Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Otevírání pramenů v lázních Luhačovice – květen 2016.

Otevírání pramenů v lázních Luhačovice – květen 2016.

Byla sobota 7.5.2016 a byl krásný slunný den. No a tak jsme se narychlo rozhodli a jeli z Olomouce přímým vlakem do lázní Luhačovice. Máme režijní výhody, tak proč toho nevyužít. V 7.54 vyjíždí vlak z Olomouce a bez přestupu je v Luhačovicích v 8.37 hodin. když vjíždíme do města Luhačovice vidíme na záchytném parkovišti nějak moc zájezdových autobusů, z vlaku vystoupilo nějak nezvykle moc lidí. A už tušíme, že jsme se rozhodli v pravou chvíli, tady se něco bude dít. A na plakátech už víme co to má dnes v sobotu být. Budou koncerty, bude slavnostní jízda historických kol a výstava automobilových veteránů. Až v neděli bude slavnostní svěcení pramenů. To znamená, že prameny jsou již ověnčené zelenými věnci.
Když se blížíme lázeňskému centru objevují se davy lidí, protože pod kostelem je jarmark a davy touží po tom něco určitě zakoupit. Z tohoto jsme vyléčeni a tak zadní cestou se dostáváme k Ottovu pramenu a bereme si zásobu na den trávený v lázních. Na pormenádě je živo, hraje jakási pochybná kapela. Navštívíme jako vždy galerii na kolonádě a zjišťujeme, ze ceny stále stoupají a vždy by se tu dalo něco vybrat. Jsme tu na skládacích kolech a tak když projdeme zakázanou zónou pro kola, nasedáme na ně a hodláme vyrazit až do Pozlovic. než tak učiníme, jdeme se ale podívat na starodávné koupaliště.

dsc_5013_53090 na promenádě v Luhačovicích dsc_5038_53115 hotel Jestřabí

Včera v pátek totiž dávali díl z četníků a byl právě z Luhačovic a z místního, tehdy krásného koupaliště. Ale je zavřeno a ani kavárna není otevřena, jak tomu bylo loni. Bohužel, tato krása tady chátrá.
Zato Pozlovice, kam jsme jezdili pravidelně na sběr vzácně rostoucích bylinek, málem nepoznáváme, jak dospěl do krásy a čistoty. V kostelíku byla svatba, takže jsme konečně mohli nahlédnout i do interiéru.

dsc_5044_53121 hotel v Pozlovicích dsc_5053_53130 svatba v kostelíku v Pozlovicích Čti více…

Čtrnáctidenní autobusový poznávací zájezd Španělsko – Portugalsko.

14 denní autobusový poznávací zájezd Španělsko – Portugalsko.
Tak přesně tento název zájezdu mě zaujal už v roce 2015, ale kvůli rodinným záležitostem jsme si jej zajistili až na letošní duben roku 2016. Musím citovat náplň zájezdu z katalogu cestovní kanceláře Vsacantour se kterou jsem již několikrát jel. A když se podíváte na webové stránky této cestovky www.vsacantour.cz/kategorie/poznavaci-zajezd-portugalsko–spanelsko.aspx , objevíte tolik kladných recenzí, že se to bude zdát až podezřelé.
Poznávací zájezd nabízí návštěvu opomíjených oblastí severního Španělska – rázovité Asturie, Galicie a Kastilie s množstvím přírodních krás a historických památek. Nabízí, že navštívíte slavná poutní místa Lurdy, Fátimu a Santiago de Compostela, uvidíte skvosty španělské a portugalské architektury, ochutnáte pravé portské a budete stát na nejzápadnějším výběžku Evropy. Pokud se rozhodnete pro tento zájezd navštívíte celkem 12 lokalit, které jsou zapsány v listině světového dědictví lidstva UNESCO. Zájezd bude mít na zastávkách kvalitní ubytování v hotelech s polopenzí a bohatým programem. Krásně to zní a pro důchodce je to i za přijatelnou cenu, ale vydrží to naše zdraví, naše záda, kolena či kýčelní klouby ?
Obavy se totiž objevili hned po té, co jsme dostali potvrzení o zaplacení zálohy v prosinci 2015. Rehabilitační doktorka nalezla jen stářím opotřebené tělo, ale hned nabídla možnost objednat si rehabilitační cvičení na téměř celý květen po návratu ze zájezdu. Krásná jistota a tak jsem začal plánovat a připravovat podklady, co vlastně o těchto zemích víme. Už jsme tam někde byli, ale většina míst z katalogu námi nebyla zhlédnuta. A tak jsem k tištěnému programu přidal následující informace o délce denního přesunů a nyní po zdárném návratu i místa pobytů. No a co navíc, chvála v recenzích není přehnaná a mohu ji potvrdit. Jedno jediné si však vytýkám, že jsem se musel ráno budit po šesté a na snídaně chodit už v sem třicet. Na hotel jsme dojížděli po osmé večerní a k večeři usedali o půl deváté. Ale ještě svítilo slunce a už po tak brzkém ránu vycházelo. Prostě nádherné zážitky, ale velká šichta.
Ze statistiky mám pár informací. Nafotil jsme kolem 4500 fotek, protože pořád bylo co krásného a zajímavého fotit. Samozřejmé je to, že ne všechny si založím do těchto vzpomínek, ale mohu si je prohlédnout, a když někdo z rodiny vydrží, tak je i uvidí. Natočilo se i pár záběrů v pohybu, protože to stálo za to a trochu to vylepší mé amatérské filmečky podbarvené hudbou ze zakoupeného CD. S autobusem jsme ujeli podle záznamů řidičů z „Rohlenky po Rohlenku“ to je motorest na D 1 před Brnem, celkem 7 626 km.
A nyní už jen program doplněný typickými fotkami, a to jen pro úvodní souhrnnou vzpomínku.

