

Díky za navštěvu našeho cestovatelského webu použijte náš RSS feed
a budete informováni o posledních cestovatelsých tipech.
Objevujeme rybníky u Záhlenic.
Je neděle a nám končí pobyt v Bystřici pod Hostýnem. Nezbytné práce po dvou měsících máme za sebou, ale den ještě nekončí a tak máme v plánu objevit lokalitu rybníků za obcí Záhlinice kousek za městem Hulín, které je téměř na cestě do Olomouce.
Ale to odpoledne jsme přijeli do obce, když se zvedl silný vítr a vše bylo pod mrakem a vypadalo na pořádnou bouřku. Nicméně obloha slibovala, že tato hrůzná situace brzy skončí a my tak byli jediní, kteří k rybníkům ještě šli, ti ostatní se rychle vraceli s procházky aby nezmokli.
rybníky u Záhlinic
rybníky u Záhlinic
A tak jsme měli před sebou procházku po cestičkách mezi vodní plochou rozsáhlých rybníků.
rybníky u Záhlinic
rybníky u Záhlinic
Fotil jsme každé krásné místo a hlavně jsem hledal místo, kde by se dalo za teplého dne i koupat. Bohužel takové místo tady není. Ale konstatuji, že na kole tu je k pojíždění velké množství krásných cest mezi rybníky a to až směrem ke Kroměříži podél řeky Moravy. Takže jsem také našel i plán na některý další den.
Nakonec jsme objevili i malou oboru se srnkami a taky před zahájením cesty do Olomouce jsme zastavili před neznámým museem Františka Skopalíka.
u musea Františka Skopalíka
rodný dům, dnes museum F.Skopalíka
Objevil jsem skutečnou raritu této obce a lokality, protože ten František Skopalík byl poslancem ve Vídeňském sněmu za Hanáky a Moravu v době, kdy žil mezi roky 1822 až 1891.
Fotky z procházky kolem chovných rybníků u Záhlenic nedaleko Hulína :
Cesta na Ploštinu.
V době koronavirového nouzového stavu jsme zase jednou vyrazili do místa, kde to neznáme ale pořád se o tom mluví, zejména, když se oslavují dny kolem konce druhé světové války.
Lidé na samotě Ploština byli umučeni za podporu partyzánského odboje na konci války. Samota Ploština byla vypálena a tam i lidé, které nacisti zajali v okolních samotách či obcích.
Píše o tom všem kniha s názvem Smrt si říká Engelchen.
Zase jsme jeli z Bystřice pod Hostýnem přes Troják do Vsetína a tady jen projeli po obchvatu a odbočili až za Valašskou Polankou směr Vizovice . Zastavili jsme v obci Prlov, kde jsme se poptali jak se nejlépe na Ploštinu dostat.
pomník popraveným na konci druhé světové války
v obci Prlov
Tak se stalo, že jsme popojeli do obce Pozděchov, kde jsem zaparkovali auto na točně pod kopcem na konci obce.
dům místního kutila
místní chalupy cestou na Ploštinu Čti více…
Vystoupali jsme na rozhlednu Vartovnau Vsetína.
Rozhledna Vartovna se nachází za Vsetínem. Protože jsme byli celé dva měsíce mimo Bystřici pod Hostýnem, našli jsme místa lehce dostupná z Bystřice pod Hostýnem. Jeli jsme tam, kde jsme dosud nebyli.
Byl čtvrtek a bylo zase krásné slunečné počasí. Jeli jsme po ránu z Olomouce do Bystřice pod Hostýnem, kde jsme složili zásoby a hned jsme před polednem vyrazili směr Vsetín. Jeli jsme přes Troják, kde jsme si na předzahrádce dali k obědu výborný „smažák“ a pak jeli směr meteostanice Maruška.
památník osvobození na Trojáku - Hostýnské vrchy
chata na Trojáku
Odtud na Bludné a pak už jen Hošťálková, projeli jsme Vsetínem a odbočili na Vizovice.
rozhledna na Marušce
strom na Bludném
Naše první zastavení bylo až v obci Liptál, kde je na mapě vidět znak zámku. A tak jsme zde zastavili a na zámek se šli podívat. Objevili jsme také areál, kde se konají oslavy a festivaly spojené s Valšskými zpěvy a tanci.
zámeček v obci Liptál
stromy v Liptále u zámečku Čti více…
Jedeme pro kyselku do lázní Teplice nad Bečvou.
