Cestovatelské tipy a rady na cesty

Tipy pro cestovatele, užitečné odkazy, zážitky z cest a cestovatelské fotografie.

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.

Utekli jsme do krajiny kolem Velkých Karlovic.

Byla sobota a pak neděle 15.listopadu. Nouzový stav trvá, počasí celý předchozí týden nestálo za nic, jen stále podmračené a vlhké a studené počasí. V neděli ale hlásí, že by se to mohlo místy na Moravě zlepšit a tak riskujeme a jsme v sobotu odpoledne v Bystřici pod Hostýnem, kde nám odpolední procházka městským parkem Zahájené, zabarveným v podzimních barvách, zlepší trochu náladu a zejména pak to vylepší setkání s jezdkyněmi na koních, kdy jeden je malý proti tomu „strašně velkému“ , kočárovému hřebci. To tedy byla paráda.

20201114_150122_100631 městský park Zahájené v B.p.H. 20201114_150544_100634 městský park Zahájené v B.p.H.

V neděli pak hned po ránu jedeme přes Troják na Marušku s tím záměrem, že by jsme mohli pozorovat údolí Hošťálkové v mlžném oparu. Ale bohužel poznali jsme jen podmračenou krajinu, která je však i v tomto počasí krásná, romantická. pak už jen cesta přes Vsetín do Velkých Karlovic.
Protože nás celý rok přitahovala myšlenka podívat se na Kohútku s nadmořskou výškou 913 m n.m. . Odbočili jsme v Novém Hrozenkově do obce Velká Vranča a pak výjezdem na Kohútku. Už na této úzké silničce odzvonilo semaforům, které řídili intervaly pro výjezd, protože jsou tady vystavěny výhybny se silniční značkou a jedou tak auta plynule nahoru i dolů. Měli jsme za to, že v tomto počasí tam bude málo lidí a budou i krásné rozhledy do krajiny.
Málo lidí nebylo a parkoviště bylo téměř plné aut a to i se značkami ze Slovenska. Tak jsme se šli jen nadýchat horského vzduchu k chatě Portáš a pak zpět.

20201115_103530_100635 u chaty Portáš v pohoří Javorníky 20201115_105852_100636 parkoviště pod Kohútkou v 11.30 hodin

Jen jsme zírali na to množství chat těsně za hraničními kameny na slovenské straně. I lesní cesta byla upravena na pevnou šotolinovou komunikaci. Na chatě Portáš bylo zavřeno a na dveřích cedulka „nejbližší výdejové okénko na chatě Kohútka“. No prostě je tu doba kovidu. Cestou zpět , ale i tam se místo pozdravení natahovali roušky přes nos. Zdravení, které bývalo zvykem a tak časté, už tu ani není a tak jsme asi i proto nezdraví. Protože dříve se samým zdravením každý jen „uzdravil“

20201115_110811_100638 u chaty Kohútka to je v mlze i když jsme v 913 m n.m. 20201115_110921_100641 jinak kvůli kovidu vše zavřeno Čti více…

Cestou na hřbitov ve Vřesině za poznáním blízkého okolí.

Je tu čas „dušičkový“ a tak jsme jeli zavzpomínat na naše blízké na hřbitově ve Vřesině, což je obec u Ostravy – Poruby. Jet jen tak na hřbitov a zase zpět je nám téměř cizí a tak jsme vyrazili už 28.října, kdy byl státní svátek, ale na obloze se mělo ukázat i sluníčko a dny dušiček už mělo být pošmourné a jen mělo pršet.
A tak jsem nahlédl na mapy a objevil ikonku s rozhlednou, která je cestou do Bílovce u malé obce Bílov. Dohledal jsem že rozhledna tu stojí od roku 2006, je zřízena dodatečně na retranslační vži, která má výšku 62 m a vlastní plošina je ve výšce 27 m.
Zastavujeme pod rozhlednou na téměř nové cyklostezce, kde není zakázán ani vjezd osobním autům. Na této webové stránce najdete detailnější informace :

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADlov_(rozhledna)

20201028_104542_100567 stojíme na cyklostezce z Bílova do Studénky nadmořské výšce 345 m 20201028_105025_100570 pod rozhlednou Kanihůra, byla zprovozněna v roce 2006

Takže se podíváme pod věž, která je kvůli coronaviru zcela uzavřena. Je ještě mlha nad krajinou, ale i tak ten pocit volnosti, nikde nikdo, je v daném čase příjemný. Dle mapy se dáváme po této silničce dolů směrem na Studénku. Cestou se nabízí zastavení u rybníka se zajímavým pohledem či ohlédnutím na rozhlednu.