1.den a pátek večer: Odjezd z Olomouce ve 20.30 hodin. Jelo se přes do Rakousko až do Villachu a pak do Itálie přes Benátky směr na Genove.
2. den: Cesta Itálií a Francií nad Azurovým pobřežím kolem Monte Carla, Nice a Cannes do Marseille na ubytování. Nocleh byl asi 30 km před Marseille v hotelovém řetězci „F 1“. Je to „automat“ na přespání. Dostanete papírek s číselným kódem od pokoje. Na WC a do sprch, které jsou na chodbě se vstoupí, vykonáte vše potřebné a když za sebou zavřete stále bude nad dveřmi svítit červené světlo. Zelené se objeví až ve chvíli, kdy se prostor, který jste právě použili vydesinfikuje. Snídaně ani večeře se nepodávají. Ale co je na tomto ubytování skvělé jsou kvalitní postele, tuhé a dobře se v nich spí. Takže první noc v posteli po 1.572 km bylo hodně dobrá.

3.den: MARSEILLE (prohlídka města s přístavem a katedrálou Notre Dame de la Garde s výhledem na město). Po bravurní jízdě úzkými uličkami jsme vystoupili pod katedrálou nad městem a pak popojeli na prohlídku města kolem přístavu. No a pak se jelo dál Francií a pak přišlo malé odbočení s trasy a první překvapení od naší průvodkyně. Jeli jsem kolem opevněného historického města Carcassonne a tak se tady zaparkovalo a šlo na prohlídku.

dsc_0940_49141 ano to je katedrála Norte Dame de la Garde dsc_0961_49161 no a pak se jen kocháme těmi nádhernými výhledy do okola ostrov d´If a Frioul

dsc_1022_49222 stále vidíme na katedrálu vysoko na kopci dsc_1028_49227 pak tu stojí radnice

Než jsme dojeli do Lurd zastavili jsme se na bonusové zastávce ve starém opevněném městě Carcasone. Už jsem tady jednou byli hned po ránu, kdy tu byl klid a město se teprve probouzelo do běžného života, ale v chladném ránu nás šokovaly temperované záchody volně přístupné a s teplou vodou. takže to se ví, byli jsme zvědaví. A navíc to bylo v době, kdy nebyly ještě digitální foťáky, že.

dsc_1072_49271 velký bonus od cestovky - zastavení v Carcasone dsc_1098_49296 tak to je onen zpoplatněný přístup Čti více…

