Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

04 – Chorvatsko – výlet k Bačinským jezerům u Ploče – srpen 2017

04 – výlet k Bačinským jezerům u Ploče – srpen 2017

Jeden den jsme se vydali za vzpomínkami z roku 2008, kdy jsme tady byli hned dvakrát. (vzpomínka na Drvenik )
Byli jsme zvědaví jak se to tu za tu dobu změnilo. Již tehdy jsme objevili místo, kde dříve kvetl bohatý život dovolenkářů. Tehdy jsme tu objevili dokonce i vrátnici a v ní skřínky s trezory a v nich i klíčky, jako by tu před chvílí ještě někdo byl. Vstupy do vody tehdy žádné, vše zarostlo rákosem. Nyní byli malé objekty už zbořené.

DSC_7136_70619 při procházce kolem Bačinských jezer DSC_7123_70607 při procházce kolem Bačinských jezer

Vstup do vody ještě zarostlý, ale jeden centrální objekt, který mohl být kdysi velkou jídelnou byl jedinou a poslední stavbou v níž si nyní hrály místní děcka s pejsky, co na nás hned vyběhli, ale byli zkroceny malou holčičkou. Já pak objevil cestou kolem vody jedno místo, kde se dříve asi nakládala loď, takové betonové molo mezi rákosem a tam nádherná čirá voda se žábami a užovkou. Prostě oprávněně přírodní rezervace. Jezera jsme částečně objeli či obcházeli a sledovali život při jezerech.

DSC_7126_70610 při procházce kolem Bačinských jezer DSC_7157_70636 při procházce kolem Bačinských jezer Čti více…

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

01 _ Vyrazili jsme jen na dva dny do okolí Znojma.

Už jsem to měl v plánu delší dobu. Podívat se na něco co je spojeno s přírodní rezervací kolem řeky Dyje u Znojma. V srpnu se našel krátký čas, od pátku do neděle, že by se něco dalo stihnout. Podle předpovědí počasí by v této jižní části Moravy mohlo být i pěkné počasí vhodné minimálně k výletům.
A tak jsme v pátek 11.8. po obědě vyrazili po delší době s „autíčkem“ směr Znojmo. Nemaje dálniční známku jel jsem z Olomouce na Rousínov, Slavkov u Brna, Židlochovice, Pohořelice a Znojmo. Ve 14.00 jsme za Židlochovicemi jeli kolem prázného parkoviště při aquaprku u obce Žabcice. Tak se tam podíváme.

DSC_5577_69778 zastavujeme před obcí Žabcice a koupeme se

U bazénů jen pár lidí, voda má mít 25 st.C a nad námi v tu dobu téměř modrá obloha. A tak si jdeme užít léta a válíme se v bublinkách, zaplaveme a poležíme na měkoučkém trávníku. Jeden co bydlí jen kousek od areálu nám vysvětluje, že včera byla pořádná bouřka a tak lidi nikde. Jinak prý tu bývá plné parkoviště. No a tak jsme měli „kliku“ a víme, že to tu je parádní místo. Pak už jsme jeli přes Pohořelice do Znojma.
Já si po průjezdu městem odbočil ke klášteru Louka, kde jsme v roce 1970 pobýval na vojenském měsíčním cvičení. Tehdy to byli zážitky jaké se vodí ve filmu „Černí Baroni“. No když jsem dokončil vzpomínání, byl jsem s autíčkem na konci místní cestičky pod hrází přehrady na Dyji. Pršelo, přehnala se nad námi přeháňka a pak vylezlo sluníčko a to pak bylo něco k nadýchání, k rozjímání nad krásou té naší zemičky.

DSC_5585_69783 železniční most obnovené trati do Retzu DSC_5589_69786 a tady pod hradem ve Znojmě objevujeme parádní věci

A když úplně přestalo pršet, přejeli jsme mostek nad řekou Dyjí a byli jsme u musea motorek a motorů.

DSC_5609_69804 i něco takového parádního DSC_5611_69806 i něco takového parádního Čti více…

02 – Den druhý našeho poznávání národního parku Dyje u Znojma.

02 – Den druhý našeho poznávání národního parku Dyje u Znojma.

Konec procházky a popojeli jsme do Retzu, tady jen objeli náměstí plné aut a vydali se směrem na nejmenší rakouské město Hardegg. Cílem bylo něco projít po okolí. To něco byla návštěva rekonstruované celnice na České straně mostu nad Dyjí, kde byla i výstava fotek z doby před I.světovou válkou, kdy zde v Hardeggu bylo místo pro rekreaci Vídeňáků.

DSC_5791_69929 výhled od řeky Dyje na hrad Hardegg DSC_5798_69935 řeka Dyje v Hardeggu - hraniční most do Česka

Pak jsme toto místo, tedy bývalé centrum s okrasnou zahradou objevili a taky se tak trochu kochali okolím na řekou Dyjí. Město má jen 400 obyvatel a tak se dá říci, že jsme si město celé prošli.