20201028_110430_100578 u rybníčku cestou do Studénky se ohlížíme za rozhlednou 20201028_110438_100579 u rybníčku cestou do Studénky

Projedeme městem Studénka, postojíme na železničním přejezdu, kde bourají kamiony s vlaky a pak už jen kousek kolem nádraží do obce Nová Horka.
Má tu být zámek po rekonstrukci. Nebyl problém jej objevit, protože stojí na mírném kopečku a jeho novota září do kraje.

20201028_113138_100580 vstup do parku při zámku Nová Horka 20201028_113151_100581 vstup do parku při zámku Nová Horka Čti více…

Výlet na Vřesovou studánku v Jeseníku – říjen 2020.

Byl to rok 2017, kdy na tomto místě byla slavnostní mše, při které byl osazen kamenný oltář a já tehdy zcela náhodou v televizi narazil na pořád, který tuto náboženskou slavnost zachytil.
Současně jsem si uvědomil, že na tomto místě jsem nikdy nebyl, i když hřebenovku mám projetou na lyžích v době, kdy jsem na to jako mladík měl.

No a tak se stalo, že když zase nastala krize zaviněná pandemii coronaviru, museli jsme utéct od televizní obrazovky a když ještě k tomu byl na den 22.10. opět oznámen slunečný a krásný den, bylo rozhodnuto. Autem z Olomouce až do Koutů nad Desnou, pak výjezd na Červenohorské sedlo pravidelnou autobusovou linkou.
Řidič nám při zakoupení jízdenek oznámil, ať se ničeho nedotýkáme, protože včera mu na mobilu „e-rouška“ nahlásila 7 kontaktů. Takže jsme přes toto hororové oznámení postoupili do prázdného autobusu. Cestou pak na dvou zastávkách v Koutech přistoupilo 5 lidí a jeden krásný pes vlčák. I v zatáčkách jsme hrdinně udrželi rovnováhu a dotyk s konstrukcí autobusu byl zcela omezen.
My po výstupu vytáhli malou lahvičku desinfekce a vyrazili na pohodovou vycházku po červené značce.

20201022_110934_100440 na Červenohorském sedle 20201022_112512_100445 stoupáme po červené nad Červenohorské sedlo

Bylo krásné počasí a krásné výhledy. První naše zastavení bylo u kaple, která připomíná ty. kteří na horách Jeseníků zahynuli, či zemřeli vysílením

20201023_074545_100566 památník obětem hor 20201022_112915_100448 kaplička - památník obětem hor

Po hodině jsme dali svačinku, spočinuly u „bílého sloupu“.

20201022_123114_100459 jdeme po červené směr "bílý sloup" 20201022_124135_100462 zastávka u "bílého sloupu" poslední památka na značení cest těmito sloupy Čti více…

Na Pustevnách v pátek dne 9.října roku 2020.

Když jsem zapisoval vzpomínku na poslední oběd v restauraci na zámku v Kuníně, to bylo 13.března v pátek. Tentokrát jsme byli v pátek 9.října na Pustevnách s tím, že využijeme volného vstupu na Valašku, stezku v korunách stromů s nádherným výhledem na okolní kopečky a lesy v Beskydech okolo Radhoště a Pusteven.

20201009_151525_100331 rekonstruované chaty Libušína a Maměnky 20201009_155955_100368 na Valašce

Také jsme si chtěli porovnat dojmy ze zimní prohlídky a to den po té co byla tato stezka otevřena. Také to byl pátek 18.ledna, ale roku 2019. No a hned v pondělí byly vyhlášeny zákazy a jeden z nich zrušil vstup zdarma na Valašku a druhý od středy 14.října ruší provoz restaurací, tedy i možnost alespoň nahlédnout do interiéru Lubušína.

20201009_151909_100345 interiér restaurace Libušína 20201009_160142_100377 skleněný balkon na Valašce Čti více…

Byli jsme si v Mariánských lázních zavzpomínat – září 2020.
První den s delegátem cestovky MLK tours.

Jen tak úvodem, kdo tuhle úvodní část vynechá nic se neděje, ale jsou to naše vzpomínky a k těm to vzpomínání na dobré a špatné patří.