Jen tak po sobotním obědě dne 9.května se jedeme podívat do lázní Teplice nad Bečvou. Už se blíží konec koronavirových zákazů a tak už je znát nekázeň některých výletníků.
Z Olomouce je to jen kousek a pojedeme kolem míst, která známe, kde jsme byli třeba v zimním či letním čase a proto nám stačí jen to odpoledne. Ale můžete nahlédnout do vzpomínek na návštěvu zajímavých míst v Lipníku nad Bečvou či na hrad Helfštýn, kde se na konci srpna koná přehlídka uměleckých kovářů a patronem této akce bývá Lipník, kde je pak k vidění i mnoho kovářských skulptur.
Ale do parku při obecním úřadě v Lipníku, který se nachází v prostorách bývalého zámku se podíváme vždy, když projíždíme, protože tady to je pěkné, ale můžeme sledovat stále nějaké změny.
v zámeckém parku - Lipník
v zámeckém parku - Lipník
Podívejte se třeba na tuto vzpomínku. http://www.cestotipy.cz/2014/6561/
Nejen Lipník, ale i město Hranice či Přerov, které spojuje řeka Bečva, ale i cyklostezka tehdy v roce 2014 byla navštívena.
Z Týna nad Bečvou vyjíždíme kolem lomu na vrchol stoupání až k rozcestí, kde se odbočí na obec Paršovice. Cestou je vidět hrad Helfštýn a lze pořídit zajímavý záběr na mohutný komplex hradu, který bude brzy po rekonstrukci zase sloužit akci Hefajston.
cestou do Paršovic - hrad Helfštýn
cestou do Paršovic - hrad Helfštýn
No a pak už jedem lesní cestou do Zbrašova a Teplic nad Bečvou. Na parkovišti u kyselkového zřídla je místo a tak zastavujeme a v tom prvním pocítěném horku vyrážíme do lázní. Ale zřídlo je uzamčené, takže s vytvořením domácí malé zásoby kyselky nic nebude. Necháváme auto na parkovišti a sestupujeme do lázní. Tady je zdroj kyselky také uzavřený. Ale i když je ta doba koronavirová, je zde vidět dlouhé fronty u zmrzlinového stánku či u stánku s oplatky. Všude cyklisté a jen někteří s rouškou, velká většina ji má ale jen na krku. V řece Bečvě už se brouzdají a osvěžují a taky polehávají na dekách a na štěrkových náplavách další a další lidé.
v lázních Teplice nad Bečvou
v lázních Teplice nad Bečvou Čti více…
Výlet do Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic – 27.duben.
Počasí v letošním dubnu je jako na houpačce. jednou modrá obloha a studený vichr, pak bezvětří a teploučko. A tak něco naplánovat dopředu jde velmi těžce. Naší výhodou je ale důchod a volno kdy se nám zachce.
A tak se i stalo toho 22.dubna. Vítr hned po ránu nikde a teploty mají být něco nad 20 st.C.
Takže sednout k počítači nad webovou stránku www.mapy.cz , konfrontovat to s www.toulavakamera.cz a hned se něco v reálném dosahu od Olomouce najde. našlo se i v pondělí 27.dubna. Objevil jsem Jevíčko, pak zámek ve Velkých Opatovicích, kamenné reliefy v lese za Opatovicemi a základní rozhodnutí se dalo na papírek a už po 9.hodině vyrážíme přes Konici, což je nejkratší cesta autem do Jevíčka.