DSC_5813_69947 nahlédnutí do areálu bývalých lázní na řece Dyji DSC_5822_69952 ale je tu jen pohoda a klid Čti více…

00 – Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Cesta za poznáním Rumunska – červenec 2017.

Je složité udělat si úsudek na základě krátké zprávy, či špatné zkušenosti, někde mimo vlastní území Rumunska. Většinou jej pro nedostatek zpráv o této zemi mám ze setkání, se žebrající cikánkou z Rumunska ve špinavých hadrech, s nataženou rukou pro penízky a s omámeným dítětem v náručí, která stojí na rohu ulice Praze, či nedávno v norském Oslo. Dokonce jsem vnímal kusé informace o Rumunech, zaměstnaných přes agenturu ve firmě, nedaleko Olomouce z té záporné stránky.
Ale při putování Rumunskem s cestovní kanceláří jsem postupně dospěl k názoru, že země, kde vládl i mocný královský rod, který uměl v dávné minulosti bojovat s rozpínavostí tureckých vojsk, nemůže mít jen ty prostoduché a chudé lidi.
To tato pohodová výprava s ochutnávkou historie, náboženské kultury a rozmanitých krás přírody vyvrátila a můj pohled na Rumunsko se najednou změnil. Pomohlo tomu také zajímavé povídání našeho průvodce, který má k této zemi jak pracovní, tak i nějaké ty rodinné vazby.

DSC_3991_68784 výhledy z tohoto sedla

V zemi, kde za doby tuhého režimu komunistů došlo k poklesu morálky, se pak stalo to, že po změně režimu v prosinci roku 1989 najednou poklesl počet obyvatel z téměř 24 milionů na současných asi 20 milionů. To proto, že mnoho Rumunů vycestovalo za hranice, aby si zlepšili svou ekonomickou situaci. To je pak vidět při cestě místy, kde se tyto vydělané peníze proměnili v nové stavby domů, které navenek působí okázale, ale jejich využití je minimální.
Jaksi mě postupně napadlo i to, že vlastně lze při sledování vývoje v Rumunsku nahlížet do minulosti při našem vývoji společnosti po roce 1989.

DSC_5196_69183 připomenutí událostí v prosinci roku 1989 v Rumunsku

Například i u nás se najednou začaly dovážet ojeté auta, stavěly se nové domy. Objevovali se zkorumpování, kteří hladověli po majetku a pak jej dávali okázale najevo.

DSC_3518_68391 nové domečky viděny z autobusu - Maramures - RO DSC_5369_69582 tady je ještě daleko do EU Čti více…

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

01_Veselý hřbitov v Sapintě a dřevěné kostelíky v Maramuresi.

Cestování po Rumunsku nám začíná na okraji města Satu Mare při hranicích s Maďarskem. Jedeme tak regionem Banátu a Muramares, které také sousedí s Ukrajinou a Moldávií.
Naše první zastavení po průjezdu průsmykem „Huta“ ve výšce 580 m n.m. Následuje sjezd do obce „Sapanta“, kde mají „Veselý hřbitov – Cimitriul Vesel“. Místní obyvatelé považují smrt za něco jiného, za osvobození z útrap těžkého života a tak místní lidový umělec „Patraš“ na tomto hřbitově každému zemřelému namaloval na modře podbarvenou desku s křížem naivní obrázek s námětem, který vyjadřoval profesi zemřelého za jeho života.

DSC_3548_68401 na veselém hřbitově ve vesnici Sapanta - RO DSC_5409_69219 objekt musea v Kecskemétu

Sám pak je pochován před vchodem do kostela, který se celý postupně opravuje a obléká do nového hábitu.

DSC_3585_68420 deska toho co vše maloval se opravuje DSC_3568_68411 nová mozaika na opravovaném kostele Čti více…

02 – Opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

02 – opevněné malované pravoslavné kláštery v kraji Bukovina.

Po ranním probuzení a snídani se jelo za poznáváním regionu Moldávie, kde jsem navštívili opevněné kláštery.
První z nich byl Arbore. Není to přímo klášter, jen kostel, který dal postavit místní hejtman v roce 1503. Tady byla i průvodkyně, která vše důkladně popsala a leiserovým ukazovátkem ukázala, takže u všech dalších navštívených kostelů už jsme věděli o co jde. Až na to, že to „válela“ ve svém Rumunském jazyce.

DSC_3909_68551 opevněný klášter v Arbore DSC_3893_68541 opevněný klášter v Arbore

Prostě bylo to pěkné poznání. A jelo se na další místo do kláštera „Sucevita“. Tady nebylo průvodce, za to jsem později objevil zákaz v´focení místních obyvatel řádových sester. jedno co dorazila před brány ve nové černém VW mi to dala jasně najevo. Ale zákaz jsem objevil až po této události.