Poprvé to byl rok 1974 či rok 1975, kdy jsme v Mariánských lázních byli poprvé. Pak jsme tu byli se synky na zimní rekreaci a to si už nepamatujeme, kdy to bylo, ale hoši tehdy proti přesunům ze svahu na hotel hodně protestovali. Potom jsme v roce 1995 oslavovali i příchod nového roku v tehdejším rekreačním zařízení Panoráma, kde měli České dráhy rehabilitační zařízení pro své zaměstnance, zejména strojvůdce. Potom jsme sem přijeli s přáteli v roce 2008.
No a tak bylo i tentokrát na co vzpomínat a byl zde i čas si ty poznané změny nějak setřídit.
Ale to je nic proti nalezenému odkazu :

https://cs.wikisource.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B_%E2%80%93_Perla_sv%C4%9Btov%C3%BDch_l%C3%A1zn%C3%AD
Tady se vzpomíná na historii lázní a jejich vznik.

No a pak jsem ještě objevil dostupný odkaz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B
popisující vývoj Mariánský lázních.

Ale nyní už jen o tom jaký byl důvod se sem do lázní opět podívat.
U cestovní kanceláře MLK-tours , web https://www.mlk-tours.cz/marianske-lazne jsme si v listopadu roku 2019 objednali několik zájezdů, protože jsme s touto cestovkou byli velice spokojeni při pobytu na ostrově Vis v Chorvatsku. Nicméně v březnu roku 2020 se to kvůli koronaviru jaksi začalo měnit a bylo po plánech. Z pobytu ve Slovinsku sešlo, a dostali jsme náhradou podzimní Zalakaros v Maďarsku, to ale na poslední chvíli také padlo a tak aby jsme zachránili sebe i cestovku, vzali jsme poslední možnou nabídku Mariánské lázně.
Za odměnu jsme měli od 20.9. do 26.9. krásné počasí a kromě procházek po lázních a vycházek do okolí také nějakou tu lázeňskou kůru, která nám ošetřila „bolístky“ způsobené těmi výlety.
No a kdo by chtěl vědět více o místě našeho pobytu, zde je odkaz na hotel Monty v Mariánských lázních.
https://www.montymarienbad.com/#utm_source=mapy.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-12971437

Bylo by toho k prezentaci ve fotodokumentaci hodně, ale omezím se jen na tři vycházky, které nám doporučil velmi sympatický delegát cestovky.
Přijeli jsme na hotel v odpoledních hodinách v neděli 20.září. Hned jsem šel na obhlídku hotelu, protože to je můj zvyk a velká zvědavost.

20200920_174430_99670 hotel Monty u hlavního vstupu 20200921_092659_99687 hotel Monty od přístupové komunikace

Potom jsme obdrželi lístečky s časem nástupní lékařské prohlídky a paní doktorka nám po krátkém rozhovoru o našich zdravotních problémech přidělila rozpis procedur s tím, že hned v pondělí to bylo dáno předem, protože tyhle první procedury neuškodí našemu zdraví.
Všichni je měli rozepsány tak, aby jsme pak mohli v pondělí v 15 hodin vyrazit s průvodcem na procházku do lázní. Při té procházce jsme se mnohé dozvěděli a mohli jsme si plánovat kam příště vyrazíme sami.

20200921_155002_99708 při procházce s delegátem sestupujeme přes Ruskou ulici do centra lázní 20200921_155512_99712 při procházce s delegátem sestupujeme přes Ruskou ulici do centra lázní

20200921_162954_99752 náhrada po zlikvidovaných lázeňských domech na okraji sadů V.S. 20200921_170516_99807 u zpívající fontány

V 17 hodin jsme s teplým lázeňským oplatkem stáli u Zpívající fontány a vyslechli jsme si skladbu E.Toselliho – Serenáda Op.6. Pak už všichni spěchají na hotel a na večeři.

Další popsané snímky z této poznávací procházky jsou v přiložené fotodokumentaci.

Výlety do okolí Mariánských lázní.

V úterý byly procedury už rozepsány na celý pobyt a to úterý pak na celé dopoledne a tak jsme mohli vyrazit až po 13 hodině. Bylo slunečné a teplé počasí a my byli zvědaví jak to vypadá na té drážní zotavovně, která kdysi měla název Panorama. Tu nejrychlejší přístupovou cestu jsme znali a tak jme hned za Novými lázněmi našli schodiště se žlutou turistickou značkou a byl zde i drobně psaný a už hodně vybledlý nápis Panorama. A taky to bylo jediné místo, kde tento název existuje. Lesní cestou poničenou a neudržovanou jsme se dostali k objektu, který má nyní vysoké oplocení a zavřenou bránu s nápisem vstup zakázán.

