Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

01 – Byli jsme opět na ostrově Ischia.

Naposledy jsme byli na tomto pohádkovém ostrově v Neapolském zálivu, alespoň podle mých zkušeností, v roce 2017. A bylo to podruhé letadlem, když poprvé to bylo z Prahy a nyní z Vídně.
V letošním roce 2022, kdy bylo po skončení covidových zákazů a příkazů konečně možné jet na tento ostrov bez velkého rizika, jsme už na počátku února začali s kamarády plánovat a řešit tento pobyt. Nápad vzešel na začátku února a byla tehdy v takovém potřebném předstihu zajištěna zálohová platba na levnější letenky pro skupinu 6 lidí, kteří už s námi na Ischii někdy dříve byli.
Po zajištění termínu pro odlet a přílet na letiště ve Vídni jsme našli cestovku v Česku, která by nás na letiště mohla dopravit. A tak se dne 12. září stalo, že přímo od našeho bydliště jsme vyjeli na ostrov Ischia. Luxus, který byl v přiměřených cenových hladinách roku 2022 se vyplatil. Poznali jsme to v okamžiku, kdy na letišti ve Vídni bylo pro naše letadlo nahlášeno zpoždění 2 hodin.

20220912_131057_113566 vozidlo, které nás přepravilo z Olomouce do Vídně DSC05342_114741 na nočním posledním trajektu z Neapole na Ischii - fotl kamarád

To pak mělo ale návaznost na přesun od letiště v Neapoli k trajektu. No a my věděli, že to není jen tak, zejména pak v nočních hodinách. A tak když jsme vystupovali na exitu, stál tam pán s cedulkou, kde byla naše jména a znak cestovky, která to vše zařizovala. No a tento Ital dokonce mluvil obstojně i česky. Do přístavu jsme dojeli 5 minut před odjezdem trajektu. Pán s námi jel na ostrov Ischia a tady nás předal jinému řidiči, který nás dovezl až na místo ubytování. Tady se stala moc zajímavá věc.
Při výstupu se na nás napojila skupinka Slováků, kteří neměli zajištěn přesun na ostrov. Dokonce se jim podařilo uplatit řidiče, který nás převážel k přístavu. Ale pak jsem musel aktivní slovenskou paní upozornit na to, že si musí koupit jízdenku na trajekt, ale asi na to bude málo času, takže lepší bude se domluvit s našim průvodcem. No a k tomu došlo po dlouhém telefonátu a po zaplacení dohodnuté sumy za celkový přesun. Takže tito Slováci, z nichž jedna měla i berle, se nakonec dopravili až do jejich hotelu na ostrově. Pro ně to byl malý zázrak a já tak byl prostředníkem „těch záhadných andělíčků“, kteří mi v nouzi jaksi sami od sebe někdy pomáhají. Dobro jimi páchané jsem tentokrát přenesl na tuto skupinku.
No a na závěr vzpomínky na tento noční a divoký přesun byl ten, že na depandance hotelu jsme dojeli těsně po půlnoci. U vchodu stál pod lampou jiný pán s motorkou a na sedadle motorky si nás převzal, tedy zapsal do listin, nafotil občanky a předal nám klíče a po schodech pomohl odnést i zavazadla. Usínali jsme až kolem 3 hodiny, protože tohle se jen tak bez zapití nedá prožít.
Ráno v 8:00 byla snídaně a my jsme si požádali o přepravu na hotel, jak nám v noci bylo vysvětleno, jak se po telefonu dělá a kde se pro nás dávala snídaně. Přesun byla hodně divoká jízda z kopce asi 800 m. My si hned na poprvé brali i vybavení pro zbytek dne, který spočíval v ležení u bazénků, které měli neskutečné výhledy na moře.
Hotel leží na vrcholu kopce, a proto nese název Punta Chiarito a je to jeden z nejúchvatnějších hotýlků, kde je termální bazén s výhledem na moře a masážními tryskami, malá protáhlá jeskyně s protiproudy na masáže.

20220913_122830_113637 z hotelu je nádherný výhled na Sant' Angelo 20220913_092311_113610 a teď si obhlédnu hotel Punta Chiarito, dokud ostatní snídají Čti více…

02 – Výlety na Ischii v září roku 2022.