01 – Putování přes Francii – Marseille, Carcasone a Lurdy

01_Putování Francií

Než jsme se přepravili autobusem cestovní kanceláře do Francie a na nocleh před Marseille, museli jsme ujet s povinným přestávkami asi 1.500 km. Jelo se okolo Vídně na Graz a pak na Villach. Odtud přes Itálii na Benátky a pak směrem na Genovu. tedy Janov. Ve Ventimiglia jsme překročili hranice. Byli zde ke kontrole připraveni vojáci a policie, ale bylo to jen s dotazem odkud a kam jedeme, a to bylo vše. Protože jsme zahájili putování až pozdě večer, z Rakouska až po Udine jsme nic neviděli, protože se spalo. Pak už byla nezáživná rovina přes Itálii a pořád jen po dálniční síti. Teprve u Genovi (Janova), to začalo být zajímavé, protože se jelo horskou dálnicí nad mořem. Navečer jsme se dostali na hotel „F 1“ poblíž Maresille, což jsou ty nejlevnější hotelové kapacity rozeseté po celé Francii. Je to bez jídla, jen přespání až ve třílůžkových pokojích, s minimálním prostorem k pohybu a pro zavazadla, ale s malým umyvadlem na pokoji. Ale postel jako taková je velmi dobrá, dobře se v ní spalo a po tom těžkém přesunu přišla jenom vhod. Ráno se jen kousek popojelo a byli jsme v ulicích města Marseille. Zásluhou skvělých řidičů jsme prokličkovali úzkými uličkami až pod katedrálu, která stojí na nejvyšším bodě Marseille.

dsc_0940_49141 ano to je katedrála Norte Dame de la Garde dsc_0961_49161 no a pak se jen kocháme těmi nádhernými výhledy do okola ostrov d´If a Frioul

dsc_0954_49154 a jsme v interiéru katedrály

Bylo krásné počasí, v noci tady pršelo a tak byl velmi malý, téměř žádný opar. Na focení skvělé. Takže jsme dostali po všeobecném výkladu historie rozchod a prošli si celou katedrálu. Je tu mnoho změn, ta nejlepší byl výtah od parkoviště, nové WC bez poplatků, museum, parkování zdarma. Potom nás autobus dovezl ke starému přístavu a zase byl výklad historie a volné procházení v okolí přístavu.

dsc_1022_49222 stále vidíme na katedrálu vysoko na kopci dsc_1052_49251 v pevnosti je zřízeno museum

Vše je tedy zachyceno na fotkách. Co se týče výkladu o historii tak jsem to snad i všechno zapomněl, a tak raději odkazuji na webové stránky www.wikipedie.cz kde se dozvíte následující : Čti více…

02 – Putování Španělskem – díl 1 – San Sebastian, Bilbao, Santillana de Mar, Covadonga, Congas, Oviedo

02- Putování Španělskem – díl 1, San Sebastian, Bilbao, Santillana del Mar, Covadonga, Congas de Onis, Oviedo.

Čtvrtý den našeho putování začíná tím, že kousek od hotelu na vyvýšeném místě bylo vidět pocukrované, tedy zasněžené vrcholky Pyrenejí a k tomu modrá obloha. Jedeme stále kolem Pyrenejí a pozorujeme po pravé straně od autobusu překrásnou krajinu s Pyrenejemi v pozadí. Pak jsme vjeli do města San Sebastian, a zastavili na nábřeží v ústí řeky Urumea, která se zde vlévá do atlantiku. Hladina v řece je po ránu na odlivu a to je vše kolem velmi zajímavé. Po výkladu historie a zmínce o konání známých filmových festivalů v tomto městě se jde do parčíku před radnicí. No a pak je prohlídka starého centra a volno na vlastní procházku s možností ochutnat tapas, typickou místní pochoutku. Vysoká cena za „dvojhubku“ a málo času na to, si ji vychutnat, způsobili, že tapas si připravíme až doma v klidu a při rozjímání o tomto výletu. Na wikipedii jsem si dohledal vše co jsme z výkladu naší „velitelky“ pozapomněl.

dsc_1248_52940 první dojem z náměstí před radnicí dsc_1358_53047 a pohled pod promenádu Čti více…

03 – Putování Španělskem díl 2 – León, Astorga, Lugo, Santiago de Compostela

03_ Putování Španělskem díl 2. – León, Astorga, Lugo a Santiago de Compostela.