20200922_125827_99856 u vybydleného hotelu Panorama 20200922_125844_99857 u vybydleného hotelu Panorama

Musel jsem to obejít, abych mohl nahlédnout odjinud, tedy od vstupu. V historickém povídání tady bylo před hotelem krásné posezení s výhledem na lázně, byla tu prý i kavárna. Při mém prvním pobytu zde tu byla výborná restaurace a na terase se odpaloval silvestrovský ohňostroj. Nyní tu je cedulka objekt je monitorován, plocha před objektem je zarostlá i náletovou dřevinou, za okny tanečního sálu jsou původní parkety, koberce a na oknech původní záclony, podotýkám že určitě z roku 1995, ne-li z dřívější doby. Z této vstupní strany to vypadá, jako by někdo chtěl objekt vylepšit před jeho, již několikerým přeprodejem, jinak se tu nedělo nic zásadního a objekt dokonale chátrá. Dokonalá ukázka hospodaření s privatizovaným státním majetkem.
Pan ministr Havlíček se může zamyslet i nad příčinou, proč strojvedoucí bourají vlaky. Tady měli ozdravné 4 týdenní pobyty s léčebnou kůrou. kde jim ji dnes někdo nabízí ?
No popošli jsme k rekonstruované rozhledně. Jako celek dobré, ale ten nepořádek okolo, výhledy pro velké stromy okolo rozhledny, takže výhled omezený.

20200922_131933_99877 pod rozhlednou Hamelika 20200922_132250_99878 nad lyžařským svahem

No a nakonec nekvalitní stavební práce, které by schopný stavař ani nemohl udělat. Na vrcholu je opravený ochoz bílou nepálenou cihlou, ale oplechování žádné, takže už je mnoho cihel ulomených a bude hůř. Někdo zapomněl na to, že prší a někdy i padá sníh, který na nepálené cihle taky někdy odtaje.
Pak jsme zavzpomínali na svah, kde naši synkové i lyžovali a pak už jsme na konci vycházky u Krakonoše. Za tu dobu je to tu hodně jinak. Starý památný Krakonoš, i když je evidován jako kulturní památka, už není Krakonoš. Jeho jméno nese zcela nový hotel, tedy postavený tak v osmdesátých letech. Ten původní dlouho chátral a jednou jej hlídal divoký pes vlčák, který rozuměl jen svému pánovi, a tak uměl asi i rusky. Tehdy na mě vyjel, když jsem k hotelu vystoupal po svahu od dolní stanice lanovky.

20200922_135728_99899 to byl hotel Krakonoš 20200922_135655_99896 to byl hotel Krakonoš Čti více…

Čtvrteční výlet do Karlových Varů – 24.září 2020.

Byl čtvrtek a cestovka nám za úplatu zajistila výlet do Karlových Varů. Odjíždělo se ve 12 hodin. Ve Varech u Dolního nádraží jsme byli po 13 hodině. Nové Dolní nádraží je postaveno jako dopravní terminál a slovo nové, už tak novou stavbu a hlavně jeho okolí nepřipomíná. Cizinec si asi udělá zkreslené závěry.

20200924_131422_100133 Nový dopravní terminál, ale jako nové to tu nevypadalo 20200924_131307_100132 autobus zaparkoval u vlakového nádraží Karlovy Vary - dolní

Protože je doba koronavirová, lázeňská promenáda není přeplněná i když bylo krásné počasí. Procházku po kolonádě vylepšil výklad delegáta. Probíhá zde rekonstrukce Mlýnské a Vřídelní kolonády. Jinak vše kolem řeky Teplé je tak jak jsme to poznali v roce 2008.

20200924_134139_100148 Thermal hotel, kde se pořádá každoročně filmový festival 20200924_140721_100183 tržní kolonáda pod zámeckou věží

Jen malá poznámka, tehdy náš přítel hledal v novinovém stánku nějaké české noviny a protože moc nezná číst v azbuce, nic nekoupil. Nyní tady žádný novinový stánek ani není, tak se mění doba.

20200924_152316_100239 místo novinových stánků jen "cucátka" Čti více…

Jedeme na Šumavu – pátek 11.září.

Příčinou tohoto výletu je touha poznat trochu více Šumavu a taky to, že mám být krásné teplé a slunečné počasí a zrovna se také objevila mezera mezi plánovanými návštěvami u doktorů.
A tak se stalo, že v 8.00 hodin vyrážíme směr Šumava po silnici číslo 34, která nás rychle a srozumitelně vedla až do Tábora.
Ale byla tu neplánovaná zastávka ve chvíli, kdy jsem v obci Chýnov nečekaně projeli kolem informační tabule, že je tady ateliér Františka Bílka, sochaře. No a protože jsme již také v roce 2013 navštívili jeho vilu na Hradčanech, kde je stála expozice jeho díla, na webu to je pod vzpomínkou :
http://www.cestotipy.cz/2013/rajska-zahrada-%e2%80%93-prazsky-hrad-na-jare-2013/
Stalo se, že jsme se otočili a zaparkovali v ulici u tohoto jeho domu. Bylo těsně před 12.hodinou a my zazvonili, jak je psáno u zvonku, máte-li zájem o prohlídku. Už z venku Vás to láká vidět také to co je asi uvnitř. Otevřela nám paní, my zaplatili vstupné a paní nám toho pak také hodně pověděla a my si volně prošli tu krásu kolem.