Od 16.9. do 22.9. jsme ubytovaní v hotelu Park Victoria poblíž centra městečka Forio. V hotelu jsme pobývali v roce 2010 a tak jsme si pamatovali, že když se budeme přesouvat z našeho prvního hotelu, musíme uvidět starou kruhovou pevnostní věž. Ale byla to mylná představa, kterou vrátil do reálu mobilní telefon a v něm aktivní vyhledávač v mapě. Takže kdy vystoupit, byla kombinace mírné znalosti s mapovou orientací. No prostě zkušenost 12 let jaksi vyprchala.
Ale zadařilo se a my cestou z kopce po novém asfaltu „prohrkali“ s našimi zavazadly až na hotel Park Victoria. Mírné komplikace při přidělování pokojů se vyřešili až druhý den, protože z hotelu odjela parta cvičenek z Česka organizovaných cestovkou.

20220916_114844_113881 zařízení pokoje na Park Victoria 20220916_115005_113884 výhledy z balkonu

Po ubytování jsme vyrazili k moři na část pláže Citara. Část proto, že to, co bylo krásně propojené až k termálnímu parku Poseidon, bylo přerušeno utrženou skálou.

20220916_124736_113897 tady sestupujeme na pláž - podle mapy Cava dell'isola 20220916_130252_113909 tohle je fotka s bonusem

No ale z plavání v moři nebylo nic, protože moře bylo rozbouřené a tak jsme se jen radovali z toho, že jsme sedli do písku na této pláži a čekali na pěnu či nejdelší vlnu, která nám dělala v tomhle bezpečí radost jako malým „dětem“. Jedinou starostí pak bylo zbavit se písku, který se dostal všude. Užili jsme si moře a šlo se zpět na hotel. Tedy koupání v termálním bazénu s chladnější vodou a pak přesun do horké vody v suterénu hotelu a to tak dlouho, až jsme se dočkali večeře. V sobotu 17.9. jsme se vydali na poznávací výlet, kterým jsem chtěl udělat kamarádům radost s výhledů, ale jaksi se to cestou zvrtlo a vydali jsme se po složité, dešti poškozené cestě. Vyjeli jsme po snídani autobusem s číslem CS na zastávku Ciglio, kde je obrovská a z dálky od moře jasně viditelná pinie. Tady jsme nahlédli do kostelíka, kochali se výhledem na Sant‘ Angelo a ten náš první hotel na Punta Chiarito a další výběžky, ale i na pláž Maronti. No a pak jsme se dali mezi domy a podle směrovky na Sant‘ Angelo pomalou chůzí dolů s tím, že cesta je pohodlná a dlážděná.

20220917_110941_113990 z daleka viditelná pinie na vyhlídce 20220917_111404_114000 bylo krásné počasí a krásné vyhlídky Čti více…

03 – Výlet lodí kolem ostrova Ischia – 20. září 2022

Při prvním setkání s delegátkou Martinou jsme se dohodli na tom, že pokud bude dobré počasí, zaplatíme si výlet lodí kolem ostrova Ischia s tím, že průvodcem bude ona či její přítel, mluvící už i Česky. V ceně výletu bude pohoštění, když při plavbě ochutnáme mořské plody a několikrát se zastavíme, abychom se vykoupali v moři. Výlet byl naplánován na středu. Pak přišla SMS, že se termín překládá na úterý, abychom to odsouhlasili, což se stalo a my očekávali, co se bude dít.
V úterý bylo hned po ránu horko, modrá obloha. Odjezd byl z Foria a protože tam bydlíme, dostali jsme slevu za to, že nebudeme převáženi z hotelu a dojdeme k místu setkání po svých.
V 9:45 jsme se setkali s ostatními výletníky, převážně ženami, na konci mola ve Foriu a šlo se po plovoucím molu k lodi se kterou jsme pak obeplouvali ostrov. Delegátce jsme předali před vyplutím částku 62 eur za osobu a mohli jsme s čistým svědomím vyplout, když máme zaplaceno.