Ranní probuzení a odchod na snídani v 7.30 s tím, že se jde do města po naložení zavazadel v 8.10 hodin. Ještě mrholilo, když jsme stáli na jenom z náměstí a poslouchali výklad bohaté historie tohoto města. Pak další a další zastávky u významných kostelů a památek. Město jich má dostatek. Vstupujeme do jedné z nich, baziliky svaté Isidory s královským pohřebištěm. Tam se nesmělo fotit a taky tam byl údajný svatý grál, pohár z alabastru se zlaceným kováním a mnoha drahokamy, byl dobře hlídaný a viděli jej badatelé z celého světa, protože byli zvědavý, jestli to tak skutečně je. Když jsme vyšli z basiliky už nepršelo a bylo to na lepší polojasné počasí.

dsc_1998_50005 stojíme před katedrálou v městě León dsc_2069_50075 celkový pohled na baziliku sv.Isidory

León (v leónštině a asturštině Llión) je město na severozápadě Španělska, středisko provincie León, součásti autonomního společenství Kastilie a León.
Přestože león znamená ve španělštině lev (který je také dominantou městského znaku a vlajky), název pochází od latinského slova legio (legie). Město bylo založeno roku 79 př. n. l. jakožto ležení VI. římské legie a ve stálé sídlo se vyvinulo roku 68 s příchodem VII. legie vedené efemérním císařem Galbou. Ve středověku pak bylo hlavním městem království León, svého času nejdůležitějšího křesťanského státu na Iberském poloostrově.
V roce 2013 žilo v Leónu přes 130 000 obyvatel, v metropolitní oblasti kolem 205 000. León je známý především svou gotickou katedrálou a románskou bazilikou sv. Isidora.
León je také železničním uzlem, odkud vedou tratě do Palencie, Monforte de Lemos (Galicie) a Ovieda (Asturie) a úzkorozchodná trať do Bilbaa (Baskicko).

Přesunuly jsme se do města Astorga a hned za hradby původního římského opevnění abychom spatřili museum Gaudího a biskupský palác, vše jen obhlídka z vnější strany od hradeb kolem celého města. Po výkladu o historii a sdělení, že toto je město čokolády, šli jsme také nakoupit, jako dárky, tu pravou čokoládu. Měli tam skutečně výběr a byla to skutečně jen čokoláda, až z 90 % pravého základu.

dsc_2078_50084 když se vystoupí a jde do historického centra Astorgy dsc_2098_50104 jsme ve městě u katedrály - biskupského paláce Čti více…

04 – Putování Portugalskem díl 1 – Braga, Guimaraes,Coimbra, Batalha a Fátima

04 – Portugalsko díl 1 – Braga, Guimaraes, Porto, Coimbra, Batalha a Fátima

Ranní nástup se zavazadly a nakládání do autobusu. V 8.10 hodin odjíždíme směrem na město Braga a bychom navštívili poutní kostel Bom Jesús s nádherným schodištěm, které bylo až letos konečně zrekonstruováno a ukázalo se ve své plné kráse. Projeli jsme kouskem Španělska a u města Tui jsme vjeli na protugalském území. Žádná opatření na hranicích jsme nezaznamenali. Když jsme se přiblížili městu Braga byl tento poutní kostel už z dálky viditelný. Autobus nás vyvezl až na vrchní parkoviště, my šli potom po 1000 schodech na začátek této schodišťové kalvárie, kde na nás autobus pak čekal. Nádherné počasí, vše kolem jako nové a tak jsme mohli plně vnímat veškerou symboliku kašen a kaplí při schodišti o které nám průvodkyně popovídala. No a potom ty úžasné rozhledy do kraje. Na vrchol se dá vyjet i historickou a zcela původní lanovkou s ozubnicí.

dsc_2355_50354 Bon Jesus - okolí při kostele dsc_2410_50409 fotku co sna pořídí každý kdo tu byl

Na wikipedii se dozvíte :
Braga je historické město na severu Portugalska v provincii Minho. Je střediskem oblasti a třetím největším portugalským městem. Místní arcibiskup je primasem Portugalska.
Na kopec nad Bragou vede poutní cesta a je na něm postaven kostel Bom Jesus do Monte. Na toto místo vede i historická lanovka. Lanovka je zvláštní tím, že její pohon obstarává voda. V horní stanici se voda napustí do nádrže v podvozku vagónu a dole se zase vypustí. Patří mezi několik desítek takových lanovek na celém světě.
No a potom zase přesun do města Guimaraes, kde jsme poznali starobylé město s náměstím,
které je obestavěno hrázděnými domy a na náměstí prosté stolování pro návštěvníky s tím že obsluhu ani nepoznáte, že tam je.