Ne vše bylo v plánu a tak když jsme vyjeli s lesů Drahanské vrchoviny, na protějším kopci nad Jaroměřicemi jsme zahlédli novou, asi opravenou kostelní stavbu. No a už víme kam se podívat mimo plánovanou trasu. Objevili jsme pěkný městský úřad usídlený v opraveném zámečku a pak jsme našli i cestu pro auto k té sakrální stavbě.
zámeček jako městský úřad v Jaroměřicích
pohled na Jaroměřice
Pak se objevila směrovka ke Kalvárii. tak to jsme se dali dobře a už jsme na vrcholu kopce u domova důchodců a pod úžasnou scenerií dvou historických objektů. Jsme na kalvárii. ještě tu probíhají rekonstrukce interiéru z evropských fondů, ale samotná kalvárie nám vyráží dech. vyhmátli jsme totiž úžasné osvětlení, modrou oblohu a sem tam mráček. Tohle místo jsem si vychutnali, ale jede se dál.
Kalvarie na Jaroměřicemi
Kalvarie na Jaroměřicemi
Před polednem zastavujeme v Jevíčku. Velké náměstí je plné aut a na zhlédnutí nic moc. A tak popojedeme kousek za náměstí, a parkujeme na Komenského náměstí, kde je pak soustředěno vše z historie. Klášter, kostel, hradby, samostatně stojící zvonice. Je ale doba koronavirová, a tak na zvonici nemůžeme vystoupit. Jinak by to stálo asi za to, což později zjistíme z leteckého snímku za výkladem jednoho u obchodů. Podařilo se nám nahlédnout i do kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože řemeslníci za sebou nezavřeli dveře.
pohled k náměstí Komenského
kostel byl mimořádně otevřen, byli tam řemeslníci Čti více…
Objevujeme část stezky břidlice v okolí obce Zálužná.
Posledně jsme byli v přírodě v okolí přehrady Slezská Harta. Hned na to jsme dostali typ na výlet do Zálužné, obce která leží nedaleko přehrady Kružberk, která rovněž stojí na řece Moravicí.
Zvolili jsme si středu, aby jsme potkali méně lidí. Ale stalo se, že jsme potkali pár dvojic jen cestou k přehradě Kružberk, jinak bylo toto námi projité území bez lidí, kteří by vandrovali krásnou přírodou.
Náš výlet začal po přesunu autem z Olomouce do Starých Těchanovic. Na pláni se pásli bílí koníci.
v rozkvetlé aleji nad Starými Těchanovicemi
jediný život ve Starých Těchanovicích
Pak jsme objevili informační tabuli k rozhledně nad Starými Těchanovicemi. Bylo poledne a čas obědu. Stalo se tak, že cestou k rozhledně jsme uposlechli informace na směrovce k rozhledně a vzali sebou svačinu a pití. Cestou k vrcholu studený vichr. Ale na vrcholu není jen nová rozhledna dokončená v roce 2018, ale i box s lehátky, kde to sluníčko jen a jen hřálo. Takže nádherný zážitek s plným vychutnáním a výhledem na hladinu přehrady Kružberk a vrcholky Jeseníků, ještě pokryté sněhem.
z horní plošiny na rozhledně
zase vidíme hladinu přehrady Kružberk a v dáli Jeseníky pod sněhem
Po úžasné a zcela nečekané relaxaci jsme sjížděli do obce Kružberk. Upoutala nás reklama na Davidům mlýn a tak jsme se tam zajeli podívat.
Úžasný rekreační areál, kde se nabízí zázemí pro dítka i dospělé, pro rybáře co by jimi chtěli být a pro požitkáře, kteří se jen tak nechají hýčkat.
a vnoučata by se vydováděla
a pstruzi v nádržích , už aby to měli za sebou a on nikde nikdo Čti více…
Výlet do krasové lokality kolem Javoříčka.
Ta koronavirová izolace nás opět vyhnala do přírody, kousek od Olomouce. Cíl byl vybrán podle informační tabule u hradu Bouzov, kde jsme byli v neděli 5.dubna. tentokrát jsem vyrazili v pátek 17.dubna aby jsme měli jistotu, že potkáme co nejméně lidí, kteří by si zvolili stejný cíl.