20220920_093044_114318 a bude se nastupovat na loď se kterou obeplujeme ostrov Ischia 20220920_095011_114322 to bylo tedy krásné uvítání, spousta ovoce, pití v ledových boxech

Na tento den a tuhle plavbu nikdy nezapomeneme. Hned na úvod bylo na stole k dispozici nealkoholické pití – lahve minerálky zanořené do ledu, velká mísa ovoce a na palubě jsme jako muži mohli hned omládnout i když jsme už jen senioři. To omlazování bylo postupné, protože bílého vína bylo dostatek po celou plavbu a bylo nabízeno až vnucováno místním Italem, který se pro taková pobavení cestujících asi i narodil. Obrovská sranda k tomu náladová italská muzika na plné pecky. Když se pak síla hudby zesílila, objevilo se neočekávané taneční vystoupení s prvním podávaným pokrmem, chuťovkou nazvanou „bruschetta“. To je topinka z bílého chleba posypaná malými rajčátky speciální chuti zamíchaná v ochuceném olivovém oleji. Prostě „mňamka“. Borec tančil do rytmu, až roztančil i jiné děvy na palubě. Na ruce držel tác s otáčivou konstrukcí, na hlavě klobouček se zelenou stuhou a na krku věnec květů. Byli jsme tak hned jako na Tahiti.

20220920_101146_114336 propluli jsme mezi skalisky DSC05615_114885 podávání pokrmů mělo rituál - fotil kamarád

Pak se rozdával pokrm a nalévalo vínečko. Lodička s českým i italským výkladem delegáta popojela do míst, kde bylo první zastavení a někdo skákal, někdo jen složitě lezl po žebříku, do moře, ale když tam byl už to byl parádní zážitek. Modrá voda, průzračná a čistá. Nádherné osvěžení před polednem.
A pak volání na první předkrm z mořských plodů. Pro mě zážitek ještě větší než u ostatních. Totiž mušličky vařené v horké vodě se vydlabávají a pojídají. To je ne pro každou dívku či dámu příjemné, a tak bylo dost toho pro ty otrlejší.

20220920_123502_114401 a těch byly dvě mísy 20220920_123748_114402 jejich pozorování pod vodou Čti více…

04 – Návštěva dvou termálních parků na Ischii

Ve středu dne 21. září jsme poprvé využili od delegátky námi zakoupený poukaz na vstup do termálního parku Afrodité poblíž Sant‘ Angela a pláže Maronti. Do parku se nahlásilo všech šest lidí v této zářijové výpravě.

20220921_101303_114434 a tohle je pak nový vstup do parku Afrodite 20220921_101535_114436 a nyní už jen fotky z parku Afrodite- dolní část

My tento park znali z doby, kdy tady probíhala dlouhodobě rekonstrukce a park byl dlouho zavřený a to i v roce 2016 a 2017, kdy jsme tu byli naposledy. Takže k návštěvě nově otevřeného areálu nás také vedla zvědavost.
Změnila se tady koncepce využití a asi také jeho majitel. Bazény v horní části parku zářily novotou, jen poslední dva nejvýše položené, měly přes schodiště nataženou zábranu a vstup byl zakázán.
Bazény v dolní části byli po rekonstrukci zcela nové, ale menší a ne v tak domáckém prostředí jako u těch přístupných přes most. Z dolní části parku je také možný vstup do moře.

20220921_101442_114435 a nyní už jen fotky z parku Afrodite- dolní část 20220921_133044_114469 fotím na dolní části, která je po rekonstrukci

Co bylo zcela nové, bylo místo vstupu, které se přesunulo do polohy u moře a vstupovalo se přes recepci, která sloužila klubovým členům, tedy těm co zde i bydleli, tak pro vstup do restaurace s krásnou vyhlídkou, kde jsme ještě některé z hostů viděli při snídani, ale na recepci se kupovaly vstupenky či poukazy, které se proměnily v pásku na ruku, která všem pak sdělovala, on sem tento den patří a má zaplacen vstup.
My se hned po ránu umístili do stínu, protože jsme čekali jen modrou oblohu, ale nakonec jsme z této pozice přeložili oblečení na jiná teplejší místa, protože ve stínu začalo být chladno, a připadali jsme si jako v prosinci na Kanárech., kde také na slunci je rozpálené tělo, ale část těla v přirozeném stínu je studená.
Vhod pak přišlo, že jsme si mohli užít jak bazénů s teplotou 34 až 38 oC, pak chladnějších vod v rozsahu 32 až 34 oC. Mohli jsme si ale sednout do křesla, kde teče teplá voda po celém těle a vytváří příjemnou pohodu s výhledem na pláž Maronti.