dsc_2453_50449 a pak ještě na druhém náměstí dsc_2470_50466 a je tady další náměstí s parkem Čti více…

05 – putování Portugalskem díl 2 – Sintra, Cabo da Roca, Évora

05 – Portugalsko díl 2 – Sintra, Cabo da Roca, Évora

Devátý den našeho putování začal velmi brzy ráno. bylo totiž nezbytné abychom překonali velkou vzdálenost z Fátimy a byli na místě co možná nejdříve. Důvod byl jediný. ten byla neděle a Sintra je oblíbené místo pro výlety místních i všech možných turistů. Potřebné bylo splněno a my jsme dojeli něco po 10 hodině. Muselo se hned přestoupit na místní autobusovou linku číslo 434, protože na té jezdí malé autobusy co umí zvládnout místní zatáčky a dlouhé stoupání až ke vstupu na ten zámek v Sintře. Zámek a i hrad jsou totiž situovány na dvou kopcích nad městem Sintra. Vstoupili jsme do bran, ale ještě nám bylo potřebné vystoupat až k zámku samotnému. Davy houstly a další malý autobus za 3 eura nemělo cenu ani použít, protože na něj stála velká fronta.

dsc_3266_51246 a okouzlení se přibližuje jak postupně stoupáme cestou do kopce dsc_3270_51250 a okouzlení se přibližuje jak postupně stoupáme cestou do kopce

Sintra je město a sídlo obce v Portugalsku, v Estremaduře a dnešním distriktu Lisabon, asi 20 km severozápadně od Lisabonu, s nímž je spojeno příměstskou železnicí.
Počátky Sintry sahají do středověku, popis tohoto místa je dochován z 11. století od portugalsko-arabského geografa Al-Bacra. Ve městě se nacházela řada staveb islámské architektury, avšak během reconquisty při dobývání města byla většina z nich zbořena.Sintra se díky své výhodné poloze nedaleko Lisabonu a dobrým klimatickým podmínkám stala letním sídlem královské rodiny. Také byla díky maurskému hradu, množství paláců, zahrad, parků, postavených a vybudovaných v různých slohových obdobích, nazývána pohádkovým městem. Sintra je i s přilehlou oblastí zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO.

dsc_3317_51296 a pak další pokoje na vyšším patře dsc_3332_51311 a máme prohlídku téměř za sebou Čti více…

07_Lisabon – Portugalsko

07 – Portugalsko – Lisabon hlavní město

V tomto městě jsme byli tentokrát již po třetí. Poprvé to bylo, když jsme jeli vlakem a bydleli na pensionu, kousek od hlavního náměstí. tehdy se tu vše rekonstruovalo, protože to bylo v době příprav na Expo 1998. Potom jsme tu byli na výletě při pobytu v Algarve. Nyní jsme tak mohli pozorovat velké změny. Nejdříve jsme ale měli zastávku u Belému. Potom se popojelo k pomníku objevitelů a následně přes cestu ke kostelu sv.Jeronýma.
Byla neděle a kolem jen davy těch, co to vše kolem vzali útokem a vnímali to jako procházku po parcích a památkách.
V městě jsme pak dostali volno na samostatnou prohlídku, pokud tady byl někdo poprvé šel s původkyní na vyhlídky z hradeb. my šli tam, kde jsme mohli porovnávat změny. Například výtah nad ulicemi, tak typický pro Lisabon je nyní jako nový a cena za svezení k vyhlídce už není maličkostí, ale stojí 5 eur, ale taky zde stojí pořádná fronta, takže jsme s ohledem na volnou prohlídku to ani nezkoušeli. Šli jsme tam, kde jsme viděli velké změny, tedy dvě náměstí s opravenou dlažbou, fontánami. Spousta opravených domů.

dsc_3522_51499 na jednom z náměstí Lisabonu, kde jsme opouštěli autobus dsc_3591_51564 poslední foto, bude se zase nasedat do autobusu s kloboukem

Pak jsme zašli kousek od náměstí na vlakové nádraží, kde to bylo tehdy rozkopané. tady byl najednou tak nezvyklý klid, že to bylo až podivné. Ale rozhodli jsme si toho klidu užít a poseděli v místě odkud byl pěkný výhled na hrad na protějším kopci. pak jsme proklouzli čtvrtí, kde se hromadí domorodci z kolonií – černoši a kde je to tak typické. Přesně v určenou hodinu se na lavečkách kolem nás objevili ostatní členové zájezdu a jakmile byl přistaven autobus hned se zas odjíždělo na ubytování, které bylo ve městě Setubal. Čti více…