DSC_3980_68594 a pak výšlap na kopeček DSC_3971_68589 detailněji žebřík cností v klášteře Sučevita Čti více…

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

03- Za poznáním přírody v Rumunsku.

Z kláštera v Neamtu téhož dne jedeme do průsmyku „Bicaz“. Cestou míjíme kolem 40 km přehradní nádrž s názvem „Lacul Izvorul Muntelui“.

DSC_4165_68787 jsme na začátku přehrady Lacul Izvorul Muntelui DSC_4185_68801 hráz přehrady Lacul Izvorul Muntelui

Vlastní průsmyk „Bicaz“ pak leží ve nadmořské výšce 1250 m n.m. vysedáme na jeho dolním konci z autobusu. Ten odjede a my po silnic a po svých jdeme tam, kde nás o nějakých 300 m výškově a asi 1 hodinu dál čeká za tunelem, kterým také projdeme.
Jde o velmi zajímavou přírodní ukázku, kde voda vytvořila zásek do bílých skal, které jsou kolem cesty s potokem a dosahují výšek i 200 m. Místy se průsmyk rozšíří a je tu hned spousta prodejních stánků.

DSC_4201_68806 úzký průsmyk Bicaz DSC_4224_68823 úzký průsmyk Bicaz Čti více…

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

04 – Hrady a opevněné kostely v Rumunsku

Prvním z navštívených hradů byl hrad v Branu. Je to místo, kam jede každý turista pobývající nějaký ten čas v Rumunsku. Je tomu tak proto, že hrad proslavil román o knížeti Drákulovi spojený s upírstvím.
Museli jsme brzy ráno vstávat, abychom byli mezi prvními, jinak jsou tu dlouhé fronty. Nakonec jsme tam byli jako druhý autobus. No a pak se stalo, že nás předběhli Bulhaři, ale jejich průvodce jim před vstupem dával obsáhlý výklad a najednou jsem měl tu čest být v každé místnosti jako první a téměř sám.
DSC_4381_69327 na hradě Bran - foceno z parku pod hradem DSC_4343_69299 na hradě Bran

Tak to byla náhoda a parádní možnost k focená, které tu už zavedly do ceny. Vstupné pro seniory, je to kontrolováno, je 25 lei, ostatní 35 lei. Ale o drákulovi, že by tu kdy dlouhodobě žil nic není, jen připomínka s fotkou a rodokmenem. Spíše je to jen hrad, kde za první světové války v letních měsících tady přebývala královna Marie s dcerou a konali tu bohulibé skutky při opatrování raněných vojáků. Prohlídka byla hodně zajímavá, protože hrad má mnoho místností v různých výškách a tak procházíte mnoha schodišti a mnoha místnostmi s parádními kousky nábytku a krbů. Na tuto historii spojenou s upírstvím navázaly hoteliéři a tak v okolí je spousta nových ubytovacích kapacit.

DSC_4403_69343 okolí s kapacitou ubytování a k tomu něco navíc DSC_4410_69348 zcela moderní restaurace pod hradem Čti více…

05 – navštívená města v Rumunsku

05 – navštívená města v Rumunsku při našem putování .

První z měst, které jsme si mohli prohlédnout i z ptačí perspektivy bylo město Brašov. Je to město moderní, krásně opravené az novou zástavbou na velkém předměstí. O městě se dozvíte v nějakém tom zápisu v Rumunském jazyce už z roku 1521. Černý kostel je z roku 1383. Sloužil tu Johannes Honterus (1489-1549), který odtud šířil Luteránskou víru.

DSC_4590_69005 stojíme před černým kostelem luteránské církve DSC_4586_69001 radnice a hlavní náměstí

Město je krásně opravené a lze jej prohlížet z vrchu Muntele Tampa, kam se vyjede lanovkou. Na svahu je z velké dálky viditelný nápis a za nim je lávka kam směřují od lanovky davy lidí, aby se kochali na chvíli krásou opraveného města. Podívali se na pevnost nad městem a na vlastní opevnění města.

DSC_4547_68981 Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa DSC_4553_68986 Brašov pohled od nápisu na vrchu Muntele Tampa Čti více…

01 – Už to bude po 14, kdy budu vzpomínat na pobyt na ostrově Ischia v Neapolském zálivu.

Už to bude po 14, kdy budeme trávit čas na Ischii.

Byl pátek 16.června, kdy jsme se vydali na ostrov Ischia s tím, že den před odletem strávíme pěkné odpoledne u vody na plovárně v Divoké Šárce. A protože vzpomínání a základní informace o tomto pobytu jsou tentokrát delší, dávám archiv fotek také hned na začátek pro ty co nemají čas vnímat případná doporučení a dobré rady.


Čti více…