20220921_131808_114461 vše z praku Afrodite, když ještě bylo málo lidí 20220921_103516_114444 vše z praku Afrodite, když ještě bylo málo lidí Čti více…

01 – Polsko – Sopoty a jeho okolí

Končí letní teploty, ale my jsme od 27.srpna do 03.září a lázeňském pobytu u moře v polských Sopotech. Bylo to objednáno už někdy počátkem roku a já vycházel z toho, že u Baltu je teplejší voda až na konci léta, protože se lépe prohřeje. Jeli jsme ale do hotelu Sopotorium – SPA, což slibovalo i možnost být léčen v solankové vodě i kdyby pršelo, protože hotel měl vlastní wellnes sestávající z plaveckého bazénu, Jakuzzi bazén, saunového světa s finskou saunou a parní saunou s velmi příjemnou vůní lesa a dokonce v ceně pobytu byla i možnost vanové koupele a masáží. Samozřejmě ne za účelem vyléčení, ale za účelem ochutnávky, co všechno lze na tomto hotelu se 4* zažít.

20220827_190145_112356 hotel z druhé strany ulice, když se jde k moři 20220827_154148_112354 bazény v suterénu hotelu se solankovou vodou

No a jaká tedy byla skutečnost ? První 4 dny modrá obloha s krásnými mraky, teplo a voda v moři byla ještě i koupání, měla kolem 23 st.C a to až do konce našeho pobytu. Až od 1.září se zvedl vítr, moře mělo vlny, hlídání pláží a občerstvovací stánky byly odstraněny a zábava tak byla jen v procházkách a poznávání všeho v okolí.

20220827_190714_112358 po 5 minutách jsme u Baltu 20220827_200003_112371 končí den u Baltu dne 28.08.2022

Sopoty samotné nabízejí procházky lesními cestami až do místa, které má Lesní Operu, tedy amfiteátr pro 5200 diváků, kde se pořádalo slavné festivaly písní v 70 letech a kdy se proslavila Helena Vondráčková, Karel Got a či Maria Gobitová. Na chodníku slávy, který se vede z ulice jsou obrazy těch nejslavnějších Polských zpěváků.

20220901_092324_113127 vedlejší vstup do Opery 20220901_093602_113131 vede sem chodník slávy Čti více…

02 – Polsko – Gdaňsko – na výletě s průvodcem

Cestovka už má své zkušenosti a tak věděla, že hned další den po příjezdu je neděle a personál na Medical Center a SPA nebude a tak jsme jeli s průvodkyní a autobusem cestovky do Gaňska. Výlet nás stál 12 eur, placeno předem v autobuse při přesunu do Polska. To dávám na vědomí proto, že za stejnou cenu se nabízel i výlet do Gdyně, což se nám jevilo jako zbytečné, když by jsme náhodou věděli jak to udělat podle svých možností vlakem či místním autobusem. No čas ukáže co v tomto případě bude. Výlet historickou lodí jsme ale už neobjednávali, protože 65 PLN se nám jevil jako mírně drahý.
Vystoupilo se za vlakovým nádražím a šlo se na Dlouhou ulici, kde je typická zástavba pro starý Gdaňsk v německém prostředí, protože zde obchodovali především Němci.

20220828_104436_112473 Zlatá brána jako vstup do města 20220828_110901_112505 předvedl se nám i okrašlovací spolek

Dlouhá ulice začíná stavbou věznice, kde jsme obdrželi základní výklad o historii města, který ale lze dohledat na webu wikipedie. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Gda%C5%88sk ).