08 – cesta zpět přes Španělsko díl 3. – města Merida, Madrid a Zaragoza

08 – Španělsko díl 3 – cestou zpět přes Meridu, Madrid a Zaragozu

Toto putování mělo trvání dva dny. Ten první měl zastavení v Meridě a Madridu a ten druhý v Zaragoze a odpoledne jsme už byli v Andoře, tedy mimo Španělsko.
Pro Španělsko platí, že to co je v našich podmínkách 30 km, tady to je 300 km. Prostě Španělsko je hodně velká země a s hodně rozdílnou krajinou. Dalo by se koukat a fotit a fotit, ale brzké stávání znamenalo, že některé úseky to překonalo zdřímnutí, jindy fotku nešlo udělat, protože byl odraz ve skle. Proto nelze popsat tu krásnou zemi je to třeba vidět na vlastní oči. Co ale mohu zapsat je to, že jsme jeli po dálnici a někdy to vypadalo, že se někde stala havárka, protože nic kromě našeho autobusu po ní nejelo. Prostě je tu otázka co si Španělé udělali pro to, aby už měli vše vystavěné a u nás se o tom jen diskutuje a vysvětluje proč to nejde.
Město Merida je městem, kde sahala římská moc a je to znát i na stavbách, které jsme zde spatřili, ale také na vykopávkách, které jsme mohli vidět, ale neviděli protože v moderním interaktivním museu měli v pondělí zavřeno.

dsc_3841_51814 a jsme u první velké památky na dobu Římanů dsc_3851_51824 a pak je tu další

Ale také jsme se vraceli k autobusu po mostě přes řeku Guadiána, který zde postavili Římané a most je dlouhý více jak 700 m.

dsc_3859_51832 a jsme u musea, ale v pondělí je zavřeno dsc_3864_51837 ale co je za plotem to se mi podařilo nafotit Čti více…

06 – město Porto ve Španělsku

06 – město Porto

Město Porto jsme procházeli ve dvou etapách. Ta první byla spojena s prohlídkou vinných značkových sklepů s produkcí portského vína a nábřeží kolem řeky Douro.

dsc_2531_50527 město Porto na nábřeží u řeky Douro dsc_2536_50532 vinné sklepy, kde se ochutnává portské

No a tak jsme nahlíželi a taky si nějakou tu dobře pitnou památku koupili a taky zjistili, že se prodávalo Ruby a Tawny. Ruby bylo červené s chutí po lesním ovoci. Podle prodávající 5 let staré a po otevření vydrží 4 měsíce bez změny chutí. Tawny je barvy červenohnědé s vyšším obsahem alkoholu, podle prodavačky 7 let staré a po otevření vydrží déle a to až 12 měsíců bez změny na chuti. Tento nákup se nám podařil v klidu a pohodě, byli jsme v krámku totiž je my sami a krásnou černovlasou Portugalkou. Ochutnat nám dal jen když jsme přislíbili že něco vybereme a koupíme. Jinak dávají ochutnat jen skupině větší jak 5 lidí. a tak jsme pak i vstupovali do dalších sklepních vzorkových prodejen s těmi našemi lahvemi a bylo to pocitech z daného prostředí. A to bylo o mnoho lepší než jsou naše vinné sklepy, či vinotéky.
Portské jsme viděli s cenovkami od 9 eur po 14 eur, ale pak i od 50 do 150 no a někde jsme viděli i láhev za 5000 eur. No a víno portské je výborné jen tehdy má-li více jak 19 % alkoholu, jinak to prý ani nekupujte. Takže první etapa prohlídky při nábřeží s vinnými sklepy se vydařila a šlo se přes krásný ocelový a příhradový most na břeh, kde stojí vlastní město Porto.
Někdo jej označil za hrozné místo, nám se líbil pro svou barevnost a rozmanitost, taky proto, že je už hodně fasád opravených a v nových barvách keramických obkladů, což v tomto městě má asi každý dům.

dsc_2633_50625 v ulicích Porta dsc_2715_50704 a to je ono, taková krása všude kolem Čti více…