20200911_120241_98689 na prohlídce ateliéru Fr.Bílka v Chýnově 20200911_114708_98659 na prohlídce ateliéru Fr.Bílka v Chýnově

Dostali jsme ale také doporučení navštívit i místní hřbitov, kde je hrob Františka Bílka s jeho vlastním náhrobkem a kde je také hodně jeho prací, které na objednávku pro místní lidi zhotovil.

20200911_121543_98691 na hřbitově v Chýnově 20200911_121906_98697 hrob františka Bílka - sochaře

Více o sochaři Fr.Bílkovi je na webu :
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_B%C3%ADlek_(socha%C5%99_1872%E2%80%931941)

Byli jsme spokojeni s touto přestávkou a tak se objevil hlad i fyzický, nejen po kulturním zážitku. Hned o kousek dál jsme projížděli kolem Knížecího rybníku, kde je camp a dobré místo k objedu.

20200911_131551_98722 v campu Knížecí rybník u Tábora 20200911_124114_98713 v campu Knížecí rybník u Tábora Čti více…

Poznáváme něco ze Šumavy – sobota 12.září.

Hned po ránu nás náhoda, tedy objížďka, zavedla ke kostelíku na vyvýšenině, kam jsme se zajeli podívat. A bylo tu první překvapení dne. Stojíme u pomníku padlých amerických osvoboditelů nad obcí Zdouň.

20200912_082250_98862 kostel ve Zdouni 20200912_082725_98866 památník osvoboditelům z USA

Nasedáme do „autíčka“ a zastavujeme v nedaleké obci Hrádek před zámkem. Takovou nádheru jsme nečekali. Ve vesnici sobotní klid, pohoda, slunce vysoko nad námi jen hřeje. Vstupní portál zámku jen září. Drze chytáme za kliku brány u předzahrady, potom dokonce i samotného zámku a pořád jdou dveře otevřít. Teprve potom zjišťujeme, že jsme vlastně v zámeckém hotelu. Dostali jsme se i do zahrady, kde mají dokonce skleněný „budinek“ ve kterém jsou WC i se sprchou. Ale vše je tak nádherně opravené, že se nemůžeme tou krásou ani nadechnout. Pak jsme si přečetli na plakátech něco o historii tohoto místa a kraje.
Všechny detaily o zámku jsou k dispozici na webu
https://www.zamekhradek.cz/galerie-hradek/

20200912_083532_98869 na zámku v Hrádku 20200912_084038_98876 na zámku v Hrádku - zahrada

Pak se jelo po místních klikatících se silničkách nahoru i dolů a už jsme stáli u zámku v Mokorusech. Zámek ještě potřebuje hodně peněz na jeho rekonstrukci, ale má za sebou bohatou historii.

20200912_090355_98894 u zámku v Mokrousech 20200912_090417_98895 u zámku v Mokrousech Čti více…

Putování krajinou Šumavy – neděle 13.září.

První vlak po ránu odjel a my se kocháme výhledem na krajinu ozářenou vycházejícím sluncem a hned po snídani vyrážíme přes Hamry zpět do Železné Rudy.

20200913_071256_99111 první ranní vlak do Alžbětína v Zelené Lhotě 20200913_071618_99113 východ slunce od nádraží

Takovou pohodu jako mají hosté hotelu v Hamrech bychom si také dali říci.

20200913_080115_99132 hotel v Hamrech 20200913_080136_99133 hotel v Hamrech

Nadechli jsme ten klid a čistý vzduch a vyjeli přes Železnou Rudu směrem na Dobrou Vodu, což je místo kousek před obcí Hartmanice. Byla neděle a tak jsme měli velké štěstí a mohli jsme si prohlédnout interiér kostela sv.Vintíře, kde je v republice určitě jediný skleněný oltář. A bylo co obdivovat. Další informace na webu https://www.vintir-dum.eu/dobra-voda/

20200913_091953_99150 skleněný oltář i křížová cesta v kostele v Dobré Vodě u Hartmanic 20200913_092053_99153 skleněný oltář i křížová cesta v kostele v Dobré Vodě u Hartmanic Čti více…