20220828_112453_112543 ale před sebou máme ještě kousek ke kanálu 20220828_112206_112536 ohlédnutí za tím co jsme prošli po Dlouhé ulici

Byla neděle a my se tady objevili právě v čase, kdy nějaký okrašlovací spolek měl procházku v dobových kostýmech, což hodně zpestřilo tento náš výlet. Bylo co fotit.

Došli jsme ke kanálu, kde stála ona historická loď, tedy její kopie s dieslovým motorem a většina nasedla a jela někam. My sledovali ten cvrkot na vodě i na nábřeží.

20220828_114116_112561 no máme co fotit 20220828_121150_112577 no máme co fotit Čti více…

03 – Polsko – Gdaňsk odpoledne ve Starém městě

Byl všední den pátek a my se vydali na výlet vlakem. tady pozor, lístek na SKM se musí označit už v podchodu, což jsme zapomněli, protože na tabuli odjezdů byl odjezd našeho vlaku za 3 minuty. Až jsme seděli ve vlaku, označovače ve vozech už nebylo.

20220902_140250_113375 pozor musí se orazit lístek u ž v podchodu 20220902_140427_113376 pozor musí se orazit lístek u ž v podchodu

Tedy velký problém. Že chodí revizoři už víme, protože jsme vlakem už jeli a hned po nástupu nás prověřili, byli statní a řádně rozeznatelní. No naštěstí nepřišli a my vystoupili na stanici Gdaňsk Glowny.
Šli jsme podle „mapy.cz“ směr kostel sv.Brigity. Kolem nás se ´valily a hrčely kufry, jako by bylo stěhování národů. Vše se valilo jedním směrem, protože před výstupem z nádraží nebyl k dispozici podchod a tak vše jelo a šlo na vzdálený přechod.
No a nám se tak zadařilo vidět mnohem více a byli jsme s touto prohlídko unešeni. Válka to tu celé poničila, ale ono to povstalo z popela. Fotíli jsme a kochali se tou nádherou. Byli jsme v části zvané Staré město.

20220902_143418_113394 a pak jdeme ke kostelu sv. Kateřiny 20220902_144834_113427 stavby u náhonu

Kolem nás cihlové domy nezvyklých tvarů. Vstoupili jsme do kostela sv.Kateřiny, kde je něco opravené a něco jen holé zdi bez omítek, ale z červených pálených cihel. K tomu doplňky zachráněného inventáře. Dojem zcela nový a plný povznášející hodnoty.

20220902_143601_113399 interiér je částečně bez omítek, rekonstrukce stále probíhá 20220902_143715_113402 bylo to tu moc zajímavé Čti více…

04 – Polsko – Gdyně a lodní výlet i na Hel

Byla středa a téměř všichni ze zájezdu jeli na zaplacený výlet do Gdyně. Jen my dva s manželkou jsme měli plán a ten jsme realizovali. Byl založen na náhodě a protože andělíčci tu nade mnou už dlouho nebyli, asi se přišli podívat a pomoci.
Ráno po snídani jsme v 8:44 hodin vyjeli autobusem číslo 143 na nádraží PKP v Sopotech. Za 10 minut nám jel vlak do Gdyně. Bylo 10:00 hodin a my stáli na místě, které dělá Gdyni městem, co stojí za to i uvidět. Samotné město za války lehlo popelem a vše je tu jen nové a žádná historie tu není k vidění.

20220831_093111_112902 stojíme před nádražím PKP i SKM 20220831_093504_112903 auta stojí na červenou u tržnice v Gdyni

To co stojí za vidění je totiž obrovské molo, kde stojí tři musejní lodě, které lze prohlédnout.

20220831_095959_112916 a pak už jsme v přístavu a můžeme jít na prohlídku zajímavých lodí 20220831_100136_112918 a pak už jsme v přístavu a můžeme jít na prohlídku zajímavých lodí

Ale jezdí tu i vyhlídková loď, která Vás povozí kolem jednotlivých doků z tohoto obrovského přístavu, kde jsou mola na paliva, pro osobní dopravu, vojenská mola, mola na kontejnery pak zase suché doky, kde se opravují lodě na suchu podle patentu, který vymyslel Polák. Jedete kolem brány do světa, což je místo 150 m široké, kterým vyplouvají velké lodní náklady skutečně do celého světa.