V rámci okolí hradu Bouzov se totiž nachází krásná jeskyně Javoříčská nad obcí Javoříčko. Když jsem pak nad mapou hledal nejvhodnější možnou vycházku tak aby vytvořila jakýsi okruh na pěší tůru, kterou v pohodě zvládneme. Takže z toho důvodu jsme z Olomouce vyrazili autem na Litovel a za ní projeli obcí Chudobín. tady jsme už byli na obhlídce tří kostelů pro tři různé církve. na webu výlet v Nové Vsi a okolí jsme toto místo prošli v roce 2014.
Takže Chudobín jen projíždíme a naše první zastavení za pěknou a romantickou přírodou bylo v zaplaveném lomu v obci Nová ves. V roce 2014 jsem konstatoval, že do vody nelze vstoupit kvůli sinici. Nyní se zázemí pro koupající vylepšilo a tak větší návštěvnost toto místo zcela vyřadila z lokalit, kde může být krásné koupání. Snad jen rybáři si užijí té přírodní krásy kolem vodní hladiny.
v lomu Nová Ves u Litovle
v lomu Nová Ves u Litovle
No po prohlídce zatopeného lomu jsme pak už zastavili až v obci Vojtěchov. Jeli jsme až do míst, kde kdysi bývala dětská ozdravovna. Tady jsme nechali auto a vyšli na pěší okruh po červené značce ke zkamenělému hradu Branky nad potokem Špraněk.
výstup kamennou bránou na vyhlídku
pohled na vyhlídku nad údolím Špraněk Čti více…
Velikonoční výlet kolem Slezské Harty.
Nesmí se jen sedět doma, ale musí se skutečně vyrazit do přírody a tak trochu se unavit. To je jeden z mnoha důvodů, proč jsme se vydali autem do míst, která jsem si oblíbil a nejsou zase tak daleko od Olomouce. Slezskou Hartu jsme si rozdělal, tedy po jednom břehu objel na kole a u druhého břehu si po mnoha letech zkusil vyjet na windsurfingu či objížděl břehy na paddlbordu i ve věku dospělého starobního důchodce. To co jsem tedy nestihl v roce 2018, navštívil jsem nyní autem a krátkými procházkami od místa zaparkování do míst, kde kdysi soptil oheň a vytékala láva.
Ano kopec nad přehradou Roudný a nadmořskou výškou 780 m, jsem vždy s respektem obcházel, či objížděl, nyní jsem ho konečně vyšlápl. Od parkoviště nad obcí Roudný to je jen takový kopeček. Ale že to je pradávná sopka, se pozná až v konečném výstupu. Nyní na Velikonoce v roce 2020, kdy mám po operaci zákaz jízdy na kole, jsem „vrcholu“ dosáhl a nestačil jsme se divit.
výstup na sopku Roudný
výstup na sopku Roudný
Pro mě velké překvapení s rozhlednou a pak asi s tím nejzajímavějším výhledem co jsme poznal. Bylo vidět zasněžené vrcholky Jeseníků, krásně zvlněnou krajinu a lesknoucí se hladinu přehradní nádrže Slezská Harta.
výhledy z rozhledny na Roudném
výhledy z rozhledny na Roudném Čti více…
Ve volné přírodě a místě bez lidí, když je ten nouzový stav.
Vlastním autem jsme projeli Zlínem a tady jsme pak odbočili na Kudlov. Za Kudlovem jsme projeli krásnou pahorkatinou a poprvé jsme vystoupili až na Pinduli, kde je restaurace s velkými možnostmi parkování a krásnými výhledy na Želechovické louky. Nikde nebylo živé bytosti. Popojeli jsme směrem na Březůvky a museli jsme na velkém parkovišti před obcí zase zastavit, protože jsme uviděli krásnou vodní hladinu a probouzející se jarní přírodu kolem.
restaurace na Pinduli a není tu živé bytosti
vodní nádrž v Březůvkách
Když jsme vystoupili z auta pod hrází a vystoupali na ni, kolem hladiny do okola seděli jednotlivě rozesazení rybáři a někteří, i když tam byli osamoceni měli roušky.
