsc_9220_47703 modrá obloha a jarní jehnědy

Pak další informace najdete na webu www.oschamartin.org . A nás návštěva nejen potěšila, ale také jsme si museli udělat radost a trochu té krásné přírody z tohoto kraje jsme si dovezli domů, protože jsme si pořídili malý obrázek od Jan Hladkého (www.hladkyjan.cz) . Jeho motto zachycené na výstavě je něco navíc a zní : „Ve skutečnosti má každý obraz svého obdivovatele, jen se musejí oba setkat.“

dsc_9212_47695 ten jsem si chtěl koupit, ale už byl prodaný dsc_9216_47699 Jan Hladký na vernisáži hraje na akordelon (1931) Čti více…

Zimní obhlídka krajiny kolem Velkých Losin.

Zimní obhlídka krajiny kolem Velkých Losin.

Rok 2016 nezačal moc dobře. Pořád zataženo a potřebné sluníčko nikde, sníh v Olomouci napadl jen jakoby pocukroval bábovku. A tak když 21.ledna 2016 ve zprávách o počasí byla předpověď počasí o tom, že bude po tak dlouhé době jen slunečno, bylo rozhodnuto a jelo se v pátek 22.ledna do Velkých Losin do termálního bazénu. Možná bude pěkně, možná se tam zase něco vylepšilo a hlavně asi tam nebude plno.

dsc_8785_46850 na cestě do Velkých Losin - pořízeno za Vikýřovicemi dsc_8788_46853 na cestě do Velkých Losin - pořízeno za Vikýřovicemi

Odhad byl přesný a k tomu ještě překvapení. Na bazénu mají termíny pro hlavní sezonu a mimosezonu. To pro nás znamenalo, že v mimosezoně je vstupné na 3 hodiny jen za 220 Kč pro důchodce. Kdo chce znát jiné ceny pak to je vše na webu http://www.termaly-losiny.cz/ .
No a tak jsme s radostí vstupovali do areálu, zcela znalí toho jak to tady chodí. Ale musím dát informaci, že když jsme procházeli od zaparkovaného auta, měli jsme smíšené pocity. Parkoviště bylo plné jako vždy, kdy tady jsme. Nad námi modrá obloha zalitá sluncem a okolní kopečky už cestou dělali při pohledu na ně jen radost. Tak to jsme tedy vyhmátli.

dsc_8807_46872 před areálem termálů ve Velkých Losinách dsc_8808_46873 před areálem termálů ve Velkých Losinách Čti více…

Vánoce 2015 v Harrachově byly spojeny s výlety.

Vánoce 2015 v Harrachově byly spojeny s výlety.

Harrachov je už pro mne poznaná lokalita, ale vždy se najde něco nového k objevení. A protože letošní doba vánoc byla mimořádně nepříznivá, nedalo se odolat malým chvilkám, kdy se mělo objevit alespoň to sluníčko, když už ne sníh. Ten tady letos prostě nebyl.
První den šlo jen o procházku spojenou s dýcháním horského vzduchu, což vedlo k nachlazení a tak čas vánoc byl proležen v posteli a s podáváním nějakého toho léku proti chřipce.

dsc_8367_46594 na lesním zátiší je ticho a klid dsc_8374_46601 a už ho vidíme, to je první sníh v Harrachově ?

dsc_8388_46615 i na vrcholu je vidět cosi jako sníh dsc_8385_46612 to je vánoční Harrachov v roce 2015 Čti více…

Cesta do pohádky – k hotelu Abama – listopad 2015

Cesta do pohádky – k hotelu Abama.

Když jsme tu byli naposledy, byl to zážitek ošizený o pohledy na golfové hřiště a o pobyt na pláži pod tímto hotelem. Takže tento den po těžkých zkouškách v soutěsce Masca jsme zajeli k hotelu Abama. Je to na hlavní trase mezi Puerto Santiago a Adeje, na linkách 473 a 474, co snad pořád jezdí tam i zpět. Hotel vyčnívá z typické krajiny hned za městem Puerto San Juan a to je asi 17 km od hotelu, kde letos bydlíme. Jakmile se projede kolem malebné pláže v San Juan vyjede se z městečka a objeví se po obou stranách silnice ploty a plachty co ukrývají banánové plantáže. A pak najednou v dálce uvidíte narůžovělou až okrovou barvu čehosi, co připomíná shluk afrických staveb z hlíny. No a když se nad silnicí objeví v té nedefinovatelné barvě, snad i připomínající barvu cihel i přejezd se čtyřmi věžemi, autobus zastaví v zářezu mezi květy a palmami, které pak jsou v celém okolí hotelu.
Ano jsme po půl hodince v cíli a jde se objevovat ta nádherná architektura zdejšího resortu, která patří společnosti RETZ.
Cestou ke golfovému hřišti je strážnice a v ní sedí hlídač. Nebáli jsme se, měli jsme připravenu řeč spojenou s mazáním medu kolem huby, jak se říká, ale nakonec to nebylo třeba. On tam neseděl hlídač, ale jen zavěšená košile hlídače, a z dálky to krásně maskovalo nepřítomnost osobní stráže. Takže na golfové trávníky jsme vstoupili zcela v poklidu a ještě k tomu tam, kde se to nesmí, ale kde to prostě šlo.