20220831_102042_112929 bylo to zajímavé a po celou dobu jízdy s výkladem 20220831_103908_112952 jen taková malá lodička přistavená na úklid Čti více…

Výlet na Dolní Moravu – 11.srpna 2022

Jsou prázdniny a tak jsme s vnuky vyjeli do města Králíky s tím, že oni se s otcem projdou po novém mostě na Dolní Moravě. Vybral se všední den, aby jsme tam neměli davy turistů. Přes internet si mladí koupili vstupy na SKY Bridge 721 a Stezku v oblacích. S ohledem na plánované cíle si objednali vše na 15:00 hodin. Vstupy přes E-shop jsou o něco levnější než jejich zakoupení na místě. Ceny jsou to závratné pro seniory, ale co naplat, abych já mohl nafotit ten nový most, spíše lávku přes údolí dlouhý 721 m musel jsem si na místě zakoupit zpáteční jízdenku a ta stála rovných 500 Kč. Řeknu vám byl to pro mě nadlidský výkon.
Ale vrátím se k průběhu našeho výletu. Jeli jsme do Králíků přes Hanušovice. Cestou na dotaz, chtějí-li se vnuci podívat do vojenského musea jsme si dali první cíl pro naše zastavení. Podle směrovek jsme dojeli na parkoviště Vojenského musea u srubu Cihelna nad městem Králíky.

20220811_104534_112135 Vojenské museum Králíky 20220811_105755_112157 na prohlídce musea s vojenskou technikou

Za rodinné vstupné 340 Kč í a jeden seniorský lístek 100 Kč jsme si prohlédli toto vojenské museum a musím konstatovat, že exponáty a jejich uspořádání bylo na úrovni a připomnělo mi to místy dobu mé vojenské služby, kdy jsme i velel při zprovoznění pojízdné pily a při stavbě pontonů u ženijního vojska. A vzpomínalo tu více těch postarších, pro které byla vojenská služba povinná. Dokonce se žena zmínila, že to bylo zajímavé. Takže doporučuji. Ale úplného uspokojení jsme nedosáhli. Na prospektech před museem byly i fotky z interiéru vojenského srubu Cihelna Ten se však veřejnosti otevírá jen o sobotách a nedělích po dobu prázdnin. A vstupné je na stejných hodnotách.

20220811_113323_112176 u pěchotního srubu - Cihelna 20220811_112950_112172 to je náš cíl - řopíky

Bylo poledne a jeli jsme do Králík na oběd, protože jsme správně tušili, že na Dolní Moravě to bude vždy o něco dražší. A taky skutečně bylo.

20220811_114853_112187 projdeme se po městě Králíky 20220811_115023_112190 projdeme se po městě Králíky Čti více…

Gran Canaria – putování za skalním bydlením na ostrově – vzpomínka na rok 2016.