Hotel s výhledem na tu krásu bez lidí a dokonce měl na terase s výhledem na to pučící jaro ještě silvestrovskou výzdobu. Pokochali jsme se a zase s rouškami přes obličej jsme nasedli a popojeli.
Dojeli jsme do obce Provodov a hledali značenou cestu na kopec, kde by měla být zřícenina hradu Rýsov v blízkosti atraktivní skály, kterou jsem mezi stromy už po zaparkování auta viděli. Byla hodně vysoko a my stáli dole v dědině. Venku horko a modrá obloha nad námi. Tak jsme raději popojeli a shodou náhod zastavil až na místě značeném zelenou značkou. Pak už to bylo jen do kopce a do kopce a k tomu vždy nádherný rozhled po krajině kolem.
cestou na Čertův kámen
Čertův kámen
V lese jsme pak objevili onu skálu nazvanou Čertův kámen a plošinku pod ní, kde mohlo snad být i hradní nádvoří. No ale našli jsme místo, kde nebylo človíčka, byla tu jen krásná příroda kolem a barevná skála, která stála za ten výstup. Čti více…
Objevili jsme Svatou vodu a viděli krásný hrad Bouzov.
Nouzový stav trval i v neděli 5.dubna a my měli touhu vyrazit a najít místo, kde bude minimum lidí. To jsme našli a tak jsme objevili skutečně zajímavou lokalitu nedaleko Olomouce kousek za Náměští na Hané, za obcí Nové Dvory. Lokalita je vymezena naučnou stezkou Elišky z Kunštátu. První zajímavé místo je Svatá voda.
ke studánce ve Svaté vodě
poutní místo u studánky na Svaté Vodě
Prostě shluk stavení zapadlých v dolíku mezi zvlněnou krajinou Zábřežské vrchoviny. No a za těmi stavení je poutní kaplička. Na okolních stromech naivní svaté obrázky s informační tabulí, kde se praví, že voda tu teče jen na Velký pátek. No my tu byli na Květnou neděli a voda již tekla.
poutní místo u studánky na Svaté Vodě
poutní místo u studánky na Svaté Vodě
Skutečně zajímavé místo i s krásným výhledem na tu naši Hanou, ale to se musí ze stezky jen kousek odbočit na viditelný kopec s posedem. Potom jsem se prošli ještě spící krajinou až do obce Cakov a po neudržované místní silnici jsme došli zpět k autu.
nad obcí Cvakov
za obcí Cvakov
Tady byli směrovky pro cyklostezky a jeden z nich nám sdělovalo že na hrad Bouzov to je jen 20 km. No a tak jsme jeli daným směrem. Poznali jsme obce, kde jsme ještě nebyli, ale taky jsme těsně před 18 hodinou v neděli nakoupil v prodejně malé mlékárny s místními produkty, přímo na proti nového ženského kláštera pravoslavné církve.
vrch Skalka nad Novými Dvory
dům pravoslavných řádových sester ve Vilémově
No a pak už se jelo lesy, kde asi roste hodně hub, ale kde taky popadalo hodně stromů po vichřici. No a pak se před námi už objevil hrad Bouzov v plné své romantické kráse. Na parkovišti před 19 hodinou ani živáčka, park před hradem bez lidí a věže hradu byly ozářeny narudlým sluncem pod modrou oblohou. No prostě skutečně nezvyklý zážitek.
v podvečer na hradě Bouzov
obcházíme hradby na Bouzově
A tak jsem si v pohodě bez lidí a tedy i s rouškami svěšenými pod bradou obešli hradní kamennou zídku a kochali se tou parádou za ní.
obcházíme hradby na Bouzově
ale bylo na večer krásně
No a mohu konstatovat, že se nám ten nedělní odpolední výlet podařil a ještě jsme si to vychutnali při večeři, protože jsme si dali uležené loštické tvarůžky a venkovským čerstvým chlebíčkem a čerstvé domácí podmáslí k tomu. No řekněte kdo to má.
Fotky z procházky ke Svaté vodě a na hrad Bouzov :