dsc_7829_46078 zajímavá mostní stavba s věžičkami - přes ni hurá na golf dsc_7846_46089 a tohle už je nepovolený vstup na hřiště

Protože od silnice to je vše odděleno palmami mezi balvany a květinami a oficiální přistup by byl až někde hodně vysoko na svahu. Tak daleko a nadarmo jsme šlapat nechtěli. To ponecháváme vždy jen místním darmošlapům, jak golfisty velmi výstižně a vtipně pojmenoval náš známý.
Ale úpravy terénu, travička nádherně střižená a kolem palmy a jezírka a v pozadí nejvyšší hora Španělska – Teide, to za focení stojí, to u nás doma určitě nemáme.
Po této obhlídce a hlavně zjištění, že asi i na druhé vrátnici před hotelem samotným nikdo hlídat nebude jsme se začali obezřetně přibližovat ke vstupu do hotelu.

dsc_7853_46092 a jsem před recepční vstupní halou dsc_7858_46096 už se věnujeme prohlídce a focení Čti více…

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Výlet do soutěsky Masca na ostrově Tenerife – listopad 2015.

Hodně článků jsem pročetl, ale ani jeden z nich nebyl o tom reálném dění, které mě na tomto výletě soutěskou Masca čeká. Hned úvodem raději sdělím, že jsme ročník 47 a 48 aby bylo jasné, že mládí takové problémy jako u nás asi nebudou očekávat. Ale jsem rád, že jsem vyzkoušel co naše těla ještě snesou, když není až tak moc trénované. Boty botasky byly postačující dobré, v žádném případě by neměli klouzat, voda pro tuto cestu byla v dostatečném množství, baterie nabité, telefon funkční. Lístek na zpáteční cestu lodí byl na dohodnutou dobu a den v peněžence. A pozor bez holí se tam při vyšším ročníku ani nepouštějte. Ano to vše je potřebné překontrolovat. Naplánovali jsem to ne ten nejkrásnější a nejslunnější den a vyšlo to. Příprava spočívala v nalezení autobusového spoje přes webové stránky ww.titsa.com. Naprosto skvělé, když umíte španělsky a když máte strpení a pochopíte a dohledáte vše potřebné a ono to i je funkční. Na hotelu v Puerte Santiago jsme večer objednali balíček na svačinu, na cestě k přístavu koupili lodní lístek jen ve směru z mola na konci soutěsky Masca na ten nejposlednější možný spoj abychom se cestou nenervovaly a vzali si sebou něco na ležení a plavky a boty do vody. Lodě jezdí po hodině, vše najdete na webu www.mascaexpress.com . Koupíte si lístek na daný čas za 10 eur na osobu a daný čas. My jej tedy dali naštěstí na poslední jízdu toho dme v 17.30 hodin.

dsc_7399_45835 kostelík na náměstí v Santiago Teide - tady je přestup na autobusy či Taxi nutný dsc_7413_45843 na farmě v hotelové úpravě v Santiago Teide

No a ráno ve čtvrtek 12.11. jsme začali realizovat náš výlet. Autobus kousek od hotelu ale na kopci odjížděl v 8.20 hodin, a proto jsme oželeli jak snídani tak i balíček na cestu, protože by jsme nestíhali. Vše probíhalo podle jízdního řádu, jelo se linkou číslo 325. Na BONO lístku, který se dá pořídit na poště či někde, kde prodávají noviny a časopisy (musíte se ptát) to stálo do prvního přestupu jen 1.15 eura na osobu do Santiaga Teide, což je asi kolem 20 km. Tam ale byl hodně dlouhý čas na přestup, protože spoj číslo 355 jedoucí přes vesnici Masca odjížděl až v 10.50 a my do městečka dojeli v 9.15 hodin., Ale za to jsem si koupili v krámku pečivo a sýr a pojedli to v parčíku, kde mají i kamenné grily na pickniky. Jak jsem po prohlídce blízkého hotelu ve stylu farmy s historickými stavbami a lisy na víno a s krásným okolím rozbalili prostou to svačinku, už kolem nás poskakoval krkavec, krásný černý i se nechal vyfotit. Dostal to po čem prahl, drobinky z bílého chleba.

dsc_7410_45841 jsou tu plody mandarinek dsc_7434_45849 hladový krkavec Čti více…