DSC_3672_112009 naše první zastavení u Cenobie de Vallerón

Kanárské ostrovy jsme navštívili 6x. Dvakrát jsme byli na Gran Canarii, 2x na Lanzarote a 2x na Tenetrife. Poprvé každý ostrov jen poznáváme a po druhé už hledáme jen zajímavá místa.
Na ostrov jsme jeli vždy s cestovní kanceláří a tak jsme po dvou výpravách už získali trvalý bonus 10% na vše, co jsme potom s touto cestovní kanceláří realizovali. Vždy jsme si objednávali pobyt na 14 dnů a snažili jsme se o to, abychom bydleli ve dvou hotelích na různých místech. Takže jsme měli různě chutnou stravu a různé okolí hotelů a dobrou dostupnost k zajímavým místům na daném ostrově. Vždy jsme tak šetřili jeden let, protože většinou se nabízí pobyt na 8 dnů. Vždy jsme vybrali období k pobytu na ostrovech od listopadu do března a tak jsme si prodloužili teplé dny daného roku. V únoru a březnu je teplo, ale v oceánu jsou velké vlny a ke koupání se musí najít chráněná zátoka před větry a vlnami, voda má jen 20 až 21 st.C. V listopadu a prosinci to je jako v létě u nás doma.
Každý z navštívených ostrovů má svou atmosféru, své zajímavosti, ale na Gran Canarii, jsme v roce 2016, ve svých plánech na druhou návštěvu, objevili zajímavost, kterou ani průvodci či delegáti v té době, ale i nyní, nenabízeli. A to jsou obydlí původních obyvatel Guančů ve skalách.
Na tomto ostrově jsme se ubytovali v hotelu, který má blízko na pláž, blízko k autobusovému nádraží. A dokonce se dá projít po pobřeží kolem písečných dun či přes ně, do lokality Maspalomas a zpět se vrátit taxikem či autobusem. Tehdy na přelomu měsíců listopadu a prosince v roce 2016 jsme si objednali půjčení auta jen na 7 dnů. Auto nám pak také posloužilo i k převozu zavazadel do jiného hotelu. Dny kdy jsme neměli k dispozici auto, jsme chodili, či využili veřejné autobusové dopravy či taxiku. O jednotlivých pobytech na Kanárských ostrovech se můžete dočíst na mých webových stránkách www.cestotipy.cz .
Autobusová doprava na ostrově Gran Canaria je výborně organizovaná a když si nafotíte aktuální jízdní řády na autobusovém nádraží nedaleko od hotelu, nebude co řešit, stačí jedna podvečerní procházka z hotelu, kde jsme bydleli, a to byl hotel Beverly Park, v lokalitě na jihu ostrova, na mapce označeno písmenem „C“ nyní 3.

Je to, či bylo to, značeno v katalogu cestovní kanceláře Canaria travel. Je to lokalita Playa del Inglés.

bydlení ve skále Snímek5_112131 mapka míst, kde lze najít skalní obydlí DSC_2942_111988 příklad jízdního řádu na autobusovém nádraží

V autobuse se platí u řidiče, měli by jste mít drobné. Některé autobusy jedou do cíle přímo, jiné objíždí každou vesnici, či předměstí hlavního města.
My jsme si také půjčili na 7 dní auto. Na hotel došel agent, kterého objednal český delegát kanceláře, se kterým jsme vyjednali podmínky pronájmu. Platí zde to, že podepíšete smlouvu, nesmíte zapomenout na pojištění po dobu zápůjčky. Cena nepřesáhla tehdy 32 eur na den. Autem se pak dostanete všude kam vede silnice. Vše je výborně značené. V půjčovnách, tedy i u agentů dostanete mapku, kde jsou číslované silnice. Na nich je značena hlavní silnice dvoumístným číslem, místní silnice pak číslem trojmístným. Zapůjčeným autem dokážete všude dojet, nemusí to být tedy terénní vůz. Při půjčení vozu si dávejte pozor na způsob, jak vozidlo vracíte. Pokud společnost bude vyžadovat složení kauce, najděte si jinou společnost. Pokud můžete ukončit zápůjčku tím, že klíče předáte na recepci a kauci neskládáte, pak máte vše dobře zajištěno. Na silnicích není žádného nebezpečí, jen v ostrých zatáčkách raději dejte o sobě vědět troubením. Místní silničky jsou úzké. Pozor i když vidíte v dálce, že proti vám nic nejede, může někde za rohem být řidič- fotograf, který se objeví a vy jej nečekáte. Nikam prostě nespěchejte. Když jsme byli na ostrově podruhé, vybrali jsem si jeden či dva dny, že objedeme všechna místa, kde jsou skalní obydlí. Jeli jsme směrem na Las Palmas, hlavní město ostrova a pak podle směrovek na Galdár a pak odbočit na Cenobie de Vallerón. Je to krásně značené a jak jste poblíž objeví, se i hnědá směrovka, takže na prvním z nesčetných kruhových objezdů se objevila šipka a odbočilo správným směrem do kopečků. Jen kousek a objevilo se značení, že je zde mirador a odpočivadlo a pak už jen parkoviště, kde jsme jako jiní odstavili auto a šlo se po schodečkách vzhůru k pokladně.

DSC_3672_112009 naše první zastavení u Cenobie de Vallerón DSC_3689_112012 naše první zastavení u Cenobie de Vallerón Čti více…